ANDRZEJ GRAJEWSKI: Hovoříme uprostřed rekonstrukce vlády. Dopoledne byla premiérka Beata Szydło pochválena v Sejmu a večer byla oznámena její rezignace. Necítili jste se v této situaci nepříjemně?
MAREK KUCHCIŃSKI: Dá se na to dívat i jinak - vše bylo naplánováno. Vzdání úcty a uznání velkému výkonu a práci premiérky Beaty Szydło a zároveň rozhodnutí o její změně. Druhá část současného volebního období a vláda Spojené pravice budou čelit stále obtížnějším výzvám, a to jak na mezinárodní, tak na domácí úrovni. Domnívám se, že můžeme očekávat nárůst tlaku a nespravedlivé kritiky ze strany různých mezinárodních institucí, což dokládá rozhodnutí Evropské komise zahájit proti Polsku řízení podle článku 7 Smlouvy o EU. Nejdůležitější výzvy však spočívají v ekonomické oblasti. Je třeba posílit činnost vlády v hospodářských otázkách a jsem přesvědčen, že premiér Mateusz Morawiecki to zvládne. Podotýkám, že je prvním předsedou vlády od roku 1989, který má zkušenosti s vedením velké mezinárodní banky.
Budou ministři vyměněni v lednu, nebo bude proces postupný?
Premiér řekl, že se dívá na práci jednotlivých ministerstev, takže chce nějaký čas, než začne dělat personální rozhodnutí. Premiér také rozhodne, jakým způsobem a tempem budou tyto změny probíhat.
Jsme svědky protestů, které naznačují, že někteří občané jsou znepokojeni zákony o Národní radě soudnictví a Nejvyšším soudu. Dokonce i analytický úřad Sejmu vyjádřil pochybnosti o ústavnosti některých přijatých řešení.
Po roce 2015 se objevila skutečná vlna odborníků na ústavní právo, kteří se jednoznačně vyjádřili k našim navrhovaným změnám. Nevšiml jsem si však, že by stejně odvážně a přesvědčivě vystupovali v době, kdy bylo známo, že tehdejší vládní koalice opakovaně porušuje ústavní normy. V Polsku existuje jedna instituce oprávněná potvrzovat ústavnost přijatých zákonů. Jedná se o Ústavní soud. Dokud Ústavní soud nerozhodl o protiústavnosti konkrétního zákona, není důvod jej za takový považovat. Jsme vázáni zásadou, která vyplývá přímo z Ústavy, a to zásadou ústavnosti právních aktů. Dokud je Soudní dvůr nezpochybní. Každý občan však může vznést námitky k Ústavnímu soudu. Nemám obavy z neústavnosti soudních aktů. Pokud jde o způsob výběru soudců, mnoho západních zemí již dávno přijalo řešení, které jsme nyní navrhli.
Existuje obava, že mechanismus mimořádných stížností může destabilizovat právní systém tím, že poskytne možnost napadnout pravomocné rozsudky.
Při své práci europoslance jsem se setkal s mnoha případy, kdy se na mou kancelář obrátili lidé, kteří hledali pomoc, když jejich případy byly ve všech instancích nespravedlivě posouzeny. V několika případech jsem pomohl - úspěšně - podat stížnost k Evropskému soudnímu dvoru, protože všechny možnosti domoci se spravedlnosti na vnitrostátní úrovni již byly uzavřeny. Proto považuji vytvoření výjimečné možnosti obnovy řízení v případě, kdy došlo k jednoznačně nespravedlivému rozhodnutí, za dobré řešení, které jednoduše reaguje na skutečné problémy.
Krajský soud zrušil rozhodnutí prokuratury o zastavení vyšetřování přesunu řízení do Sloupové síně před rokem. Oznámení o možném trestném činu podali poslanci PO a Nowoczesna. Jaké by to mohlo mít důsledky?
Soud měl právo toto rozhodnutí přijmout a já se k němu nebudu vyjadřovat. Mohu jen říci, že ve stejné situaci jako před rokem bych se rozhodl stejně. Přesunutí zasedání z pléna do jednacího sálu bylo v souladu s předpisy a jednacím řádem Sejmu. Příčinou byl nepovolený protest opozice, která v rozporu se zákonem zablokovala plenární schůzi. Mohli jsme buď přerušit zasedání Sejmu a podlehnout protiprávnímu jednání některých poslanců, nebo jsme mohli pokračovat v debatách na místě, kde to bylo možné.
Tyto události se vracejí v souvislosti s pokutou, kterou Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila televizi TVN24 za její zpravodajství o protestech před Sejmem. Jsou vysoké pokuty ukládané provozovatelům vysílání dobrým způsobem regulace veřejné debaty?
Rád bych upozornil na dva aspekty této záležitosti. Máme právo očekávat, že novináři budou jednat v souladu se zásadami novinářské etiky. Směšování informací s komentáři je jednou z nejčastějších chyb.
Nejen na TVN24, ale i na veřejnoprávní televizi se s tím musíme vypořádat.
To nic nemění na tom, že jde o odsouzeníhodné chování. Podněcování protestů kolem Sejmu a uvnitř něj, stranění jedné z politických sil, není dobrou vizitkou žádné zpravodajské televize. Národní rada přijímá vlastní rozhodnutí a nese za ně výhradní odpovědnost. Nejedná se o konečné rozhodnutí. Lze to zpochybnit a vím, že se to stalo. Zároveň bych chtěl říci, že veškeré kroky veřejných institucí by měly brát v úvahu povahu médií jako tzv. čtvrté moci a respektovat jejich nezávislost.
Jaká bude konečná podoba zákona o komunálních volbách?
To bude záviset na povaze pozměňovacích návrhů Senátu, kde debata stále probíhá. Pokud Senát podá pozměňovací návrhy, návrh se vrátí do Sejmu a my se jím budeme moci zabývat na začátku roku. Nesdílím výhrady, které proti tomuto návrhu vznesla Státní volební komise. V téměř deseti zemích EU je za přípravu voleb zodpovědný ministr vnitra a nikdo ho z tohoto důvodu neobviňuje z jejich falšování. Nesmíme zapomenout, že v komunálních volbách v roce 2014 jsme se museli vypořádat s něčím naprosto trapným. Pět milionů hlasů, což představuje 20 % účastníků voleb, bylo vyhodnoceno jako neplatné. To je skutečnost, kterou nelze přehlížet a předstírat, že se nic nestalo. Odpovědnost za to nese také PKW a Státní volební úřad. Probíhající projekt má zajistit větší transparentnost a průhlednost volebních postupů.
Panují obavy, že podle nového zákona si vládnoucí strany rozdělí volební obvody tak, aby z toho měly prospěch.
Rozdělení obvodů je právem každého zákonodárného nebo legislativního orgánu místní samosprávy. Sejm ani Senát na ni nebudou mít žádný vliv. Pokud dojde ke změnám v podobě volebních obvodů, bude to pod kontrolou PKW.
Co lze udělat, aby se parlamentní spor nezměnil v urážku druhé strany? Jsme svědky takového chování představitelů opozice i současné většiny.
Během tohoto volebního období se politické spory uvnitř i vně Sejmu značně vyhrotily. Je zde zřejmý nedostatek respektu k odlišným politickým názorům. V této věci se bohužel ztratil smysl pro hranice, které by se neměly překračovat.
Pokáral jste někdy členy své strany za nevhodné chování?
Několikrát. Některým poslancům nebylo umožněno vystoupit, za což jsem byl ve svém poslaneckém klubu kritizován. Mohu vás však ujistit, že jsou to především opoziční poslanci, kteří svým chováním porušují vážnost Parlamentu a jednací řád. Je to tak běžné, že jsem se stal zastáncem změny jednacího řádu Sejmu a zavedení účinnějších trestů pro disciplinování poslanců, například po vzoru Evropského parlamentu. Tam by byl trest v případě přestupku uložen okamžitě, bez varování. V Sejmu se však postupuje tak, že nejprve musí být opakovaně vysloveny varovné věty a teprve poté může trest nabýt účinnosti. V době, kdy se tak stane, je již poslanec zpravidla na svém místě a nemá smysl ho trestat. Je to tak trochu hra na kočku a myš.
Co dál s právní ochranou nenarozeného života? Přijde další sociální projekt, který podpořily statisíce lidí, vniveč, jako tomu bylo v případě projektu legislativního iniciativního výboru Stop potratům?
V současné době probíhají v Parlamentu dva občanské projekty týkající se této problematiky. První z nich, liberalizace ochrany života, bude projednávána již na první lednové schůzi, kdy je plánováno její první čtení. O něco později předložený projekt "Stop potratům", který posiluje ochranu lidského života, bude rovněž předložen Sejmu k projednání v lednu. Tento dokument podepsalo více než 800 000 lidí. Domnívám se, že projekt zvyšující ochranu života je dobrým návrhem. Sejm by se jím měl vážně zabývat. Důležitým prvkem pro přesvědčení poslanců by byla trvalá akce na jeho podporu.
Zeptám se přímo: neodradí další černé pochody poslance PiS, jako se to stalo v roce 2016?
V té době se několik věcí překrývalo. Byl to začátek debaty o změnách v soudnictví a byly přijaty zákony, které odebíraly bývalým příslušníkům bezpečnosti výhody při odchodu do důchodu. Rozhodli jsme se, že v Sejmu je příliš mnoho obtížných otázek. Proto bylo nutné ji rozložit v čase.
Je nyní lepší doba?
Nyní je to tak. Kromě toho je tento projekt lépe připraven.
Bude se Sejm zabývat problémem získání reparací od Německa?
Dokumenty z dob komunismu naznačují, že tato záležitost nebyla vyřešena. Poláci nedostali takové odškodnění jako občané jiných evropských zemí. Podle mého názoru musí být každý dobrý sousedský vztah založen nejen na důvěře a shodě společných zájmů, ale především na pravdě.
Bude v této věci přijato usnesení, zákon?
To bude záležet na Sejmu, ale budu se příznivě dívat na činnost parlamentní skupiny, která se těmito otázkami zabývá. Varšava z iniciativy prezidenta Lecha Kaczyńského provedla generální inventuru ztrát, ale zničených měst bylo v Polsku mnohem více. Zmíním se pouze o Jaslu, které Němci v roce 1944 srovnali se zemí. Domnívám se, že vyhodnocení válečných ztrát by měly provést i samosprávy jednotlivých zničených měst či obcí. Stále si neuvědomujeme obrovské ztráty, které Poláci utrpěli během druhé světové války. To by se mělo změnit.
Jaká je role Sejmu v budování mezinárodních vztahů, zejména v rámci Visegrádské skupiny, ale také v iniciativě Trojmoří? Jak hodnotíte zahraniční aktivity Sejmu v tomto volebním období?
Od loňského polského předsednictví Visegrádské skupiny probíhá skutečná spolupráce i na parlamentní úrovni. Předkládáme jednotný postoj k potřebě posílit úlohu národních parlamentů v EU. Úloha a odpovědnost Polska a dalších zemí na východním křídle EU a NATO roste. Z toho vyplývají Trojměstí nebo velké infrastrukturní projekty sever-jih, jako je Via Carpathia, v nichž parlamentní podpora úsilí výkonných orgánů hraje hmatatelnou roli.
Lámal jste na předvánočním setkání s opozičními poslanci vánoční oplatky?
Samozřejmě. Od některých opozičních politiků jsem dokonce slyšel velmi pěkná přání. Považuji to za dobré znamení. Chtěl bych všem poslancům popřát, aby při vzájemné odlišnosti, ale i úctě k sobě navzájem, vždy mysleli na společné dobro, na Polsko.
The Sunday Visitor, 4.1.2018, str: 40
Foto: Paweł Kula
