Letos slavíme 550 let parlamentního systému Polské republiky. V roce 1468 byl ustaven Sejm Polského království ve dvoukomorové podobě: Senát a Poslanecká sněmovna. Král Kazimír Jagellonský, významný představitel Jagellonců - velké středoevropské dynastie - pozval poslance zvolené na zemských sněmech, aby projednali záležitosti týkající se tehdejšího státu - naší republiky," připomněl předseda Sejmu Marek Kuchciński během oslav 550. výročí polského parlamentarismu.

Maršál zdůraznil, že takto byl ustaven polský parlamentarismus, který se skládal z krále, Senátu a Poslanecké sněmovny. Trval po staletí a Sejm vyjadřoval zájmy státu a vykonával jeho svrchovanost, tj. vydával zákony a přijímal nejdůležitější rozhodnutí, včetně těch, která se týkala války a daní. Stal se místem kompromisu mezi králem a politickým lidem, který zastupoval vůli lidu, tj. obyvatel všech zemí.

Polská parlamentní tradice se utvářela v oblasti, kde se prolínalo mnoho etnických skupin a kultur, náboženství a víry, zvyků a tradic. Stal se inspirací pro obyvatele mnoha zemí: polské, rusínské - Bílé, Černé a Červené Rusi, litevské, kurlandské, livonské, moldavské a pruské.

Ve městě Sądowa Wisznia, ležícím východně od Przemyślu, se sešel sejmik Lvovské, Přemyšlské a Sanocké oblasti.

Z Przemyšlska pocházeli politici, kteří se významně zapsali do našich národních dějin. Byli to mimo jiné: Andrzej Maksymilian Fredro - maršálek poslanecké sněmovny, významný filozof, zakladatel kláštera a kostela v Kalwarii Pacławské; Stanisław Jan Jabłonowski - senátor, velký hejtman Koruny a vojvoda rusínský; Stanisław Sarnowski - biskup a velký referent Koruny. V Przemyślu působili vynikající humanisté: Jan Herburt, autor mnoha děl o diplomacii považovaných v Evropě za klasická, a Stanisław Orzechowski, který psal o Polácích jako o orlech, pro něž je svoboda synonymem polskosti, základem politického systému a základní hodnotou.

Konference pořádané k 550. výročí polského parlamentarismu ukazují jedinečnost Sejmu v jeho počátcích, který měl trvalý vliv na národní identitu nejen Poláků, ale i ostatních obyvatel naší části Evropy. Marek Kuchciński zdůraznil, že parlamentarismus se stal základem politické kultury střední Evropy a umožnil formovat politickou subjektivitu založenou na svobodě chápané republikánsky, tj. na účasti na politickém životě.

Maršál připomněl, že v roce 1505 byla přijata politická zásada "Nic o nás bez nás". Úspěchy Rzeczpospolité polsko-litevské - jedinečného civilizačního prostoru v Evropě - svědčí o tom, jak pevný základ to byl. - Její osud určil identitu jak novodobé polské státnosti znovuzrozené před 100 lety, tak dnešního Polska - řekl Kuchciński.

Za historickou obec konferenci zahájil profesor Dariusz Kupisz z Univerzity Marie Curie-Skłodowské v Lublinu. Historik upozornil na skutečnost, že podle výzkumů profesora Wacława Urszczuka je rok 1468 vyvrcholením dlouhého procesu formování parlamentní reprezentace s pravomocí rozhodovat jménem voličů. - Sejmy se konaly již několik desetiletí před rokem 1468, ale ačkoli se jich šlechta účastnila v hojném počtu, nezastupovala voliče. Mechanismus volby poslanců vznikl až později - vysvětlil profesor Kupisz.

Profesor Zbigniew Rau z univerzity v Lodži hovořil o významu politického myšlení 17. století pro národní identitu Poláků. Podle něj se tehdejší politika vyznačovala subjektivitou a suverenitou. - Byla to politika, kterou prováděli občané Polské republiky, nikoliv cizí mocnosti, a sloužila státnímu záměru Rzeczpospolité Polsko-litevské. V pozdějších generacích se polská politika zúžila buď na snahu o nezávislost, nebo na politiku smíru - upozornil profesor Rau.

Dr. Marek Tracz-Tryniecki z Lodžské univerzity hovořil o účasti Andrzeje Maksymiliana Fredra na prvním Sejmu v roce 1652 a zdůraznil, že Fredro byl jedním z těch, kteří protestovali proti přerušení zasedání. - Byl největší osobností a největším předsedou Sejmu za vlády Jana Kazimíra. Už jako předseda osudného Sejmu v roce 1652 proslul Fredro jako mimořádně kvalitní poslanec. Dokázal spojit republikánské myšlenky s určitou nezávislostí, a to jak vůči dvoru, tak vůči radikální opozici, s touhou pozvednout politické postavení Sejmu na vyšší úroveň.

Dr. Lucjan Fac, zástupce Národního muzea v Przemyślu, ve svém projevu připomněl, že maršál Kuchciński položil květiny u pamětní desky Andrzeje Maksymiliana Fredry v kostele svatého Antonína Paduánského v Przemyślu. - Když jsem stál u hrobu Andrzeje Fredry, cítil jsem se jako historik velmi naplněný. Maršálská garda Sejmu Polské republiky stojící u tohoto epitafu je krásným obrazem, který se zasloužil o našeho krajana," řekl.

Parlamentní činnost zástupců rodiny Herburtů představila Justyna Gałuszko z Jagellonské univerzity. -Na formování politických principů Rzeczpospolité se aktivně podíleli obyvatelé přemyslovské země z rodu Herburků, kteří se za dvě století své existence proslavili vzdělaností, rytířstvím a oddaností katolické víře," zdůraznil Gałuszko.

Politické myšlení Stanisława Orzechowského bylo předmětem prezentace Dr. Jana Musiała z Východoevropské státní školy v Przemyślu. - Byl jedním z hlavních tvůrců koncepce šlechtické svobody a hnutí na obranu práv šlechty. O Polácích psal jako o orlech, pro které je svoboda synonymem polskosti, základem systému a základní hodnotou - řekl Dr. Musiał.

Mechanismus fungování pre-sejmiků v Sądowej Wiszni v 17. století představil Dr. Andrzej Król ze Společnosti přátel vědy v Przemyślu. - Jednání wiszowského sejmiku, který zastupoval sejmiky zemí Lvov, Przemyśl a Sanok, se podobalo pravidlům ostatních korunních sejmiků. Absence psaných pravidel upravujících jeho fungování svědčí o dominantní roli praxe a zvyklostí - zdůraznil dr.Król.

Profesor Wiesław Bondyra z Univerzity Marie Curie-Skłodowské (UMCS), který hovořil o parlamentním zastoupení Przemyšlska v saských dobách, zdůraznil, že ačkoli se v tomto období nepodařilo prosadit model zlepšení parlamentního života, objevily se první postuláty o nutnosti zavedení většinového volebního systému. - Hesla svobody neopustili, ale když viděli postupující rozpad polského státu, také poslanci z Przemyšlu byli pro větší centralizaci státní moci a reformu debat - vysvětlil.

Posledním řečníkem byl profesor Adam Perłakowski z Jagellonské univerzity, který ve svém vystoupení hledal odpověď na otázku, zda byl parlamentarismus stanislavské éry novou kvalitou, nebo tvůrčím pokračováním. Profesor Perłakowski upozornil, že doba stanisławovská byla dobou konfederací, a když se debaty konaly touto formou, žádný ze sejmů nebyl přerušen a skončil legislativním úspěchem. - Stanislavovská doba je skvělým příkladem vzniku nového občanského cítění. Výzkumy ukázaly, že od dob čtyřletého Sejmu, který zavedl řadu reforem, roste v Polsku povědomí o tom, že klíčové změny nelze v zemi zavádět bez účasti Sejmu, neboť síla národa spočívá v moudrých a odpovědných poslancích, kteří se řídí společným dobrem," řekl profesor Perłakowski.

Během konference představil ředitel Zemského muzea v Przemyslu Jan Jarosz autory publikace "Město statečnosti. Przemyśl u příležitosti 100. výročí získání nezávislosti" - obnovená výstava z roku 1918 Hvězda z Przemyslu jako poděkování za jejich podíl na vzniku knihy. Publikaci vydalo Wydawnictwo Sejmowe a jejími spoluautory jsou Marek Kuchciński a místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki.

Konferenci předcházela mše svatá v arcikathedrální bazilice sv. Jana Křtitele a Nanebevzetí Panny Marie. Na závěr dne se v Kulturním centru v Przemyślu uskutečnil koncert nezávislých písní od Sarmacie po legie.

Akce se zúčastnili poslanci, úředníci místní samosprávy, historici a muzejníci. Mezi hosty byli Adrienne Körmendy, generální konzulka Maďarska, podkarpatská hejtmanka Ewa Leniart a náměstek maršálka Podkarpatské Rusi Piotr Pilch.

Foto: M. Olejnik