Společné setkání zástupců předsednictev polského Sejmu a české Poslanecké sněmovny v Dolní Moravici (23.-24. června) bylo příležitostí k nastolení témat, jako je budoucnost Evropské unie, zejména v souvislosti s odchodem Velké Británie, Římská deklarace, migranti a uprchlíci nebo polské předsednictví Visegrádské skupiny (V4), které bude nyní kvůli brexitu obzvláště důležité.

Podle předsedy Sejmu "je naší prioritou usilovat o to, aby V4 vystupovala a mluvila v EU jednotně, což se zatím v podstatě daří. Druhým pilířem polského předsednictví má být koordinace společné práce ve střední a východní Evropě.
Dále jsou to opatření na posílení bezpečnosti východního křídla NATO a podpora Visegrádské skupiny ve společnostech členských států. Ty by měly sloužit k posílení komunikace mezi našimi zeměmi a zlepšení dopravní infrastruktury v oblasti od Skandinávie po Jadran."

V souvislosti s brexitem předseda parlamentu řekl: "Respektujeme suverénní rozhodnutí Spojeného království, ale tato situace vyžaduje, abychom jednali velmi intenzivně. Je čas na hluboké zamyšlení nad fungováním orgánů EU. Měli bychom hledat řešení, jak oslabit proudy odporu vůči EU a posílit integraci. Klíčovým slovem v této situaci je kompromis. Ve světle brexitu nabývá na významu koncept solidární Evropy, ale suverénních států. Se všemi, bez ohledu na jejich velikost, by se mělo zacházet stejně, podle staré zásady: svobodný se svobodným, rovný s rovným, vznešený se vznešeným".

Předseda Kuchciński rovněž upozornil, že v Evropě existují čtyři úrovně diskuse: "První je institucionální rovina, kde je model EU postaven. Odpovídáme na otázky, jak by tato Unie měla vypadat: zda by měla existovat jako federativní stát, superstát nebo nějaká forma mezinárodní organizace složená z jednotlivých států. Spolupráce mezi státy EU je založena na smluvních ustanoveních, na zásadě subsidiarity. Prostřednictvím diskuse hledáme kompromis, který by respektoval odlišnosti každého z těchto států. Druhá, velmi důležitá úroveň se týká otázky kompetencí. Jde o pravomoci institucí, tedy Evropského parlamentu nebo Evropské komise. Jednou z hlavních příčin vzniku situace kolem brexitu je fungování těchto institucí, které následně vede k převzetí pravomocí orgánů států."

Podle předsedy Sejmu je receptem na ozdravení Unie návrat k duchu Lisabonské smlouvy. "Měli bychom se vrátit k heslu končícího nizozemského předsednictví, které říká: EU, co je nutné, národní, co je možné. To přímo vyplývá ze zásady subsidiarity, ale také z toho vyplývá, že bychom měli i jako parlamenty navrhnout zpřesnění pravomocí jednotlivých orgánů EU. To znamená, že naše parlamenty by měly více využívat svých možností a ovlivňovat politiku Evropského parlamentu," řekl. - řekl. Předseda Kuchciński zdůraznil, že je třeba najít kompromis mezi zachováním tradic naší kultury národního státu a vědomím, že v EU budou narůstat pozice politických frakcí: sociálních demokratů, stran svobody, liberálů, konzervativců a dalších. "Musíme dospět ke kompromisu prostřednictvím častých diskusí a výměny názorů. V opačném případě nám hrozí radikalizace nálad a otázka migrace, rigidních kvót, které budou heslem nového brexitu," argumentoval.