Brusel, 3. října 2012. - V Evropském parlamentu v Bruselu se poprvé konala mezinárodní konference o dopravním koridoru Via Carpatia, který spojuje sedm zemí Evropské unie (Litvu, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Řecko).
Konferenci organizoval a moderoval poslanec Evropského parlamentu Tomasz Poręba. Cílem konference bylo rozšířit a upevnit image Via Carpatia jako nejdůležitější dopravní trasy pro východní regiony EU.
Nejdelší úsek Via Carpatia, známý jako silnice S19, vede přes Polsko. Konference o budoucnosti trasy Via Carpatia se zúčastnili ministři, poslanci, senátoři, maršálové a zástupci regionů Via Carpatia, ale také mezinárodní odborníci, zástupci ředitelství sítě TEN-T Evropské komise a velvyslanci v Belgickém království a v Ocelové republice, zástupci zemí, kterými trasa prochází, při EU.
Myšlenka vytvořit silniční trasu Via Carpatia byla poprvé představena Polskem v roce 2006 v Łańcutu pod záštitou a za přítomnosti zesnulého polského prezidenta Lecha Kaczyńského.
Dne 22. října 2010 podepsali ministři dopravy sedmi zemí, kterými trasa prochází, na mezinárodní konferenci v Lancutu novou verzi Lancutské deklarace, v níž se mimo jiné zavázali, že Mimo jiné se zavázali udělat vše pro to, aby byla výše uvedená trasa v celé své délce (Klaipeda - Kaunas - Bialystok - Lublin - Rzeszow - Košice - Miskolc - Debrecen - Oradea - Logoj - Calafat/Konstanta - Sofie/Svilengrad - Soluň) zařazena do sítě TEN-T.
V současné době je Via Carpatia v rámci sítě TEN-T rozdělena na úseky, jejichž realizace je plánována v různých, velmi vzdálených intervalech, což ohrožuje celistvost celé trasy. Dne 27. listopadu se bude v dopravním výboru Evropského parlamentu hlasovat o pozměňovacím návrhu k nařízení o revizi TEN-T, který předložil poslanec Evropského parlamentu Tomasz Poręba a který požaduje zařazení trasy Via Carpatia v celé její délce do hlavní sítě TEN-T.
- Projekt Via Carpatia se setkal s velkým nadšením. Politika soudržnosti rozšířená o infrastrukturní rozměr posílí a podpoří rovnoměrný rozvoj regionů. Přístup k dopravním sítím musí být komplexní. Nyní hodně záleží na jednotlivých členských státech a regionech, aby prokázaly, že jsou schopny žádat o finanční prostředky a spravedlivě je vynakládat," řekl Jean-Éric Paquet, ředitel Generálního ředitelství Evropské komise pro mobilitu a dopravu.
- Dnešní den je dalším krokem v boji za zařazení trasy Via Carpatia do tzv. hlavní sítě nařízení TEN-T, což by následně zaručilo rozšíření trasy i její modernizaci. Via Carpatia by byla nesporným přínosem pro cestovní ruch a hnací silou hospodářského rozvoje regionu. Komise navrhuje, aby se k Via Carpatia, rozdělené na úseky, přistupovalo komplexně, jako k jediné trase spojující východní země EU. Vítám tento pozitivní přístup Komise. Nastal čas tuto iniciativu posílit a podpořit," uvedl poslanec Evropského parlamentu za stranu Právo a spravedlnost Tomasz Poręba.
Septimiu Buzasu - státní tajemník rumunského ministerstva dopravy a infrastruktury mezitím řekl: - Podpisem Řetězové deklarace v roce 2010 se Rumunsko zavázalo k jejím cílům. Není to jen silnice, je to trasa, která zajistí hospodářský rozvoj.
Podle místopředsedy polského parlamentu Marka Kuchcinského: - Karpatský region potřebuje podporu a je špatně organizován z hlediska komunikace. Jedná se o dopravní trasu, která má pro EU mimořádný význam. Tato iniciativa je důležitou součástí dalšího rozvoje Východního partnerství, které mimochodem není dostatečně podporováno. Naše vlády a národní parlamenty by měly toto prohlášení podpořit, neboť je prvkem evropské solidarity.
Jan Hudacký - předseda parlamentního výboru pro hospodářství Národní rady Slovenské republiky - ve svém vystoupení zdůraznil roli, kterou hrají rychlostní silnice v procesu stimulace hospodářského růstu a rozvoje cestovního ruchu v regionech, jimiž bude Via Carpatia procházet. Dodal, že rozšíření slovenských rychlostních silnic má jasný vliv na snížení nezaměstnanosti v regionu.
Senátor Polské republiky Władysław Ortyl a poslanec polského parlamentu Stanisław Ożóg zdůraznili, že začlenění Via Carpatia do hlavní sítě TEN-T je z hlediska bezpečnosti v nejširším slova smyslu strategickým zájmem celé Evropy. Poukázali také na to, že rychlostní silnice Via Carpatia dokonale zapadá do politiky vyrovnávání podmínek v rámci politiky soudržnosti EU, a proto musíme všichni zintenzivnit naše úsilí ve spolupráci s národními vládami.
Mezi další účastníky a řečníky konference patřili: Alexander Micovcin - zástupce stálého představitele Slovenska při EU, Vladislav Stojkov - předseda Kjustendilského okresu, Mircea Ioan Molot - předseda Okresní rady Hunedoara, Lucjan Kuźniar - člen Správní rady Podkarpatského vojvodství, Walenty Korycki - náměstek maršálka Podlaského vojvodství. Podlaskie, Marian Constantin Vasile - místopředseda Rady okresu Temeš, Andrzej Wyczawski - starosta města Jaroslawi, Marek Ustrobinski - místostarosta města Rzeszów, Olexa Ladislav - vedoucí odboru dopravy města Košice, Loreta Navakauskienė - poradkyně starosty Kaunasu, Natalia Tarasovova - ředitelka kanceláře Prešovského kraje v Bruselu a také odborníci a velvyslanci: Dawid Lasek - místopředseda Sdružení Euroregion Karpaty, Adrian Mazur z Ministerstva dopravy, výstavby a námořních záležitostí, Artur Harazim - velvyslanec Polské republiky v Belgickém království, Tamás Iván Kovacs - velvyslanec Maďarska, Vesselin Valkanov - velvyslanec Bulharska v Belgickém království, Alexander Micovcin - zástupce stálého představitele Slovenska při EU. Postoj Evropské komise představil Jean-Éric Paquet - ředitel Generálního ředitelství pro mobilitu a dopravu.
Účastníci konference přijali aklamací "Bruselskou deklaraci o dopravní cestě Via Carpatia".
