O zkušenostech zástupců národních parlamentů v době transformace

Říjen 23, 2017
11:03

V Przemyślu skončila třídenní konference na téma "Středoevropské a východoevropské parlamentní tradice", které se mimo jiné zúčastnili předseda Sejmu Marek Kuchciński a zástupci parlamentů Maďarska, Litvy a Ukrajiny.

Během prvního nedělního panelu "Corpus legum v době změn. Zkušenosti zástupců národních parlamentů", předseda parlamentu Marek Kuchciński zdůraznil, že v této části Evropy vzniklo mnoho myšlenek a iniciativ, které předcházely předpokladům, jež jsou nyní základem sjednocené Evropy. Tyto iniciativy tak zanechaly trvalou stopu v právních a politických systémech našich států. Zdůraznil, že při pohledu do minulosti před více než 800 lety je zřejmé, že zárodky Evropské unie vznikly právě v našem regionu. - Chtěl bych připomenout důležitou myšlenku Lex est Rex in Polonia et in Lithuania, slavnou uherskou Zlatou bulu krále Ondřeje II. z roku 1920, o sedm let později památník Evropy, anglickou Chartu svobod Jana Bezzemka. O sto let později vznikl právní kodex nazvaný Řád cara Dušana, který byl z hlediska právní kodifikace nesmírně důležitý, protože se jednalo o první zaznamenanou právní sbírku slovanských zvyků na světě. Dalším příkladem je Varšavská konfederace z roku 1573, která byla něčím výjimečná, protože tento akt zaručoval náboženskou toleranci. Tedy stát bez sázek v inkvizičním prostředí. A pak je tu naše ústava z 3. května obou národů. Byla to první ústava v Evropě, která položila základy evropské a světové právní kultury. A to jsou příklady, které ukazují, že naše část Evropy je neoddělitelně spjata s evropskou civilizací," řekl předseda Sejmu.

Marek Kuchciński upozornil na zásadu liberum veto. Zejména ve 20. století byl hojně kritizován, ale dnes se na jeho základě přijímají nejdůležitější rozhodnutí Evropské unie. Musí být dosaženo jednomyslnosti. Pokusy politiků o odvážné a prozíravé myšlení lze ilustrovat také na příkladu přírodovědce a přírodovědce Wojciecha Bogumiła Jastrzębowského, který v roce 1831 vypracoval a zveřejnil Smlouvu o věčném spojenectví civilizovaných národů. To byl prototyp moderní Evropské unie. Navrhl prototyp EP, tedy zastoupení všech států, Evropskou ústavu, o níž se ještě nedávno vážně diskutovalo, a zásady spolupráce, které jsou dnes zakotveny v Lisabonské smlouvě. - To dokazuje - řekl Marek Kuchciński - že na jedné straně v praxi - jako Polsko-litevská unie, na druhé straně v teorii - jako Jastrzębowského Smlouva o Evropě národů, to jsou příklady, které mohou směle zdůvodnit, že můžeme směle hledat počátky EU v naší části Evropy.

Podle předsedy parlamentu význam parlamentů v mezinárodní i domácí debatě roste, ale je třeba diskutovat o vztahu mezi zákonodárnou a výkonnou mocí, tedy o snahách námi kontrolované vlády parlament poněkud oslabit. Někteří členové vlád považují Sejm za hlasovací nástroj. Poukázal na to, že i ze strany soudní moci došlo k "odstrčení" a zasahování do parlamentních pravomocí. Ukázkovým příkladem jsou diskuse a spory kolem ústavního soudu. Ale také rostoucí mimoústavní a mimoústavní význam evropských institucí - parlamentu nebo komise -, které se rovněž snaží zasahovat do pravomocí našich parlamentů. - Dnes projednáváme Národní soudní radu. Někteří lidé prohlašují, že jde o součást soudnictví, ale to není pravda, jde o něco, co přesahuje toto montesquieuovské trojstranné rozdělení moci. Jedná se o instituci, která má hájit nezávislost, nezávislost soudnictví a soudců, což bylo dohodnuto u kulatého stolu a následně realizováno v prvních parlamentech po roce 1989. Dnes je vidět, že je třeba ji změnit, protože svět se posunul kupředu," tvrdí Kuchciński. Poukázal také na to, že další výzvou jsou vztahy národnostních menšin v zemích EU. Příkladem je Německo, kde žijí čtyři miliony Turků a několik set tisíc Poláků. - Zásadní otázkou tedy je, jaká spolupráce by měla probíhat, zda by tyto menšiny neměly mít parlamentní práva," řekl.

Dodal, že další oblastí obnovy EU je také připomenutí hodnot, na nichž byla založena. - Musíme našim kolegům ze Západu připomínat, že nejde jen o ekonomické hodnoty, protože pak zapomínáme, kdo je člověk. Je třeba připomenout základy Evropy, na kterých stavěli otcové zakladatelé EU - dodal a prohlásil, že EU se nemůže uzavřít novým členským státům. Jako potenciální nové členy zmínil balkánské země, Ukrajinu, Moldavsko a kavkazské státy. Podle řečníka je Evropa budoucnosti společenstvím solidárních a svobodných národů, které je založeno na systému křesťanských hodnot.

Předseda ukrajinského parlamentu Andriy Parubiy Poukázal na to, že parlament může pomoci v dialogu mezi státy, je místem, kde se řeší nejdůležitější konflikty, a tato role je konečně uznána a oceněna. - Říká se, že dokud parlament funguje, v zemi není žádná revoluce, protože parlament může vyřešit největší problémy - řekl Parubij. Připustil, že parlamenty v naší části Evropy nemohou vždy počítat s tak vysokou důvěrou v průzkumy jako na Západě.

Předseda výboru pro záležitosti EU maďarského Národního shromáždění, který se účastní panelu Richard HörcsikS odkazem na Kuchcińského projev zdůraznil, že Evropa musí respektovat dvoutisíciletou tradici, která vychází z křesťanství. - Je velmi důležité zachovat křesťanskou identitu, protože jde o zachování evropské identity. Jakou Evropu chceme - křesťanskou, nebo ne? Maďarsko a Polsko chtějí hájit křesťanské hodnoty. Spolupráce mezi námi a Českou republikou nebo Slovenskem musí být založena na svědectví křesťanské víry. Chceme mít křesťanskou Evropu - prohlásil Horcsik. Podle jeho názoru by EU měla dát Ukrajině zelenou ke vstupu do EU. Dodal, že Ukrajina by se měla co nejdříve stát členem EU.

Arvydas Nekrošius Zdůraznil, že Litva spolupracuje s Polskem v mnoha formátech: Polsko-litevské parlamentní shromáždění, polsko-litevsko-ukrajinská trojstranná dohoda, Bukurešťská devítka. Měnící se geopolitické prostředí nás nutí hledat nové formy spolupráce tváří v tvář nepřátelské propagandě, při zajišťování kybernetické bezpečnosti, při technické spolupráci, při hledání odolnosti vůči vnitřním i vnějším hrozbám. Východní partnerství je pro nás prioritou. Chceme přiblížit Gruzii, Ukrajinu a Moldavsko k EU, protože jejich prosperita je také zárukou naší prosperity. Litva se rovněž podílí na pomoci Ukrajině, tzv. Marshallově plánu pro Ukrajinu. Mezi hrozby, proti nimž bychom se měli spojit, patří výstavba jaderné elektrárny v běloruském Ostrovci, výstavba Severního proudu 2, která je v rozporu s energetickou bezpečností a porušuje tržní principy, a politika vůči Rusku.

Eduard Adamčik, zástupce Parlamentní skupiny pro polsko-slovenskou spolupráci, uvedl, že tváří v tvář krizi demokracie by se parlamenty střední a východní Evropy měly vzájemně poznat a vést dialog.

Během konference byly podepsány následující dokumenty Memorandum o podpoře výstavby trasy Via Carpathia ministry infrastruktury Polska a Ukrajiny. Ministr Andrzej Adamczyk Zdůraznil, že cílem je získat v EU podporu pro zařazení trasy Via Carpatia do hlavní sítě TEN-T. Poukázal na to, že Via Carpatia je trasa, která má podpořit ekonomiku východní Evropy od Baltského moře po Egejské moře.

- Chceme rozvíjet komunikaci v karpatském regionu a chceme také vybudovat nové hraniční přechody. Další otázkou je spolupráce od Baltského moře po Černé moře. Spolupráce v tomto regionu má velký potenciál - shrnul konferenci Marek Kuchciński.