Právo a spravedlnost chce, aby se vláda zapojila do spolupráce se zeměmi středoevropského regionu. - Cílem této spolupráce je posílit vzájemné vztahy těchto zemí, aby bylo možné tuto lokalitu lépe využít v evropské politice nebo najít recepty na problémy spojené i s nezaměstnaností, říká Marek Kuchciński. Podle jeho názoru je zelená, kterou orgány EU daly regionálním dohodám, pro tyto země dobrou záminkou k uzavření mezinárodní dohody. Podle Marka Kuchcińského je to nejlepší nástroj k uskutečnění Karpatské strategie.

Díky této strategii by středoevropské země jako Polsko, Česká republika, Maďarsko, Slovensko nebo Rumunsko mohly společně reagovat na politické kroky Bruselu, jednat v oblasti energetické bezpečnosti nebo investic do komunikace. Jde o vynakládání peněz EU na konkrétní investice. - Naši partneři čekají pouze na to, až se Polsko v této otázce pohne z místa. Francie buduje alpskou strategii a naše vláda nedělá nic, co by jí Berlín nedovolil," vysvětluje poslanec Krzysztof Szczerski, bývalý náměstek ministra zahraničních věcí. Důvodem pasivity Německa v této otázce je podle něj jeho politická blízkost a neochota vyvinout samostatnou iniciativu.

- Možná vláda Donalda Tuska nechce takovou strategii budovat, možná ji to prostě nezajímá? - ptá se Piotr Naimski. Bývalý náměstek ministra hospodářství včera uvedl, že taková dohoda by podpořila investice do komunikací a energetiky. - Chceme přesvědčit naše partnery, aby spolupracovali a vytvářeli projekty, které bychom mohli realizovat prostřednictvím našich vlád. Taková strategie by tyto činnosti podpořila. Díky nim mohl náš region prosadit svou suverenitu ve vztahu k obecné politice EU koordinované z Bruselu," zdůraznil Naimski.

Szczerski připomíná, že Rada EU přijala dokument zdůrazňující makroregionální strategii. - Koordinuje činnosti státu v souvislosti s čerpáním prostředků EU. Jedna se týká Baltského moře, druhá Dunaje. Ostatní se týkají Jaderského a Jónského moře," řekl Szczerski. O této otázce se dnes bude v Evropském parlamentu diskutovat. - Překvapuje nás, že polská vláda, která má v ruce takové nástroje, mlčí o strategii pro střední Evropu. To snižuje naše postavení v EU i v celém regionu. Mezitím k tomu vyzývají místní samosprávy i vědci. Taková strategie by posloužila regionu a zájmům naší země," zdůrazňuje europoslanec.

Na počátku vznikající koncepce karpatské strategie byla "Rámcová úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat", známá jako Karpatská úmluva, vyhlášená v Kyjevě v roce 2003. Podepsaly ji Česká republika, Polsko, Rumunsko, Srbsko, Slovensko, Maďarsko a Ukrajina. V září 2011 podepsalo Polsko na konferenci Evropa Karpat v Krynici zvláštní memorandum o Karpatské strategii. Další iniciativou byl Karpatský projekt, který probíhal v letech 2005-2008. Jeho ustanovení se týkala především cestovního ruchu, místního obchodu, ochrany přírody, karpatských silničních a železničních koridorů a malých energetických projektů. Karpatská strategie by byla vhodným doplňkem programu Východního partnerství, např. v případě Moldavska a Ukrajiny, a nabídla by příležitost sblížit EU s Ukrajinou a Srbskem prostřednictvím projektů týkajících se ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a usnadnění pohybu osob.