Desítky zahraničních hostů, odborníků, představitelů místní samosprávy i ministrů polské vlády - 22. konference "Evropa Karpat", která se konala v sobotu a v neděli v Krasiczyně na Podkarpatsku, byla jednou z nejvýznamnějších mezinárodních politických událostí v této části kontinentu v roce 2019.
Série setkání iniciovaná a pořádaná předsedou Sejmu Markem Kuchcińským byla tentokrát věnována především otázkám infrastruktury a investic. - Přestože od změn v roce 1989 uplynulo již téměř 30 let, je stále co dělat, pokud jde o silniční nebo železniční spojení. Nedostatečný je také počet hraničních přechodů mezi karpatskými zeměmi," uvedl předseda Sejmu ve svém projevu na konferenci. Marek Kuchciński shromážděným hostům, mimo jiné z Maďarska, Slovenska, Ukrajiny a Rumunska, také řekl, že infrastruktura sever-jih je v nejširším slova smyslu stále "desetkrát méně rozvinutá než podobná infrastruktura na západ od Odry". - Běžně se říká "jedu do Alp", nikoli do Německa, Rakouska nebo Švýcarska. Přál bych si, abychom díky prohlubující se spolupráci a integraci mezi zeměmi našeho regionu mohli v budoucnu podobným způsobem hovořit o Karpatech," apeloval na účastníky maršál Kuchciński.
Jednou z diskutovaných otázek byla Karpatská kolej, fórum pro spolupráci mezi vysokoškolskými institucemi. - Umožnil by nejen vědeckou spolupráci, ale také výměnu a vzdělávání mládeže. Jedná se o prvek sítě - celý systém, který doplňuje politickou a hospodářskou spolupráci a zároveň je místem pro formování mladých lídrů - argumentoval Marek Kuchciński. Předseda Sejmu se rovněž zmínil o diskusi o budoucím sedmiletém rozpočtovém výhledu EU a zdůraznil, že do agendy Evropské unie by měla být zařazena otázka "karpatské Evropy". - V nejbližší době se pokusím s podporou premiérů a parlamentů karpatských zemí rychle připravit výstavu "Evropa Karpat" a uspořádat několik konferencí v Bruselu - prohlásil maršál Kuchciński.
Hosty druhého dne konference byli ministr investic a rozvoje Jerzy Kwieciński, ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk, státní tajemník v Kanceláři předsedy vlády Piotr Naimski, maršálek Podkarpatské Rusi Władysław Ortyl a zahraniční hosté, mezi nimiž byl i předseda výboru pro záležitosti EU maďarského Národního shromáždění Richárd Hörcsik.
- Chceme, aby Karpaty byly zahrnuty do makroregionální strategie. Jedná se o nejpokročilejší prvek regionální politiky Evropské unie - zhodnotil ministr Kwieciński, který zároveň zdůraznil, že jde o akce založené na platformě EU po vzoru podobných již existujících. Připomněl, že Polsko prosazuje myšlenku Karpatské strategie od roku 2011. - Potřebujeme spolupráci napříč Karpaty. Potřebujeme spolupráci napříč Karpaty, aby nás Karpaty spojovaly, jako tomu bylo před několika staletími. Za tímto účelem podnikáme formální společnou akci na úrovni EU. Jsme na to připraveni - zdůraznil Jerzy Kwieciński.
Během panelové diskuse o historii a cestovním ruchu bylo zdůrazněno, že Karpaty jsou místem, kde mají lidé zvláštní vztah k tradicím svých předků, což se odráží v kultuře regionu a mělo by být základem pro společné iniciativy v oblasti cestovního ruchu. - Je důležité, aby se cestovní ruch v Karpatech opíral o historii, o kulturní dědictví, o bohatství, které v Karpatech již existuje a které se již děje. Nesmíme zapomínat na důležitou a zásadní komunikační infrastrukturu pro rozvoj této oblasti - řekl Władysław Ortyl.
Poslední panelová diskuse s názvem "Infrastruktura střední Evropy" byla věnována energetice a komunikacím. V diskusi bylo zdůrazněno, že investice do silnic mají klíčový význam pro regionální rozvoj a posílení spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy. Jako příklad byla uvedena trasa Via Carpatia, která má spojit sever Evropy s jihem, Tallinn se Soluní, a zároveň zapojit méně rozvinuté regiony do hlavního proudu mezinárodní výměny. Ministr Adamczyk, který hovořil o Via Carpatia, zdůraznil, že na tuto cestu čeká Bělorusko, Ukrajina a balkánské státy. - Můžeme jasně říci: Evropa je přesvědčena, že Via Carpatia je cesta, kterou potřebují země střední a východní Evropy, zejména ty, které se nacházejí na východní hranici Evropské unie. Je to silnice, která bude generátorem rozvoje - zdůraznil ministr infrastruktury. - Tato iniciativa 12 zemí regionu již začíná být vnímána jako příležitost ke komunikaci, stanovení pozic a politické taktiky na fóru EU. Karpaty jsou jádrem této spolupráce, bez nich to nejde - řekl Piotr Naimski.
Víkendová konference byla již 22. setkáním série "Karpatská Evropa". Akce se koná již 12 let. Dříve se konference konaly mimo jiné v Krynici-Zdroji, Przemyślu, ale také v Maďarsku a na Ukrajině.
V první den konference Ewa Leniartová, vojvodkyně Podkarpatské Rusi, připomněla, že myšlenka setkání se datuje od roku 2007, kdy se z iniciativy tehdejšího poslance Marka Kuchcińského uskutečnilo první setkání poslanců karpatských zemí. - Tato akce se stala fórem pro výměnu myšlenek, zdrojem podnětů, ale také polem pro posílení spolupráce mezi námi, našimi sousedy, pro které jsou společné hory - Karpaty - po staletí zdrojem společných historických a kulturních zkušeností, ale také přirozeným faktorem hospodářského rozvoje - zhodnotila Ewa Leniart.
První den akce řečníci diskutovali o historii karpatských zemí a diskusi zahájil panel "Společní hrdinové svobody", který moderoval ředitel Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka, profesor Maciej Szymanowski, poradce předsedy Sejmu. - Historií se nezabýváme proto, abychom věděli, co se stalo, ale abychom věděli, co se stane. Bez znalosti toho, co se stalo - týká se to lidí, jevů - je pro nás velmi obtížné předvídat, co se stane," řekl profesor Szymanowski. Podle jeho názoru by se společné dějiny národů této části Evropy měly šířit na mnoha úrovních. - Měli bychom věnovat pozornost tomu, do čeho investujeme, zabývat se spoluprací a podporovat spolupráci se západními a americkými vědeckými kruhy. Měli bychom jim předat náš pohled na svět, se kterým můžeme souhlasit nebo nesouhlasit, ale který by měl být přinejmenším zaznamenán a vzat v úvahu," argumentoval.
V této souvislosti maďarský historik Laszlo E. Varga vzpomínal na účast svých krajanů v polských legiích Józefa Piłsudského. Mezitím Martin Fronc, bývalý ministr školství a bývalý poslanec Slovenské národní rady, upozornil, že hrdinové, kteří bojovali proti komunistickému režimu, jsou dnes většinou neznámí. - Musíme si připomínat naše společné hrdiny svobody - apeloval slovenský politik. Diskusi uzavřel poslanec Andrzej Szlachta, který poukázal na Poláky jako na národ, který svými svobodnými ambicemi ovlivnil osud celé střední a východní Evropy. - Rád bych vyvolal kolektivního hrdinu. 10 milionů Poláků, kteří se v roce 1980 spojili s jediným cílem: změnit Polsko, bojovat za svobodnou, demokratickou vlast - řekl.
Druhý panel s názvem "Na cestách mudrců - o budoucnosti střední Evropy" byl věnován diskusi vědecké komunity o univerzitně-vzdělávací spolupráci vedené prostřednictvím akademických center karpatských zemí. Diskutovalo se o praktickém rozměru této spolupráce s odkazem na založení Collegium Carpaticum - dohody univerzit z karpatského regionu: Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Ukrajina a Rumunsko. Moderátorem této části diskuse byl Jan Malicki, ředitel Studia východní Evropy na Varšavské univerzitě a poradce předsedy Sejmu, a mezi řečníky byli: Renáta Tomášková, prorektorka Ostravské univerzity, Peter Káša, programový koordinátor Collegium Carpathicum na Prešovské univerzitě, Sándor Őze - ředitel Historického ústavu Katolické univerzity v Budapešti a Sławomir Solecki, prorektor Státní východoevropské univerzity v Przemyślu.
Na závěr prvního dne konference představila vedoucí kanceláře programu Polsko-Bělorusko-Ukrajina v Rzeszowě Alicja Wosik-Majewska předpoklady projektu, který je z hlediska rozpočtu největším přeshraničním programem na pozemní hranici EU. V současném finančním výhledu bude na granty z tohoto programu vyčleněno více než 170 milionů eur. Budou spolufinancovat projekty týkající se ochrany a propagace přeshraničního kulturního a přírodního dědictví, zvýšení regionální dostupnosti, zlepšení infrastruktury a služeb na hraničních přechodech, jakož i rozvoje zdravotních a sociálních služeb. Program je určen pro obyvatele čtyř polských vojvodství: Podkarpatského, Lubelského, Podlaského a východní části Mazovského, dále čtyř regionů z Běloruska a šesti z Ukrajiny.
Text CIS
Foto: Marta Marchlewska
