Čtyři Poláci, kteří za druhé světové války zachránili Židy, byli posmrtně vyznamenáni medailí Spravedlivý mezi národy.
Zástupcům rodin vyznamenaných předal medaile předseda izraelského parlamentu, Knesetu, Yuli Edelstein.
Čestným hostem byl předseda Sejmu Marek Kuchciński.Dnes jsme v Krakově svědky historie, té velké historie, která má osobní i univerzální význam. V té době měl každý jednotlivý čin univerzální rozměr. - řekl předseda. Poukázal na to, že Poláci, kteří jsou v současné době vyznamenáváni medailemi. svůj čin tehdy pravděpodobně nepovažovali za hrdinství, ale za povinnost splnit morální imperativ a zachránit jiného člověka., přestože jim za poskytnutí pomoci hrozil trest smrti. Tuto výzvu splnilo mnoho Poláků a medaili jich získalo více než 6 700. Dnes se k tomuto čestnému seznamu přidávají další čtyři spravedliví. - řekl.
Marek Kuchciński tvrdil, že je naší povinností vůči státu, národu a světu připomínat si historii, lidské utrpení a oběti.
Historická paměť má dva významy - řekl. Za prvé je to zaznamenávání faktů a poznatků o nich. Za druhé, uctívání a vytváření symbolické kultury.
Pravda o válce je nadřazenou hodnotou a nelze ji volně interpretovat, když se rozmazávají dvě kategorie - pachatelé a oběti. Musíme si uvědomit, že tábory smrti byly institucí Německé říše a pachatelé holocaustu byli jejími funkcionáři. Židé a Poláci se stali oběťmi genocidy.
Je naší povinností být strážci pravdy o holocaustu. Pak se plně projeví velikost oběti Spravedlivého mezi národy. řekl předseda.
Předseda Knesetu Yuli Edelstein řekl. Židé jsou národ, který si pamatuje. Připomeňme si, co se stalo před 70, 80 lety, a vzpomeňme si také na nacistické zločince, kteří organizovali vyvražďování Židů....
Chci se obrátit na polské rodiny: nechápejte historii špatně. Pokud vaši rodiče udrželi a zachránili jednoho člověka, zachránili jich vlastně několik set. Pozůstalým se narodily děti, pak přišla vnoučata, pravnoučata. A takový mladý člověk, dítě, které uložili možná ve sklepě, možná na půdě, tam nebyl sám. Byl přítomen ve stovkách těch, kteří dnes žijí zde na světě. Znovu slibujeme, že nikdy nezapomeneme. Nemáme právo - máme povinnost vzpomínat - argumentoval Yuli Edelstein.
Foto: Paweł Kula