V den 73. výročí Varšavského povstání uctil předseda Sejmu Marek Kuchciński památku polských letců na vojenském hřbitově v Solymáru u Budapešti.
Během státních ceremonií přečetl dopis jménem Marka Kuchcińského místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki.
Dopis předsedy Sejmu Marka Kuchcińského u příležitosti 73. výročí Varšavského povstání
Vážení pánové
Účastníci Varšavského povstání, rodiny povstalců
Dámy a pánové
Obyvatelé Varšavy
Tři slova hrála v polských dějinách po staletí výjimečnou roli: Bůh, čest a vlast. Motivovaly naše předky k hrdinským činům i v každodenním životě. Varšavské povstání je třeba vnímat právě v těchto souvislostech.
Obyvatelé Varšavy před 73 lety bojovali za nezávislost, za svou víru a důstojnost. Varšavské povstání bylo na jedné straně namířeno proti Německu, protože německý nacismus byl popřením západních hodnot, novým ztělesněním barbarství a pohanství, a na druhé straně mělo zastavit komunismus, založený na nepřátelství vůči svobodě, církvi a náboženství. Varšavské povstání, stejně jako mnoho dalších událostí v naší minulosti, jako byla obrana Jasné Hory nebo bitvy u Vídně a Varšavy, přispělo k trvalému založení polskosti na katolické víře a důvěře v Boží Prozřetelnost. To je náš způsob existence v Evropě a chápání světa a politiky.
Povstání mělo také konkrétní politický a vojenský rozměr. Nebyl to jen prohraný boj. Její vypuknutí způsobilo záměrné zastavení sovětské ofenzívy na Visle. Geopolitické kalkulace Josefa Stalina o obsazení celého Německa se staly nereálnými. Zatímco Rudá armáda stála na Visle a čekala na neúspěch povstání, spojenecká vojska osvobozovala Francii a blížila se k Rýnu. Západní Evropa se stala součástí svobodného světa, výspou svobody a demokracie, chráněnou americkou přítomností. Moderní Evropa vznikla také díky velkému úsilí našich lidí. Musíme na to pamatovat a hlásat to světu.
Pro naši vlast a pro další generace Poláků v Polsku i v zahraničí je povstání znakem historické paměti, vzorem vlastenectví a lásky ke svobodě. Nebýt lednových povstalců, Piłsudského legionářů a vojáků z války v roce 1920, k žádnému povstání by nedošlo. Jejich úsilí dalo vzniknout druhé republice, jejíž 100. výročí oslavíme příští rok. Varšavské povstání bylo jeho posledním dramatem.
V den 73. výročí Varšavského povstání vzdejme hold jeho účastníkům, kteří padli v boji, byli zavražděni Němci a komunisty a zemřeli doma nebo ve vyhnanství.
Kéž dobrý Bůh odmění jejich statečnost a obětavost.
Varšava, 1. srpna 2017.
