U příležitosti 20. výročí polské ústavy byl zkoumán alternativní návrh ústavy, který v roce 1994 připravila Sociální ústavní komise na objednávku Národní komise odborového svazu Solidarita ve spolupráci se sekretariátem středopravicových a nezávislých skupin.

Na akademické konferenci pořádané v Senátu s názvem ÚSTAVA SOLIDARITY převažovaly hlasy o postkomunistickém charakteru současné ústavy a o potřebě zamyslet se nad tím, co by se v ní mělo změnit. Předseda Sejmu Marek Kuchciński navrhl jiný pohled na Základní zákon, než jaký byl zastáván doposud. - Stojí za to připomenout - poprvé tímto způsobem a na tomto místě - že nešlo o bezalternativní akt," řekl předseda parlamentu. - Nebyl to ani čin, který by se setkal s bezvýhradnou podporou tehdejšího polského lidu. Je třeba připomenout, že jen o málo více než polovina účastníků tehdejšího ústavního referenda hlasovala pro práci tehdejšího Národního shromáždění. V samotném Národním shromáždění, které přijalo obsah ústavy, navíc chyběli zástupci více než třetiny voličů, kteří odevzdali svůj hlas v parlamentních volbách v roce 1993, jež tvořily složení Sejmu a Senátu, a tedy i samotného Národního shromáždění, které o čtyři roky později - 2. dubna 1997 - přijalo ústavu," argumentoval Kuchciński. - Na pozadí nepříliš silné společenské legitimity tehdejšího parlamentu se objevil Občanský projekt ústavy Polské republiky, který připravili lidé většinou spojení s tehdejší mimoparlamentní opozicí a Solidaritou. Síla tohoto hlasu," řekl předseda parlamentu, "se projevila ve velké podpoře občanského projektu ústavy, pro který se v krátké době podařilo shromáždit téměř 2 miliony podpisů. Už z tohoto důvodu stojí za to připomenout tento projekt polské ústavy a připomenout hlas těch, kteří jej psali a předkládali. Stojí také za to zamyslet se nad politickými a sociálními návrhy, které jsou v něm obsaženy, nad vizí našeho národního společenství a polského státu. Stojí za to zamyslet se nad tím, co je na této vizi, která dosud nebyla ústavně realizována a která si zaslouží, aby byla realizována v budoucnu, trvale hodnotné. Ústava totiž není náhrobním kamenem, který uzavírá historii a diskusi o základním zákoně, ale je milníkem - na cestě národa do budoucnosti, k lepšímu, spravedlivějšímu a solidárnějšímu polskému státu," řekl Kuchciński.

Předseda Senátu Stanislaw Karczewski Tvrdil, že 20 let je dobrá doba na to, abychom se zamysleli nad tím, jak změnit ústavu, aby byla lepší pro Polsko a Poláky, aby byla lepší pro naši suverenitu, pro náš stát. Aby náš stát byl silný nejen uvnitř, ale také silný ve svém regionu, silný v Evropské unii, silný i v Evropě.

Zvláštní host konference předseda vlády Jaroslaw Kaczynski vyhodnotil, že ústava obsahuje mnoho blokád, které brání odmítnutí některých prvků tohoto sociálního systému. Zdůraznil však, že je dobře, že ústava byla přijata, protože to byl jediný okamžik, kdy to bylo možné. - V žádném z následujících parlamentů taková možnost reálně neexistovala," řekl Kaczyński. - Ústava byla přijata již v nových podmínkách, po tzv. transformaci systému, a to je jedna z mála jejích výhod, uvedl předseda Práva a spravedlnosti.

Prof. Jan Majchrowski: Návrh byl sepsán na počátku 90. let 20. století. Naše ústavní zkušenost se lišila od té dnešní. Měli jsme za sebou dvacet let zcela odlišné reality. Přišla jiná generace právníků, nezkažená komunistickým konstitucionalismem.

Prezident Marian Krzaklewski: Bylo možné si vybrat mezi dvěma návrhy ústavy - návrhem občanů a návrhem Národního shromáždění - šlo o otázku dobré vůle. V ústavním referendu v roce 1997 nebyla stanovena padesátiprocentní hranice.

Součástí konference byly tři panelové diskuse s účastníky práce na občanském návrhu ústavy. V diskusi o genezi a osudu projektu vystoupil tehdejší předseda NSZZ "Solidarność" a Sociální ústavní komise. Marian Krzaklewski, její koordinátor mec. Andrzej Rościszewski, Jeden z iniciátorů projektu mec. Kazimierz Barczyk a tajemník Veřejné ústavní komise Michał Drozdek. Další panel se zaměřil na vizi komunity, státu a práva v projektu občanů. O tom hovořil bývalý premiér mec. Jan Olszewski (ve zvláštním dopise, který přečetl prof. Jan Majchrowski), bývalý ministr obrany ve vládě Jana Olszewského dr. Jan Parys, bývalý senátor mec. Piotr Andrzejewski a prof. Jan Majchrowski. Občanský projekt jako "ústava solidarity" - sociální, společenský a odborový rozměr projektu byl předmětem třetího panelu konference za účasti europoslance a předsedy Evropské komise. Józefa Hrynkiewicz, člen Ewa Tomaszewska, POSLANEC Andrey Smirnov a prof. Leszek Graniszewski.