Současná politika, rostoucí role parlamentů a realizace společných projektů byly hlavními tématy jednání předsedy Sejmu a předsedy maďarského Národního shromáždění.
- Společnou politiku v rámci V4 prosazujeme již 25 let - řekl maršál Marek Kuchciński při setkání s prezidentem László Kövérem -, ale teprve v posledních měsících se jí daří v reakci na potřebu změn v Evropské unii.
Podle maršála by se zvýšená spolupráce měla proměnit ve společné projekty, jako je například online informační služba zaměřená na propagaci skupiny, připomínání významných osobností nebo významu výtvarného umění našeho regionu, aby se podpořil rozvoj mladých lidí a zabránilo se jejich odchodu z vlasti.
- Přeji si, abychom z naší tisícileté spolupráce vyvodili co nejlepší závěry. Připíjím na posílení naší demokracie a našich parlamentů, které jsou od středověku příkladem toho, jak by měly jednat suverénní státy," řekl maršál Kuchciński na závěr setkání.
Předseda Sejmu navštívil Budapešť v rámci oslav 60. výročí maďarské revoluce. Společně s předsedou maďarského parlamentu zhlédl film "Odsouzeni k životu", v němž se prolínají příběhy politických vězňů z doby jejich pobytu ve vězeňských celách a na popravištích. Film, který vznikl na objednávku Národního památkového ústavu a pod Kövérovou záštitou, se zabývá traumatem těchto let, vracejícími se vzpomínkami na tragédii a bezmoc tváří v tvář komunistickému systému.
Druhý den návštěvy uctili šéfové polské, německé a maďarské komory památku obětí režimu z roku 1956 na Kossuthově náměstí. Maršál Kuchciński, prezident Kövér a předseda Spolkového sněmu Stanislav Tillich vyslechli vzpomínky na krvavě potlačené maďarské povstání, které poskytly bezútěšný obraz tehdejších dnů. Maďarsko mění politický systém, náš národ se obrodil, ale měli bychom si vzpomenout na desetiletí, kdy jsme byli dušeni. To je třeba napravit," řekl bývalý maďarský premiér Peter Boross.
- S úctou musíme vzpomínat na pronásledované, kteří nesli stigma oněch dnů. Tito lidé jsou zdrojem naší síly. Zároveň nesmíme být lhostejní ke zrádcům a kolaborantům, kteří nám chtěli ukrást svobodu.
- uzavřel Boross.
Boj za suverenitu byl hlavním tématem všech projevů předsedů parlamentů přítomných v Budapešti. Jako první v maďarském Národním shromáždění vystoupil pan Kövér: "Po staletí byla svoboda pro Maďary nejvyšším cílem... Solidarita je zdrojem síly. Evropa nesmí být zbavena své křesťanské identity, jinak jí hrozí anarchie a destabilizace".
S. Tillich také zdůrazňoval potřebu být stálý ve svých názorech. - Ti, kteří tehdy šli na tanky, nebojovali jen za svou zemi. Bojovali za celou Evropu - řekl. Podle něj byl komunismus odsouzen k neúspěchu. Nemohla přežít, protože diktátoři nebyli schopni nahlédnout do mysli lidí a pochopit jejich touhu po svobodě. Rok 1989, kdy hnutí Solidarita přineslo změny v politickém systému, označil za nejšťastnější rok v německých dějinách.
Polsko-maďarskou solidaritu z roku 1956 nelze pochopit bez minulosti. Bez ohledu na naše rozdíly byl náš osud po druhé světové válce stejný. Byli jsme za "železnou oponou". V roce 1956 Poláci a Maďaři opět sáhli k aktu nezávislosti a ve vzájemné solidaritě bojovali za stát, hodnoty a demokracii. - Jsme vděčni za maďarskou vzpomínku na solidaritu Poláků v roce 1956. Projevilo se to v podobě humanitárních transportů a dodávek krve pro boj s povstalci, což tak krásně připomíná pamětní deska odhalená před několika dny na náměstí Jozefa Béma v Budapešti," řekl.
Když v Maďarsku vypuklo povstání a bylo potlačeno, Poláci zahájili spontánní kampaň za darování krve pro Maďary - do Maďarska bylo tehdy odesláno 44 tun zdravotnického materiálu a 800 litrů krve.
