Parlamentní vztahy, bezpečnost, migrační krize, hospodářský rozvoj a bilaterální vztahy v kontextu spolupráce ve střední a východní Evropě a vztahů s EU jsou hlavními tématy jednání předsedy Sejmu s nejvyššími představiteli Turecka.
Návštěva začala položením věnce u mauzolea Mustafy Kemala Paši Atatürka. Předsedu parlamentu doprovázel předseda turecko-polské parlamentní skupiny přátelství Selahattin Minsolmaz.
Odpoledne přijal předsedu parlamentu v budově parlamentu předseda Velkého národního shromáždění Turecka Ismail Kahraman. Předmětem jednání bylo mimo jiné zintenzivnění spolupráce a výměna zkušeností týkajících se fungování obou parlamentů. Předseda Sejmu zdůraznil, že základem spolupráce musí být stabilita demokracie v obou zemích. Jednalo se také o rozšíření investic do infrastruktury, včetně silnic, a o zintenzivnění mezilidských kontaktů.
Předseda parlamentu položil kytici na místě, kde během červencového vojenského puče došlo k výbuchu v budově parlamentu.
Setkání předsedy Sejmu Marka Kuchcińského s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem bylo věnováno posílení spolupráce v zemích střední a východní Evropy: od Skandinávie po Středozemní moře, včetně jejich vztahů s EU. V době, kdy se diskutuje o potřebě obnovy EU, bylo dohodnuto, že je třeba navázat novou spolupráci mezi evropskými a mimoevropskými zeměmi.
V této souvislosti byla také projednána otázka vzájemného zrušení vízového režimu a výměny turistů, jakož i potřeba výrazného zintenzivnění obchodní výměny mezi Polskem a Tureckem. Bylo dohodnuto, že k tomuto účelu poslouží rozšíření silniční infrastruktury, mimo jiné na základě Via Carpatia. Bezpečnostní otázky byly projednávány také v souvislosti s ozbrojenými konflikty na hranicích Turecka a Polska: v Sýrii a na Ukrajině.
Všichni účastníci rozhovoru předsedy Sejmu během jeho návštěvy Ankary shodně zdůraznili význam více než 600 let trvajících diplomatických vztahů mezi našimi zeměmi, které se postupem času změnily v přátelství mezi našimi národy. Zdůraznili také, že Turecko je jedinou zemí, která neuznává rozdělení Polska.
Na závěr své návštěvy Ankary odhalil předseda Sejmu pamětní desku věnovanou polským inženýrům a letcům, kteří za druhé republiky spoluzakládali turecký vojenský letecký průmysl.
Na zpáteční cestě z Ankary se delegace setkala s guvernérem Istanbulu Vasipem Sahinem, s vedením města, s předsedou istanbulské městské rady Ahmetem Selametem a s Yücelem Celikbilekem, starostou okresu Beykoz, jehož součástí je polská osada v Turecku - Adampol. Představuje přirozený most mezi Turky a Poláky.
- Děkuji vám za péči o mé krajany, kteří zde žijí již léta.- řekl maršál Kuchciński na adresu místních úřadů v Beykozu. - Toto místo je živým důkazem solidarity mezi našimi národy. Je to naše nejdůležitější velvyslanectví v Turecku. - dodal.
Předseda Sejmu během své návštěvy Adampolu zdůraznil význam historických, národnostních a rodinných vazeb, které spojují Poláky žijící v Adampolu již téměř 175 let. Z pověření prezidenta Polské republiky udělil dvěma párům - potomkům zakladatelů obce -, kteří slavili 50. výročí svatby, medaili za dlouhý manželský život. Položil také věnec k pamětní desce polským povstalcům, uprchlíkům, vojákům a farářům na adampolském hřbitově a navštívil místní polský kostel.
Na katolickém hřbitově Ferikoy v Istanbulu položil maršál Marek Kuchciński květiny na hrob Ireny Sokolnické, který byl právě obnoven díky úsilí velvyslanectví, polského konzulátu a místní polské komunity. Irena Sokolnická, manželka Piłsudského a poslední velvyslanec Druhé polské republiky v Turecku Michał Sokolnicki, měla velké zásluhy o polskou komunitu, podporovala polské uprchlíky a vojáky během druhé světové války i v poválečném období.
- Historie - řekl předseda Sejmu na setkání s istanbulským guvernérem a místními úřady. má pro Poláky velký význam. - Když bylo Polsko vymazáno z mapy Evropy, turecké úřady stále čekaly na poslance z Lechistánu. Připomínáme, že Polsko a Turecko pojí diplomatické vztahy již více než 600 let. - argumentoval. Zdůraznil, že je to dobrý základ pro společný rozvoj cestovního ruchu, odstranění překážek v mezilidských a hospodářských vztazích, rozvoj infrastrukturních iniciativ spojujících země regionu: od Egejského moře a Středomoří po Skandinávii, plánování a realizaci velkých dopravních spojení mezi střední a východní Evropou a Tureckem v blízké budoucnosti.
