- V osmdesátých letech působil otec Eugeniusz jako kaplan Solidarity v Rzeszowě, později v Przemyślu. Kázal odvážná vlastenecká kázání, spoluorganizoval setkání podzemních aktivistů ve svém bytě," vyjmenoval knězovy zásluhy předseda Sejmu Marek Kuchciński, který 11. ledna předal jménem prezidenta vyznamenání bývalému faráři v Novém Zagorí na Podkarpatsku.

Katolická církev sehrála v období komunismu, a zejména v době stanného práva, velkou roli; jednak tím, že pomáhala společnosti organizovat se proti vizi socialistické společnosti, kterou jí vnucovaly úřady, a jednak tím, že sociální učení církve bylo alternativou ke komunistické vizi. V podmínkách života v Polské lidové republice nelze tuto pomoc přeceňovat.

V období stanného práva se mnoho kněží podílelo na konkrétní pomoci společnosti, která se bránila totalitním úřadům. Mezi nimi byl i P. Dryniak, vysvěcený v roce 1980, který byl jako vikář rzeszowské farnosti Nejsvětější svátosti v Drabiniance jmenován biskupem (Ignacy Tokarczuk) kaplanem DLP (Duszpasterstwo Ludzi Pracy). Ustavující schůze DLP, která se konala v červenci 1984, se podle odhadů SB zúčastnilo asi osm set lidí. Páter Eugeniusz podporoval opoziční kruhy a neoficiálně také spolupracoval s RKW (Regionální výkonná komise "Solidarity").

Spoluorganizoval vydávání a distribuci undergroundového místního i celostátního tisku, mimo jiné "Tygodnik Mazowsze", "Wola", "Przegląd Wiadomości Agencyjnych", "Hutnik", a také reportáže z Konvertibilního časopisu "Zkušenosti a budoucnost". Jeho byt sloužil jako sklad papíru a matric a jako distribuční místo pro undergroundový tisk a publikace. Byl spoluorganizátorem a duchovním průvodcem Rzeszówské a Przemyšlské pouti "Solidarity" na Jasnou Horu - celostátní Pouti pracujícího lidu. Spolupořádal také cesty do Varšavy při příležitosti návštěv Jana Pavla II. v Polsku a na pohřeb blahoslaveného otce Jerzyho Popiełuszka a v pozdějších letech i k jeho hrobu. Aktivně ho vyšetřovalo IV. oddělení WUSW v Rzeszówě.

Kříž svobody a solidarity je unikátní státní vyznamenání, které uděluje prezident Polské republiky zasloužilým opozičním aktivistům v letech 1956-1989 na žádost Institutu národní paměti. Mons. Dryniak byl za svou podzemní činnost již dříve vyznamenán Rytířským křížem Řádu Polonia Restituta a také soškou Památníku padlým loděnickým dělníkům (Gdaňské kříže).