Rozhovor s maďarským deníkem Magyar Nemzet:
Evropské konzervativní strany, zejména Fidesz, Právo a spravedlnost a italská Liga, v posledních měsících intenzivně jednají o možné institucionalizované spolupráci. Přinesou tyto diskuse hmatatelné výsledky?
To se již děje. V moderním světě nepotřebujeme kamennou instituci, abychom něco jako mechanismus stálé spolupráce účinně uvedli v život, a Visegrádská skupina je toho vynikajícím příkladem. V opačném případě by bylo obtížné přejít z fáze obvyklé nesofistikované negace k myšlení a jednání, které spoluvytváří realitu, včetně budoucnosti Evropské unie.
Mimochodem Varšavský summit konzervativních a středopravých sil Dne 4. prosince jsme zopakovali svůj důrazný nesouhlas s německou vizí přeměny EU v superstát či federaci. Naším společným cílem je, aby se EU vrátila ke svým kořenům v souladu s vizí Roberta Schumana o společenství rovnoprávných, svobodných a suverénních států. V některých otázkách se naše názory rozcházejí. Důležitější však je, zda máme společnou vizi a dostatečně silnou vůli k provádění politiky vedoucí k silné Evropské unii, silné silou svých občanů a suverénních států. Unie, která se zabývá řešením problémů svých občanů, a ne vytvářením vedlejších problémů a situací tváří v tvář skutečným existujícím výzvám.
Polský ústavní soud nedávno upřednostnil polské právo před právem EU, čímž rozzlobil orgány EU a západoevropské vlády. Bude Varšava trvat na svém postoji i tváří v tvář možným přísným finančním sankcím?
Každý úředník, každá instituce, včetně orgánů EU, musí jednat na základě a v mezích zákona. To je základní princip právního státu. Článek 1 Smlouvy o fungování EU výslovně uvádí: "Tato smlouva upravuje fungování Unie a stanoví oblasti, meze a podmínky výkonu jejích pravomocí. Pokud některá oblast života, jako například justice, nespadá do pravomoci EU z vůle všech členských států Unie, je třeba to respektovat. Varšava respektuje vůli ostatních hlavních měst vyjádřenou ve smlouvě a totéž očekává od orgánů EU. Uvalení finančních sankcí na někoho, ať už je to kdokoli, za neochotu porušovat ustanovení smlouvy může vzniknout pouze v hlavách politiků, kteří, pokud vůbec přemýšlejí, si o EU rozhodně nemyslí nic dobrého a nepřejí jí dobrou budoucnost, ale pouze její přežití.
Jak se již mnohokrát stalo u německého Ústavního soudu v Karlsruhe a mnohokrát u jiných ústavních soudů, v našem případě v letech 2005, 2010 a 2011, rozhodnutí Evropské komise, akty ESD, které jsou mimo kompetenci smluv, jsou neplatné. Ústava a rozhodnutí národního ústavního soudu je v takových případech jediné a rozhodující. Každý politik, který to chce ignorovat, porušuje zákon.
(3) Souhlasíte s tím, že Evropská komise a Evropský parlament již překročily své pravomoci a staly se politicky zaujatými orgány?
Ano. O tom není nejmenších pochyb. Evropská komise i Evropský parlament jdou již několik let mnohem dále a zasahují do záležitostí, které jsou zcela mimo kompetence, jež jim byly svěřeny Smlouvami. Tento trend zahájil Jean-Claude Juncker, který oznámil, že pod jeho vedením se Evropská komise stane politickým orgánem. Podobný jev lze pozorovat i v Evropském parlamentu, kde dominují liberálně levicové síly. Útočí na konzervativní vlády ve Varšavě a Budapešti, protože se nedokážou smířit s tím, že některé národy mohou mají další světonázory než bruselský mainstream.
Polsko poprvé čelí vážné vlně nelegálního přistěhovalectví. Bude zeď určená k ochraně polsko-běloruské hranice dostačující?
Krizová situace na polsko-běloruské hranici má s migrační krizí jen málo společného. Migranty přiváží a využívá běloruská KGB, armáda a pohraniční stráž. Částečně kvůli rostoucím problémům Lukašenkova režimu, částečně, nebo spíše hlavně, kvůli politice Kremlu vůči Ukrajině a Evropě obecně, kde se s chutí používá síla, zastrašování, korupce, politika divide et impera a vše ostatní, co slouží k podpoře obnovy ruského impéria. Z tohoto hlediska je výstavba opevnění na hranicích stejně důležitá jako ovlivňování těch členských států Unie, které stále věří, že politika ústupků a přátelských telefonátů může omezit rostoucí apetit Kremlu.
5. Může Polsko v tomto boji počítat s pomocí svých partnerských zemí a institucí EU?
Jak kdy, jak kdy. Nelze popřít, že díky dosud veřejností nedoceněné práci a postoji Maďarska při obraně schengenských dohod se mu v následujících letech podařilo nejen snížit nelegální přistěhovalectví do EU, ale také ukázat, že hlas Několik zemí, jako je Visegrádská skupina, Pokud budeme všichni jednat ve shodě, může se brzy stát většinovým, univerzálním hlasem. Právě v tom spočívá fenomén svobody, který byl po staletí silnou stránkou Evropy. Dokud to neztratíme, dokud Unie zůstane Unií, bude z toho mít v nadcházejících desetiletích velký prospěch ona i každý z nás.
6 Názory na zvládání migrační krize se v Evropské unii značně liší. Jak můžeme tváří v tvář těmto debatám a neshodám zastavit příliv migrantů do Evropy?
Dodržování platných právních předpisů a ustanovení Schengenské smlouvy. Ti, kteří neporušují zákon a nepokoušejí se nelegálně překročit hranice, mají právo požádat o status uprchlíka. To je vše.
To nás však nezbavuje povinnosti pomáhat, a to i finančně, všem zemím a lidem na světě, kteří navzdory všemu měli v historii méně štěstí, žít mimo Evropu, se nenarodili na Visle ani na Dunaji.
