Prezident Andrzej Duda, předseda Sejmu Marek Kuchciński, předseda Senátu Stanisław Karczewski a premiér Mateusz Morawiecki vystoupili na slavnostním shromáždění u příležitosti 30. výročí svobodných voleb do polského Senátu.
Projev předsedy Sejmu Marka Kuchcińského:
Před třiceti lety, Po mnoha letech komunistické poroby a nedostatku plné národní suverenity se v naší zemi konaly volby. Tehdy jsme cítili radost a hrdost z dosaženého vítězství. Ačkoli v té době vypadala nezávislost Polské republiky ještě velmi mlhavě, dnes můžeme jasně vidět velký význam těchto voleb.
Je třeba připomenout, že průběh těchto voleb byl naprostým překvapením pro komunistické orgány, které plně ovládaly masmédia, měly k dispozici obrovskou materiální základnu a byly schopny rychle nasadit stovky vyškolených funkcionářů, aby vedly vlastní volební kampaň. Svobodné volby to byly jen částečně, protože dohody takzvaného "kulatého stolu" stanovily opozici 35procentní kvótu v Sejmu a svobodné volby do Senátu. Opozici se však podařilo získat všechny poslance Sejmu na základě výše zmíněné dohody a Senát se tak zcela zbavil zástupců komunistické vlády.
Navzdory očekáváním vládnoucích kruhů, které se v době voleb sdružovaly v občanských výborech Solidarita, se rychle podařilo vytvořit organizační základnu od nuly, nominovat kandidáty do parlamentu a vést vítěznou volební kampaň. Společnost výrazně podpořila kandidáty navržené občanskými výbory. Vyslovila se tak pro reformy a odmítnutí totalitního systému.
Byl to začátek velké změny. Co bylo nemožné se stalo možným!
Události v Polsku se staly impulsem pro změny v mnoha sousedních zemích a ovlivnily také rozpad Sovětského svazu. V poměrně krátké době vznikly svobodné země sousedící s Polskem: Litva, Lotyšsko, Bělorusko a Ukrajina vznikly v relativně krátké době. Padla Berlínská zeď a Německo se sjednotilo.
Je třeba připomenout, že červnovým volbám předcházelo hrdinné povstání za nezávislost naší země. Volby byly zároveň návratem k našim velkým parlamentním tradicím, které sahají až do 15. století a jejichž zvláštním výdobytkem je Ústava 3. května.
Cesta k červnovým volbám v Polsku od konce druhé světové války byla dlouhá, trvala desítky let, byla plná obětí a všeobecného boje proti totalitní moci, často bohužel krvavého. Poláci se nikdy nesmířili se ztrátou nezávislosti, protože si uvědomovali, že Polská lidová republika je státem s omezenou suverenitou.
Tato situace vedla k řadě protestů za nezávislost. V letech 1944-53, po operaci Bouře, došlo k protikomunistickému povstání. V roce 1956 došlo k událostem, které historici označují jako Poznaňský červen. Nešlo jen o první rozsáhlou generální stávku dělníků, ale také o místní povstání, při němž zahynuly desítky lidí a které urychlilo události polského října. Maďarsko nás solidárně podpořilo a také zaplatilo krvavou oběť. V březnu 1968 pak došlo ve Varšavě a dalších městech k protikomunistickým povstáním, nejprve studentů a inteligence, které podpořili i středoškoláci, a poté i dalších sociálních skupin. Následovaly hrdinské činy, například sebeupálení Ryszarda Siwiece. O dva roky později stávkovali a bojovali dělníci v Gdyni, Gdaňsku, Štětíně a Elblągu. Další protikomunistická povstání vypukla v roce 1976 v Radomi a Ursusu.
Na pozadí těchto protestů a bojů bylo zvolení kardinála Karola Wojtyly na Petrův stolec 16. října 1978 velkou nadějí. Od počátku svého velkého pontifikátu měl Jan Pavel II. vliv na pokojnou proměnu Polska; zvláště důležitá byla první pouť Svatého otce do vlasti v červnu 1979, během níž na náměstí Zwycięstwa, dnes Piłsudského, zazněla slavná slova: "Já, syn polské země, volám z hlubin tisíciletí: Kéž sestoupí tvůj Duch a obnoví tvář země. Tato země!". Během celé jeho pouti se ve městech a vesnicích naší vlasti shromáždily miliony Poláků, aby se zúčastnili mše svaté. Jan Pavel II. ve svých homiliích vyzýval k úctě k národní důstojnosti a tradici, hovořil o svobodě ve společenském životě a o respektování základních práv každého člověka.
O rok později, v srpnu 1980, vypukly památné stávky na pobřeží a brzy i v celé zemi. Jejich výsledkem byl vznik odborového svazu Solidarita, který byl nezávislý na komunistické moci. Brzy se stala jedním z hlavních center opozice proti komunistické moci, rozrostla se v mocnou organizaci s deseti miliony členů a zahájila intenzivní činnost za svobodu a demokratizaci státního života.
V reakci na to bylo 13. prosince v celé zemi vyhlášeno stanné právo. Tento státní převrat byl ve skutečnosti namířen proti opozičním aktivistům, včetně členů Solidarity. Následovalo několik let represí, které historici označují jako polsko-jaruzelskou válku. Tisíce lidí byly zatčeny, včetně vůdců Solidarity, kteří byli internováni. Dělníci a studenti, kteří se pokoušeli organizovat protesty, byli vystaveni tvrdým represím a při pacifikaci pracovišť, například v dole Wujek, byli zabiti lidé. Bylo pozastaveno vydávání opozičních časopisů a činnost všech odborů. Přesto odpor společnosti pokračoval a rostl.
Opoziční činnost pokračovala až do roku 1989 a byla poznamenána mnoha oběťmi, například mučednickou smrtí kaplana Solidarity otce Jerzyho Popiełuszka, který byl zavražděn příslušníky Bezpečnosti 19. října 1984 ve Włocławku. V důsledku neustálého společenského odporu a zhoršující se hospodářské situace v zemi se komunistické úřady rozhodly zahájit jednání s opozicí v rámci tzv. kulatého stolu, jehož výsledkem byla mimo jiné výše zmíněná ujednání o parlamentních volbách.
Všechny tyto skutečnosti je nyní třeba připomenout, znovu zdůraznit, jak velkým průlomem byly červnové volby. v roce 1989.
Naše dnešní setkání je oslavou polské svobody. Je to velká oslava demokracie. Polsko je dnes bezpečné a stejně jako ostatní země střední a východní Evropy můžeme existovat pouze v podmínkách vzájemné důvěry, úzké spolupráce a solidarity. Dnes je mnoho zemí v této části Evropy spojeno Evropskou unií a NATO.
Červnové volby, které znamenaly začátek krásného, nádherného a především nekrvavého podzimu národů v Evropě, změnily tvář Polska i celého kontinentu. Znamenal konec studené války, definitivní stržení železné opony a zhroucení jaltského uspořádání. Říše zla, SSSR, se rozpadala a tento proces byl nezvratný.
Jsem rád, že dnes společně slavíme tento velký den demokracie u příležitosti 30. výročí událostí, které měly pro Polsko a Evropu obrovský význam.
Foto: Marta Olejnik
