V Podkarpatské filharmonii v Rzeszowě se konal Kongres represovaných osob, aktivistů Solidarity a veteránů. Akce se konala pod čestnou záštitou předsedy Sejmu.

Marek Kuchciński zdůraznil, že oslavy stého výročí znovuzískání polské nezávislosti jsou v celé zemi příležitostí připomenout si dlouhou cestu ke svobodě a dvacet let mimořádného zapojení celé společnosti do obnovy druhé republiky.

Maršál připomněl postavám, pro které je „doba triumfu lidského myšlení, síly a energie“ inspirovala k vytvoření věcí, které se často používají dodnes. Mezi nimi byli: Stefan Banach, jeden ze zakladatelů moderní algebry; Karol Szymanowski, velký skladatel; Józef Hoffman, vynikající klavírista a autor mnoha vynálezů, jako je dodnes používaná kancelářská sponka podle houslového klíče; Jan Szczepanik z Mościsku, tvůrce barevné televize, nebo Henryk Magnuski, jehož vysílačka po desetiletí sloužila jako moderní mobilní telefony.

Marek Kuchciński zdůraznil, že dvacetiletá Druhá polská republika byla obdobím, kdy se počet polské inteligence zdvojnásobil a zároveň se o polovinu snížil počet negramotných. Byla to doba výchovy statisíců špičkových odborníků a milionů uvědomělých vlastenců, připravených obětovat se pro vlast. V neposlední řadě je to doba zvýšeného pocitu důležitosti národního společenství a potřeby ztotožnit se s raison d'état polského státu. Čas posilování klíčových individuálních a kolektivních hodnot společenského života, jako je obětavá služba druhým, pracovitost a vytrvalost, a zároveň čas velkých investic: COP s městy jako Stalowa Wola, Rzeszów, Mielec, Nowa Dęba, Gdyně a Truskawiec, kde bylo během 20 let postaveno více než 300 lázeňských domů.

Předseda Sejmu upozornil, že období úspěšného vývoje bylo přerušeno desetiletí trvající německou a sovětskou agresí proti Polsku. - Přesto jsme se pustili do boje na obranu nezávislosti, a to jak ozbrojenými prostředky, tak opoziční prací. Ti, kdo bojovali se zbraní v ruce, byli označeni za zrádce národa. Hrozilo jim vězení a často i trest smrti. Ostatní, kteří se postavili na odpor, byli vytlačeni na okraj společnosti. Teprve v 21. století byli prokletí vojáci plně rehabilitováni a teprve dnes je díky polskému státu můžeme důstojně pohřbít," řekl Marek Kuchciński.

- Na našem území v Podkarpatské Rusi se od konce šedesátých let minulého století projevovala opoziční činnost stejně silně jako v případě aktivit členů Žoldnéřů rouhání ze čtyřicátých a počátku padesátých let. Pod vedením arcibiskupa metropolity Przemyšlského, kněze Ignacyho Tokarczuka, jsme bojovali za respektování lidské důstojnosti, za právo na svobodu svědomí a myšlení. Arcibiskup navzdory zákazům zahájil obrovské dílo výstavby kostelů, které v nás probudilo touhu žít bez zákazů a komunistických nařízení - připomněl maršál. Zdůraznil také vliv, který měla místní společenství vzniklá na obranu církví na vznik prvních samostatných forem organizací na konci 70. let, jako byl Výbor na obranu věřících v Kmiecie v Przemyślu, jehož předsedou byl o. Václav Krejčí. Michalski, Wit Siwiec, Stanisław Sudoł a Staszek Kusiński, Výbor ve Stalowé Woli s Janem Kozłowským, Výbor rolnické sebeobrany Rzeszowska s Januszem Szkutnikem, otevřené akce na obranu půdy v Bieszczadech s Wieśkem Nowackým, okupační stávky v Ustrzykách Rzeszowských, Ustrzycko-Rzeszowské dohody a velké vítězství Solidarity a RI Solidarita.

- Byli jsme jednotní. Tato jednota se stala největší zbraní v boji proti komunistickému systému, který byl Polsku vnucen. Dnes, když se ohlédneme zpět, můžeme směle říci, že komunismus padl díky vaší odvaze, bojovnému duchu a odhodlání. Dali jste ostatním národům příklad, že svobodu a nezávislost je třeba požadovat a bojovat za ni ze všech sil. Zahájili jsme velký pochod k nezávislosti a zakončili ho velkým vítězstvím," tvrdí Marek Kuchciński.

Maršál vzdal nejvyšší poctu válečným veteránům, aktivistům protikomunistického podzemí a opozice z poválečných let a z éry Solidarity.

- Bez vaší oběti a přesvědčení o správnosti boje by nebylo svobodného a suverénního Polska. Bez vlastního silného státu bychom sloužili jiným," řekl.

Organizátorkou setkání, které je součástí projektu "Nezávislá paměť a hrdost generací", byla podkarpatská vojvodkyně Ewa Leniart.

 Ewa LeniartSlavnost byla zakončena koncertem skupiny Pawła Steczkowského s názvem "Internment Songs". "Internment Songs".