Šéf zahraničního výboru Marek Kuchciński se zúčastnil 3. ročníku polsko-maďarského fóra. Hlavním tématem bylo posílení vztahů mezi oběma zeměmi na místní, regionální a celostátní úrovni. Účastníci jednali o společných aktivitách v oblasti hospodářství, zahraniční politiky, činnosti v rámci struktur EU, kultury, regionální spolupráce a sociální politiky. Sdíleli také prognózy pro
budoucnost a osvědčené postupy při řešení hospodářské krize způsobené pandemií koronaviru.

Letošní ročník byl věnován výročí revoluce z roku 1956. Tyto události byly plné bolesti, rozčarování a nesouladu s okolním světem, ale také krásných příkladů polsko-maďarské solidarity - vzájemné podpory projevující se demonstracemi, transparenty, sbíráním léků a darováním krve.

První panel fóra byl věnován právě polsko-maďarské solidaritě. Marek Kuchciński zdůraznilže tajemství dobrých polsko-maďarských vztahů spočívá v historii. Máme společný osud. Včerejší a dnešní parlamentní a jiné kontakty mezi Polskem a Maďarskem ovlivnily nejen osud regionu, ale i Evropy. Můžeme upozornit na tři klíčové prvky, které nás spojují:

• Jsme historické národyV 10. století jsme přijali křesťanství, na němž jsme vybudovali svou státnost a národnost. Svědčí o tom maďarská hymna a jedna z nejvýznamnějších polských písní "Bożę coś Polskę...".
• SpojenectvíNejednou jsme bojovali bok po boku, například v bitvách u Mohače a Varny.

Maršál Kuchciński také připomněl, že spolupráce mezi Polskem a Maďarskem má pozitivní dopad na Visegrádskou skupinu. - Potřebujeme ještě více kontaktů a užších vzájemných vztahů. V naší spolupráci nevidím žádné slabiny - tvrdil.

Předseda maďarského Výboru pro zahraniční věci Zsolt Németh uvedl, že v V posledních dnech probíhají v Bruselu (v Evropském parlamentu i v Radě Evropy) ostré diskuse na téma právního státu. Premiér Morawiecki byl dotazován v agresivním stylu a současná situace opět ukazuje, že se na sebe můžeme spolehnout. To, co se stalo v Poznani v roce 1956, vyvolalo pozdější události v Budapešti. Németh Dodal, že dnes jsme svědky toho, jak bruselský mainstream používá dvojí metr ve vztahu k jednotlivým zemím EU. Kdysi změny německého ústavního práva nevyvolávaly takové reakce jako dnes v Polsku.

Maďarský politik zdůraznil, že není proti Evropě. Domnívá se, že EU by měla fungovat jako poskytovatel služeb a umožnit nám zachovat si svou suverenitu a identitu. Národní ústavy a ústavní identita jsou naprosto zásadní.

Zásadní význam má také rozvoj severojižního koridoru. Je důležité vytvořit diverzifikované zdroje energie. Ochrana klimatu nesmí být prováděna na úkor blahobytu občanů. Maďarsko podporuje polskou politiku v této otázce. Podporují jadernou energii, kterou považují za ekologickou.

Németh Ujistil, že Maďarsko na prosincovém summitu Východního partnerství maximálně podpoří polský raison d'état. - Útoky na menšiny v nás vyvolávají strach. Političtí představitelé polské menšiny jsou ve vězení. Budování plotů na ochranu vnější hranice je důležitou a účinnou součástí obranné politiky. Na tyto náklady (přibližně 2 miliardy EUR) by měla přispět EU. Rozšíření EU o balkánské země je jednou z priorit Maďarska. Srbsko a Černá Hora by podle něj měly vstoupit do EU co nejdříve.

Marek Kuchciński: Maďarské povstání a červnové protesty v Poznani jsou příkladem solidarity mezi našimi zeměmi. Oba parlamenty (polský i maďarský) vyhlásily rok 2016 Rokem polsko-maďarské solidarity. Za zmínku stojí čtyři prvky související s touto solidaritou:

• Povědomí o přátelstvíNavzdory rozdílům úzce spolupracujeme. Tento přístup by mohl být inspirací pro některé naše partnery v západní Evropě, například v Nizozemsku.
• Solidarita je dobrým příkladem: Jsme přesvědčeni, že způsob, jakým spolupracujeme s Maďarskem, by měl být normou v našich vztazích na úrovni EU.
• Koncept svobodymy ve střední Evropě velmi lpíme na svobodě a víme, jak vysoká je její cena.
• Spolupráce: Brexit a snahy o vytvoření tzv. vícerychlostní Evropy oslabují EU. Potřebujeme rozmanitost a demokracii.

To jsou lekce pro celou EU.

Zsolt Németh Zdůraznil, že rok 1956 byl pro maďarskou historickou identitu určující. V některých ohledech připomíná Zázrak na Visle z roku 1920, kdy Poláci zastavili sovětský komunismus. Naši političtí oponenti věří v historický pokrok. V minulosti nevěřili, že komunismus lze zastavit. Dnes se to týká federalizace EU, zániku národních států a genderové ideologie. Polsko a Maďarsko jsou důkazem, že s odhodláním můžeme zastavit zlo. Pokud pochopíme význam těchto pojmů, nemusíme přijmout determinismus. Právě o tom je tato spolupráce. Odkaz roku 1956 může být kompasem pro současnou spolupráci mezi Polskem a Maďarskem.