Národní muzeum Przemyšlska se ujalo tématu Poláků na východě - jak řekl předseda Sejmu Marek Kuchciński - obtížného a pro mnohé bolestného tématu, které spojilo se vzpomínkami na válku a poválečné období - deportace, vysídlení, nacionalistické násilí a ztrátu domova. Domov nejen ve smyslu rodiny, ale i v rozměru staletého duchovního a materiálního dědictví.
Marek Kuchciński zdůraznil, že od počátků polské státnosti představovaly Kresy politickou sílu a národní identitu Poláků. Byly nedílnou součástí Polské republiky.
- Víme, jak se naše dějiny utvářely v první polovině 20. století, jak byl před 100 lety obtížný a dlouhý proces utváření hranic po letech rozdělení. A jak se o dvacet let později na Jaltské konferenci změnily hranice Polska a miliony našich krajanů zůstaly za východní hranicí," připomněl maršál. - Kresy jsou také symbolem zamlčované pravdy, vymazávání stop polskosti a vykořenění polské kultury a evropské civilizace. V sovětských dobách byly projevy sounáležitosti s dědictvím pohraničí tvrdě trestány," zdůraznil Kuchciński.
Maršálek připomněl, že teprve koncem 80. let minulého století vznikla první organizace, Společnost milovníků Lvova, jejímž cílem bylo pečovat o dědictví východních zemí a pomáhat krajanům na východě. Pobočky společnosti byly založeny po celé zemi. Jednou z nich byla prosperující pobočka v Przemyslu.
Podle Marka Kuchcińského by měl polský stát ještě lépe a účinněji podporovat dědictví našich předků z Kresů a současných generací. Na Ukrajině žije 1,5 až 2 miliony lidí, kteří jsou s Polskem spojeni rodově.
Foto: Marta Olejnik
Mše svatá na úmysl Zbigniew Kuchciński
Zygmunt Majgier, Ředitel Národní muzeum Přemyšlska Jan Jarosz
Místopředsedkyně Senátu Maria Kocová
Prof. Jerzy Piórecki, Dr. Jan Musiał, Janusz Czarski
Waldemar Wiglusz
Páter Deren: Kresovci v Polsku by se měli sjednotit, aby se mohli vrátit ke svým kořenům, aby mohli obnovit své vazby.
Zbigniew Chrzanowski: Musíme rozumně uvažovat o vzdělávání mladých lidí. Prosím, nepoužívejte slovo "Polonia" ve vztahu k lidem, kteří zůstali na svém místě, nezříkají se svých kořenů, zůstávají a starají se o tato místa. To není Polonia.
Anna Schmidt-Rodziewicz, poslankyně Evropského parlamentu - Předsedkyně výboru Sejmu pro styk s Poláky v zahraničí: Naši krajané v pohraničí zaplatili velmi vysokou cenu za to, že jsou Poláci, že uznávají Polsko, že pěstují a udržují polskou identitu.
Emil Legowicz: Byli jsme zapomenuti, byli jsme tabu. Je těžké mluvit o letech, kdy bylo všechno tajné: zpověď, přijímání, svatby... Život byl pro lidský vývoj tragický. Ale přežili jsme. Dnes můžeme být hrdí na to, že jsme tam zůstali. Neodešli jsme, protože jsme s touto zemí spjati krví.
Marek Kamiński, Robert Choma (starosta města Przemyśl v letech 2002-2018)
S řádkem 102
Předseda Sejmu předal ceny vítězům mezinárodní soutěže "1918 - The New Deal in Central and Eastern Europe".