Síla diplomacie spočívá v její mnohovrstevnatosti. Vždyť mezinárodní makro měřítko má také velmi lokální rozměr, jako jsou kontakty mezi dvěma obcemi, a Evropa Karpat je projektem mnoha vlád, který lze vidět z okna v bieszczadské vesnici.
Někdy si myslíme, že diplomacie je jakýsi vzdálený svět elitních jednání na vrcholných vrcholech moci. Nesmíme přitom zapomínat, že v naší vesnici, městě či obci by tato diplomacie měla být hmatatelná. Teprve pak má smysl, pokud se týká skutečných lidí, a teprve pak by měla být vedena tímto způsobem. Předmětem této diplomacie je člověk a výsledkem všech těchto setkání by měla být rozhodnutí, která přinesou měřitelný a hmatatelný efekt pro každého z nás. Když shrneme rok 2019, zdá se, že právě diplomacie je tématem, které na jedné straně vzbuzuje velké emoce, na druhé straně se diskuse o ní odděluje od toho, kam by měla vést a kdo by z ní měl v konečném důsledku profitovat.
Marek Kuchciński je již řadu let horlivým zastáncem rozvoje parlamentní diplomacie. Výsledkem jsou desítky setkání s představiteli zákonodárných orgánů jiných zemí, ať už jako předseda Sejmu nebo poslanec polského parlamentu, nebo zcela soukromě jako aktivní občan Przemyšlu, Podkarpatska, Polska a Evropy. Je totiž obtížné vnímat diplomacii tak, že se veškerá iniciativa přenechá vládám a byrokracii. Je to nesmírně důležité, ale je to jen jedna část činnosti.
- Pro plný úspěch je nezbytné, aby se na konkrétních projektech podíleli také demokraticky zvolení zástupci v parlamentu nebo místních orgánech. Spolupráce a setkávání parlamentů střední a východní Evropy navíc doplňují nebo drží krok s tím, co se již mnoho let děje ve "staré" EU nebo ve středomořské Evropě. Parlamentní spolupráce podporuje politiku vlád a prezidentů těchto zemí, kteří hledají recept na důležité výzvy: problémy migrace, bezpečnostní otázky - vysvětluje Marek Kuchciński. - Diplomatická činnost se rozvíjí i mimo oblast čistě parlamentní spolupráce. To se projevuje i ve spolupráci karpatských států. Jeho rozvojovým prvkem je konference Evropa Karpat, která se koná cyklicky na mnoha místech Polska," dodává Kuchciński.
Co to v praxi znamená pro běžného občana žijícího v téměř zcela vylidněném Brzegi Górne nebo Lesku, který chce budovat svou ekonomickou identitu založenou mimo jiné na moderním cestovním ruchu jako "brána do Bieszczad" nebo mnohem většího Przemyślu? Dobrým příkladem je právě myšlenka Karpatské Evropy. Jedná se o mezinárodní projekt s velmi silnými místními kořeny.
Ukázkový příklad: od roku 2016 jezdí díky iniciativě Marka Kuchcińského pravidelný vlak na trase Przemyśl-Lvov-Kyjev. Podle údajů společnosti PKP Intercity se mezinárodními vlakovými trasami spojujícími Polsko a Ukrajinu, o nichž se hovořilo na konferencích Europa Karpatia, projel již více než milion cestujících. Podobná situace je i na trase Via Carpatia. Plánuje se, že rychlostní silnice povede přes Karpaty. V současné době je Via Carpatia dlouhá více než 7700 km a prochází oblastmi, které obývá více než 110 milionů lidí. Na polském území má Via Carpatia téměř 700 km a klíčovou tepnou tvořící osu koridoru je rychlostní silnice S-19 vedoucí podél východní hranice naší země. Silnice na severu se prostřednictvím rychlostní silnice S-16 napojuje na další klíčový projekt spojující Litvu s Polskem, silnici S-61, známou jako Via Baltica. V mezinárodním měřítku se jedná o zahájení vztahů mezi severem a jihem Evropy prostřednictvím Karpat. V celostátním měřítku máme program, jehož realizace je zahrnuta v Národním programu výstavby silnic na období 2014-2023 (s výhledem do roku 2025). V místním měřítku jde o pracovní místa pro firmy, které staví trasu S19, a o vytvoření infrastruktury, která umožní sjet z hlavní silnice a podpořit cestovní ruch nebo místní podnikání. Jedná se o skutečná pracovní místa. Jedná se o příklad mezinárodní diplomacie na evropské úrovni, která by měla probíhat například v rámci Visegrádské skupiny nebo Trojdohody. Vládní diplomacie, parlamentní diplomacie. Další impuls však může poskytnout místní diplomacie, která na základě této infrastruktury propojí města a vesnice v různých karpatských zemích. Umožní hospodářskou, turistickou, vědeckou, vzdělávací a kulturní výměnu. Velký projekt může vzniknout až tehdy, když se obyčejný člověk bude moci dostat do již zmíněného Brzegi Górne, obchodovat v Lesku, setkat se v Przemyślu s hostem z Padebornu nebo Egeru (partnerská města).
Samozřejmě, že jeho pocit bezpečnosti bude postaven na spolupráci prostřednictvím účasti polských delegací na zasedáních NATO, Rady Evropy, OBSE, Visegrádské skupiny a Karpatské Evropy. Díky vládním programům, jako je 500+, bude moci Podkarpatsko navštívit více turistů, ale tato diplomacie vedená na mnoha úrovních nám umožní přiblížit občany Krosna obyvatelům Vídně, například prostřednictvím rozvíjejícího se projektu Digitální Trojmoří, jehož cílem je využít rozvoje silniční a železniční infrastruktury v zemích Trojmoří k rozvoji společné telekomunikační infrastruktury.
Všechny tyto iniciativy však nevznikají samy od sebe, ze setrvačnosti, nějakým automatickým mechanismem. Stojí za nimi konkrétní lidé. Jako předseda Sejmu uskutečnil Marek Kuchciński několik set setkání s hlavami států, předsedy parlamentů, ministry a velvyslanci. Jen v Sejmu se jich uskutečnilo 114. Aby však jednání na nejvyšší úrovni zůstala koherentní a prospěšná pro Polsko a jeho regiony, musí se tato diplomacie odehrávat na mikroúrovni, v obcích a městech. Rozhovor s hlavou státu může otevřít dveře k umožnění přeshraničních setkání starostů obcí, primátorů, starostů měst a vojvodů. Realita diplomacie je taková, že dopis nestačí. Často je to právě maršálek nebo poslanec, kdo musí tyto lidi dát dohromady, poskytnout jim podporu v podobě kontaktů, ale také v podobě prozaické kanceláře, kde si mohou sednout a vypracovat řešení, která jsou dobrá pro lidi, které zastupují. To pak vytváří makro měřítko.
- Svou roli v politice jsem vždy vnímal jako práci s lidmi v terénu, v jejich přirozeném prostředí, s rolníkem na vesnici, lesníkem na horské stezce nebo hlavou státu v jeho paláci. Nelze vést diplomacii pouze z pohledu Varšavy, protože ta není na společné cestě v Karpatech, kde se protínají skutečné zájmy občanů. Varšava nabízí možnost otevřít dveře do Budapešti, ale lidé z Tarnowce a Egerszalóku musí těmito dveřmi projít a někdy jim je musíme otevřít osobně," vysvětluje Marek Kuchciński.
mo
