Rusko provádí určitý druh imperialistické expanzivní politiky a Putinovým cílem je obnovit lesk bývalého ruského impéria," říká Marek Kuchciński. Podle politika vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) vynesl Soudní dvůr Evropské unie v dalším palčivém tématu, kterým je právní stát, nespravedlivý rozsudek a mechanismus právního státu se stane politickým nástrojem v rukou Bruselu k regulaci Maďarska a Polska. Bývalý předseda polského Sejmu v pátek jednal v Budapešti a poté jsme s ním hovořili. Náš rozhovor.

Soudní dvůr EU rozhodl, že EU může vázat dodržování norem právního státu na platby z EU. Jaká byla vaše reakce na oznámení rozsudku?

Rozsudek nás mrzí, ale očekávali jsme ho. Z Evropy přicházejí signály, že chtějí zavést mechanismus právního státu a že chtějí tento nástroj využít k zásahům proti vládám Maďarska a Polska.

V první odpovědi mluvčí polské vlády zdůraznil, že podle rozsudku lze platby EU zadržet pouze v případě, že členský stát poškodí rozpočet EU porušením zásad právního státu. V Polsku tomu tak není, a proto by bylo pozastavení dotací ze strany Bruselu nezákonné.

To ukazuje, že právě tento nástroj chtějí použít proti naší vládě. V polském právním systému je nejdůležitějším pramenem práva polská ústava. Domníváme se, že Soudní dvůr Evropské unie v tomto případě jednal protiprávně, protože překročil své pravomoci stanovené ve Smlouvách EU.

Výsledkem je určitá nerovnost ve vnímání členských států EU, která se měří dvojím metrem. Prvky reformy soudnictví zavedené v Polsku lze nalézt ve švédském, německém nebo španělském právním systému a právní instituce, které byly zavedeny, již dlouho fungují v jiných členských státech. Takže pokud jsme za to odsouzeni, ale oni ne, je to nespravedlnost nejen politická, ale i právní.

V případě Polska měla Evropská komise problém s reformou soudnictví, ale rozhodnutí Soudního dvora se týká porušování zásad právního státu, které ohrožuje rozpočet EU. Způsobí polská reforma soudnictví EU materiální škody? Pokud ne, bylo by divné vyplácet peníze z Polska na tomto základě.....

Evropská komise v jistém smyslu zaměňuje právní stát a čerpání finančních prostředků EU za souvislou záležitost. Podle polského stanoviska tyto dvě otázky nepatří k sobě a chtěli bychom se jimi zabývat odděleně. Polská reforma soudnictví nespadá do kategorie otázek vymezených rozsudkem Soudního dvora EU,

Hlavní proud v Bruselu však chce, aby mechanismus právního státu a zadržování finančních prostředků byly řízeny společně. Důležitý je také kontext: posuzovány byly dvě země - Polsko a Maďarsko - pro které je suverenita základní hodnotou, zatímco hlavní proud EU pracuje na přeměně Evropské unie ve federální politickou unii. Brusel v této snaze používá tento nový právní nástroj proti těmto dvěma zemím.

Podle serveru Politico polská vláda nejenže dala Bruselu najevo., že je připraveno na základě kritiky EU svůj soudní systém vyladit. Je to pravda?

Konečné rozhodnutí ještě nebylo přijato. Jsme ochotni přistoupit na některé kompromisy, například v otázce transformace Nejvyššího soudu. V některých oblastech může dojít ke kompromisům, ale jedná se pouze o plány, žádná konkrétní rozhodnutí ještě nebyla přijata.

Jak zmínil předseda, nejpalčivějším právním (a politickým) problémem je, že orgány EU rok od roku postupně rozšiřují své pravomoci nad rámec základních smluv. Po Evropské komisi a Evropském parlamentu se touto cestou vydal i Soudní dvůr. Jaké to má právní a politické důsledky?

Zpětně je možná nejnebezpečnější způsob, jakým Soudní dvůr Evropské unie nyní překročil svou vlastní jurisdikci. Zdá se, že ústavní soudy členských států a Soudní dvůr Evropské unie chtějí vykonávat své pravomoci nad rámec pravomocí stanovených ve smlouvách, respektive nad EU. Mohl bych zmínit dva politické důsledky. Jedním z nich je, že ve starých členských státech, jako je Francie, Německo a Nizozemsko, sílí síly, které jsou s takovými rozhodnutími nespokojeny. Za druhé, volby do Evropského parlamentu v členských státech jsou pro voliče stále méně zajímavé. Například na Slovensku přišla při posledním hlasování k urnám jen čtvrtina voličů.

Existují však i pozitivní signály, např. realistické frakce v Evropském parlamentu začaly spolupracovat a mohlo by dojít k vytvoření větší evropské aliance. Politické síly, které je tvoří, mohou být v některých členských státech dokonce ve vládě, což by mohlo snížit současný destabilizační trend v Evropě.

Pro nás, země střední Evropy, země bývalého komunistického bloku, je otázka, zda můžeme znovu získat svou suverenitu, velmi důležitá. Nemůžeme se smířit s tím, že jsme opět poučováni z politického středu jako ve starém systému.

Další otázkou je rusko-ukrajinský konflikt. Prezident na své stránce na Facebooku zveřejnil citát Lecha Kaczynského z roku 2008: "Dnes Gruzie, zítra Ukrajina, pozítří pobaltské státy a nakonec by to mohla být naše země, Polsko". Proč by Rusko útočilo na členy NATO?

Lech Kaczyński vydal toto varování v Tbilisi 13. srpna 2008 a stále platí. Putinovo Rusko provádí politiku, jejímž cílem je obnovit slávu starého ruského impéria. Důkazem toho je nejen okupace části Ukrajiny nebo obsazení Podněstří, ale také požadavky na obnovení vojenské infrastruktury NATO na úroveň z roku 1997. To lze interpretovat pouze jako požadavek Moskvy na stažení vojsk NATO z území zemí, které vstoupily do EU po roce 1997, tedy Maďarska, Polska, pobaltských států a dalších. Rusko provádí určitý druh imperialistické expanzivní politiky a chce v těchto zemích získat zpět svůj vliv.

Polsko je členem NATO. Pokud by Rusko zaútočilo, zahájilo by válku se všemi členskými státy včetně Spojených států. Proč by to mělo být v jejím zájmu?

Článek 5 zakládající smlouvy Severoatlantické aliance skutečně stanoví zásadu kolektivní obrany, ale pokud bychom měli slabou armádu, která by nebyla schopna sebeobrany, nebo bychom naslouchali ruským podvodům, země by se nemusela bránit. Je pravda, že Spojené státy tuto situaci chápou a posilují východní křídlo NATO. To je třeba znovu potvrdit. Každá země v regionu potřebuje silnou armádu, protože může působit jako odstrašující prostředek proti Rusům.

 Bylo by moudré pustit Ukrajinu do NATO? Konflikt byl vyvolán touto událostí.

Jsme přesvědčeni, že Ukrajina je suverénní stát a že každý suverénní stát má nezpochybnitelné právo sám rozhodnout, do jaké aliance vstoupí. Vedení NATO má podobnou vizi - když tehdejší vedení organizace v roce 1992 prohlásilo, že cesta je pro nás otevřená, brali jsme to jako pozvání. Ukrajina svůj postoj přehodnotila: Rusko v roce 2014 napadlo a anektovalo Krym.

V současné situaci Kyjev nevidí jinou možnost než se připojit k západní vojenské alianci.

Postoj Maďarska k Rusku je už léta takový, že jsme členy EU a NATO, ale máme s Moskvou dobré vztahy, zejména hospodářské. Ukrajinský prezident před několika dny prohlásil, že existují země EU, které se spolčují s Ruskem. Jak se Poláci dívají na maďarsko-ruské sbližování, které trvá již několik let?

Především si nemyslím, že by Maďarsko nebo dokonce Polsko hrálo takovou roli při rozhodování o členství Ukrajiny v NATO. Rozhodující je v této věci vliv Němců a Francouzů a je známo, že ani oni nejsou optimističtí. Pokud jde o konflikt na Ukrajině, je zřejmé, že Maďarsko a Polsko mají k této otázce odlišný přístup a my máme také odlišný přístup k otázce vztahů s Ruskem. Maďarsko začalo budovat zahraničněobchodní vztahy na východě a jihu. Je také třeba vzít v úvahu, že Maďarsko je přirozeným obráncem, který se nachází za hradbami Karpat. Rozsáhlé pohoří poskytuje maďarským územím dobrou ochranu z východu. Polsko má jinou vojenskou geografickou polohu, a pokud se podíváte na naši historii, zjistíte, že polský stát je v konfliktu s Ruskem už stovky let. Tato dělící čára se objevuje i v dnešní politice. Nezávislá Ukrajina je pro nás zárukou, že Rusko nebude obnovovat své imperiální ambice. S Ukrajinou máme také historické rozdíly. To je situace typická pro střední Evropu, ale musíme najít způsob, jak s ní pracovat. Spojuje nás společná vize našeho místa v Evropě.

A konečně, chápe polská vláda konkrétní situaci v Maďarsku v rámci ukrajinsko-ruského konfliktu? V Zakarpatí žije maďarská menšina a vzhledem k omezením, která jsou na ni uvalena, je v zájmu Maďarska přesvědčit Ukrajinu, aby zavedla západní standardy. Blokování jejich členství v EU a NATO je politickým nástrojem a v rukou maďarské vlády není o mnoho víc.

Polsko to chápe a není překvapením, že se k tomu staví i Maďarsko. Vycházíme z předpokladu, že základním úkolem každého státu je zajistit bezpečnost svých občanů a podporovat své krajany žijící v zahraničí. Polská menšina na Ukrajině a v Bělorusku je ve velmi podobné situaci jako Maďaři na Zakarpatí. Pro naše země je to tedy velká výzva: na jedné straně účinně zastupovat zájmy naší země a na druhé straně navázat dobré vztahy se sousedními zeměmi.

Foto: David Mátrai

původní text: Je třeba posílit východní křídlo NATO, řekl předseda polského zahraničního výboru | Polštář (mandiner.hu)