Pro Karpaty je voda střídavě pokladem a hrozbou. Zkrocení živlů už není jen utopií, ale nutností. Obzor zakrývají impozantní hory, v údolích pulzují potoky a kdesi hluboko pod zemí vyvěrají minerální a termální vody. Tyto poklady tvoří komplexnost karpatského bohatství a výzev.

- Karpaty produkují pitnou vodu pro dvě třetiny Polska (povodí Visly), proto musíme dbát na správné lesnické hospodaření, které bude znamenat, že karpatské lesy zadrží mnohonásobně více vody než v současnosti. Je třeba obnovit to, co bylo zničeno za komunistické éry v rámci meliorací, a rozvíjet tzv. malou retenci, která umožňuje zadržovat vodu a zpomalovat její odtok. Malé vodní nádrže, rybníky, mlýny, malé hráze, rybníky, zachování mokřadů, zalesněných ploch, tzv. renaturalizace potoků a malých řek. Pitná voda se brzy může stát stejně cennou surovinou jako plyn nebo ropa - říká Marek Kuchciński, iniciátor a organizátor konference Evropa Karpat.

Jedním z prvních míst na dnešní mapě Polska, které se vynořilo z pravěkých moří, byly Karpaty. Z těch dob tu nezůstaly žádné velké vodní plochy a marně bychom na mapě hledali mohutné řeky. Při pohledu na tuto oblast je těžké uvěřit, že se jedná o "vodní svět". A přitom právě voda je největším přírodním bohatstvím Karpat. Bohatství, které stále není dostatečně rozvinuto a využito. Je však třeba mít na paměti, že hory mění tento poklad v nebezpečný živel. Musíme ji zkrotit na místní i globální úrovni. Lokální rozměr má dvě tváře. Nejsmutnějším projevem jsou povodně a záplavy. Nejvyšší průměrné roční srážky [1] v Polsku jsou v Karpatech. Jejich ničivá síla budí respekt, odplavují celé farmy, ničí silnice, elektrické vedení a poškozují hospodářství. Druhá tvář je také extrémní. Když Polsko bojuje se suchem, mají Karpaty nejvyšší vlhkost půdy v celé zemi. Prameny minerální vody jsou ukryty v podzemí. Přírodní nebo vrtané byly nalezeny na 150 lokalitách v Podkarpatské Rusi. V lázních se využívá jen malá část. V proslulém bahně se nacházejí také léčivé minerály. Geologové k tomu přidávají také termální vody. Jejich význam pro místní ekonomiku bohužel není velký. Výzkum účinnějšího využívání a hledání snadno dostupných pramenů stále pokračuje. I to je však potenciální poklad ukrytý v podzemí.

Při pohledu na tento karpatský vodní svět je třeba najít širší perspektivu. Zůstat na místě by bylo nejen zjednodušující, ale také neekonomické. Srážky, které jsou v celostátním měřítku mimořádné, lze zkrotit. Retenční nádrže jsou v současnosti největší výzvou a příležitostí pro region i celé Polsko. Mají několik výhod. Jedním z nich je sběr nadměrného množství dešťové vody. Během přívalových dešťů nejsou tradiční kanalizace (potoky, řeky) a nádrže (rybníky, jezera) schopny bezpečně odvádět přebytečnou vodu. Řeky a potoky se rozlévají, zaplavují a poškozují domy, zemědělská pole, energetickou a dopravní infrastrukturu. Zadržování vody obvykle zahrnuje zadržování dešťové vody nebo vody z tajícího sněhu na místě. Tímto způsobem se omezuje rychlý odtok vody po povrchu půdy a z malých vodních toků. Za zadržování dešťové vody se neplatí žádné poplatky. V Polsku se zavádí řada programů, které jsou dotovány z rozpočtu ústředních nebo místních samospráv a z fondů Evropské unie. Mezitím se stále častěji zavádějí poplatky za odběr povrchové a podzemní vody. Důvodem jsou mimo jiné požadavky rámcové směrnice o vodě, základního dokumentu Evropské unie o hospodaření s vodními zdroji. V Karpatech je proto třeba vybudovat jak malé retenční nádrže, tak i velké vodní nádrže. Za zmínku stojí i to, že region je také vynikajícím místem pro přírodní retenci. Vodu lze zadržovat v mokřadech, lesích a zemědělských oblastech. To vše má také globální rozměr. Karpaty by mohly být rezervoárem, z něhož by mohly těžit další regiony.

Vody Karpat již v malém slouží celé zemi. Na Visle snad neexistuje obchod, kde by se neprodávala minerální voda získávaná z karpatských pramenů (Cisowianka, Muszynianka, Kryniczanka, Iwoniczanka, Rymanów-Zdrój). Dalším odvětvím, které čerpá ze zdrojů regionu, je cestovní ruch. Bohatství přírody je mimo jiné dáno vodami, které jsou domovem chráněných druhů živočichů a rostlin. Má tedy vodní svět Karpat šanci získat důstojné místo v rozvojové strategii regionu a země? Mnohé změny již probíhají, jiné čekají na realizaci a pochopení.

Karpatská Evropa je jedním z míst, kde se mohou střetávat různé pohledy na tento problém. Jeho cílem je hospodářská a politická integrace regionu a poukázání na význam přírodního a kulturního dědictví této části Evropy pro celý kontinent i zbytek světa. Nespornou výhodou jsou panelové diskuse, které dávají příležitost analyzovat klíčové otázky týkající se vodních zdrojů v Karpatech a jejich racionálního hospodaření a ochrany, přírodních podmínek utvářejících vodní zdroje Karpat, včetně významu lesních biotopů při utváření retence vody.

mo

[1] Prz. Geol., 49: 734-742.