Pro gpcodzinnie.pl, 24. září 2013: Blíží se okamžik, kdy Ukrajina podepíše smlouvu o přidružení k Evropské unii. Vytváří nové možnosti polsko-ukrajinské politické spolupráce v prostoru mezi Německem a Ruskem.
Rozhovory s poslanci Práva a spravedlnosti se uskutečnily u příležitosti příjezdu poslanců Nejvyšší rady do Varšavy se záměrem položit květiny na hrob generála Marka Bezruczka.
Divadlo bitvy u Varšavy v roce 1920 bylo z jihu kryto jednotkami Ukrajinské lidové republiky. Když 25. srpna skončily boje na severu, 1. jízdní armáda Semjona Budyonného se přesunula k Zamośći. Od 29. do 31. srpna, kdy dorazily polské posily pod velením generála Józefa Hallera, bránila město 6. divize sičských ostrostřelců plukovníka Marka Bezruczka. Předtím tyto jednotky společně s polskými vojsky dobyly Kyjev a 31. srpna se podílely na porážce Budyňského armády u Komarova. Symbol bratrství
Generál Marko Bezruczko byl stoupencem spojenectví Symona Petlura a Józefa Piłsudského a polsko-ukrajinské spolupráce proti sovětskému Rusku. Po demobilizaci se usadil ve Varšavě. Byl předsedou Ukrajinské vojensko-historické společnosti, která měla připravovat kádry na novou válku se Sověty. Zemřel 10. února 1944 ve Varšavě.
Marko Bezruczko je symbolem polsko-ukrajinské vojenské a politické spolupráce. Odkazy poslanců PiS a ukrajinských poslanců na tuto tradici proto nemají jen symbolický, ale i geopolitický význam. Zejména v souvislosti s nadcházejícím podpisem smlouvy o přidružení mezi Ukrajinou a Evropskou unií.
V dopise ukrajinským poslancům, kteří se zúčastnili slavnostního položení květin na hrob generála Marka Bezruczka na pravoslavném hřbitově Wola ve Varšavě, poslanci PiS napsali: "Polsko-ukrajinské partnerství má dlouhou tradici, a proto je nepochopitelné, že přesvědčení o nutnosti tohoto partnerství není doprovázeno adekvátní historickou politikou, která by podporovala to, co v historii naše národy spojuje.
Bratrství ve zbrani z doby před téměř 100 lety je však i dnes skvělým příkladem spolupráce. Vyznamenání ukrajinských vojáků - hrdinů této války - je pro nás také splacením morálního závazku vůči spojenci, kterému jsme tehdy nemohli pomoci." Autoři dopisu ujistili Ukrajince, že "pro značnou část vlastenecky orientovaných politických elit Polska a Ukrajiny je strategické partnerství našich zemí nejlepší zárukou nezávislosti a ochrany před pádem našich vlastí.
Po obřadu na pravoslavném hřbitově následovalo setkání poslanců PiS: prezidenta Jaroslawa Kaczyńského, viceprezidenta Adama Lipińského, místopředsedy Sejmu Marka Kuchcińského a europoslance Krzysztofa Szczerského s ukrajinskými poslanci ze Lvovské a Kyjevské oblasti - Jarosławem Dubnewiczem ze strany UDAR a poslanci strany Baťkivščina Julije Tymošenkové: Mykola Kniazhytsky, zakladatel nezávislé televizní stanice TBI, Lidia Kotylak a Ihor Vasyunyk. Následovala společná polsko-ukrajinská tisková konference v Sejmu. Selhání Moskvy
Většina Poláků byla přesvědčena, že vzdát se vlastní zahraniční politiky a podřídit se zájmům Ruska a Německa přinese bezpečnost a prosperitu. Proto zvolili PO, stranu, která právě takovou politiku prosazuje. V důsledku toho nás dnes ohrožuje imperiální politika našich sousedů.
S Polskem už nikdo nepočítá, protože je slabé - a to z vlastního rozhodnutí. Reformování a znovuzískání vlastního státu a hospodářství však vyžaduje právě nezávislou zahraniční politiku a spojence, kteří budou odolávat vnějšímu tlaku, například ze strany Ruska.
V tomto kontextu nabývá polsko-ukrajinská spolupráce v současnosti na významu, protože vítězství Angely Merkelové znamená, že ve velké koalici, která vznikne v Německu, to budou křesťanští demokraté, kdo bude diktovat směr východní politiky.
Rozhodnutí Unie, tedy de facto Německa, podepsat asociační smlouvu s Ukrajinou naznačuje, že "drsné přátelství" v německo-ruských vztazích bude pokračovat a že naděje Kremlu na vítězství ruské strany v Německu, tedy sociálních demokratů, postkomunistické Levice a Zelených, ztroskotaly.
Operace Snowden selhala. Na druhou stranu se ukrajinská elita rozhodla být tváří v tvář Moskvě nezávislá a bude hájit své zájmy, které jsou často v rozporu s ruskými aspiracemi. Příležitost pro nás Výše popsaná geopolitická situace vytváří pro Polsko příležitost hrát za své zájmy, jako se to děje vždy, když se německo-ruské spojenectví uvolní.
V tomto případě bude působit ještě jeden faktor, i když slabší - Ukrajina. Pokud Polsko nevstoupí do hry a bude se nadále řídit ruskými zájmy vůči Ukrajině, staneme se pěšákem, se kterým si velmoci v našem regionu hrají. Rusko bude i nadále využívat Polsko proti Ukrajině a rozdmýchávat historickou zášť. Kyjev se naopak bude zcela spoléhat na Německo, které má zájem na tom, aby naše ekonomika byla zcela závislá na jeho ekonomických zájmech.
Naším cílem by mělo být hrát nejen v polsko-ukrajinsko-ruském trojúhelníku, ale také v polsko-ukrajinsko-německém trojúhelníku. Posílení pozice Ukrajiny vůči Berlínu a Moskvě zlepší i naši pozici vůči Německu. Pokud se Polsko nestane nezávislým faktorem, nebude schopno provést žádné vnitřní změny a upadne do neplodného boje proti mýtickým nepřátelům.
Proto bychom se neměli obávat útoků ruských agentů, kteří vyvolávají nedorozumění mezi Polskem a Ukrajinou. Protiútoky našich protivníků bychom měli považovat za důkaz, že cesta, kterou jsme zvolili, je správná.
