V předvečer 100. výročí inaugurace Sejmu, prvního parlamentu nezávislé Druhé polské republiky, se konalo slavnostní zahájení vědecké konference "Základy nezávislosti. Zákonodárný sněm (1919-1922)". Akce se zúčastnili předsedové Sejmu a Senátu Marek Kuchciński a Stanisław Karczewski, premiér Mateusz Morawiecki, vedoucí prezidentské kanceláře Halina Szymańska, poslanci, zástupci vlády a učitelé, historici a skauti.

Před zahájením setkání uctili účastníci minutou ticha památku zesnulého Jana Olszewského, bývalého předsedy vlády a poslance parlamentu v prvním, třetím a čtvrtém volebním období, který v době Polské lidové republiky obhajoval opoziční aktivisty v politických procesech.

Při zahájení konference předseda Sejmu zdůraznil, že sté výročí Ústavodárného shromáždění je příležitostí zdůraznit přelomovou etapu v dějinách polského parlamentarismu a připomenout zásluhy tehdejších poslanců. - Svolání parlamentu bylo považováno za realizaci subjektivity národa, za konečný symbol znovuzískání nezávislosti Polska. Rozsáhlost legislativní práce pramenila především z různorodosti zákonů platných v jednotlivých okresech země zpustošené po rozdělení - řekl Marek Kuchciński.

Předseda Sejmu rovněž připomněl, že Ústavodárné shromáždění druhé republiky položilo základy moderní polské demokracie. - Před sto lety, v době velkých změn, ve chvílích, které byly pro zemi klíčové, jak tehdy řekl předseda Ústavodárného shromáždění Wojciech Trąmpczyński, první polský poválečný parlament překonal vnitřní antagonismy společným úsilím v zájmu státu. Toto mimořádné poselství je aktuální i dnes," uzavřel maršál Kuchciński.

Stanisław Karczewski ve svém projevu zdůraznil radost, kterou Poláci před sto lety pocítili ze znovuzískání nezávislosti. - V tomto roce přišlo k volbám 75 % Poláků. Byl to výraz toho, jak jsou šťastní, že jsou svobodným národem, že o jejich záležitostech rozhoduje polský Sejm," zdůraznil maršálek Senátu a připomněl slova Józefa Piłsudského, která pronesl na ustavujícím zasedání Ústavodárného shromáždění: - Jedno a půl století bojů, někdy krvavých a obětavých, dnes našlo svůj triumf. Jeden a půl století trvající sny o svobodném Polsku čekaly na své naplnění právě v tomto okamžiku. Dnes máme velký státní svátek, svátek radosti po dlouhé a těžké noci plné utrpení.

- Demokracie byla pro Polsko vždy příslibem modernosti, rovnosti a svobody. Tento slib je tu s námi dodnes," zhodnotil Mateusz Morawiecki, třetí řečník první části akce. Premiér připomněl, že díky zavedení pasivního a aktivního volebního práva pro ženy je v zákonodárném sboru devět poslankyň. Šéf vlády ve svém projevu zdůraznil, že Ústavodárné shromáždění mělo Polsko po rozdělení sjednotit, což Sejm splnil. - V Sejmu můžeme říci: tady je Polsko. Jeden francouzský král řekl: "Stát jsem já". My spíše říkáme: stát jsme my a Sejm je vynikající reprezentací státu," řekl premiér Morawiecki.

Dopis prezidenta Andrzeje Dudy účastníkům konference přečetla Halina Szymańska, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. "Svolání zákonodárného Sejmu bylo jedním z prvních aktů obnovy svobodného Polska. První Sejm znovuzrozeného Polska byl vzorem moudrého a odpovědného výkonu zákonodárné moci. Jsem přesvědčen, že stojí za to inspirovat se postoji našich předchůdců a pracovat pro společné dobro, pro svobodný národ a nezávislý stát," zhodnotil prezident ve své korespondenci.

První část konference s názvem "Význam zákonodárného sněmu" vedl Dr. Zbigniew Girzyński z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni. - Chyběla pečeť, okamžik, kdy celý národ řekne "ano, jsme nezávislí!". Tímto okamžikem bylo zahájení činnosti zákonodárného sněmu - řekl bývalý poslanec. Senátor Prof. Jan Żaryn z Univerzity kardinála Stefana Wyszyńského hovořil v této části akce o dědictví prvního parlamentu Druhé polské republiky. - Zákonodárný sejm přijal všechny dekrety, které vydala jak socialistická vláda Jędrzeje Moraczewského, tak vláda Ignacyho Padewského - poznamenal historik. Další řečník, dr. hab. Arkadiusz Adamczyk, profesor Univerzity Jana Kochanowského v Kielcích, hovořil o podobě prvního parlamentu druhé republiky. - Nejlepší na zákonodárném sněmu a jeho obrazu je rok 1939, okamžik jeho 20. výročí. Nenajdeme zde žádná negativní hodnocení. Všichni vzdali hold tvůrcům státu, což svědčí o tom, že tento Sejm splnil svou úlohu - řekl historik. Dr. Marek Białokur z Opolské univerzity se ve svém vystoupení zaměřil na obraz ústavy v současném historickém vzdělávání. - Vzdělávání není jen výuka, škola, nejen učebnice. Od roku 2007 se v rámci historické olympiády pod záštitou předsedy Sejmu koná soutěž v parlamentních znalostech - připomněl.

Další zasedání konference se konala v budově Senátu. Prezentace se týkaly mimo jiné volební kampaně a sestavování Ústavodárného shromáždění, politických sporů a státotvorných úspěchů Ústavodárného shromáždění, parlamentních debat o polské otázce na Pařížské mírové konferenci, postoje parlamentních klubů k bolševické hrozbě v roce 1920 a práce na ústavách druhé republiky. Výzkumníci představili také profily poslanců Sejmu ústavodárců, mimo jiné osobnosti maršálka staršího Ferdynanda Radziwiłła nebo poslankyně Marii Moczydłowské.

Konferenci doprovází výstava věnovaná úspěchům Komory - "Dobro republiky je nejvyšší zákon". Poslanci, senátoři, účastníci konference a hosté Parlamentu se mohou díky prezentovaným exponátům seznámit s atmosférou volební kampaně do prvního parlamentu druhé republiky, s průběhem ustavující schůze Sněmovny a připomenout si její hlavní legislativní úspěchy. - Navzdory vnitřní různorodosti většina poslanců vyjádřila pocit sounáležitosti a odpovědnosti za svou vlast. Všechny spojovalo přesvědčení, že republika je zvláštní hodnotou, že je nejvyšším dobrem. To byla maxima zákonodárného Sejmu," řekl při zahájení výstavy Marek Kuchciński, předseda Sejmu.

text: CIS

Fotogalerie: Flickr, Instagram

Zpětný přenos konference: YouTube

Foto: Marta Marchlewska/SejmFoto: Rafał Zambrzycki/SejmFoto: Adam Guz/ KPRM