Jubilejní 30. ročník "Karpatské Evropy" začal v úterý 7. září v Karpaczi. První den konference polští a zahraniční odborníci, politici a vědci diskutovali o problémech střední a východní Evropy a posílení spolupráce, nových výzvách v mezinárodní politice, energetické bezpečnosti a socioekonomických změnách. Organizátorem konference "Karpatská Evropa" je Kancelář Sejmu, partnerem akce je Institut polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka. Akce pořádané v rámci Hospodářského fóra v Karpaczi se účastní vedoucí Kanceláře Sejmu Agnieszka Kaczmarska.

Slavnostní zahájení provedl Marek Kuchcinski, iniciátor a vedoucí projektu Karpatská Evropa. - 30. ročník konference je spojen s několika pojmy: vytrvalost a velké obzory. Z vrcholků Karpat se díváme na politické a společenské prostředí, na naše životy a aktivity. Konferenci zahájíme panelem, v němž mladí Evropané promluví o budoucnosti Evropy a střední Evropy," uvedl bývalý předseda Sejmu, nyní předseda zahraničního výboru. 

Mladí lidé/mládež (střední Evropy) o budoucnosti Evropy

V úvodním panelu se hovořilo o posilování vztahů v regionu střední a východní Evropy a o dodržování křesťanských a rodinných hodnot.

Náměstkyně státního tajemníka maďarského ministerstva pro lidské zdroje Zsófia Ráczová ve svém projevu poukázala na Krasiczynskou deklaraci přijatou letos v létě, společné prohlášení účastníků polsko-maďarské letní univerzity v Krasiczynu, v němž se zavázali spolupracovat "na politické a občanské úrovni pro svobodnou, bezpečnou, silnou a spravedlivou Evropu". - Krasiczynská deklarace byla přijata s velkým zájmem a ohlasem. Jde o to připomenout si naše evropské kořeny. V Krasiczynu jsme hovořili o silném ideologickém rozdělení Evropy, o konzervativní a na druhé straně liberální frakci. Musíme si uvědomit naši minulost, že my - mladí lidé - máme velkou odpovědnost. Musíme věci zpochybňovat, ale také navrhovat pozitivní řešení a mít vizi do budoucna," zdůraznila.

Pohled polské vládní strany prezentoval Piotr Mazurek, státní tajemník v Kanceláři předsedy vlády, vládní zmocněnec pro politiku mládeže. - Téma mezinárodní spolupráce zástupců mladé generace zejména ze střední a východní Evropy je jedním z klíčových témat, o kterých bychom měli diskutovat. Spolupráce se zdá být přirozená a nezbytná. Jsem přesvědčen, že ji lze rozšířit. Z pohledu polské vlády je velmi důležité podporovat zapojení mladých lidí do veřejného života, občanskou angažovanost, zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů, a to na všech možných úrovních. Na jedné straně jsme na centrální úrovni zřídili Radu pro dialog s mladou generací - nový orgán, který funguje poprvé v polské historii, kde zástupci prezidenta, premiéra, ministrů navazují trvalý dialog prostřednictvím pravidelných setkání, spolupracují se zástupci mládežnických komunit, nevládních organizací - řekl.

- Pro většinu běloruské společnosti, ale především pro mladé lidi, zůstává Evropská unie a Evropa jako celek symbolem prosperity. Polsko a Litva se v poslední době staly zeměmi, které tuto Evropu označují," hodnotí Maxim Rust, lektor Běloruského centra východoevropských studií a redaktor časopisu Nová východní Evropa.

Stefan Tompson, polsko-britský novinář a publicista, zdůraznil, že nikdy neměl větší naději ohledně budoucnosti regionu než nyní. - Nikdy jsem nebyl tak optimistický vzhledem k tomu, čeho bylo dosaženo během transformace, jako je těchto 27 let hospodářského růstu v Polsku. Musíme využít příležitostí, které máme," prohlásil.

V diskusi vystoupil také francouzsko-maďarský novinář Ferenc Almassy. - Odpor Visegrádské skupiny proti nekontrolovatelné migraci byl pro mnohé Evropany výzvou k probuzení, protože pochopili, že nemusíme ve všem následovat západní Evropu. Máme vlastní volby a můžeme je učinit. Jsme stejní Evropané jako ostatní a máme stejné právo diskutovat o budoucnosti kontinentu. Měli bychom si uvědomit, že svět se mění a Evropa je ve velmi obtížné situaci. Globalizace přinesla Evropě velké bohatství, ale také velké kulturní změny. Ztratili jsme velkou část morálních hodnot, které byly naším základem. Ekonomika nestačí," zdůraznil šéfredaktor zpravodajského portálu Visegrad Post.

V prvním úterním panelu vystoupil také Jegor Stadnyj, viceprezident Kyjevské ekonomické školy. - Při pohledu na Západ se učíme, jak by svět mohl být lepší, ale často zapomínáme, jak se chovat. Nevedeme si dobře, když mladé lidi učíme zodpovědnosti a vysvětlujeme jim, že oni jsou budoucnost. Nevidíte aktivitu, iniciativu mladých lidí," postěžoval si ukrajinský řečník. 

Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Svjatoslav Juráš připomněl společné iniciativy, jako je Lublinský trojúhelník a Trojměstí. Zmínil také společné polsko-ukrajinské prohlášení, které bylo přijato před několika měsíci a které předpokládá sblížení obou zemí. - Podnikneme všechny možné kroky, které povedou k našemu sblížení, Evropu musíme definovat společně," zdůraznil.

Diskusi moderoval Sebastien Meuwissen, polsko-belgický novinář a redaktor zpravodajských portálů Visegrad Post a Stand For Christians.

Nové výzvy v mezinárodní politice: USA - Evropa - Rusko - Čína

Ve druhé části úterního setkání diskutovali šéfové polské a maďarské diplomacie mimo jiné o nových výzvách v mezinárodní politice.

Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu, označil za největší problémy pokrytectví, používání dvojích standardů a nedostatek skutečné demokratické diskuse v Evropě. - Hovoříme o výzvách, o posilování EU. Během těchto diskusí v EU jsou z veřejné debaty vytlačováni ti, kteří prezentují jiné názory než hlavní proud. To je protidemokratické. Dokud nebude existovat prostor pro skutečně demokratickou a vyváženou diskusi, nebudeme schopni účinně reagovat na výzvy budoucnosti," zdůraznil maďarský politik.

- Největší výzvou, která před námi stojí, je záchrana projektu evropské integrace. Vstupovali jsme do jiné Unie. Podstatu integrace jsme chápali jako myšlenku volného trhu založeného na čtyřech pilířích: volném pohybu osob, kapitálu, pracovníků a služeb. Dnes tyto svobody nejsou v nejlepší kondici. Existují protekcionistické tendence. To, co nás přimělo ke vstupu do EU, se nyní vytrácí. Druhý problém má institucionální rozměr. V EU nás fascinovalo společenství práva, společné jednání na základě smluv. Instituce EU rozšiřují své pravomoci jiným než smluvním způsobem. To je nebezpečný jev," zdůraznil ministr zahraničí Zbigniew Rau.

Moderátorem diskuse ve druhém panelu byl Przemysław Żurawski vel Grajewski, lektor Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí a stálý poradce Výboru pro zahraniční věci Sejmu.

Trilaterální parlamentní diplomacie

V rámci tohoto panelu diskutovali zástupci zahraničních výborů zemí Trilaterály o výzvě k parlamentnímu rozměru iniciativy.

- Naše parlamentní spolupráce by měla odrážet společenství cílů. V rámci trojstranné spolupráce máme možnost tyto cíle uskutečnit. Od samého počátku je tato iniciativa živým formátem, který se rok od roku vyvíjí," uvedla Rozália-Ibolya Biró, předsedkyně zahraničního výboru rumunské Poslanecké sněmovny.

Zsolt Németh, předseda zahraničního výboru maďarského Národního shromáždění, řekl, že Trojmoří není organizace, ale "mladý, velmi rozsáhlý a důležitý politický projekt". - Zaměřuje se na budování severojižní infrastruktury pro spolupráci v naší části kontinentu. Naším nejdůležitějším posláním je obnova střední Evropy. Máme příležitosti a ekonomické podmínky. Vlády se stále více zapojují do trilaterálních projektů," řekl.

Marek Kuchciński, předseda zahraničního výboru Sejmu, připomněl, že o možnosti užší parlamentní spolupráce se během pandemie mnohokrát diskutovalo. - Třicet let svobodných národů ve střední Evropě je doba, za kterou bylo dosaženo obrovského pokroku. Jedním z našich základních cílů je zajistit podmínky pro rozvoj společnosti, rodiny a také spolupráci s našimi sousedy. Parlamentní rozměr by měl být přítomen jako jeden z nejdůležitějších, naše parlamenty rozhodují tím, že schvalují politiky států nebo podporují naši spolupráci v mezinárodním měřítku. Takto budujeme stabilitu a pocit bezpečí a přátelskosti," řekl bývalý předseda Sejmu.

Davor Ivo Stier, zástupce zahraničního výboru chorvatského sněmu, připomněl, že Trilaterální iniciativa byla iniciována na úrovni prezidentů. - Nyní se do ní stále více zapojují vlády a parlamenty. Vytvoření Společného investičního fondu bylo velkým krokem vpřed. Potřebujeme větší viditelnost, potřebujeme konkrétní kroky a měli bychom se zapojit do informování našich občanů o této iniciativě. Stojí za to přemýšlet o spolupráci mezi parlamentními výbory, které se zabývají dopravou, infrastrukturou a energetikou, uvedl. 

- Prostřednictvím parlamentní spolupráce můžeme koordinovat aktivity a vytvořit strategický přístup k propojení středoevropských zemí. Je důležité zapojit parlamenty do diskusí a vyměňovat si názory na tuto iniciativu," uvedl předseda zahraničního výboru lotyšského Saeimy Rihards Kols.

Žiga Turk, bývalý ministr pro rozvoj a hospodářské a sociální reformy Slovinska, se zmínil o myšlence institucionalizace spolupráce mezi zeměmi v regionu. - Navrhujeme vytvořit rozpočet na digitalizaci v každé zemi, aby se vytvořil mechanismus pro koordinaci společného využívání zbývajících prostředků. Máme společnou geografii, historii, kulturu, máme velmi kompatibilní myšlenky. Musíme najít konkrétní projekty, u kterých můžeme využít synergii, která mezi námi existuje," zdůraznil.

Diskusi ve třetím panelu moderoval Grzegorz Górny, předseda představenstva Sdružení Trojmoří.

Zpětný přenos konference: YouTube

text: Informační centrum Sejmu

Foto: Marta Olejnik

***

Karpacz: 30. ročník konference Evropa Karpat v rámci Hospodářského fóra. Den 1

V úterý 7. září byl v Karpaczi zahájen jubilejní 30. ročník konference Evropa Karpat. První den konference polští a zahraniční odborníci, politici a vědci diskutovali o problémech střední a východní Evropy a posilování spolupráce, nových výzvách v mezinárodní politice, energetické bezpečnosti a socioekonomických změnách. Organizátorem konference Evropa Karpat je Kancelář Sejmu a partnerem akce je Polsko-maďarský institut spolupráce Wacława Felczaka. Konference pořádané v rámci Hospodářského fóra v Karpaczi se účastní Agnieszka Kaczmarska, vedoucí Kanceláře Sejmu.

Slavnostní zahájení provedl Marek Kuchciński, iniciátor a vedoucí projektu Evropa Karpat. "Třicátý ročník konference s sebou nese několik pojmů, vytrvalost a velké obzory. Z vrcholků Karpat se díváme na politické a společenské prostředí, na náš život a činnost. Konferenci zahájíme panelem, v němž budou mladí Evropané hovořit o budoucnosti Evropy a střední Evropy," uvedl bývalý předseda Sejmu, v současnosti předseda zahraničního výboru.

(střední Evropa) mladí lidé/mládež o budoucnosti Evropy

V úvodním panelu se hovořilo o posilování vztahů ve střední a východní Evropě a o dodržování křesťanských a rodinných hodnot.

Zsófia Ráczová, státní tajemnice maďarského ministerstva pro lidské zdroje, ve svém projevu připomněla Krasiczynskou deklaraci, společné prohlášení účastníků polsko-maďarské letní univerzity v Krasiczynu, přijaté letos v létě, v němž prohlásili, že budou na politické a občanské úrovni spolupracovat na svobodné, bezpečné, silné a spravedlivé Evropě. "Krasiczynská deklarace byla přijata s velkým zájmem a velkou publicitou. Jde o to připomenout si naše evropské kořeny. V Krasiczynu jsme hovořili o silném ideologickém rozdělení Evropy, o konzervativní a na druhé straně liberální frakci. Musíme si uvědomit naši minulost, že my mladí lidé máme velkou odpovědnost. Musíme zpochybňovat některé věci, ale také navrhovat pozitivní řešení a mít vizi do budoucna," zdůraznila.

Pohled polské vlády prezentoval Piotr Mazurek, státní tajemník v Kanceláři předsedy vlády, vládní zmocněnec pro politiku mládeže. "Otázka mezinárodní spolupráce zástupců mladé generace, zejména ze střední a východní Evropy, je jedním z klíčových témat, o kterých bychom měli diskutovat. Spolupráce se zdá být přirozená a nezbytná. Jsem přesvědčen, že ji bude možné rozšířit. Z pohledu polské vlády je velmi důležité podporovat zapojení mladých lidí do veřejného života, občanskou angažovanost, zapojení mladých lidí do rozhodovacích procesů, a to na všech možných úrovních. Na jedné straně jsme zřídili Radu pro dialog s mladou generací na centrální úrovni, nový orgán, který funguje poprvé v polské historii a kde zástupci prezidenta, premiéra a ministrů zahajují trvalý dialog prostřednictvím pravidelných setkání, pracují se zástupci mládežnických komunit a nevládních organizací," řekl.

"Pro většinu běloruské společnosti, ale zejména pro mládež, zůstává Evropská unie a Evropa jako celek symbolem prosperity. Polsko a Litva se v poslední době staly zeměmi, které tuto Evropu charakterizují," řekl Maxim Rust, lektor Běloruského centra východoevropských studií a redaktor dvouměsíčníku New Eastern Europe.
Stefan Tompson, polsko-britský novinář a publicista, řekl, že nikdy neměl větší naději ohledně budoucnosti regionu než nyní. "Nikdy jsem nebyl tak optimistický, pokud jde o to, čeho bylo dosaženo během transformace, např. těchto 27 let hospodářského růstu v Polsku. Musíme využít příležitostí, které máme," řekl.

V diskusi vystoupil také francouzsko-maďarský novinář Ferenc Almassy. "Odpor Visegrádské skupiny proti nekontrolovatelné migraci byl pro mnohé Evropany výzvou k probuzení, protože pochopili, že nemusíme ve všem následovat západní Evropu. Máme vlastní volby a můžeme je učinit. Jsme stejní Evropané jako ostatní a máme stejné právo diskutovat o budoucnosti kontinentu. Měli bychom si uvědomit, že svět se mění a Evropa je ve velmi obtížné situaci. Globalizace přinesla Evropě velké bohatství, ale také velké kulturní změny. Ztratili jsme velkou část morálních hodnot, které byly naším základem. Ekonomika nestačí," zdůraznil šéfredaktor zpravodajského portálu Visegrad Post.

Na prvním úterním panelu vystoupil také Jegor Stadnyj, viceprezident Kyjevské ekonomické školy. "Při pohledu na Západ se učíme, jak by svět mohl být lepší, ale často zapomínáme, jak se chovat. Neděláme dobře, když mladé lidi učíme odpovědnosti a vysvětlujeme jim, že oni jsou budoucnost. Ze strany mladých lidí nevidíme žádnou aktivitu ani iniciativu," řekl ukrajinský řečník.

Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Svjatoslav Juráš připomněl společné iniciativy, jako je Lublinský trojúhelník a Iniciativa tří moří. Zmínil se také o společném polsko-ukrajinském prohlášení, které bylo přijato před několika měsíci a které předpokládá sblížení obou zemí. "Podnikneme všechny možné kroky, které povedou k našemu sblížení; Evropu musíme definovat společně," zdůraznil.

Diskusi moderoval Sebastien Meuwissen, polsko-belgický novinář a redaktor zpravodajských portálů Visegrad Post a Stand For Christians.

Nové výzvy v mezinárodní politice: USA - Evropa - Rusko - Čína

Ve druhé části úterního setkání šéfové polské a maďarské diplomacie mimo jiné diskutovali o nových výzvách v mezinárodní politice.

Péter Szijjártó, maďarský ministr zahraničních věcí a obchodu, označil za největší problémy pokrytectví, dvojí standardy a nedostatek skutečné demokratické diskuse v Evropě. "Mluvíme o výzvách, o posilování EU. Během těchto diskusí v Unii jsou z veřejné debaty vytlačováni ti, kteří prezentují názory odlišné od hlavního proudu. To je protidemokratické. Dokud nebude existovat prostor pro skutečně demokratickou a vyváženou diskusi, nebudeme schopni účinně reagovat na výzvy budoucnosti," zdůraznil maďarský politik.

"Největší výzvou, která před námi stojí, je záchrana projektu evropské integrace. Vstoupili jsme do jiné Unie. Podstatu integrace jsme chápali jako myšlenku volného trhu založeného na čtyřech pilířích - volném pohybu osob, kapitálu, pracovníků a služeb. Dnes tyto svobody nejsou v nejlepší kondici. Existují protekcionistické tendence. To, co nás přimělo ke vstupu do EU, se nyní omezuje. Druhý problém má institucionální rozměr. V EU nás fascinovalo společenství práva, společná akce na základě smluv. Instituce EU rozšiřují své pravomoci jiným než smluvním způsobem. To je nebezpečný jev," zdůraznil ministr zahraničních věcí Zbigniew Rau.

Moderátorem diskuse ve druhém panelu byl Przemysław Żurawski vel Grajewski, lektor Diplomatické akademie Ministerstva zahraničních věcí a stálý poradce parlamentního zahraničního výboru.

Parlamentní diplomacie iniciativy tří moří

V rámci tohoto panelu diskutovali zástupci zahraničních výborů zemí Iniciativy tří moří o výzvě k jejímu parlamentnímu rozměru.

"Naše parlamentní spolupráce by měla odrážet společenství cílů. V rámci Iniciativy tří moří máme možnost těchto cílů dosáhnout. Od samého počátku je to živý formát, který se rok od roku vyvíjí," uvedla předsedkyně zahraničního výboru rumunské Poslanecké sněmovny Rozália-Ibolya Biró.

Zsolt Németh, předseda zahraničního výboru maďarského Národního shromáždění, řekl, že Iniciativa tří moří není organizací, ale mladým, velmi rozsáhlým a důležitým politickým projektem. "Zaměřuje se na budování severojižní infrastruktury pro spolupráci v naší části kontinentu. Naším nejdůležitějším posláním je obnova střední Evropy. Máme příležitosti a ekonomické podmínky. Vlády se stále více zapojují do projektů iniciativy Tři moře," řekl.

Marek Kuchciński, předseda zahraničního výboru Sejmu, připomněl, že o možnosti užší parlamentní spolupráce se během pandemie mnohokrát diskutovalo. "Třicet let svobodných národů ve střední Evropě je doba, za kterou bylo dosaženo obrovského pokroku. Jedním z našich základních cílů je zajistit podmínky pro rozvoj společnosti, rodiny a také spolupráci se sousedy. Parlamentní rozměr by měl být přítomen jako jeden z nejdůležitějších; naše parlamenty rozhodují, schvalují národní politiky nebo podporují naši spolupráci v mezinárodním měřítku. Tímto způsobem budujeme stabilitu, pocit bezpečí a přátelský postoj," řekl bývalý předseda Sejmu.

Davor Ivo Stier, který zastupoval Výbor pro zahraniční věci Chorvatského shromáždění, připomněl, že Iniciativa tří moří byla zahájena na úrovni prezidentů. "Nyní se stále více zapojují vlády a parlamenty. Vytvoření společného investičního fondu bylo velkým krokem vpřed. Potřebujeme větší viditelnost, potřebujeme konkrétní kroky a měli bychom se zapojit do informování našich občanů o této iniciativě. Měli bychom přemýšlet o spolupráci mezi parlamentními výbory, které se zabývají dopravou, infrastrukturou a energetikou," řekl.

"Díky parlamentní spolupráci můžeme koordinovat akce a vytvářet strategický přístup k propojení středoevropských zemí. Je důležité zapojit parlamenty do diskusí a výměny názorů v rámci této iniciativy," uvedl předseda zahraničního výboru lotyšského Saeimy Rihards Kols.

Žiga Turk, bývalý ministr pro rozvoj a hospodářské a sociální reformy Slovinska, se zmínil o myšlence institucionalizace spolupráce mezi zeměmi regionu. "Navrhujeme rozpočet na digitalizaci v každé zemi s cílem vytvořit mechanismus pro koordinaci společného využívání zbývajících finančních prostředků. Máme společnou geografii, historii, kulturu, máme velmi kompatibilní myšlenky. Musíme najít konkrétní projekty, u kterých můžeme využít synergii, která mezi námi existuje," zdůraznil.

Moderátorem diskuse ve třetím panelu byl Grzegorz Górny, předseda představenstva Sdružení tří moří.