Před #KPRM premiérovi Janu Olszewskému odhalen pomník. Věřím, že hodnoty, které pěstoval: vlastenectví, suverenita, důstojnost, demokracie, budou silou naší práce, napsal na sociálních sítích vedoucí kanceláře předsedy vlády Marek Kuchciński.
Jak zdůraznil premiér Mateusz Morawiecki, tento pomník není potřeba pro Olszewského, tento pomník potřebuje, abychom si připomínali myšlenky, kterými žil, jak je důležité, abychom vždy stáli na straně dobra, na straně pravda, na straně suverénní republiky.
Morawiecki připomněl, že pár dní před Vánocemi v roce 1991 složila přísahu vláda tehdejšího premiéra Jana Olszewského. "Dá se říci přesně před 31 lety, že mise první vlády zvolené v demokratických volbách v roce 1991 začala," řekl Morawiecki.
Zdůraznil, že premiér Olszewski „vždy usiloval o to, aby Polsko bylo skutečně silné, skutečně nezávislé“. Morawiecki dodal, že Olszewski je přesvědčen, že jedině úplná nezávislost dá Polsku správný základ pro sociální, ekonomický a národní rozvoj. „Právě jemu vděčíme za to, že o pár let později, po nastolení správné cesty, vstoupilo Polsko do NATO a o pár let později také do Evropské unie,“ zdůraznil šéf vlády.
Premiér řekl, že Olszewski vždy stál na straně nezávislé Polské republiky, ať už jako mladý skaut Šedých řad, nebo později jako protikomunistický podzemní aktivista, poté právník, premiér, politický a sociální aktivista. „Není to pro něj, že je potřeba tento pomník, tento pomník potřebujeme, abychom si připomněli myšlenky, které Jan Olszewski žil, jak je důležité, abychom vždy stáli na straně dobra, na straně pravdy, na strana suverénní Polské republiky“ – argumentoval Morawiecki.
Šéf ministerstva vnitra ve vládě Jana Olszewského Antoni Macierewicz se naopak odvolával na nápis umístěný na podstavci pomníku: „Čí bude Polsko...“. „Tato základní myšlenka, kterou evokuje samotná postava Jana Olszewského, ale i nápis na tomto pomníku (...) tato otázka, tato povinnost je provázet každého premiéra a vládu Polské republiky. Čí bude Polsko, to je nejdůležitější otázka, před kterou dnes stojíme, zdůraznil.
Jak řekl Macierewicz, aktivity Olszewského vlády „související s lustrací a likvidací ruských agentů (...) byly základní myšlenkou, kterou chápal jako nezbytnou k realizaci hesla: Polsko ať je Polskem“. „Dnes je odvaha a odhodlání Jana Olszewského k obnově nezávislého Polska zapotřebí ještě více než za posledních 30 let, protože Polsko je v rozhodující chvíli, zda bude nezávislé, nebo bude zařazeno do německé formace. vytvořený aparátem, který se nazývá Evropská unie,“ řekl.
Jan Olszewski - varšavský povstalec, obhájce opozičních v politických procesech za komunistického období, předseda vlády v letech 1991-1992, poradce prezidenta Lecha Kaczyńského - se narodil ve Varšavě 20. srpna 1930. V roce 2009 mu byl udělen Řád Bílý orel. Ve volbách v roce 1991 se poprvé stal poslancem ze seznamu Center Agreement. V prosinci téhož roku se stal premiérem první nekomunistické vlády, obdařené vyslovením důvěry plně demokraticky zvolenému Sejmu Polské republiky.
Olszewského vláda se zhroutila po odvolání Sejmem v noci ze 4. na 5. června 1992 v rámci tzv. noční směna nebo noc spisů, po provedení usnesení o prověrce ze dne 28. května. Zavázala šéfa ministerstva vnitra Antonia Macierewicze zveřejnit seznam politiků figurujících v archivu ministerstva vnitra jako informátoři komunistických tajných služeb. Tento seznam zahrnoval, tehdejší prezident Lech Wałęsa, který 4. června požádal o odvolání premiéra.
V letech 1989-1991 a 2005-2006 byl Olszewski členem Státního tribunálu. Dne 9. listopadu 2007 nastoupil do funkce vedoucího ověřovací komise Vojenských informačních služeb a nahradil v této funkci Macierewicze. Ve veřejných prohlášeních podpořil zveřejnění úplné zprávy o likvidaci WSI. Od dubna 2006 byl poradcem prezidenta Lecha Kaczyńského.
Olszewski zemřel 7. února 2019 ve Varšavě.
