Dne 13. června se v Budapešti v rámci slavnostního zahájení činnosti Karpatských evropských klubů uskutečnila panelová diskuse o polsko-maďarských vztazích a válce na Ukrajině.
Zúčastnil se jí mimo jiné Ryszard Terlecki - předseda Sejmu.
Marek Kuchciński, předseda Výboru pro zahraniční věci
Bogusław Sonik, poslanec polského parlamentu
Zsolt Németh, předseda zahraničního výboru maďarského Národního shromáždění
Balázs Orbán, náměstek ministra v úřadu předsedy vlády Maďarska
a hosté - členové opozice komunistického systému.
Diskusi moderoval ředitel Institutu Wacława Felczaka, profesor Maciej Szymanowski.
Místo setkání: kavárna Scruton.
Jako první promluvil Balazs Orban. Byl požádán, aby představil postavu Rogera Scrutona, konzervativního filozofa a spisovatele, a vysvětlil, co je to vlastně kavárna - známé místo setkávání a diskusí. Druhým řečníkem byl Zsolt Németh, který se v úvodu zmínil o knize profesora Ryszarda Terleckého Solidarita 1980-1989. Polská cesta ke svobodě, která nedávno vyšla v Maďarsku. Poté informoval o plánech na zřízení Scrutonových kaváren v Polsku, například ve Varšavě nebo Przemyślu. Dále v souvislosti s tématem panelu uvedl, že polsko-maďarské přátelství bylo v poslední době vystaveno zkoušce. Návštěva nově zvoleného maďarského prezidenta v Polsku byla průlomová a příjezd polské delegace je reakcí na ni.
Vyjádřil přesvědčení, že z hlediska cílů je pozice Maďarska a Polska stejná, ale liší se v prostředcích a způsobu jejich dosažení. Prohlásil, že Maďarsko plně podporuje vstup Ukrajiny do Evropské unie, nastínil svou vizi konzervativní Evropy - Evropy národů - a prohlásil, že je nepřijatelné obnovovat Sovětský svaz. To jsou společné postoje obou zemí. Poznamenal však, že Evropa čelí hospodářské recesi a sankce nás budou stát hodně. Tento přístup se v jednotlivých zemích liší a právě o tom je třeba diskutovat. Poté se slova ujal moderátor panelu, profesor Szymanowski. Hovořil o myšlence konference Evropa Karpat a uvedl konkrétní příklad: na jedné z konferencí byl formulován postulát vybudovat silnici Via Carpatia a dnes se již můžeme těšit z prvních výsledků - částečně již postavené a rozestavěné rychlostní silnice.
Dále vystoupil Marek Kuchciński, který vysvětlil myšlenku Karpatských evropských klubů. Jde o diskusi o našich hodnotách, myšlenkách, konzervatismu nebo vizi Rogera Scrutona. Dnešní výzvy vyžadují takovou společnou diskusi, a právě proto byly založeny Karpatské evropské kluby. Oznámil také institucionalizaci Karpatské Evropy. Poukázal na skutečnost, že vstupem do EU jsme odmítli bariéry a hranice, např. můžeme volně cestovat, ale některé bariéry zůstávají. Válka na Ukrajině je jednou z takových překážek, tedy novou výzvou. Zdůraznil, že posílení polsko-maďarských vztahů je naší budoucností, ale vyžaduje diskusi, a vyjádřil uspokojení, že se tak děje právě nyní a na tak neobvyklém místě.
Dalším řečníkem byl místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki, který na úvod řekl, že nás válka zaskočila, a to jak její vypuknutí, tak hrdinný odpor Ukrajinců.
a bezmoc zbytku světa. V prvních dnech jsme se obávali globálního konfliktu, ale strach jsme překonali a začali Ukrajině reálně pomáhat. Pro Polsko je zřejmé, že musíme pomoci svému sousedovi, který by měl bránit svou suverenitu a zároveň oslabit Rusko. Terlecki však vyjádřil znepokojení nad tím, že postoje jednotlivých zemí jsou nejednotné. Polsko bylo mimo jiné překvapeno, že Maďarsko vidí situaci jinak, ale jsme schopni to pochopit v ekonomickém a politickém kontextu. Vyjádřil také obavu, že návštěva polských poslanců by mohla sloužit jako propaganda pro opozici, která by mohla obvinit naši vládu, že je tímto jednáním proputinovská. Dává to do souvislosti s tím, že se v Polsku blíží volby a že by to mohl být argument v kampani. V Maďarsku je situace zcela jiná, protože tam již volby proběhly. Poté se slova ujal Bogusław Sonik, který uvedl, že problémy, kterým čelíme, se týkají svobodných zemí. Nový problém je jiný - Ukrajina bojuje za svou i naši svobodu. Podpora Ukrajiny má obrovskou cenu, ale svoboda a nezávislost jsou k nezaplacení. Maďarsko se proto nesmí řídit jen svými zájmy a nesmí se bát kritiky ostatních, protože kritizováno není jen Maďarsko, ale například i Francie s Emanuelem Macronem a Německo s Olafem Scholzem. Nakonec dodal, že Polsko vnímá maďarskou neochotu podpořit Ukrajinu jako nedostatek empatie.
Balazs Orbán se ujal slova podruhé a vyjádřil názor Maďarska, že každý může být jeho nepřítelem nebo přítelem a že Maďarsko se musí navzdory všemu posílit. Válka je však podle něj velkou tragédií a hrozbou. Přirovnal válku k filmu, na který se každý díváme, ale každý si ho vykládáme jinak. Maďarsko i Polsko odsoudily Rusko, podpořily Ukrajinu a zachovaly se lidsky. Evropa však musí být jednotnější. Povoluje vojenskou podporu Ukrajině, ale ekonomické sankce musí být přepočítány. Jako příklad uvedl sankce uvalené na Rusko v roce 2014 po anexi Krymu, které neměly žádný účinek, ale přinesly Maďarsku velké ztráty, a přesto Rusko po osmi letech znovu zaútočilo. Podle něj je maďarská logika založena na míru. Nezáleží na tom, kdo vyhraje, důležité je obnovit mír, protože je to v zájmu Maďarska.
Zsolt Németh zase zdůraznil, že sankce jsou velmi důležité, ale souhlasí s tím, že je třeba je přepočítat. Prohlásil, že máme co do činění s propagandistickou válkou a že rozdíly nesmí pokazit velmi dobré polsko-maďarské vztahy, které se rozvíjely po tisíc let, a zdůraznil jejich sílu. Upozornil, že se velmi obává hospodářské recese, která by mohla mít tragické následky, a proto požádal o pochopení druhou stranu. Vyjadřuje svůj vděk Marku Kuchcińskému, protože když o tom píše v polských médiích, zdůrazňuje, že nemůžeme říkat, že se lišíme, ale jen se to snažíme pochopit, a Marek Kuchciński to chápe. Je přesvědčen, že bez ohledu na vojenskou podporu je zapotřebí diplomacie. Rusko bude i nadále součástí světa a my musíme jednat tak, aby i nadále bylo součástí světa, ale nepředstavovalo hrozbu do budoucna.
Marek Kuchciński děkuje Zsoltu Nemethovi za napsání článku v polských médiích, neboť objasňuje maďarské stanovisko a podněcuje diskusi. Opět vyjadřuje uspokojení nad tím, že můžeme v rámci tohoto panelu diskutovat o tak závažných a zajímavých tématech. Svobodný se svobodným, rovný s rovným. Takto musíme budovat Evropu, protože když jsme měli toto heslo, naši sousedé pro nás nepředstavovali hrozbu. Takto by viděl Evropskou unii - jako Evropu vlasti, nikoli jako podřízení se myšlence evropského superstátu. To je to, co nás spojuje a co musíme pochopit. Předseda parlamentu prohlásil, že je anachronické si myslet, že by se Ukrajina měla vzdát části svého území. Podle něj je princip nedotknutelnosti hranic nezpochybnitelný. Na Ukrajině vzniká nový národ, a pokud se ruskojazyční občané postaví proti ruskojazyčnému agresorovi, respektujeme to, a proto Ukrajinu tolik podporujeme.
Dále vystoupil Ryszard Terlecki, který zmínil, že již mnoho let je slibováno, že Ukrajina bude přijata do Evropské unie. Totéž platí pro Černou Horu nebo Makedonii, které navzdory splnění podmínek a členství v NATO stále nejsou členy. V důsledku války se situace změnila a Ukrajina a všechny ostatní země mají šanci na připojení k Unii, protože stará Unie pochopila podstatu problému. Před našima očima se odehrávají obrovské geopolitické změny. Střední Evropa se musí konečně smířit sama se sebou. Snížení produkce uhlí a atomové energie se v Unii plánuje již velmi dlouho a vedou k tomu i sankce uvnitř Unie. Navzdory rozdílům musíme být silní, musíme být spolu a přesvědčit o tom ostatní. Na závěr se slova ujal moderátor panelu, profesor Maciej Szymanowski, který vyjádřil uspokojení nad tím, že takováto diskuse, velmi vážná a konkrétní, právě zahájila činnost Karpatských evropských klubů v Budapešti.
