Sejm přijal Národní plán obnovy, z něhož Polsko získá přibližně 58 miliard eur. V souladu s článkem 4 výše uvedeného nařízení slouží provádění NIP k podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím zvýšení odolnosti, připravenosti na krize, přizpůsobivosti a růstového potenciálu, ke zmírnění sociálních a hospodářských dopadů krize, zejména na ženy (čímž se naplňují cíle evropského pilíře sociálních práv), k podpoře ekologické transformace, k přispění k dosažení cílů EU v oblasti klimatu a k digitální transformaci. Intervence prováděné v rámci NIP tak podporují cíle EU, kterými jsou zvýšení socioekonomické konvergence, obnovení a podpora udržitelného hospodářského růstu a integrace ekonomik EU, jakož i vytváření kvalitních pracovních míst a strategická autonomie Unie a otevřená ekonomika vytvářející evropskou přidanou hodnotu.
Konzultace KPO probíhala od 26. února do 2. dubna. 35 dní, 3 dny jednání s více než 10 000 online účastníky, 5 slyšení, 5 500 stanovisek zaslaných prostřednictvím formuláře na webových stránkách. Dne 22. března také začala pětidenní slyšení k programu a 4. května se na společné schůzi Výboru pro veřejné účty a Výboru pro zahraniční věci konalo první čtení návrhu. Konečnou podobu dokumentu významně ovlivnily veřejné konzultace a veřejná slyšení. V souladu s článkem 3 nařízení se NIP zaměřuje na šest evropských pilířů reakce na krize a budování odolnosti: 1) zelená transformace, 2) digitální transformace, 3) inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, 4) sociální a územní soudržnost, 5) zdravotní péče a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, 6) politiky pro příští generace, jako je vzdělávání a dovednosti. Zásahy NIP doplňují a rozšiřují ad hoc a protikrizová opatření, která polská vláda a místní samosprávy dosud přijaly ve prospěch odvětví a podnikatelů. Od začátku roku 2020 se v Polsku, stejně jako v jiných zemích, zavádějí rychlá ad hoc řešení na ochranu občanů, hospodářství a celého systému veřejného života před následky pandemie COVID-19. Vládou iniciované balíčky finančních intervencí (postupné opakování protikrizového štítu, finančního štítu Polského rozvojového fondu, průmyslového štítu a pomoci poskytované Bankou Gospodarstwa Krajowego a Agenturou pro rozvoj průmyslu) v celkové plánované hodnotě přes 312 miliard PLN a legislativní opatření se staly nástroji rychlé a přímé reakce státu a poskytování pomoci postiženým podnikatelům a odvětvím (včetně zejména zdravotnictví) s cílem čelit hospodářským a sociálním dopadům pandemie, především v souvislosti se zavedenými výlukami.
Na tyto aktivity přispěla i Evropská unie - v rámci operačních programů politiky soudržnosti na léta 2014-2020 bylo dosud (údaje k 26. 2. 2021) na aktivity zaměřené na eliminaci následků pandemie vyčleněno cca 15 mld. zlotých (z národních operačních programů 8,5 mld. zlotých, z ROP cca 6,5 mld. zlotých) - jedná se o tzv. fondový antivirový balíček doplňující vládou připravený protikrizový štít.
Zdroj: KPRM
foto, text MO
