Dne 12. prosince 1981 ve 14 hodin rozhodl generál Wojciech Jaruzelski o zavedení stanného práva. V noci ze soboty na neděli 13. prosince v 0:00 hodin ráno zahájily jednotky ZOMO celostátní kampaň zatýkání opozičních aktivistů. Přibližně. K realizaci rok pečlivě připravovaného plánu bylo nasazeno 70 000 vojáků polské armády, 30 000 funkcionářů ministerstva vnitra, 1 750 tanků a 1 400 obrněných vozidel, 500 bojových vozidel pěchoty, 9 000 automobilů a několik letek vrtulníků a dopravních letadel. Operace Firth, jejímž cílem bylo zadržet a umístit do předem připravených detenčních center a věznic osoby považované za hrozbu pro bezpečnost státu, se zúčastnilo 10 000 policistů. Nastalo dusivé období hrůzy.
Katolická církev sehrála během stanného práva velkou roli, protože se postavila na obranu národa a ovlivnila rolníky, kteří vytvářeli základy nezávislého rolnického hnutí. Zvláště důležité bylo v té době učení papeže Jana Pavla II., primase Stefana Wyszyńského, arcibiskupa Ignacyho Tokarczuka a komunisty nejvíce nenáviděného otce Jerzyho Popieluszka. "Církev vždy stojí na straně pravdy. Církev vždy stojí na straně ukřivděných. Církev dnes stojí na straně těch, kterým byla odňata svoboda, jejichž svědomí bylo porušeno. Církev dnes stojí na straně dělnické Solidarity, na straně pracujícího lidu, který je často stavěn do jedné řady s obyčejnými zločinci," řekl Popieluszko během kázání na začátku stanného práva.
Jan Pavel II. se při modlitbě Anděl Páně 13. prosince 1981 na Svatopetrském náměstí omezil na prosbu o modlitby za Polsko a připomněl svá slova z doby před několika týdny: "Polská krev se nesmí prolévat, protože jí bylo prolito příliš mnoho, zejména během poslední války. Je třeba udělat vše pro to, aby se budoucnost vlasti budovala v míru."
Kardinál Wyszyński i kardinál Glemp si byli vědomi nadcházejícího boje proti komunistickým úřadům. 12. prosince ve Varšavě polský primas jmenoval tříletou Sociální radu primasa (informační a poradní orgán složený z laiků - vědců, sociálních aktivistů, kulturních umělců). Jejím předsedou se stal profesor Stanisław Stomma. Po masakru v dole Wujek se kardinál Glemp, který chce zmírnit náladu, ptá: "Nevyvíjejte boj Polák proti Polákovi".
Také v Przemyślu začaly odpor proti komunistickým úřadům klást kruhy blízké církvi - Przemyšlská arcidiecéze a otec biskup Ignacy Tokarczuk, který již v roce 1980 veřejně vyjádřil podporu požadavkům stávkujících dělníků a později NSZZ "Solidarność", která vznikla v důsledku podepsání Gdaňských dohod. V následujících letech ordinář diecéze Przemyśl řekl, že "komunistické právo" je bezpráví převlečené do hávu práva, které ničí vše pozitivní a hodnotné. V kázání, které pronesl 5. září 1982 na Jasné Hoře, vyzval k pomoci lidem utlačovaným komunisty.
Současný předseda Sejmu Marek Kuchciński patřil mimo jiné k první zemědělské kaplanské organizaci v Polsku, která působila v Krasiczyně. Spolu s tehdejším farářem, otcem Stanisławem Bartmińským, pořádal Kuchciński pod přísnou policejní ochranou výjezdní zasedání a přednášky pro zemědělce a aktivisty Solidarity z celého Polska. Když po 13. prosinci chyběly léky, potraviny a základní potřeby, pomáhal horníkům a dělníkům ze Slezska a Nové Huti, obětem pacifikace v dole Wujek, internovaným a represovaným. - Když šlo o pomoc Slezsku, bylo na něj vždycky spolehnutí," říká o maršálovi otec Bartmiński. Marek Kuchciński se mimo jiné podílel na převozu internovaných ze Slezska do diecéze Przemyśl, včetně Marie Jedynakové, která byla vydírána SB. Pomáhal také při útěku krajně nepohodlné postavy pro komunistické úřady, 24 hodin denně sledované, vyslýchané, zastrašované, jejíž spisy vytvořené StB mají přes 9000 stran - otce Czesława Sadłowského, který ve farnosti ve Zbroži-Duze založil mimo jiné jedno z prvních rolnických sebeobranných hnutí v Polsku. Kromě toho byla ve farnosti ilegální rozhlasová stanice a tiskárna, která navzdory dohledu SB poskytovala útočiště opozičníkům.
