Ve dnech 6.-8. září byl v Karpaczi v rámci Hospodářského fóra zahájen 34. ročník mezinárodní konference Evropa Karpat. Akci zahájil předseda zahraničního výboru a iniciátor konference Marek Kuchciński. - Zaměřujeme se především na střední Evropu, ale na Karpatskou Evropu, Karpaty, se díváme jako na oblast, která spíše spojuje než rozděluje. Nedávné konference nás povzbudily k tomu, abychom se věnovali i politickým otázkám; abychom ukázali, že hory - ačkoli poukazují na komunikační obtíže a rozdílné názory - spojují. Spolupráce mezi našimi zeměmi by měla být velmi silná. Navíc, jak jasně vidíme v praxi, abychom si udrželi vlastní nezávislost, vlastní suverenitu, musíme vzájemně spolupracovat. My říkáme - Karpaty, my myslíme - střední Evropa," upozornil bývalý předseda Sejmu.
Poté vystoupil Jan Malicki, ředitel Centra východoevropských studií Varšavské univerzity. - V Polsku, v našem regionu, je institucionalizace různých důležitých podniků nesmírně potřebná. Karpatská Evropa je příkladem toho, že když se vloží hodně důslednosti a vytrvalosti, může vzniknout velká, významná instituce, která je již dnes nesmírně významná na mapě veřejných, společenských aktivit celé střední Evropy.
Setkání bylo zahájeno odkazem na předchozí ročník konference, který se konal v květnu letošního roku v Krasiczyně na Podkarpatsku, a na mnoho předchozích akcí. Při této příležitosti byla připravena speciální fotografická výstava prezentující předchozí setkání. - Ve středoevropském prostoru se koná jen velmi málo konferencí tohoto typu. Karpatská Evropa spojuje v této ryze polské oblasti velmi rozdílné kruhy, tj. zákonodárce, představitele výkonné moci, odborníky z různých oblastí, a zároveň přivádí k dialogu velmi mnoho lidí, kteří pocházejí ze sousedních zemí a dokonce i ze vzdálenějších míst," řekl Maciej Szymanowski, ředitel Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka.
Středoevropská identita. Atributy a symboly
Panel, který zahájil úterní diskusi, byl věnován identitě střední Evropy, charakteristickým rysům této části kontinentu. Diskutovalo se mimo jiné o společné historické zkušenosti a suverenitě.
- V dnešním globalizovaném světě máme velký problém s identitou, mnoho lidí ji hledá, hledá své místo, své kořeny. Když mluvíme o střední Evropě, často o ní málo víme, stále o ní málo víme a málo jí rozumíme. Jsme takovým prostorem, kde je klíčovým pojmem národ a národní suverenita. Často jsme ztratili státní kontinuitu a suverenitu, ale národní společenství přežilo. Za obranu a zachování svobody jsme zaplatili velmi vysokou cenu," řekl místopředseda Senátu Marek Pęk v úvodu diskuse.
Litevskou perspektivu představil člen zahraničního výboru Seimasu Emanuelis Zingeris. - Jsme tu proto, abychom upevnili to, o co v Ústavě 3. května šlo. Děláme vše pro to, aby odkaz Lublinské unie byl přijat nejen jako odkaz obou národů, ale i jako odkaz evropský. Ale bohužel máme novou zeď, kterou jsme nepostavili my, a musíme udělat vše pro to, abychom vyřešili ekonomické problémy, které souvisejí s energetikou," upozornil vedoucí delegace Seimasu v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.
- Čeká nás velká geopolitická reorganizace, která závisí na strukturální reformě světového řádu. Přítomnost zemí regionu v celosvětových organizacích, ale také na vlastních akcích, a to i v souvislosti s rozšířením oblasti působení střední Evropy. Musí mít politiku, která zasahuje do jiných kontinentů. Válka na Ukrajině ukazuje význam střední Evropy pro světovou politiku. V této části světa se hraje o budoucnost světového míru," řekl Krzysztof Szczerski, polský velvyslanec při OSN.
Markijan Malskij, bývalý velvyslanec Ukrajiny v Polsku, během svého projevu zdůraznil, že téma středoevropské identity je dnes mimořádně důležité. - Protože střední Evropa není jen historicko-kulturní nebo institucionální obraz. Spíše mluvíme o střední Evropě jako o ekonomické a sociální bytosti. Přemýšlíme také o místě Ukrajiny, které je její součástí v kulturním, ekonomickém, náboženském a duchovním smyslu. Máme podobné historické procesy," uvedl.
Moderátorem prvního panelu byl místopředseda Senátu Marek Pęk.
Veřejnoprávní média v době ohrožení a jejich spolupráce v srdci Evropy
Druhý úterní panel se zaměřil na potřebu rozvíjet spolupráci mezi veřejnoprávními médii ze zemí střední a východní Evropy. Vytvoření účinnějších struktur pro výměnu informací mezi vysílacími organizacemi, které by mohly mít zásadní význam tváří v tvář narůstajícím dezinformacím.
- Na začátku války na Ukrajině se objevily pokusy o vyváženost sdělení. Samozřejmě je třeba hledat mnohá zdůvodnění, mnohé pravdy. Vidíme však, že ruský mocenský aparát si je tohoto postoje v západní Evropě velmi dobře vědom a jednoduše ho využívá. Mnoho dní po ruské invazi na Ukrajinu jsme se snažili přesvědčit lidi v západní Evropě, aby nemluvili o rusko-ukrajinské válce, ale o ruské agresi proti Ukrajině. To se nakonec projevilo," řekl Marek Solon-Lipinski, zástupce ředitele kanceláře prodeje a mezinárodní spolupráce Polské televize.
- Jako veřejnoprávní mediální společnost jsme se připravovali na ruskou invazi, měli jsme několik scénářů možných akcí. I přes velmi stresující situaci jsme věděli, co máme dělat. Veřejnoprávní televize spojila síly se soukromými vysílateli. Vytvořili jsme společný mediální maraton. Společně vysíláme signál našim občanům. Velmi dobře funguje také digitální vysílání. Velkou pomoc nám poskytli také naši evropští partneři. Pro nás je velmi důležité, aby novináři vždy mluvili o souvislostech. Je důležité vysvětlit, že válku rozpoutal Putinův režim. Bojujeme se silným nepřítelem," zdůraznil Mykola Černotykskij, generální ředitel ukrajinské národní veřejnoprávní telerádiokomunikační společnosti.
Indrë Makaraitytë, vedoucí oddělení investigativní žurnalistiky litevské televize LRT, poukázal na to, že ruská propaganda se „nezrodila dnes“. – Kritizovali nás kolegové ze Západu. Řekli, že stanovisko ruské strany nezveřejňujeme. Nyní se jim však otevřely oči, pochopili, co je ruská propaganda. Různé skupiny šířící ruskou propagandu aktivizovaly své síly.Jedním z cílů naší práce je hledat způsoby, jak se této propagandě bránit a najít lidi, kteří za ní stojí. Chceme také identifikovat zdroje financování, řekla.
Diskusi vedl Piotr Babinetz, předseda výboru Sejmu pro kulturu a média a člen národních mediálních rad.
Během prvního dne konference proběhlo také zasedání Programové rady Klubů Karpatské Evropy.
Mezi spoluorganizátory a partnery 34. ročníku Karpatské Evropy patřili kromě Kanceláře Sejmu: Wacław Felczak Institute for Polish-Hungarian Cooperation, PKN Orlen, Polska Grupa Zbrojeniowa, Powszechny Zakład Ubezpieczeń, Tauron Polska Energia, Telewizja Polska, TVP World.
Potravinová bezpečnost jako základ evropského a celosvětového řádu
Druhý den zasedání (7. září) byl zahájen diskusí o potravinové bezpečnosti v souvislosti s ruským útokem na Ukrajinu, který měl řadu sociálních a hospodářských důsledků. V důsledku ruské invaze prudce vzrostly ceny hnojiv a energií a makroekonomické podmínky se celosvětově zhoršily. Rusko napadlo ukrajinskou dopravní infrastrukturu a zablokovalo černomořské přístavy, z nichž se obvykle vyváží 90 % ukrajinských zemědělských produktů.
Evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski zdůraznil, že EU se snaží podpořit Ukrajinu především ve vývozu obilovin a že koridory solidarity hrají důležitou roli v tom, aby vývoz nebyl zcela zablokován. - Jsme si vědomi ohrožení potravinové bezpečnosti. Proti tomu jsme přijali různá opatření, včetně pozastavení správních omezení.
Místopředseda vlády Henryk Kowalczyk zase uvedl, že potravinová bezpečnost by měla být v celé EU vždy tématem číslo jedna. - Stojíme před velkou výzvou. Potravinová bezpečnost je nyní pro svět důležitá, protože zemědělské produkty, které se z Ukrajiny vyvážely do zemí, které jsou dovozci (severní Afrika, Blízký východ), musíme Ukrajině pomoci vyvážet za každou cenu. Je dobré, že existuje mnoho distribučních kanálů. Také změna klimatu je fakt, se kterým se musíme naučit žít. Ve strategickém plánu i v národním plánu obnovy jsou velmi důležitá opatření pro místní zpracování. Doufejme, že umožní zkrátit cestu z pole na stůl," řekl.
Současnou situaci na Ukrajině v oblasti potravinové bezpečnosti a vývozu obilí představil Mykola Solskyi, ministr agrární politiky a potravinářství Ukrajiny. - Vývoz je v porovnání s předválečným stavem omezený. Situace je samozřejmě mnohem těžší v blízkosti frontové linie. Otevřené jsou pouze některé porty. Pracujeme na snížení nákladů na logistiku. Je těžké předvídat, co Rusko udělá, co se stane za několik měsíců. Myslím, že pokud se situace nezhorší, budou se zemědělci snažit pracovat, osít všechna pole. Ve všech regionech již pracují, sklízejí a připravují se na další sezónu," zdůraznil.
- To, co dělá Polsko, když pomáhá Ukrajině a snaží se povzbudit všechny ostatní země, aby začlenily Ukrajinu do evropských struktur, je obrovská příležitost. Ukrajina může sama uživit 600 milionů lidí, ale má také velké přírodní zdroje, které nejsou využity. Ukrajina má například po Norsku největší zásoby plynu," uvedl místopředseda Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Jarosław Sachajko.
Diskusi moderovala Teresa Pamuła, poslankyně Evropského parlamentu z Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Geopolitický význam sítě TEN-T ve střední a východní Evropě
V této části jednání jednali šéfové ministerstev infrastruktury ze zemí regionu mimo jiné o revizi transevropské dopravní sítě.
Ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk připomněl, že myšlenku rozvoje komunikační sítě ve východní Evropě inicioval zesnulý profesor Lech Kaczyński. - Via Carpatia je dnes životní cestou, která dává mnoha zemím pocit dopravní jistoty. Dnes se jedná o organizované úsilí o vytvoření nových, udržitelných komunikačních cest. Vždy jsme říkali, že potřebujeme propojit Ukrajinu s evropskými trasami. Po silnici, ale také po železnici. Jsme přesvědčeni o tom, že se podaří vybudovat železniční trasu Rail Carpatia. Jsme si také jisti, že je třeba rozšířit síť TEN-T na Ukrajinu a do Moldavska. Stanovili jsme si velmi ambiciózní úkol, kterým je dopravní koridor Egejské moře - Černé moře - Baltské moře. Je třeba připomenout, že se tím na mapu sítě TEN-T dostávají i města jako Mariupol, Oděsa a Cherson," uvedl ministr Adamczyk.
Český ministr dopravy Martin Kupka uvedl, že Praha plně podporuje rozvoj sítě TEN-T ve všech směrech, zejména nyní, kdy čelí ruské agresi a nestabilitě. - Budeme podporovat rozvoj sítě. Propojení a dopravní kapacita jsou klíčem k hospodářskému rozvoji. To nám umožňuje plnit naše rozvojové cíle. Budování vysokorychlostních dopravních tras je naší prioritou," řekl.
- Pokud se podíváme na statistiky, jsme schopni dohnat míru vývozu obilovin na předválečný stav. Je velmi důležité, aby ukrajinská železnice byla napojena na evropskou síť. Musíme se postarat o železniční spojení a přístupové cesty k západní hranici země. Chceme také otevřít nová kontrolní stanoviště na polsko-ukrajinské hranici, aby se zkrátily fronty. Polská a ukrajinská pohraniční služba spolu velmi dobře spolupracují," uvedl ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. - Polsko bylo první zemí, která nás začala podporovat ve všech komunikačních a dopravních otázkách. Polsko za nás v EU bojuje," zdůraznil.
Dále vystoupil Szymon Szynkowski vel Sęk, státní tajemník pro evropskou politiku, Polonii a veřejnou a kulturní diplomacii na Ministerstvu zahraničních věcí. - Hovoříme o tom, že je třeba vyrovnat určité komunikační nedostatky v regionu, který má, pokud jde o země Trilaterály, přibližně 112 milionů obyvatel. Tento region má velký potenciál. Centrální komunikační přístav je rovněž vnímán jako příležitost pro region. Je určitým jádrem těchto ambiciózních plánů, jak se posunout vpřed, jak se rozvíjet v regionu," zdůraznil.
Julius Skačkauskas, náměstek ministra dopravy a spojů Litevské republiky, zhodnotil, že Rail Baltica je velmi potřebný, ale také velmi obtížný a složitý projekt. - V tomto směru se ale posouváme, letos jsme také zahájili výstavbu úseku z Kaunasu k polským hranicím. Chceme začlenit Rail Baltica do severojižní osy, dodal.
- Těchto ambiciózních projektů je celá řada. Na síti TEN-T i mimo ni. Obchod je tam, kam se můžete dostat. Velmi silně se zaměřujeme na opatření týkající se železniční infrastruktury, protože je součástí evropské Zelené dohody, jakožto infrastruktury, která je méně škodlivá a méně zatěžuje životní prostředí. Na mnoha evropských fórech jsme opakovaně vyzývali k tomu, aby Ukrajina mohla co nejdříve využít předvstupní fondy k realizaci investic do silniční a železniční infrastruktury, které jsou důležité jak z pohledu Polska, tak Ukrajiny," uvedla státní tajemnice ministerstva pro fondy a regionální politiku Małgorzata Jarosińska-Jedynak.
Diskusi moderoval Adrian Klarenbach, novinář z polské televize.
Putinova válka očima svobodných lidí
Výchozím bodem debaty v této části byly otázky týkající se zapojení disidentů do akcí proti politickému systému v Putinově Rusku a perspektivy, z níž Rusové nahlížejí na Putinovu válku.
Rozpravu vedl Antoni Macierewicz, starší předseda 9. Sejmu. - Jedná se pravděpodobně o první podobnou diskusi bývalých opozičníků, lidí, kteří bojovali za svobodu lidu a kteří se zasloužili o to, aby jejich národy znovu získaly nezávislost a demokracii. Proto je velmi důležitý jejich pohled, jejich hodnocení toho, co se dnes v Rusku děje a jaká je možnost, aby to, co se děje, bylo ruským lidem vnímáno jinak, aby to bylo chápáno jinak než to, čím se zabýváme my. Čekáme, až se Rusové v Moskvě s podporou demokratické Evropy a světa vrátí k normálnímu, nezávislému, ale také demokratickému a neimperiálnímu Rusku," zdůraznil bývalý šéf ministerstva obrany.
- Nejdůležitějším úkolem ruské opozice je organizovat akce proti režimu, který v Rusku panuje. Tváří v tvář válce už nelze bojovat pouze proti válce, nyní je třeba bojovat za vítězství. Úkolem opozice, která je mimo Rusko, je organizovat boj uvnitř země a s pomocí partyzánů bojovat proti režimu. To musí být koordinována s Ukrajinou hodnocena - Vladimir Ponomariev.
Piotr Naimski zase prohlásil, že válka, kterou Rusové vedou, je ruskému lidu sdělována jako válka proti Západu, proti NATO. - Ukrajina je cílem této války i územím, na kterém se vede. Skutečnost, že v současné době vládnoucí tým v Rusku apeluje na ruské vlastenectví, a to velmi účinně, je opodstatněná. Jakýkoli odpor proti této zločinné moci je jevem, který je třeba podporovat. Měli bychom Ukrajinu podpořit, ale zároveň být připraveni na to, že válka pravděpodobně skončí, ale v současném Rusku je těžké provést, dokonce i s organizovanou opozicí, transformaci této velké země v demokracii, pokud nebudou příznivé vnější okolnosti," zdůraznil bývalý státní tajemník v Kanceláři předsedy vlády a vládní zmocněnec pro strategickou energetickou infrastrukturu.
Krátkodobé a dlouhodobé důsledky války na Ukrajině pro střední Evropu
V tomto panelu se účastníci konference zamýšleli nad budoucností Ukrajiny a různými scénáři vývoje války na Ukrajině a geopolitické situace v regionu.
K tomuto bodu vystoupil místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki. - Evropa dnes projevuje více solidarity a jednoty. Situace závisí na dvou zemích. Ukrajina bojuje nesmírně hrdinně, ale musíme si uvědomit, že osud války do značné míry závisí na vnější pomoci, na dodávkách zbraní. Klíčovou zemí jsou zde Spojené státy. Pokud Spojené státy uznají, že pro udržení svého postavení ve světě a svého významu pro zachování světového řádu je nutné, aby Ukrajina zvítězila, bude to ku prospěchu nás všech. Spojené státy mají samozřejmě možnost ovlivňovat mnoho zemí, které mohou, ale nemusí Ukrajině poskytnout pomoc. Význam naší části Evropy roste, roste význam pobaltských států, celého regionu. Druhou zemí, na níž závisí osud války, je Rusko. Pro ruské vedení perspektiva prohrané války vůbec neexistuje. Zásadní otázkou je, zda tváří v tvář další agresi ze strany Ruska zůstane NATO jednotné, zda země jako Německo a Francie budou cítit dostatečnou solidaritu, aby se v tomto konfliktu postavily po bok Spojených států," řekl.
- Donedávna jsme si mysleli, že Evropa je mírumilovný kontinent. Pokud jde o důsledky války pro Ukrajinu, je to především pokles HDP, vidíme obrovský deficit, ztráty jdoucí do stovek miliard eur. Potřeby jsou tak velké, že je nutná spolupráce mezi zeměmi střední a východní Evropy," upozornila Rozália Biró, předsedkyně zahraničního výboru rumunské Poslanecké sněmovny.
- V nadcházejících letech musíme brát naši obranu a vojenské schopnosti mnohem vážněji. To již můžeme vidět například v rozhodnutích NATO. Příkladem jsou i polské výdaje na obranu. Druhý důsledek války je ekonomický. Čelíme dokonce energetické krizi. V celé Evropě je obrovská vlna zadlužení. Sociální nespokojenost může brzy ovlivnit politické chování. Na tyto ekonomické výzvy musíme adekvátně reagovat," zdůraznil ve svém projevu předseda zahraničního výboru maďarského Národního shromáždění Zsolt Németh.
Diskusi řídil Arkadiusz Mularczyk, místopředseda zahraničního výboru.
Realismus a hodnoty v politice
Panel odkazoval na název knihy zesnulého profesora Waldemara Parucha. Diskuse se snažila odpovědět mimo jiné na otázku idealismu v politice, místa hodnot v politice, zejména v mezistátních vztazích, a vztahu hodnot a moci, politické moci. Debaty se zúčastnili bývalý premiér Jarosław Kaczyński, europoslanec profesor Ryszard Legutko a redaktor Bronisław Wildstein. Panelu předsedal Zdzisław Krasnodębski, poslanec Evropského parlamentu.
– Naše hodnoty vycházejí z křesťanské tradice. Zároveň jde o libertariánskou tradici odkazující na svobodu jednotlivce a svobodu komunity. Jsem na straně politického realismu. To v žádném případě neznamená odmítnutí hodnoty. Politický realismus odkazuje na cíle a metody, ale všude existuje axiologický faktor – především cíle jsou definovány na základě hodnot. Jsem hluboce přesvědčen, že polská tradice má republikánský charakter a že jednou z velkých chyb, kterých se na začátku nové éry všichni včetně nás dopustili, bylo odmítnutí možnosti transformace něčeho velmi reálného, tedy tradice Solidarity. , velmi svěží, živoucí, přeměňující ji v plně vyzrálou republikánskou myšlenku – řekl Jarosław Kaczyński. S odkazem na otázku bezpečnosti a války na Ukrajině vůdce PiS zdůraznil, že Polsko je dnes „téměř frontovou“ zemí. – Je třeba si také uvědomit, že tato situace se pravděpodobně ještě nějakou dobu nezmění a že se nacházíme v okamžiku, který, pokud se odvoláme na různé druhy historických analogií, může být okamžikem velkých změn. Je třeba zajistit, aby Ukrajina vyhrála válku a aby to byl začátek dalšího, ještě většího vítězství, které lidstvo skutečně potřebuje, zdůraznil bývalý premiér.
Europoslanec Ryszard Legutko zase poznamenal, že politický idealismus je v současném světě velmi silný. - Zdá se, že je falešná, chybná, ale je tam. V moderním světě je to hrozba," řekl. - "Žijeme ve světě, který je pokrytecký, ve světě lživého jazyka, který pronikl do médií, masové kultury i akademické tvorby," litoval.
Na závěr vystoupil redaktor Bronislaw Wildstein k problematice současné politiky - Podíváme-li se na současnou západní politiku, můžeme říci, že je do značné míry negací realismu. Nedostatek realismu vede k tomu, že se nám zcela nedaří dosáhnout našich cílů. Říká se nám, abychom překonali tradiční identity. Ukazuje se, že v Evropě za fasádou krásných hesel vládnou ti nejsilnější a EU je neoimperialistický výtvor, kterému vládne centrum a provincie mají poslouchat," řekl.
Mladí Evropané. Jedna Evropa, různé perspektivy
Rok 2022 je Evropským rokem mládeže. V prvním panelu třetího dne (8. září) 34. mezinárodní konference Evropa v Karpatech diskutovali mladí evropští političtí a mediální představitelé o své účasti na utváření budoucnosti Evropy.
- Vztah mladých lidí na Ukrajině k EU, ke střední a západní Evropě je dobrý. Víme, že patříme k západní civilizaci, a ne k té ruské, jak se nám snaží lživě namluvit ruská propaganda. Sociologické průzkumy ukazují, že většina Ukrajinců je pro integraci s Evropou a je ráda, že Ukrajina znovu získala svou nezávislou státní existenci. Chceme budovat co nejlepší vztahy s národy Evropy," uvedla na úvod debaty politoložka Anna Menšenina z Centra východoevropských studií Varšavské univerzity.
Poté vystoupil předseda výboru pro záležitosti EU Kacper Plajinski. - Po expanzivní mezinárodní politice Ruska je jasné, že mír v Evropě není jistý. Člověk musí být připraven na všechno. Stojí za zmínku, že obraz, který mají západní země o střední Evropě, o východní Evropě, byl po desetiletí utvářen také diplomatickými kroky Ruska, takže západní Evropa nechápe středoevropské země jako partnery. Nyní dochází ke konsolidaci našeho regionu, vznikají obchodní cesty ze severu na jih. Povědomí západní Evropy bude jistě větší. Jsme chudší částí Evropy, ale rychle ji doháníme," zdůraznil Płażyński.
- Pokud se zamyslíme nad tím, co můžeme udělat pro střední Evropu, je třeba zmínit pět oblastí. Především silnice, potřebujeme propojit hlavní města střední Evropy. Pak železnice. Třetí věcí jsou říční kanály. Pak jsou tu letiště, regionální spoje. Posledním bodem je otázka vynálezů, v regionu máme neuvěřitelné vynálezce. Myslím, že nás čeká světlá budoucnost, jsme ekonomickým motorem celé EU," zdůraznil Dénes András Nagy, europeista, zástupce Maďarského institutu strategických studií, Ludovika - Národní univerzity veřejných služeb.
Diskusi moderoval polsko-belgický novinář Sébastien Meuwissen.
Karpatské ženy
Druhý čtvrteční panel se zabýval rolí žen v moderním světě a výzvami, kterým čelí. Diskutovali o odpovědnosti, kterou mají ženy ve veřejném, rodinném a profesním životě.
- Jako ženy plníme běžné úkoly ze srdce, z role, která je nám ve společnosti přisouzena. Naším hlavním úkolem je vytvářet vřelé domácí prostředí, aby se především dařilo našim rodinám. Necítíme se zatíženi plněním těchto úkolů, protože je děláme srdcem," zdůraznila ministryně pro rodinu a sociální politiku Marlena Maląg. V souvislosti se situací způsobenou ruskou agresí proti Ukrajině ministr Maląg poukázal na to, že Polsko, polské ženy a rodiny se postavily této výzvě. Otevřeli jsme polské domovy, polská srdce. Zorganizovali jsme legální pobyt hlavně pro ukrajinské ženy s dětmi, otevřeli jsme pracovní trh. Složili jsme zkoušku z lidskosti," řekla Marlena Maląg.
- Když jsem v roce 2014 vstoupila do Evropského parlamentu, rozhodla jsem se, že se připojím k Výboru pro ženy a rovnost pohlaví. Přesně tak jsem vnímala feminismus a potřebu podniknout kroky na podporu a rozvoj příležitostí pro ženy. Domnívám se, že naším úkolem v moderním světě by mělo být hledání řešení, která ženám umožní plně se realizovat, takže rozvíjet ty dovednosti a kompetence, které jsou pro ně nejdůležitější, a hledat možnosti, jak skloubit pracovní a soukromý život, by mělo být podstatou všech opatření, kterým by měly čelit vlády, ministerstva. Uvedením této myšlenky do praxe můžeme ženám umožnit realizovat jejich rodinný a profesní potenciál a také ukázat, že žena, která zůstává doma, zastává velmi důležitou a zodpovědnou práci," uvedla ve svém projevu europoslankyně Jadwiga Wiśniewska.
- Jako matka, manželka a babička jsem přesvědčena, že my konzervativci vychováváme skvělou mladou generaci. Můžeme na ně být hrdí. Když jsme zakládali naše sdružení, nenapadlo nás, co se stane s Evropou, že bude válka. Měli jsme konkrétní cíle, které se týkaly podpory žen v různých oblastech společnosti. Když vypukla válka, rozhodly jsme se, že v první řadě musíme pomoci ukrajinským ženám - předsedkyně Sdružení karpatských žen Krystyna Wróblewska.
Moderátorkou tohoto bodu byla Lucie Szymanowska, překladatelka, novinářka.
Collegium Carpathicum - univerzitní spolupráce
Další panel byl příležitostí hovořit o akademické a výzkumné spolupráci mezi středoevropskými zeměmi.
- Spolupracujeme s kolejemi, které tvoří Collegium Carpathicum. Je to velmi cenná iniciativa a byl bych rád, kdyby pokračovala. Aby se připojilo více univerzit a spolupráce se rozšířila. Naší prioritou je popularizace vědy, historického a společenského odkazu. Budování středoevropské identity, poznávání kulturního dědictví zemí, které tvoří karpatský region, je velmi důležité, abychom věděli, kdo jsme a že jsme velmi důležitou silou. Měli bychom vzájemně spolupracovat a vštěpovat si toto povědomí o našich úspěších a historii," řekl Paweł Trefler, rektor Státní východoevropské vysoké školy v Przemyślu.
- Dva roky pandemií značně narušily situaci a zpomalily procesy. Takové projekty potřebují osobní kontakty. Bez toho není možné realizovat hluboké projekty, které vytvářejí platformy fungující po mnoho let. Nyní se nacházíme ve válečné situaci s Ruskem. Každé město na Ukrajině může být kdykoli ohroženo raketovým úderem. Činnost univerzit se však ani v době války nemění. Karpatská oblast je z historického hlediska zajímavá i proto, že během válek se každá okupační mocnost velmi zdráhala jít do hor, zejména do Karpat. V takovém terénu je velmi obtížné provádět vojenské operace, udržovat logistiku, svou přítomnost. Naším úkolem je vypracovat nový vzorec vztahů v rámci Collegium Carpathicum, který umožní navzdory pandemii, navzdory válce, udržet tempo, které jsme si naplánovali," řekl Ihor Tsependa, rektor Karpatské národní univerzity Vasyla Stefanyka.
Diskusi moderoval Jan Malicki, ředitel Studia východní Evropy na Varšavské univerzitě.
Konec světa, jak jsme ho znali. Vedení přes hranice. Polsko, Trilateralismus, Evropa
V této části zasedání účastníci konference diskutovali o hledání nového evropského vzorce a identity, o hledání evropského vedení a o nových politických formátech v kontextu války na Ukrajině a nové geopolitické situace. Mezi diskutujícími byl přítomen i místopředseda vlády Piotr Glinski.
- Válka na Ukrajině je ústředním bodem snad všech zdejších diskusí a debat. Existuje pocit, že vznikne nějaký nový geopolitický řád. Doufám, že vznikne i nová Evropa," řekl v diskusi místopředseda vlády Piotr Glinski. - Válka vyvolaná Ruskem přiměla všechny na světě uvědomit si, že faktorem změny je připravenost národa bránit se, obětovat život za svou vlast. Ukrajina se brání a bude se bránit i nadále. A v důsledku toho se změnilo uspořádání světa. Reakce západní Evropy, která nebyla na tuto válku připravena, je výmluvná. Připraveno bylo několik zemí, v čele s Polskem. Budovali jsme nezávislou energetickou politiku, bezpečnostní politiku a mnoho dalších politických formátů, zapojili jsme se například do Trilaterálního moře. To je politicky mnohem vyspělejší než to, co se dělo v západní Evropě. Na východě Evropy je třeba převzít nové evropské vedení," zhodnotil ministr kultury a národního dědictví.
- Jsme v rozvrácené zóně pohodlí a nevíme, jak se v ní orientovat, ať už v Evropě, nebo ve světě. Máme dva typy krizí: krizi vedení a krizi bezpečnosti," zahájila svůj projev Beata Daszyńska-Muzyczka. - Bezpečnostní krize se dotýká oblastí kybernetické bezpečnosti, energetické bezpečnosti a potravinové bezpečnosti. Na druhou stranu krize vedení ovlivňuje i rozhodování. Krizové období je o vedení, které dokáže přijímat rychlá a rozhodná rozhodnutí a vést společnost a zemi správným směrem. Dnes je čas zamyslet se nad tím, jaké další formáty jsou vhodné k posílení EU. Trilaterální formát je možná formátem pro nové vedení," řekl prezident Národní ekonomické banky.
Moderátorem debaty byl Michał Łuczewski, předseda představenstva Sdružení Trojmoří.
Váleční zpravodajové z karpatských evropských zemí o válce na Ukrajině
Váleční zpravodajové, kteří se často vydávají do první linie s přímým ohrožením života, hrají velmi důležitou roli při poskytování spolehlivých informací. Po návratu do své země jsou důležitým zdrojem informací a především úvah a názorů. V panelu o úloze zpravodajů a zvládání emocí vystoupili váleční novináři, fotoreportéři ze zemí karpatského regionu a také ze Spojených států. Diskusi moderoval Jacek Przybylski, autor korespondence z USA, ale i z Iráku, Afghánistánu a Čadu, publicista týdeníku Do Rzeczy a portálu Kurier.plus.
- Válka na Ukrajině je válkou mezi Západem a Ruskem. Je to jeden z nejdůležitějších příběhů, které jsem zdokumentoval. Během více než třicetiletého fotografování války jsem zdokumentoval také válečné zločiny. To je to, co můžeme udělat - zdokumentovat zločiny a ukázat je veřejnosti. To je důvod, proč je vždy nutné vydat se do míst konfliktů," poznamenal Ron Haviv, americký reportér a fotograf.
Pohled polského zpravodaje představil Pavel Bobolovič - Válka na Ukrajině netrvá 197 dní, ale devět let. Pro polského novináře je tento konflikt obzvlášť blízký. Je to válka s přáteli, kteří žijí vedle nás a které jsme přijali do svých domovů. V naší práci musíme být především spolehliví," zdůraznil vedoucí východní redakce Radia Wnet.
- Od prvních dnů války jsme pociťovali velkou podporu celého světového společenství, a to i ze strany médií. Jako novináři musíme tyto události vyhodnocovat, abychom pozornost lidí, kteří nemají k událostem tak blízko, nasměrovali správným směrem. Někdy je těžké ověřit, co je pravda a co lež," poznamenal vojenský novinář a režisér Oleksiy Honcharuk.
Ukrajina a co dál? Rekonstrukce, transformace, lidské zdroje
Závěrečný panel 34. konference Evropa v Karpatech se zabýval budoucností Ukrajiny, strategií obnovy země a transformací ekonomiky. Za tímto účelem je nutné připravit nabídku komplexní podpory Ukrajině, zahrnující jak vypracování strategie a plánování opatření, tak i přípravu personálu pro budoucí řízení země.
Regionální a místní samosprávu představil Władysław Ortyl, maršálek Podkarpatské Rusi. - Máme plné znalosti a kompetence v oblasti programování, přípravy strategických dokumentů, využití finančních prostředků v investičním procesu. Jsme připraveni podílet se na tomto procesu předávání osvědčených postupů při používání a provádění, projektové myšlení. Všechny místní samosprávy se účastní a účastnily procesu využívání předvstupních fondů. Realizujeme také velkou pomoc EU, pokud jde o finanční prostředky, které k nám proudí. Jsme si vědomi toho, že Ukrajina, pokud má být obnovena, nebude rekonstrukcí toho, co bylo, ale musí být realizována nová inovativní činnost ve všech oblastech ekonomiky a sociálního rozvoje jako celku," poznamenal Władysław Ortyl.
- V první řadě musíme vyhrát válku. Zároveň se orientujeme na konkrétní znalosti, konkrétní lidi, kteří se budou podílet na procesu transformace. Všichni se snažíme o evropskou integraci. Doufám, že vybudujeme krásnou Ukrajinu, která bude součástí transatlantického společenství," řekl Mychajlo Charij z Ukrajinského centra transformace.
Bývalý velvyslanec USA v Polsku Daniel Fried zdůraznil, že polská transformace byla úspěšná a je dobrým vzorem pro současnou Ukrajinu. - Myslím si, že by bylo nejlepší, kdyby ukrajinská vláda během jednání s EU, s Němci a Američany velmi důrazně řekla, že Polsko a pobaltské státy musí mít v západních organizacích vážné místo pro transformaci a obnovu Ukrajiny v budoucnosti. Jde o systémovou transformaci. Polsko ukazuje, že taková transformace je možná. Polsko-ukrajinské vztahy jsou nejlepší v historii. Tuto skutečnost musíme využít k vytvoření spojenectví Ukrajiny s Polskem, se střední Evropou, aby cesta Ukrajiny do EU byla úspěšná," zhodnotil Daniel Fried.
text: Informační centrum Sejmu
Foto: Marta Olejnik
Geopolitický význam sítě TEN-T ve střední a východní Evropě
