ÚVOD
Marek Kuchciński
33. konference „Evropa Karpat“, konaná tradičně pod záštitou Sejmu Polské republiky – ve spolupráci s parlamenty a institucemi nejen karpatských zemí, ale i střední Evropy v nejširším slova smyslu – byla svolána v r. mimořádná situace. Původně se měl konat na Ukrajině – v Yaremche ve východních Karpatech, poblíž Černé hory, ale pokračující válka tyto plány zhatila. Scházíme se tedy v pohostinném a krásném Krasiczynu.
Ohlédněme se a na chvíli se vraťme i do dob, kdy křesťanství přijalo ve střední Evropě Polsko, Kyjevská Rus, Maďarsko nebo Česká republika. Vidíme, že v každé následující generaci a století existuje řada příkladů vynikajících lidé z těchto zemí spolupracující navzdory politickým sporům, rozdílným zájmům panovníků a jiných náboženství, příklady významných okolností a událostí spojených s naší částí Evropy – dávají jí zvláštní a jedinečné rysy, které byly mnohokrát popsány. Jsou mezi nimi rysy, které dokonce podněcují středoevropskou spolupráci a které dnes stojí za to připomenout.
Střední Evropa zůstává rozdělena hranicemi. Nedaleko odtud, asi tucet kilometrů daleko, máme okraj Evropské unie. Díky prozřetelnosti a lidem – politikům z Polska, Maďarska, Slovenska, České republiky, Litvy, Lat via, Estonska, Rumunska nebo Bulharska – jsou tyto země součástí Evropské unie od roku 2004, nejpozději od roku 2007. je to, jak jsme se dostali z moskevské orbity vlivu. Ostatní jsou však stále v něm. Obnovili jsme své státy v míru a upevnili jsme svou nezávislost ve sporech domácích i uvnitř EU – jak bych to řekl. Na Ukrajině se pravidelně bojuje. Proto je naše dnešní konference věnována především válce na Ukrajině a všem jejím důsledkům.
Dnes, 13. května, se také setkáváme v Krasiczyně u významného výročí. Přesně před 150 lety byla otevřena první železniční trať a osobní vlak zahájil provoz z Přemyšlu do Chyrova a poté do Budapešti. V té době neexistovala hranice EU, a tak bylo možné volně cestovat do Chyrowa a dále: do Rumunska, Maďarska a tak dále. Proto se scházíme na mezinárodní úrovni, abychom mluvili i o sousedské spolupráci, o spolupráci mezi národy, abychom hledali, co nás spojuje a vzájemně posiluje. Chceme se podělit o naše úvahy a dojmy. Pamatujme na to, že když mluvíme o přítomnosti, mluvíme a myslíme také na budoucnost.
Některé události nebo témata této konference budou velmi důležité, jiné důležité a jiné poněkud tradiční. Vždy diskutujeme o infrastruktuře, stejně jako o evropských fondech. O transformaci a rekonstrukci Ukrajiny však budeme hovořit poprvé (naši konferenci věnovaná panelová diskuse zakončí). Budou také představeny konkrétní plány budoucích změn.
O projektu Collegium Carpathicum budeme hovořit novými způsoby. Budeme také mluvit o rozmanitosti Evropy Karpat, o civilizačních trasách, které jsou pro nás nejdůležitější, protože spojují takříkajíc nejen východ a západ, ale i sever a jih.
A to vše v karpatské oblasti, kraji krásné rozmanitosti, který s sebou přináší velké přírodní bohatství, bohatství fauny a flóry a jedinečné bohatství lidí a jejich odvážných myšlenek. Lidé, kteří bohatě čerpají z dědictví minulosti – budují budoucnost: novou identitu pro Evropu Karpat v době významných nových výzev.
