Dne 30. listopadu 1808 otevřela Napoleonovi cestu k dobytí Madridu a pokračování španělského tažení výpad polské 3. eskadrony 1. jízdního pluku císařské gardy v průsmyku Somosierra (Samosierra) ve Španělsku.
Cílem války na Pyrenejském poloostrově, kterou Napoleon zahájil na podzim roku 1807, bylo podrobit Portugalsko a Španělsko francouzské nadvládě a začlenit tyto země do systému kontinentální blokády, která zakazovala obchodní styky s Británií. Tento konflikt se ukázal jako dlouhodobý a ničivý. V roce 1808 vypuklo ve Španělsku velké národní povstání proti francouzské okupaci a vnucenému králi Josefu Bonapartovi.
Francouzské jednotky plánovaly zaútočit na hlavní město ze severovýchodu a projít přes pohoří Ayllon. Na této trase byl posledním obranným bodem povstalců průsmyk Somosierra, k němuž vedla úzká, klikatá cesta, která Španělům umožňovala pohodlně ostřelovat nepřítele dělostřelectvem. Velitel povstalců, generál Benito San Juan, měl k dispozici 16 děl, která rozdělil do čtyř baterií a rozmístil na vzdálenost 2,5 km, což mu umožnilo ostřelovat většinu trasy vedoucí k průsmyku. Děla obsluhovalo asi 120 dělostřelců, kterým při obraně pomáhalo asi 8 000 pěšáků.
29. listopadu dosáhla 40tisícová francouzská armáda, jejíž součástí byly i polské jednotky, města Boceguillas poblíž průsmyku Somosierra, kde si císař prohlédl výsledky průzkumu.
Cheval Legers navzdory dělostřelecké a střelecké palbě porazili tři španělské dělové baterie díky odvážnému útoku.
Ráno 30. listopadu stály u vchodu do průsmyku tři francouzské pěší pluky se šesti děly. Střelci vyslaní na průzkum v důsledku ostřelování se rychle stáhli.
Díky přetrvávající mlze se pěchotě podařilo proniknout do oblasti průsmyku o něco dále, ale zlepšení počasí umožnilo další silné španělské ostřelování. Císař poté nařídil polské eskadře pod velením plukovníka Jana Leona Kozietulského, aby zaútočila na povstalecké baterie. Kvůli absenci jedné z polských čet vyslaných dříve na průzkum byly síly polské eskadry oslabeny. Někteří francouzští velitelé proti jejich použití protestovali, ale císař rozkaz k útoku obnovil.
Cheval Legers navzdory dělostřelecké a střelecké palbě porazili tři španělské dělové baterie díky odvážnému útoku.
Zdecimované jednotce zůstal poslední oddíl, poměrně silně obsazený španělskou pěchotou. Během útoku se k Polákům připojil oddíl pod velením poručíka Andrzeje Niegolewského, který byl předtím vyslán na průzkum. Jezdci se zmocnili čtvrté baterie, ale už byli na konci svých sil. Poté je podpořili jízdní střelci a pěchota, jejichž útok přiměl povstalce k útěku. Poláci je pronásledovali a dobyli několik kilometrů vzdálené město Buytrago, kde nakonec španělské jednotky rozbili, zajali mnoho zajatců a získali válečnou techniku. Francouzi mezitím obsadili průsmyk a okolní vrcholy.
Napoleon ocenil boj Poláků a mimo jiné udělil zraněnému poručíku Niegolewskému Kříž čestné legie. Nicméně v Bulletinu španělské armády vydaném po bitvě císař sice chválil Poláky, ale hlavní zásluhy přisuzoval francouzským jednotkám a označil útok za polsko-francouzské vítězství.
Po útoku na průsmyk Somosierra činily celkové ztráty na polské straně 54 mrtvých a raněných. Španělé pravděpodobně přišli o většinu svých děl, zatímco asi 3000 vojáků padlo do zajetí. Dobytí průsmyku otevřelo Francouzům cestu k Madridu a napomohlo konečnému dobytí Španělska.
history.pl
PAP
