Ve čtvrtek, během druhého dne 82. schůze Sejmu, rozhodli europoslanci o jmenování patronů pro rok 2020. Jan Pavel II., hejtman Stanisław Żółkiewski a Roman Ingarden byli vyznamenáni. Rok 2020 bude také rokem 100. výročí bitvy u Varšavy.
Sněmovna uctila památku Jana Pavla II. V rezoluci, kterou byl rok 2020 vyhlášen Rokem svatého Jana Pavla II., bylo upozorněno na to, že v dějinách Polska a Evropy zaujímá zvláštní místo a že jeho rozhodné prosazování práva naší vlasti na svobodu mezi evropskými národy a praktická obrana práv našeho národa učinily ze Svatého otce nejvýznamnějšího z otců polské nezávislosti. Text připomíná, že během první pouti Jana Pavla II. do Polska v roce 1979 začal proces, který vyústil ve vznik hnutí Solidarita, osvobození národa od komunismu a obnovení evropské jednoty. "Sejm Polské republiky vyjadřuje vděčnost a vzdává hold velkému papeži svatému Janu Pavlu II., který nás, sahajíc k pramenům křesťanství, naučil otevřenosti, shovívavosti, ale také odvaze bránit křesťanské hodnoty, na nichž stojí Polsko a Evropa. Kéž učení a velký odkaz zanechaný svatým Janem Pavlem II. nadále inspiruje náš národ k budování svobodného a spravedlivého Polska," píše se v dokumentu. 18. května 2020 oslavíme sté výročí narození Karola Wojtyly, našeho velkého rodáka, který se zasloužil o osvobození Polska od jha komunismu. "Papežovým životním posláním bylo bojovat za důstojnost a úctu každé lidské bytosti, což opakovaně vyjádřil ve svých encyklikách. Byl nazýván "papežem poutníkem" a vykonal 104 pastoračních cest do všech koutů světa. Ve svých homiliích otevřeně kritizoval kapitalistické vykořisťování člověka člověkem a vyzýval k míru a bratrství," uvádí se v textu rezoluce.
Sejm vyhlásil rok 2020 rokem hejtmana Stanisława Żółkiewského, významného vojevůdce v dějinách polské armády, který zastával řadu nejvýznamnějších funkcí první republiky: královského sekretáře, polního hejtmana Koruny, lvovského kastelána, kyjevského vojvody a nakonec velkého hejtmana Koruny a velkého kancléře Koruny. "Stanisław Żółkiewski se zúčastnil všech válek, které vedla Polská republika v druhé polovině 16. a na počátku 17. století. Nejprve bojoval po boku zkušeného vojevůdce a kancléře Jana Zamoyského, účastnil se výprav proti Habsburkům a Moskvě, do Moldávie a Valašska, později vítězil a sám velel v mnoha taženích proti Rusku, Švédsku, kozákům, Turecku a Tatarům." - čteme.
Sněmovna schválila rezoluci, podle níž bude rok 2020 vyhlášen rokem bitvy u Varšavy, rozhodujícího střetnutí polsko-bolševické války. "Hrdinná polská armáda vedená maršálem Józefem Piłsudským, podporovaná mimo jiné náčelníkem generálního štábu generálem Tadeuszem Jordanem-Rozwadowským, uhájila nezávislost Polska. Toto vítězství také zmařilo plány na rozšíření bolševické revoluce do západní Evropy," zdůrazňuje se v textu dokumentu. Připomněl také slova prezidenta Polské republiky, profesora Lecha Kaczyńského, který v předvečer Dne polské armády v roce 2009 řekl: "V těchto srpnových dnech se rozhodovalo nejen o osudu naší země, ale i celého kontinentu. Byl to okamžik velké národní zkoušky, kterou Poláci vítězně přežili. Hrdiny, skutečnými strůjci vítězství, byli vojáci polské armády, kteří šli do boje za všechno. A konečně solidarita a sebeobětování celé společnosti, která v tomto dramatickém okamžiku opustila své spory a rozpory. Velká a úžasná lekce z 15. srpna 1920 by pro nás měla být stále aktuální a poučná."
Patronem pro rok 2020 se stal Roman Ingarden, jeden z nejvýznamnějších polských filozofů, který po sobě zanechal úctyhodné dílo: knihy, články, překlady a archiv rukopisů. Ty se týkaly široké škály témat. Od filozofie literatury přes estetiku, teorii poznání až po ontologii. V roce 2020 uplyne 50 let od úmrtí Romana Ingardena. "Zvláštní zmínku si zaslouží jeho intelektuální nekompromisnost. Během německé okupace napsal své stěžejní dílo "Spór o istnienie świata". V roce 1950 byl za svůj kritický postoj k marxismu zbaven práva přednášet na své mateřské Jagellonské univerzitě a publikovat fenomenologické práce. Tuto dobu využil mimo jiné k pořízení vzorového překladu Kritiky čistého rozumu Immanuela Kanta. Ačkoli byl sám racionalista, dlouhá léta si dopisoval s Editou Steinovou a mezi jeho žáky patřili Karol Wojtyła a Józef Tischner," píše se v dokumentu.
Sejm rovněž přijal usnesení připomínající 160. výročí narození Teodora Axentowicze. Bohaté umělecké dílo Teodora Axentowicze zahrnuje práce s historickou tematikou, portréty, žánrové výjevy, zátiší a krajiny. Vytvářel také grafiku, navrhoval mozaiky, plakáty a vitráže. Svůj velký umělecký talent podpořil studiem v Mnichově a Paříži, kde se účastnil života polské emigrace. Za své zásluhy byl v roce 1923 prezidentem Polské republiky vyznamenán Komandérským křížem Řádu Polonia Restituta, v roce 1929 medailí Desátého výročí znovuzrození Polska a v roce 1936 Komandérským křížem s hvězdou a velkou stuhou Řádu Polonia Restituta. Sejm Polské republiky konstatuje, že Teodor Axentowicz prokázal dobré služby vlasti, a vzdává mu hold u příležitosti 160. výročí jeho narození," uvádí se v usnesení.
CIS
