Mší na úmysl vlasti v arcikacíři svatého Jana ve Varšavě začaly hlavní oslavy státního svátku 3. května, které zahrnovaly také slavnostní ceremoniály na Zámeckém náměstí a předtím předávání státních vyznamenání na Královském hradě. Oslav se zúčastnili mimo jiné představitelé nejvyšších státních orgánů - prezident Andrzej Duda s chotí, maršálové Sejmu a Senátu Marek Kuchciński a Stanisław Karczewski, premiérka Beata Szydło a členové Rady ministrů, poslanci, ale i četní občané hlavního města a hosté.
U příležitosti státního svátku 3. května udělil prezident Polské republiky na Královském hradě Řád bílého orla Adamu Bujakovi, fotografovi, který dokumentoval pontifikát svatého Jana Pavla II., profesoru Mieczysławu Chorążymu, onkologovi, a Janu Krzysztofu Kelusovi, básníkovi a zpěvákovi demokratické opozice v Polské lidové republice. Nejvyšší státní vyznamenání obdrželi také Zofia Teliga-Mertens, sociální aktivistka pomáhající repatriantům z Kazachstánu, a muzikolog profesor Mieczysław Tomaszewski.
Vyvrcholením oslav státního svátku 3. května byla slavnost na Zámeckém náměstí. - V Polsku nejsou žádní zahraniční mistři, takže Polsko je svobodné. Polsko se stává silným. Tento sen o svobodném a silném Polsku je hluboce zakořeněn v srdci našeho národa. A to již před staletími, kdy tato píseň vznikla," zdůraznil ve svém projevu prezident Andrzej Duda. Jak zdůraznil, právě proto jsme tak hrdí na Ústavu 3. května, protože nesla naději na vybudování silného a svobodného státu.
Prezident rovněž zdůraznil, že je třeba zahájit diskusi o nové ústavě. Andrzej Duda argumentoval, že Poláci mají právo se vyjádřit k tomu, zda by se měla změnit současná ústava, která platí již 20 let. - Je čas na seriózní ústavní debatu za účasti polského národa, nejen elit a politiků," vysvětlil prezident. - Chci, aby se referendum o ústavě konalo v Polsku příští rok - u příležitosti 100. výročí nezávislosti," zdůraznil Andrzej Duda. Předseda vyjádřil naději, že tento podnik bude moci překonat všechny rozdíly.
Během ceremoniálu na Zámeckém náměstí zazněla státní hymna a byla přečtena preambule Ústavy 3. května. Před Královským zámkem ve Varšavě se také konala slavnostní prezentace jednotek polské armády a přehlídka reprezentační roty polské armády. Na počest 226. výročí Ústavy zazněla z náměstí maršála Józefa Piłsudského příležitostná dělová salva.
***
Před 226 lety, 3. května 1791, přijal Velký sejm ústavu Rzeczpospolité polsko-litevské. Byla to první psaná ústava v moderní Evropě a po americké druhá na světě. Tato ústava upravovala mimo jiné organizaci státních orgánů a práva a povinnosti občanů. - Veškerá moc v lidské společnosti pochází z vůle lidu. Proto, aby celek stavů, občanská svoboda a společenský řád zůstaly navždy stejně důležité, vláda polského národa se má a z vůle tohoto zákona bude skládat ze tří orgánů: zákonodárné moci ve shromážděných stavech, nejvyšší výkonné moci v králi a gardě a soudní moci v jurisdikcích, které byly nebo budou k tomuto účelu zřízeny," uvádí se v dokumentu.
"Zákon o vládě" z doby před 226 lety obsahoval vizi a program budování moderního státu a společnosti. Ústava 3. května změnila státní zřízení na dědičnou monarchii, výrazně omezila demokracii šlechty, zavedla politickou rovnost mezi buržoazií a šlechtou a zajistila rolníkům státní ochranu. Ústava rovněž formálně zrušila právo veta liberum. Byl to dokument, který Polákům vrátil naději a pocit odpovědnosti za svou zemi. Zůstává symbolem odvážného a inovativního myšlení o podobě republiky.
text: Kancelář Sejmu
foto: Pawel Kula
