Níže je uveden úryvek z knihy "Lech Kaczyński. Politická biografie":
Byla sobota 18. června 1949. Polsko bylo již pět let v sovětských rukou. Hlavní město Polské republiky, které povstalo z trosek války, bylo svědkem neustálých represí, teroru, ukázkových procesů a politických vražd. Právě v tento den začal před Vojenským obvodním soudem ve Varšavě jeden z nejostudnějších politických procesů Polské lidové republiky - proces s Adamem Doboszyńským, aktivistou z národního tábora, obviněným mimo jiné ze spolupráce s rozvědkou. III Reich a Spojené státy. (...)
Dne 18. června 1949 bydlela Jadwiga rozená Jasiewiczová se svým manželem Rajmundem Kaczyńským v malém družstevním bytě na ulici Pawła Suzina 3/216 v Żoliborzi, který patřil Jadwiginým rodičům. Čekali dítě. Porod probíhal doma (v nemocnici byla epidemie pemfigu), byl těžký a dlouhý (trval celý den). Čekala se spíše dcera, ale narodili se dva chlapci, dvojčata Lech Aleksander a Jarosław Aleksander.
Na rozdíl od Hedviky Rajmund neprojevil žádné velké překvapení. "Ne, nějak to vzal normálně. Možná si myslel, že to zvyšuje jeho mužskou hrdost." - Jadwiga si vzpomněla.
Na otázku ohledně tohoto výjimečného dne dodala: "Pro mě to bylo velké překvapení. Nevěděl jsem, že budou dva, nikdo mi o tom neřekl. Myslela jsem, že to bude dcera, jak si myslel doktor. Měla to být Magdalena. A tady bylo překvapení. Ale okamžitě jsem to přijal jako normální. Nebyla jsem zklamaná, byla jsem strašně šťastná. Nejdřív se narodil Jarek a za půl hodiny, možná za čtyřicet minut Leszek, což jsem také nevěděl, ani mezi jedním a druhým jsem nevěděl, že se narodí další [...]. Rodila jsem doma, porod vedla matka Tadeusze Gajcyho, Irena. Byl jsem velmi šťastný. Moji prarodiče byli strašně šťastní, byli prostě blázni. Můj otec chtěl, abych měla kluky, protože měl dvě dcery." (Zpráva J. Kaczyńské, Varšava, 10. ledna 2012, rozhovor vedli S. Cenckiewicz a A.K. Piekarska).