Budoucí územní rozvoj Evropské unie a dosažení našeho společného cíle sociální a hospodářské soudržnosti v Unii při zachování bohatství její rozmanitosti bude stále více záviset na vyváženém a integrovaném posilování konkurenceschopnosti a inovací v celé EU.

Význam této obrovské výzvy pro politické a hospodářské elity evropských zemí vzrůstá, když vezmeme v úvahu tlaky globalizace, nepříznivé klimatické a demografické změny, krizi evropského trhu a vratké základy udržitelného rozvoje.

Zároveň se nemůžeme a nechceme vzdát zájmu o udržitelný rozvoj v Unii, který je chápán jako "rovnováha mezi ekonomikou a ekologií" a "rovnováha mezi ekonomikou a sociálními hodnotami".

Dnes je zřejmé, že rozšíření EU o nové členské státy vyvolalo řadu nových iniciativ, které obohatily úvahy o socioekonomickém rozvoji Evropy jako celku tím, že vytvořily nové podněty pro tento rozvoj, zejména v územní dimenzi.

Příkladem jsou makroregionální iniciativy, jako je strategie pro oblast Baltského moře a strategie pro Podunají, které ukazují schopnost makroregionální spolupráce mezi zeměmi v našem regionu. Ukazují, jak důležité je spojit potenciál mnoha zemí a Unie při uvažování o rozvoji, aby se vytvořil "kumulativní rozvojový efekt" kolem jasně definovaných cílů.

Z makroregionálního hlediska strategické hledisko nejenže přidává hodnotu stávajícím iniciativám rozvojové politiky, ale také podporuje zaměření na oblasti, které lze považovat za zvláště důležité pro Evropskou unii.

Karpatský makroregion lze za takovou oblast plně považovat. Splňuje kritéria pro makroregionální strategie stanovená Evropskou komisí, která považuje tuto formu územního rozvoje za zvláště důležitou v budoucím programovém období politiky soudržnosti.

Karpatský makroregion splňuje definiční kritéria, neboť je plně oblastí spojující "území různých zemí a regionů, které spojují společné rysy a problémy". Zahrnuje velkou část střední Evropy, jihovýchodní Evropy a Balkánu. Karpaty jsou jedním z největších pohoří v Evropě (rozsáhlejší než Alpy), s největší biologickou rozmanitostí, táhnoucí se obloukovitě v délce 1500 km z Rakouska přes Českou republiku, Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Ukrajinu, na které se vztahuje program Východního partnerství, až do Srbska.

Karpatský region v Polsku zaujímá více než 6% rozlohy země a zahrnuje rozsáhlá území soustředěná ve Slezském vojvodství, Malopolsku a Podkarpatské Rusi - od Beskyd přes Tatry až po Bieszczady. Tato oblast, nazývaná zelenou páteří střední a východní Evropy, je strategicky důležitá z mnoha důvodů.

Zaprvé se jedná o mimořádně důležitou geopolitickou oblast a klíčovou oblast pro jihovýchodní směřování evropské politiky. Propojuje evropské země se třemi statusy: členské státy, přistupující země a země zahrnuté do Východního partnerství (EPS). Je to místo, kde se protíná mnoho strategických politických zájmů. Po posledním rozšíření EU se Karpaty staly její východní hranicí, což zvyšuje význam tohoto regionu a jeho stabilitu pro celé Společenství.

Za druhé je to kulturně velmi bohatá a sociálně rozmanitá oblast. Je to nádherný příklad evropského bohatství tradice ve spojení s moderností. Je to také oblast mnoha významných hospodářských iniciativ, kde žijí lidé s velkým podnikatelským potenciálem.

Za třetí, je to jeden z nejvýznamnějších evropských přírodních zdrojů s mimořádným přírodním bohatstvím. Má velký vliv na klima a vodní poměry středoevropských zemí a jeho atraktivitu posilují krajinné a lázeňské hodnoty.

Zároveň však v této oblasti existují závažné problémy a výzvy, které je třeba řešit. Zmíníme jen dva nejdůležitější z nich.

V Karpatech dochází každoročně k přírodním katastrofám (povodním), které způsobují obrovské škody. V polské části Karpat a v podhůří způsobují bleskové povodně každoročně miliardové škody, které stát není schopen napravit. Karpaty zároveň produkují pitnou vodu, která pokrývá téměř 90% potřeb Rumunska a více než 50% potřeb Polska (povodí Visly). To má zásadní význam pro budoucí generace a správné hospodaření s vodou musí být jistě jedním z pilířů makroregionální strategie v této oblasti.

Karpaty jsou v této části Evropy jednou z konkurenčně nejslabších oblastí.

Zahrnuje nejchudší části současné Unie a její sousední země a vyžaduje investice do životního prostředí a dopravy, podporu místního podnikání a soudržnou politiku v oblasti lidských zdrojů, včetně migrace. Zvláště důležité jsou iniciativy pro dopravní integraci této oblasti, které umožní jak efektivní spojení se zbytkem kontinentu, tak i její vnitřní integraci (např. v rámci Polska). Karpaty jsou proto pro Evropskou unii strategicky důležitou oblastí a vyžadují samostatné zařazení do programů EU. Vyžadují podporu v souladu s často citovanou zásadou evropské solidarity, která je chápána jako schopnost dělit se o bohatství s ostatními.

Karpatské země se v roce 2003 dohodly na. prostor pro spolupráci v podobě velmi dobré Karpatské úmluvy, která byla vyhlášena v Kyjevě, jako určitá platforma definující rámec nebo "obecné politické cíle na podporu integrovaného přístupu k ochraně a udržitelnému rozvoji Karpat". To však nijak nezmenšuje dojem, že tento makroregion zůstává ve stínu Evropské unie. To je umocněno skutečností, že horské problémy Karpat nejsou pokryty žádnou z mnohostranných forem spolupráce, jako je spolupráce černomořských, baltských nebo podunajských států.

Ze všech těchto důvodů se zdá být vhodné, aby byla vypracována evropská strategie pro Karpaty.

Jejím cílem by po vzoru strategie pro Baltské moře nebo strategie pro Podunají mělo být především usilovat o integraci nástrojů a akčních programů Evropské unie určených jednotlivým oblastem v rámci karpatského makroregionu (a v souladu s opatřeními vyplývajícími z Karpatské úmluvy), kde se již realizuje řada projektů z prostředků Společenství, avšak ne vždy efektivním způsobem.

Existuje potenciál a ochota spolupracovat na místě, což se bohužel odráží v rozptýlených politických iniciativách a praktických opatřeních na různých úrovních. Je načase postoupit o krok dál.

Příležitostí k tomu může být hospodářské fórum v Krynici, které začíná 7. září. V rámci parlamentního rozměru polského předsednictví v Radě Evropské unie pořádá polský Sejm a Senát konferenci s názvem "Evropa Karpat". Má se stát platformou pro dialog všech, kdo se zajímají o rozvoj horských oblastí a regionální spolupráci v rámci EU i s jejími nejbližšími sousedy. Bude také sloužit k zahájení společné mezinárodní akce pro rozvoj Karpat a možnosti pozvednout tento makroregion výše v hierarchii evropské spolupráce a rozvoje.

 "Karpatská Evropa" je také součástí priorit polského předsednictví (Východní partnerství, evropská integrace karpatských zemí, široce pojatá bezpečnost). Současně je pro tuto iniciativu vhodná doba, protože se začalo pracovat na nových nařízeních o rozvojové politice v rámci finančního rámce EU na období 2014-2020. Mezinárodní diskuse věnovaná rozvoji Karpatské Evropy proto může být příležitostí, jak na fóru EU představit cíl, který by byl jasně ztotožněn s polskou iniciativou.

Kéž heslo "Evropská unie bohatá na Karpaty" umožní lepší a efektivnější rozvoj tohoto významného místa na mapě našeho kontinentu.