Ve dnech 5.-6. února se v Krasiczyně (Podkarpatské vojvodství) konal 32. ročník mezinárodní konference Evropa Karpat. Zúčastnili se jí poslanci, představitelé místních samospráv a akademici z Polska, Maďarska, Slovenska, České republiky, Litvy, Lotyšska, Moldavska, Ukrajiny, Gruzie a Rumunska. Účastníci konference diskutovali mimo jiné o významu parlamentní diplomacie pro evropskou bezpečnost, o Zelené dohodě, vědecké spolupráci a hospodářské obnově karpatského regionu po krizi způsobené pandemií koronaviru. Konferenci pořádala Kancelář Sejmu. Vzhledem k epidemické situaci bylo zasedání vedeno v hybridním formátu.
Konferenci zahájili svými projevy místopředseda Sejmu Ryszard Terlecki, předseda zahraničního výboru Marek Kuchciński a ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk.
- Během těchto 32 ročníků Karpatské Evropy vzniklo mnoho nápadů a iniciativ, ale především se na nich podíleli lidé z celé střední Evropy - politici, podnikatelé, vědci, představitelé samosprávy, lidé z kultury - řekl ve svém projevu na hradě Krasiczyn místopředseda parlamentu Terlecký. Jak poznamenal, kromě těchto setkání existuje "infrastruktura přátelství, spolupráce, která je v regionu nesmírně cenná". - Rád bych upozornil na parlamentní diplomacii. Dnes je to obzvláště důležité. Dívám se na naše přátele z Ukrajiny, kteří se nacházejí v tak těžké a nebezpečné chvíli. Během rozhovoru s místopředsedkyní Nejvyšší rady Ukrajiny jsem prohlásil, že pokud se něco stane, jsme všichni ze střední Evropy připraveni jet do Kyjeva, abychom světu ukázali, že Ukrajina není sama a že ji v tomto těžkém období napětí podpoříme," zdůraznil Terlecký.
Marek Kuchciński, bývalý maršálek Sejmu a iniciátor konference Karpatská Evropa, zase ve svém úvodním projevu informoval o založení Mezinárodního klubu Karpatská Evropa, který má sloužit k definování potřeb, realizaci optimálních řešení a vytvoření účinného mechanismu realizace společných iniciativ. - Chceme tyto kluby zakládat a podporovat jejich vznik v různých částech našeho kontinentu. Myšlenka je jediná: spolupráce, využívání příležitostí a péče o naše kulturní a přírodní dědictví, které je velmi rozmanité a které se rozvíjí díky lidem, nám, našim předkům a našim potomkům, kterým chceme zanechat co nejlepší význam této části Evropy," řekl k iniciativě předseda zahraničního výboru.
- Této akce jsem se měl možnost zúčastnit již pojedenácté. Je nesmírně důležitá v sociální a ekonomické oblasti, ale zejména přináší změny v našem vědomí. Setkáváme se, abychom změnili naši realitu. A to se skutečně mění," řekl Andrzej Adamczyk, ministr infrastruktury. - Každý, kdo dnes projíždí po Via Carpatia mezi Lublinem a Rzeszowem, vidí, že tato debata má smysl. Jsme v roce, kdy podepíšeme všechny smlouvy na Via Carpatia až na hranice se Slovenskem. V letošním roce také dokončujeme všechny procesní kroky pro tuto silnici z Lublinu do Białystoku. Do koridoru evropské dopravní sítě zahrnujeme také trasu Via Carpatia. Dalším počinem je Rail Carpatia, tedy železniční koridor spojující země Trojzemí, Karpaty - dodal.
Parlamentní diplomacie v zájmu evropské bezpečnosti
První sobotní panel se zabýval významem parlamentní diplomacie v kontextu bezpečnosti kontinentu a rolí polské parlamentní diplomacie v naší části světa. - Žijeme v době, kdy v zemích, kde jsou národní parlamenty velmi silné, si jejich občané mohou být jisti, že jejich práva budou respektována. Je to také zvláštní doba pokusů přepsat dějiny, změnit poměr sil v naší části Evropy, což obvykle končí velmi špatně - řekl Maciej Szymanowski, ředitel Institutu polsko-maďarské spolupráce Wacława Felczaka, když zahajoval diskusi.
Místopředseda Ryszard Terlecki v rozpravě poznamenal, že "se nacházíme v důležitém okamžiku, kdy se v EU diskutuje o budoucnosti této organizace. - Této diskuse by se měly zúčastnit i země, které do ní chtějí patřit. Pokud by se nám podařilo navázat v našem regionu silnou spolupráci, tyto možnosti by se rozšířily. V EP by měla existovat skupina pro střední Evropu. To by byl důležitý krok vpřed, který by byl také výsledkem našich diskusí zde - zdůraznil.
Pan Bernacki zase připomněl, že poslanci jsou zástupci "suveréna suverénních národů". Jsou to také zástupci těles, která vydrží. - Náš svět bohužel postihla krize politických elit, nejvážnější v dějinách parlamentarismu," postěžoval si.
Předseda výboru pro záležitosti EU maďarského Národního shromáždění poukázal na to, že karpatský region je místem s neuvěřitelným potenciálem, který není náležitě využíván. - Když se podívám na vývoj bezpečnostní situace, zdá se mi, že posledních deset let bylo sledem krizí. 2008, hospodářská krize a poté migrační krize. EU většinou nebyla schopna jednat s předstihem, pouze reagovala. Máme stále větší bezpečnostní problémy. Vidíme, jak Rusko ohrožuje Ukrajinu a jak se jeho akce dotýkají i karpatského regionu. Visegrádské země jsou pod přímým vlivem hrozeb, které vidíme na východě - zhodnotil Richard Hörcsik.
Mykola Kniažyckij, zastupující Nejvyšší radu Ukrajiny, poděkoval za podporu polského Sejmu a Senátu, které se Ukrajině dostalo, a prohlásil, že udělá vše pro to, aby Karpatský klub fungoval efektivně. - Ukrajina nemůže být nárazníkovou zónou. Pokud bude Ukrajina pod ruským vlivem, další agrese bude namířena proti pobaltským státům a Polsku. Máme smutné zkušenosti a musíme si to uvědomit - varoval. - Jednota a smíření karpatských zemí je nesmírně důležité. Připravenost na to, že v případě ruské agrese, která je velmi reálná, budou země karpatského regionu místem, kam se budou chtít uchýlit ti, kteří agresí trpěli. Žádám zástupce všech parlamentů, aby podpořili parlamentní demokracii," uvedl spolupředseda parlamentní skupiny pro meziparlamentní vztahy s Polskem.
- Je pro nás nesmírně důležité, abychom v EP spolupracovali i na regionální úrovni. Někdy jsou naše frakce natolik semknuté, že je obtížné najít formát pro diskusi. Měli bychom vytvářet příležitosti k trvalým kontaktům napříč frakcemi. Vzpomínám si na projev prezidenta Lecha Kaczyńského v Tibilisi v roce 2008. Vzpomínám si na reakce na tento projev na Západě, kdy se říkalo, že je to nějaká politická fantazie, že je to přehnané. Dnes mají tato slova zcela jiný význam. Parlamentní diplomacie je důležitá z několika důvodů. Zahraniční politika se změnila a není to jen politika mezi státy, ministry a prezidenty. Probíhá také na společenské a parlamentní úrovni. Procesy evropské integrace zároveň způsobily, že naše evropská politika není pouze politikou zahraniční, ale částečně i politikou vnitřní, například v souvislosti s infrastrukturou. Měli bychom reformovat EU, abychom posílili národní parlamenty, aby EU byla zakořeněna v našich demokraciích na úrovni národních států - tvrdí poslanec Evropského parlamentu Zdzisław Krasnodębski.
Z Baltského moře přes Karpaty do Černého a Egejského moře? Nová spojení v rámci sítě TEN-T představují pro region příležitost.
Druhý panel se zabýval mimo jiné možnostmi rozšíření komunikačních řetězců. - Evropská komise navrhla novou komunikační trasu, která je součástí Via Carpatia. Je to výsledek úsilí a snah vynaložených od začátku roku 2016. Děkujeme za závazek zemí regionu. Díky tomu můžeme počítat s tím, že baltské přístavy budou propojeny s jižní Evropou prostřednictvím koridoru Baltské moře - Černé moře - Egejské moře. To je již konkrétní výsledek naší práce. My, státy Trilaterály, jsme ambiciózní národy. To není konec. V loňském roce jsem v Sofii na summitu tří portugalských zemí v doprovodu prezidenta Andrzeje Andrzejudy apeloval na vytvoření železničního koridoru Carpatia, protože je pro tří portugalské země naprosto nezbytný - řekl ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk.
Náměstek ministra infrastruktury Rafał Weber hovořil o realizaci projektu Via Carpatia. - Ze 715 km trasy Via Carpatia, která vede přes polské území od hranic s Litvou po hranice se Slovenskem, je v současné době k dispozici téměř 30 %. Máme něco přes 50 procent této komunikační trasy v realizaci a 20 procent v přípravné fázi, která bude v letošním roce dokončena v podobě prováděcích dohod - popsal.
- Každý nový koridor a případné odbočení z TEN-T nám umožní zvýšit hodnotu této sítě a přispět ke společné evropské dopravní síti. Je velmi důležité pečlivě posuzovat nové návrhy. Rozvoj dopravních spojení by se neměl soustředit pouze na rozvoj dopravní infrastruktury. Měli bychom si uvědomit, že se vytváří nový řetězec logistických spojení mezi Černým, Baltským, Jaderským a Egejským mořem. Vytvoření integrovaných dopravních spojení může být přínosem pro všechny země v regionu - poznamenal lotyšský ministr dopravy Tâlis Linkaits.
- Česká republika v červenci přebírá předsednictví v Radě EU a v oblasti dopravy budeme dokončovat aktualizaci sítě TEN-T, uvedl náměstek ministra dopravy Jan Sechter. - Je také třeba jednat s Ukrajinou o napojení na síť TEN-T, aby harmonizace plánů byla spojovacím článkem strategického rozměru. Východní partnerství by se mělo promítnout do konkrétních infrastrukturních programů - zhodnotil český politik.
Moderátorem této části zasedání byl poslanec Evropského parlamentu Bogdan Rzonca.
Zelená dohoda v Karpatské Evropě - ekologické zemědělství jako příležitost pro malé a střední farmy, uhlíkové zemědělství, strategie biologické rozmanitosti 2030, lesnická strategie
Jako první k tomuto bodu vystoupil Janusz Wojciechowski, komisař EU pro zemědělství. Zemědělská část dohody je reakcí na procesy industrializace a intenzifikace zemědělské výroby posledních let, které výrazně změnily evropské zemědělství. Cílem je zajistit udržitelnost zemědělství a dát příležitost co největšímu počtu zemědělců. To je fenomén Podkarpatska a zkušenosti z tohoto regionu jsou velmi důležité. Přestože jsou zdejší farmy relativně malé, jejich výrobní výsledky jsou velmi dobré, vyšší než v regionech s lepší půdou. Je zde také nejvyšší spotřeba minerálních hnojiv. Právě ekologické zemědělství je velkou příležitostí zejména pro horské oblasti. Jedná se o vynikající návrh pro tento typ zemědělství, který má jen malou šanci v porovnání s masovým průmyslovým zemědělstvím v Evropě. S pomocí evropských fondů a cílené podpory mohou tyto regiony z transformace těžit - řekl Janusz Wojciechowski.
Opatření polské vlády představila Anna Gębicka, státní tajemnice ministerstva zemědělství a rozvoje venkova. - Změny v tak klíčové oblasti nutně vyvolávají řadu obav. Proto jsme se již ve fázi přípravy národního strategického plánu zaměřili na velmi široké konzultace se zemědělci, zemědělsko-potravinářským sektorem, obchodními organizacemi a zemědělskými odbory. Při organizaci těchto konzultací jsme se zaměřili na moderní technologie. Obdrželi jsme mnoho dotazů a připomínek, což ukazuje, jak jsou tyto změny důležité. Doufám, že se postupně rozptýlí obavy ze Zelené dohody. Velmi důležitá je složka přenosu znalostí, aplikace moderních řešení v zemědělství - zdůraznila.
Anna Paluchová, místopředsedkyně Výboru pro životní prostředí, přírodní zdroje a lesnictví, se zaměřila na strategii biologické rozmanitosti. - Chybí finanční specifika a terminologická jednotnost. Pokud nedojde ke sjednocení terminologie a technických předpisů, nebude možné tuto strategii realizovat. Všechna tato opatření musí být mezioborová. Přírodní hospodářství, využívající přírodní hodnoty, je to, co bychom měli harmonicky rozvíjet ve spolupráci s našimi sousedy v Karpatském oblouku," řekla.
Státní tajemník maďarského ministerstva zemědělství Zsolt Feldman poukázal na strategie připravené Evropskou unií. - Je velmi důležité hledat odpovědi na otázku, jak udržet zemědělství, aby se producenti žijící v provinciích mohli i nadále živit svou činností. Předpokládali jsme, že dokážeme sladit naše ambice v oblasti konkurenceschopnosti a ochrany životního prostředí. Abychom dosáhli cílů Zelené dohody, musíme provést technologický vývoj, zavést nové zemědělské technologie. To jsou náklady a potřebujeme čas na zavedení nových zemědělských technik. Hrozby, které zemědělci formulují v souvislosti s Green Deal, lze finanční podporou vyřešit jen částečně. Nutná je také podpora v podobě znalostní základny - upozornil.
Martin Kováč, státní tajemník Ministerstva zemědělství a rozvoje venkova Slovenské republiky, uvedl, že Slovensko se ztotožňuje s názorem, že Zelená dohoda má potenciál stát se základním prvkem přechodu k zachování udržitelnosti. - Dodal, že při stanovování tzv. environmentálních cílů musíme mít na paměti význam malých zemědělských podniků.
Diskusi řídila Teresa Pamuła, členka Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova.
Rekonstrukce karpatských ekonomik po hospodářské krizi
Panel IV byl příležitostí k diskusi o hospodářské krizi způsobené pandemií, která zasáhla ekonomiky všech karpatských zemí, a o provádění programů souvisejících s hospodářskou obnovou.
Waldemar Buda, státní tajemník ministerstva fondů a regionální politiky, poznamenal, že polský stát prošel určitou zkouškou. - Před polskou ekonomikou stála obrovská výzva. Především parametr zaměstnanosti byl pro nás nejdůležitější. Tento test byl úspěšně proveden. V letech 2019 až 2021 jsme zvýšili počet zaměstnaných osob. To ukazuje, že nástroje, které jsme zavedli, fungují. Finanční štít, výjimky ze sociálního zabezpečení nebo "stop stav" udržely pracovní místa. Jednalo se o vnitrostátní i evropská opatření. Inflace je zřejmým důsledkem, kterému čelíme v celé Evropě. Máme minimální nezaměstnanost. Cílem, kterého bychom chtěli dosáhnout, je makroregionální, evropská, karpatská strategie. Měli bychom se řídit iniciativou EK a připravit, koncepčně zpracovat Karpatskou strategii. Z naší strany vedeme mezivládní diskuse - ujistil.
- Prakticky celý svět se potýká s inflací, protože se dostává z pandemického zpomalení. Jedná se o celosvětový fenomén, který zasahuje i náš karpatský region. Proto již v říjnu 2021 začaly první země EU zavádět programy zaměřené na omezení možných ztrát, které by mohly vzniknout těm, kteří jsou na růst cen nejcitlivější, zejména důchodcům s nejnižšími příjmy. Polská vláda nezůstala pozadu a rovněž realizovala vlastní projekty v této oblasti. Byla snížena DPH a spotřební daň u nejdůležitějších energetických zdrojů a služeb a byla přijata další řešení ve vzorci přímé podpory - zdůraznil ve svém projevu náměstek ministra financí Jan Sarnowski.
Komisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira vystoupila na konferenci prostřednictvím videoposelství. Zmínila pomoc, která po krizi proudí do zemí EU. Uvítala, že členské státy i sousední země, které nejsou členy EU, spolupracují, aby čelily společným výzvám a společně využily příležitostí.
Diskusi moderoval Jerzy Kwieciński, místopředseda představenstva banky Pekao S.A.
Mladí šampioni - tvůrci budoucnosti střední Evropy: inovace, kreativita, vynálezy
První nedělní panel konference se zabýval potenciálem skrytým v mladých lidech ze střední Evropy. Jejich kreativita, energie, odvaha a vizionářství. Inspirace z jiných zemí a také inspirace, kterou mohou mladí lidé v jiných částech světa čerpat od svých vrstevníků ze střední a východní Evropy. Mladí výzkumníci, vědci a zakladatelé start-upů hovořili o svých vášních, zájmech, začátcích své profesní činnosti, probíhajících projektech, perspektivách a výzvách. O své zkušenosti a myšlenky se podělili: Patryk Pijanowski - zakladatel společností Nebucode a TherapyCave (vítězný projekt Startup Mine), Michał Styczyński - doktorand na katedře biologie Varšavské univerzity, Alicja Filiacz - vítězka prvního místa v soutěži o digitální komiks o legendách z Podkarpatska, Maksymiliam Paczyński - vítěz mezinárodní soutěže Intel Impact Creators a Maciej Trojnar - trojnásobný vítěz zeměpisné olympiády, kapitán polského týmu na mistrovství světa National Geographic.
Moderátorem této části zasedání byl Robert Gönczi, odborný asistent Výzkumného ústavu pro migraci v Budapešti.
Univerzity a jejich sociální prostředí
Druhý den konference diskutovali účastníci 32. konference Karpatská Evropa také o spolupráci na vědecké úrovni. Diskutovali o výzvách, kterým čelí akademický svět, o situaci univerzit a jejich společenské odpovědnosti v době pandemií. Účastníci panelu konstatovali, že pandemie, která v posledních letech zaskočila lidstvo, přinesla univerzitám nové výzvy a společenská odpovědnost univerzit se mnohonásobně zvýšila. Jako nezbytná opatření bylo zmíněno nalezení vhodných forem spolupráce s akademickým světem a potřeba společných iniciativ středoevropských univerzit. Diskutující se podělili o své zkušenosti s fungováním univerzit v době pandemií, které mají nejen vzdělávací roli, ale také dopad na region. Jednali také o projektech týkajících se historického dědictví v karpatském regionu a o spolupráci v rámci Collegium Carpathicum. Bylo dohodnuto, že Mezinárodní karpatský klub by se mohl stát skvělým nástrojem pro stimulaci nových projektů, partnerství. Byla také otevřena otázka obnovy Astronomické a meteorologické observatoře na vrcholu Pop Ivan. Diskuse se zúčastnili: Stefan Purici, prorektor pro mezinárodní vztahy Univerzity Stefana Velikého v Suceavě, Igor Tsependa, rektor Karpatské národní univerzity, Jan Malicki, ředitel Centra východoevropských studií Varšavské univerzity, Oleh Skrynyk, vedoucí výzkumného projektu na Fakultě geografie a regionálních studií Varšavské univerzity, Oleh Skrynyk, stipendista Ústavu geografie a územního plánování Polské akademie věd, Piotr Pilch, náměstek maršálka Podkarpatského vojvodství, a Dawid Lasek ze Sdružení Karpatský euroregion.
Diskusi moderoval profesor Jan Draus, zástupce kolegia Ústavu paměti národa.
Doprovodnými akcemi 32. ročníku Evropy Karpat byla výstava o maďarské pomoci Polsku ve válce s bolševiky v roce 1920, vyhlášení mezinárodní soutěže "Legendy Podkarpatska" a předpremiéra výstavy Mezinárodní trienále malby Podkarpatska - Stříbrný kvadriatlon 2021 pod čestnou záštitou prezidenta Andrzeje Dudy.
Během 32. konference Evropa Karpat náměstek ministra kultury a národního dědictví Jarosław Sellin předal ocenění umělcům a kulturním animátorům. V rámci speciálních akcí byly také představeny investiční příležitosti Trojmoří a Strategický investiční program polské vlády. Na závěr konference předal předseda zahraničního výboru Marek Kuchciński ceny běžecké soutěže Zimní karpatská pětka v kategorii VIP.
