Sejm připomněl doby velké solidarity mezi Poláky a Maďary. Časy, kdy byly zájmy bratrského národa nadřazeny zájmům vlastním.

- Maďarská revoluce nebo, jak říkáme v Polsku, povstání v roce 1956, byla také příležitostí znovu potvrdit pravdivost lidové moudrosti: "Praví přátelé se získávají v chudobě," zahájil svůj projev předseda Sejmu Marek Kuchciński. Připomněl 23. říjen 1956, kdy tisíce maďarských studentů vyšly do ulic Budapešti, aby podpořily snahy Poláků, kteří chtěli uvolnit okovy sovětského jha, a také shromáždění na podporu Maďarů, kteří se bránili sovětskému náporu, organizovaná Poláky. Byly shromážděny léky a potraviny. Darovala se krev a před maďarským velvyslanectvím a Kulturním institutem stály čestné stráže. - "Není náhoda," řekl předseda parlamentu, "že v den 25. výročí maďarského povstání za nezávislost byla v Podkowě Leśné u Varšavy odhalena první žulová deska v celém východním bloku s nápisem: "Na památku padlých a zavražděných v den výročí maďarského povstání". Byla to tatáž Podkowa Leśna, v níž o několik let později vznikne polsko-maďarská Solidarita, která vedle mnoha dalších iniciativ tohoto druhu brzy přinese našim zemím: svobodu, demokracii, visegrádskou spolupráci, členství v NATO a Evropské unii.

- Byly to časy, kdy zájmy bratrského národa byly nadřazeny našim vlastním," připomněl místopředseda maďarského parlamentu János Latorcai. - Naše země nečekaly na pomoc druhých. Sympatie k Polsku stály na počátku revoluce a během ní Poláci poskytli Maďarsku duchovní munici, řekl Latorcai. Zdůraznil význam vzpomínek - na povstání za svobodu našich zemí, na solidaritu a hrdiny, vzpomínek, které ukazují cestu a dodávají sílu do budoucna, abychom, vzájemně se podporujíce, mohli společně uspět.

Konferenci "Polsko-Maďarsko 1956: souvislosti a vzpomínky" uspořádal Institut evropské sítě Paměť a solidarita Domu setkávání s historií a Maďarský institut s cílem připomenout dramatické události v Polsku a Maďarsku v roce 1956 a zdůraznit společné rysy našich zemí.