Z polské strany jednání v Sejmu spolupředsedali předseda zahraničního výboru, poslanec Marek Kuchciński, a předseda polsko-běloruské parlamentní skupiny, poslanec Mieczysław Baszko. Jednání se zúčastnil také poslanec Paweł Kowal, místopředseda zahraničního výboru. Polský Senát samostatně zastupoval předseda Výboru pro zahraniční věci a Evropskou unii, senátor Bogdan Klich. Litevskou stranu zastupoval předseda zahraničního výboru Seimasu Žygimantas Pavilionis.

Delegaci EU zastupovali europoslanec Urmas Paet, místopředseda Výboru pro zahraniční věci Evropského parlamentu a spolupředseda mise, a europoslanec Robert Biedroń, předseda Delegace pro vztahy s Běloruskem a druhý spolupředseda mise. Jednání se zúčastnili také členové delegace EU: Viola von Cramon-Taubadel (Německo), Andrius Kubilius (Litva), Anna Fotyga (Polsko), Helmut Scholz (Německo), Juozas Olekas (Litva).

Diskusi moderoval poslanec Evropského parlamentu Urmas Paet. Byl rozdělen na 3 části:

- Nejprve vystoupili zástupci polského a litevského parlamentu,

- ve druhém bloku vystoupili poslanci mise,

- Ve třetí části byly diskuse společně shrnuty, aby se dospělo k závěrům a společnému stanovisku.

Nejdůležitější požadavky polské strany byly:

Předseda Kuchciński:

- vyvíjí silný tlak na EP, aby vrátil vyhoštěné polské a litevské diplomaty,

- zřízení stipendijních programů pro pronásledované studenty podle vzoru polské opozice v 80. letech,

- přijímání preventivních opatření kontrarozvědných služeb, včetně těch, které slouží EP, k potírání dezinformací z běloruské a ruské strany,

- zabránit finlandizaci Běloruska,

- Podpora EP pro formát Lubleské čtyřky, možná prozatím s "prázdným" běloruským křeslem,

- zapojení Visegrádské skupiny do činností EU.

Předseda Baszko:

- Je třeba připomenout, že vztahy s Běloruskem byly po letech stagnace obnoveny za vlády sjednocené pravice,

- Díky přímým kontaktům, návštěvám parlamentních delegací například skupin a Komise došlo ke sblížení, které bohužel nepřineslo očekávané výsledky,

- výzvu Evropskému parlamentu, aby poskytl další finanční, organizační a politickou podporu běloruské opozici a běloruské společnosti, aby se Bělorusové necítili ve svém boji osamoceni,

- Důležitá zůstává role mezinárodního zprostředkování, do něhož se zapojí i A. Lukašenko, který by měl pochopit sílu společné zahraniční politiky EU.

Žygimantas Pavilionis:

- Litva Lukašenkův režim neuznává,

- Litva zavedla sankce, které by měly být rozšířeny o další část sankcí zaměřených na konkrétní odvětví citlivá pro běloruskou ekonomiku,

- myšlenku uspořádat společnou mezinárodní misi do jaderné elektrárny.
v běloruském Ostrovci, o němž Litva jedná s USA, 

- jakákoli akce na úrovni EU je velmi účinným nástrojem nátlaku na režim.
a důležitý signál pro běloruské občany,
- upozorňuje na potřebu návštěvy na vysoké úrovni v Bělorusku.
za účasti významných představitelů Varšavy, Vilniusu, Bruselu a dalších evropských metropolí a USA,

- Informovat o konferenci předsedů komisí SZA, která se má konat 22. března 2021 ve Vilniusu a jejímž tématem bude mimo jiné běloruská otázka.

Bogdan Klich:

- Bělorusko je jedním z klíčových prvků polské zahraniční politiky a zárukou bezpečnosti tzv. východního křídla,

- seznam osob, na které se vztahují sankce, by měl být rozšířen a průběžně aktualizován tak, aby zahrnoval osoby odpovědné za porušování občanských svobod,

- Nezávislá média v Bělorusku potřebují další podporu.

Viola von Cramon-Taubadel:

- Mise EP na vysoké úrovni, jak navrhuje Pavilionis, nemusí být nejlepším řešením, protože by neměla mandát k přijímání důležitých rozhodnutí. Návrh Evropské komise a Evropské rady na takovou misi,

- Důraz by měl být kladen na společné úsilí členských států o vypracování společné strategie,

- Předseda Evropského parlamentu není ochoten vyslat do Běloruska takovou misi, které by se účastnili pouze poslanci Evropského parlamentu,

- nezávislé sdělovací prostředky by měly být co nejvíce podporovány,

- Návrh na zapojení Výmarského trojúhelníku do celého procesu.

Robert Biedroń:

- uvažuje polská nebo litevská strana o uspořádání nějaké mezinárodní konference na toto téma? Evropský parlament by mohl pomoci s tématy, hosty atd.

- Jaká je spolupráce mezi polským a litevským parlamentem? Je to zásadní, protože Polsko a Litva se ze zemí EU nejvíce angažují v běloruských záležitostech,

- Mohou ostatní členské státy pomoci a zapojit se?

- Navrhuje také zvýšit aktivitu zástupců polského a litevského parlamentu v parlamentních shromážděních OBSE a Rady Evropy.

Andrius Kubilius:

- Události v Bělorusku jsou zkouškou pro Evropskou unii a demokratické země,

- Neměli bychom zapomínat na širší perspektivu celé věci, tj. také na zapojení Moskvy, která se snaží udržet Lukašenkův režim,

- zapojení nejen Výmarského trojúhelníku, ale také Lublinské čtyřky - "výmarsko-lublinské" koalice,

- Moskvě by měl být vyslán jasný signál, že demokracie nebudou tolerovat podporu tatarských režimů a že Rusko by mělo očekávat sankce za podporu Běloruska nebo jiných takových zemí,

Anna Fotyga:

- podporuje Kubiliusův návrh,

- Jak v této situaci vidíme červené linie? Kde je pro Moskvu červená čára, kterou nemůže překročit ve snaze podpořit Lukašenka?

- by měl být na Rusko vyvíjen tlak,

- Odbory by se měly zapojit do demokratického procesu v Bělorusku a využít přitom bohatých zkušeností například Solidarity,

- Důležitá je spolupráce Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů, mimo jiné při vytváření důvěryhodného seznamu obětí a osob poškozených režimem,

- Ukrajina by se měla zapojit do společných akcí,

Helmut Scholz:

- Postup všech členských států EU a Evropského parlamentu vůči Bělorusku a Bělorusům musí být soudržný a jednotný, aby byl signál jasný a srozumitelný.

Juozas Olekas:

- podpořit názor, že je třeba vytvořit společnou akční strategii,

- podporuje myšlenku vyslání mise EU na vysoké úrovni,

- zajistit, aby členské státy nevytvářely byrokratické potíže pro Bělorusy, kteří chtějí vstoupit do EU, na což si opakovaně stěžují.

Shrnutí:

- Mnozí účastníci rozhovoru se shodli na tom, že jednání A. Lukašenka představuje státní terorismus.

- účastníci navrhli, aby se do práce pro Bělorusko zapojily i další evropské metropole a nová americká administrativa nastupujícího prezidenta Joea Bidena,

- Bylo dohodnuto, že bez široké fronty na mezinárodní scéně nebude cílů dosaženo,

- Polská strana připomněla význam mezinárodní podpory Polsku v letech boje proti komunistickému režimu, kdy byl kromě finanční pomoci vytvořen program stipendií a školení budoucích kádrů,

- Předseda Kuchciński znovu upozornil na formát Lublinské čtyřky. Zmínil se také o práci a činnosti polské Nadace mezinárodní solidarity a navrhl její začlenění do činností pomoci EU v rámci nového fondu EU pro občanskou společnost.

- Prezident Kuchciński dodal, že Polsko podporuje hlavní postulát opozice o potřebě demokratických voleb jako způsobu mírového řešení konfliktu. Navrhl, aby prvním krokem byla změna volební legislativy v souladu s nezávislými doporučeními OBSE. - Kromě závěrů polské strany se M. Baszko shodl na tom, že do dialogu by kromě EU měly být zapojeny i USA a měla by pokračovat spolupráce s Běloruskem založená na zprostředkování. Informoval, že pokud jde o dvoustrannou spolupráci s Běloruskem, plánuje v nejbližším možném termínu setkání parlamentních skupin obou stran. Poukázal na to, že Polsko má historicky velmi bohaté zkušenosti s budováním úzkých vztahů s běloruským národem.

BSM, MC