Existuje iniciativa polsko-slovenské bilaterální parlamentní skupiny, která chce připravit deklaraci o prohloubení spolupráce mezi Sejmem a Slovenskou národní radou, což by mohlo v blízké budoucnosti otevřít cestu k uspořádání Slovenského roku a slovenské kultury v Polsku. - řekl předseda Sejmu Marek Kuchcinski během konference shrnující jednání předsednictva polského Sejmu a Slovenské národní rady.

Předseda připomněl významná výročí našich národů, která by mohla položit základy pro výše uvedené iniciativy. - Příští rok oslaví Polsko 100. výročí nezávislosti a Slovensko 100. výročí vzniku československého státu. Jedná se o výjimečné události velkého historického významu, které však nemohou zastínit jiné významné výročí - v roce 2018 uplyne 50 let od invaze do Československa," zdůraznil Marek Kuchciński.

Mezi nejdůležitější úkoly, které před našimi parlamenty stojí, zařadil rozvoj bilaterální spolupráce mezi polským a slovenským parlamentem a zdůraznil pevný základ spolupráce, kterým je naše náklonnost ke Slovákům a Slovensku. Slovensko je také naším důležitým partnerem v oblasti bezpečnosti. Maršál zdůraznil, že vzhledem k tomu, že se nacházíme ve střední Evropě a tvoříme východní křídlo Severoatlantické aliance a velkou východní hranici Evropské unie, měli bychom zvýšit své úsilí o stabilizaci jak Unie, tak jejího bezprostředního východního a jižního sousedství. Jednejte tedy na obou stranách Schengenu.

Předseda Sejmu rovněž zdůraznil podporu Sejmu všem iniciativám a projektům, které by signalizovaly rozvoj naší spolupráce ve všech možných oblastech naší činnosti, zejména podporu vlád pro urychlení rozvoje infrastruktury, železniční, silniční a letecké.

V souvislosti s otázkou brexitu předseda Kuchcinski uvedl, že obrana zájmů a práv polských a slovenských občanů žijících ve Spojeném království by mohla být účinnější, kdyby se oba parlamenty "silněji" zapojily do spolupráce.

Posílení Unie a stabilizace jejího prostředí jsou podle předsedy parlamentu dosažitelné za čtyř podmínek:

Důsledná politika otevřenosti vůči východoevropským a jihoevropským zemím, které usilují o vstup do Společenství nebo mají zájem o rozšíření různých vazeb.

Posílení spolupráce suverénních národních států, které tvoří Unii, namísto rozdělování tohoto společenství na "různě rychlá" uskupení, například vytvořením eurozóny.

Posílení role národních parlamentů a demokratizace EU tímto způsobem, spíše než předkládání dalších plánů na prohloubení spolupráce v podobě "bílých knih".

Rozhodné zastavení regionalizace Evropy. To znamená obnovit EU tím, že se vyčistí její vnitřní fungování, zavede se transparentnost a vyřeší se její hodnotový systém.

Předseda Sejmu i předseda Danko zdůraznili, že pouze Unie suverénních a solidárních států zastupujících evropské národy je zárukou další existence EU jako významného globálního aktéra, který evropské státy sjednocuje, nikoli rozkládá. Zkušenost našich národů se svobodou naopak prohlubuje odpor k federaci EU.

Zasedání předsednictev Sejmu a Národní rady v Tatranské Lomnici se zúčastnili mimo jiné také místopředsedové Sejmu Ryszard Terlecki (Právo a spravedlnost), Joachim Brudzinski (Právo a spravedlnost), Malgorzata Kidawa-Błońska (PO) a Barbara Dolniak (Nowoczesna) a předseda polsko-slovenské parlamentní skupiny Jerzy Polaczek (Právo a spravedlnost).