Na tiskové konferenci, která se konala v Rzeszówě bezprostředně po nedělním (29. ledna) setkání členů a příznivců Práva a spravedlnosti na Podkarpatsku, poslanci kritizovali dopady vládní politiky v mnoha oblastech.

{galerie}konferprasrzeszow{/gallery}

Místopředseda Sejmu Marek Kuchciński, Obvinil vládu, že upřednostňuje nejsilnější vojvodství tím, že soustřeďuje rozvoj Polska do velkých metropolí na úkor méně rozvinutých vojvodství z jihovýchodní a východní části Polska. Další obvinění se týkalo nucení místních samospráv - kvůli nedostatečnému financování ze státního rozpočtu - k uzavírání škol. V celostátním měřítku to ohrožuje asi tisíc škol, na Podkarpatsku několik set. Podobně je tomu i ve zdravotnictví, kde vláda prakticky nutí místní samosprávy k privatizaci jim podřízených nemocnic. V důsledku toho se "rozvoj Podkarpatské Rusi zpomaluje, s čímž nemůžeme souhlasit. Podkarpatská Rus by měla mít stejné podmínky jako velká centra. Uděláme vše pro to, abychom obnovili politiku udržitelného rozvoje země." - řekl maršál Kuchciński.

{galerie}konferprasrzesz2{/gallery}

Člen Stanisław Ożóg Evropský parlament přijal seznam 12 pozměňovacích návrhů týkajících se Podkarpatské Rusi, které v rámci rozpravy o rozpočtu navrhli poslanci PiS z našeho regionu. Poslanci Práva a spravedlnosti také předložili řadu tzv. systémových pozměňovacích návrhů, včetně návrhu na zvýšení dotací na vzdělávání pro podkarpatské obce o 500 milionů zlotých. Tento pozměňovací návrh, jak uvedl poslanec Ożóg: "byl hlasy Občanské platformy a PSL nestranně odmítnut".

 

Podobný osud potkal i pozměňovací návrh k rezervním prostředkům (153 mil. PLN) ve státním rozpočtu na zvýšení platů všech uniformovaných složek, protože, jak řekl pan Ożóg: "Nesouhlasíme s tím, aby se s policií a armádou zacházelo lépe než s ostatními uniformovanými složkami."

 

Pan Ożóg také komentoval nedávno zveřejněnou optimistickou informaci, že hrubý domácí produkt v loňském roce vzrostl o 4,3 %. Jak poslanec poznamenal, vláda se sice chlubí tímto vysokým číslem, ale zapomíná dodat, že tohoto růstu bylo dosaženo především díky investicím místních samospráv a malých a středních podniků. Nicméně v okamžiku, kdy vláda uvalí na samosprávy finanční náhubek, nebudou již schopny absorbovat ty prostředky, které jsou stále v této finanční perspektivě. Podle pana Ożoga: "Tato vláda se nemá čím chlubit, protože vede zemi k hospodářské stagnaci a dokonce k recesi.

{galerie}brudkonferprasrzesz{/gallery}

 

Mezi dotazy novinářů byl i dotaz na poslance Joachima Brudzińského: "Řekl jste, že mladí lidé, zejména studenti, nyní otevírají oči. Nebojíte se hrozby ze strany nových stran?"

 

J. Brudziński: Nebojíme se, protože kdybychom se báli všech věcí, které nám byly předpovězeny od chvíle, kdy jsme vznikli, neúčastnili bychom se politiky. Již několik měsíců pozorujeme, že Právo a spravedlnost sílí nejen na Podkarpatsku, ale i v celé zemi. A pozorujeme takovou tendenci, že to, co se nám snažili úspěšně přilepit, když jsme byli u moci, když se z nás snažili udělat "nechutnou" stranu, je dnes "nechutné" přiznat, že člověk volil Občanskou platformu. Dnes bychom těžko hledali mladého člověka, studenta, který by přiznal, že volil Občanskou platformu, protože ta mladé lidi, a nejen mladé, ale všechny, podvedla. Připomenu jen jeden výrok Donalda Tuska z doby, kdy jsme byli ve vládě. Pohrozil, že pokud bude PiS vládnout i nadále, bude benzín stát 5 zlotých. Kolik stojí benzín teď, když je u moci Občanská platforma?"

{galerie}hrynkonferprasrzesz{/gallery}

 

Jozefina Hrynkiewicz, členka Komise Obvinila ministra financí, že Fond práce, který je z 93 procent financován z příspěvků zaměstnavatelů a měl by sloužit především k podpoře aktivních forem zaměstnávání nezaměstnaných, bere k vlastní dispozici. Jak uvedl profesor Hrynkiewicz: "Tím, že ministr financí tyto peníze bere, je používá k účelům, které zná jen on sám. Tomu se říká "uložit", z čehož se nikdy nevrátí. Porušuje zde zákon, protože podle zákona je Fond práce především v kompetenci ministra práce. Navíc tím odsuzuje mladé lidi k ekonomické emigraci. To je velmi smutné, protože Polsko se stává zásobárnou levné pracovní síly pro vysoce rozvinuté země Evropské unie a Západu. Je třeba připomenout, že z Polska již natrvalo emigrovalo přes milion sto čtyřicet tisíc lidí. Podkarpatská oblast bohužel patří k těm, odkud většina mladých lidí odchází za prací a lepším životem. Proto v této věci podnikneme kroky. Budeme žádat zaměstnavatele i odbory, aby zdvojnásobili Fond práce, aby byl určen na různé formy podpory nezaměstnaných a především mladých lidí."

{galerie}porkonferprasrzesz{/gallery}

 

Tomasz Poręba, poslanec Evropského parlamentu (PiS), ve svém projevu poukázal na nedávno skončené polské předsednictví v Radě Evropské unie. Hovořil také o promarněných příležitostech pro rozvoj Podkarpatska ze strany vládnoucí koalice. Europoslanec obvinil ministry zahraničí i premiéra Donalda Tuska, že odmítli návrh strany Právo a spravedlnost, aby se otázka Karpatské strategie stala jednou z priorit polského předsednictví. Polsko mohlo během svého půlročního předsednictví přesvědčit země EU, aby přijaly program rozvoje karpatského makroregionu, který zahrnuje jižní a jihovýchodní oblasti naší země (včetně Podkarpatska).

 

Toto opomenutí je o to politováníhodnější, že mnohem menší země, jako je Maďarsko, dokázala během svého předsednictví realizovat Podunajskou strategii (program rozvoje podunajských zemí). Předtím Švédsko realizovalo Baltskou strategii a Francie Středomořskou strategii. Tato ztráta je o to větší, že karpatský makroregion je poměrně hustě osídlená oblast, která zároveň nemá žádný samostatný operační program EU na financování svého rozvoje.

 

Poręba také obvinil polskou vládu, že v rámci polského předsednictví neusiluje v EU o odstranění obrovských rozdílů v dotacích pro polské zemědělce. Šlo o další návrh PiS, který premiér Donald Tusk odmítl. Tomasz Poręba je přesvědčen, že takové odmítání záležitostí důležitých pro polské zájmy je součástí logiky Občanské platformy. Tato logika se rovná tomu, že se na fóru Evropské unie nebudou otevírat obtížné otázky, přestože jsou pro Polsko důležité.

 

Lokální záležitostí z Podkarpatské Rusi, na kterou Tomasz Poręba rovněž upozornil, bylo zamítnutí rozpočtového pozměňovacího návrhu předloženého stranou Právo a spravedlnost, který se týkal financování modernizace železniční trati Debica-Ocice, koaliční většinou v Sejmu. Tato linka spojuje dvě hospodářské zóny (Tarnobrzeg a Mielec), letiště Mielec a velká města (Tarnobrzeg, Debica, Mielec). Studie proveditelnosti již byla vypracována z místních prostředků. Na základě této studie poslanec Poręba prohlásil, že pokud bude tato změna zahrnuta, modernizace této trati jistě podpoří rozvoj severní části Podkarpatského vojvodství. "Bohužel poslanci Občanské platformy tento pozměňovací návrh ostentativně odmítli. Považuji za obzvláště politováníhodné, že proti tomuto pozměňovacímu návrhu hlasovala také paní Skowrońska z Mielce, významná členka Občanské platformy. Občanská platforma opět ukázala, že vůbec není občansky smýšlející, ale jedná podle svých politických cílů, které neberou v potaz tyto zásadní místní záležitosti," uvedl Poręba.

 

Otázka novinářů na europoslance Porębu: ,,Pokud parlamentní většina v Polsku podpoří dohodu ACTA podepsanou vládou, existuje nějaká šance, že ji Evropský parlament odmítne?"

 

T. Poręba: To je velmi důležitá otázka, ale než na ni odpovím, rád bych provedl jednu opravu. Polská vláda se zpočátku snažila přenést odpovědnost za podpis nebo hlasování o dohodě ACTA na Evropský parlament, včetně poslanců Evropského parlamentu z oblasti práva a spravedlnosti. To je extrémní manipulace a nepravda, protože Evropský parlament se bude ACTA zabývat až od února letošního roku. Budou na něm pracovat tři výbory Evropského parlamentu a poté - možná ještě před prázdninami, možná až po prázdninách - proběhne hlasování o dohodě ACTA. Stručně řečeno, Evropský parlament dosud nepřijal žádné závazné rozhodnutí o dohodě ACTA, ať už pro nebo proti. V listopadu 2010 se hlasovalo pouze o usnesení, které pouze zmiňovalo oblasti jednání o dohodě, popisovalo je, ale nebylo stanoviskem Parlamentu. Postoj Evropského parlamentu tedy teprve přijde. Poslanci Evropského parlamentu za stranu Právo a spravedlnost budou hlasovat proti dohodě ACTA. Domníváme se, že dohoda hraničí se sledováním a cenzurou internetu. Obsahuje ustanovení, která naprosto poškozují svobodu projevu na internetu. Strana Právo a spravedlnost bude vždy proti takovým řešením. (...) Polsko tuto dohodu nemuselo podepsat. Podle 36. bodu dohody ACTA jsme ji měli podepsat do 31. března 2013. Tento čas jsme mohli věnovat veřejným konzultacím, informování veřejnosti, analýze ustanovení dohody bod po bodu. Vláda to neudělala. (...) Kromě Polska tuto dohodu podepsalo jen několik evropských zemí, některé ji nepodepsaly vůbec a některé čekají až do roku 2013, aby ji mohly důkladně analyzovat. Vláda Občanské platformy se opět předháněla, opět spěchala, opět nerespektovala polské veřejné mínění, opět nerespektovala Poláky.