Od roku 1989, od dob Solidarity až po Východní partnerství a bezvízový styk, Polsko vždy podporovalo evropské aspirace Ukrajiny. Upozorňujeme EU na její východní sousedství," řekl předseda Sejmu během plenárního zasedání s názvem "Přidružení k Evropské unii a co dál?" v rámci 11. fóra Evropa-Ukrajina.

Maršál argumentoval, že přispěl k podpisu a vstupu v platnost dohody o přidružení, která je spolu s prohloubenou a komplexní zónou volného obchodu (DCFTA) a zavedením bezvízového styku s Ukrajinou největší dohodou, jakou kdy EU podepsala s jiným státem. Polská politika vůči Ukrajině vychází především z našeho raison d'état a konvergence zájmů, z bezpečnostních potřeb obou zemí ve všech jejich rozměrech.

Podle Marka Kuchcińského je společná politika posilování bezpečnosti a spolupráce nezávislá na dočasném napětí v našich dvoustranných vztazích. Příkladem je odpor proti výstavbě Severního proudu 2, kde Polsko, Litva, Lotyšsko, Moldavsko, Estonsko a Ukrajina v této otázce postupují společně.

Za zmínku stojí plány v oblasti infrastruktury, jako je výstavba nových hraničních, silničních a železničních přechodů (Malchowice), stejně jako spuštění nových železničních spojení, jako jsou rychlovlaky z Kyjeva do Varšavy nebo do Przemyšlu a dále na západ až do Drážďan nebo dokonce do Paříže - protože to jsou podle maršála plány, které bychom měli uskutečnit. Stejně jako Via Carpatia s plánovanými úseky do Oděsy. Jedná se o malé, ale neustálé kroky směrem ke společné budoucnosti.

Předseda parlamentu uvedl, že nejdůležitějším úkolem Ukrajiny na cestě ke sblížení s EU je plné provedení reforem vyplývajících z podepsaných dohod o přidružení a zóně volného obchodu, které povedou k transformaci ukrajinské ekonomiky. Mezinárodní společenství očekává, že na Ukrajině budou provedeny hluboké reformy fungování státu a ekonomiky. Úspěch reforem bude zároveň odpovědí na pokusy Ruska destabilizovat situaci na Ukrajině. Do procesu reforem na Ukrajině jsou zapojena také polská ministerstva, nevládní organizace a řada odborníků. Dnešní fórum je toho nejlepším příkladem. Maršál rovněž vyjádřil naději, že společná politika posilování a zabezpečení spolupráce je nezávislá na dočasném napětí vyplývajícím z různých bilaterálních vztahů, a to i v historických souvislostech. Jako příklad uvedl výstavbu plynovodu Nord Stream 2 - Pokud bude tato plynovodní trubka postavena, bude hrozbou pro Polsko, hrozbou pro Pobaltí, ale podle mého názoru i velkou hrozbou pro Ukrajinu. Protože pokud tam bude zahájena, bude to pro svět signál, že Rusko již může zahájit plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, a to bez následků. Protože plynovod, který v současnosti vede přes Ukrajinu, přestane být relevantní," řekl předseda Sejmu.

Předseda představil Ukrajince jako příklad úspěšných vztahů, které vyplývají z kulturní podobnosti. - Za prvé se dobře známe, za druhé máme podobnou mentalitu, a to nejen díky tomu, že jsme Slované, ale také díky mentalitě, chování a vlastnostem zemí, které se nacházejí ve střední Evropě a které nás odlišují od absolutistických systémů, například moskevského nebo západního, a které se prý vyznačují takovým postojem tolerance, porozumění, otevřenosti, a na druhé straně hrdinstvím, které dnes prezentují mnozí bojovníci na východě Ukrajiny," řekl Kuchciński. Upozornil také, že v Polsku pracuje 1,3 až 2 miliony Ukrajinců.

Dvoudenní akce v Jasionce u Rzeszowa se zúčastní více než 300 řečníků, mimo jiné z Polska, Ukrajiny, sousedních zemí a USA. Fórum pořádá Institut východních studií. Nad akcí převzal čestnou záštitu předseda Sejmu Marek Kuchciński. Mezi panelisty jsou místopředsedové Sejmu Beata Mazurek a Ryszard Terlecki, ministr investic a rozvoje Jerzy Kwieciński, ministr infrastruktury a stavebnictví Andrzej Adamczyk, ministryně podnikání a technologií Jadwiga Emilewicz, náměstek ministra školství a vědy Ukrajiny Jurij Raškevič, náměstek ministra informační politiky Ukrajiny Dmytro Zolotuchin a náměstek ministra zahraničních věcí Ukrajiny Wasyl Bodnar.

Předpoklady programu:

Plenární zasedání

• Sdružení a co dál?
• Bilancování čtyřletého období 2014-2018 - úspěchy a neúspěchy

Podnikání a ekonomika

• Energetická bezpečnost: trhy, politiky, technologie
• Změnila imigrace z Ukrajiny evropský trh práce?
• Evropský trh se zemědělskými produkty. Je zde prostor pro Ukrajinu?
• Prahy a překážky obchodní a investiční spolupráce
• Jak narušit dominanci ruských dodavatelů? Změny na trhu s plynem ve střední a východní Evropě
• Konkurenceschopnost měst a regionů. Hledání způsobů, jak urychlit vývoj
• Jak využít příležitostí ke spolupráci mezi zbrojním průmyslem?
• Syndrom periferního vývoje. Jak vybudovat inovativní ekonomiku?
• Hlavní výzvy pro odvětví letectví, hodnocení konektivity
• Nová Hedvábná stezka na mapě transkontinentálních dopravních koridorů

Evropská integrace a reformy

• Kam směřuje Evropa?
• Od přidružení k celní unii? Ukrajina hledá realistický model evropské integrace
• Zahraniční poradci, experti a manažeři. Neúspěšný experiment? Mezinárodní podpora reforem na Ukrajině - poradenství, finanční pomoc nebo rozvojové modelování?
• Je možné oddělit obchod od politiky? Zkušenosti ze zemí střední a východní Evropy
• Jak vybudovat přátelskou hranici?
• Proč reforma decentralizace nezměnila Ukrajinu?
• Evropské makroregionální strategie. Jak do nich zahrnout země východního sousedství?
• Východní partnerství: nové myšlenky pro novou realitu

Mezinárodní politika

• Na východním křídle NATO. Umí se země regionu postarat o svou vlastní bezpečnost?
• Nejen Krym a Donbas. Kdo si nepřeje trvalé řešení zamrzlých konfliktů?
• Jak vysoká může být cena za uvolnění vztahů mezi Ruskem a Západem a je někdo ochoten ji zaplatit?
• Soudržnost transatlantického společenství. Obstála ve zkoušce roku 2017?
• Bezpečnostní hrozby v kyberprostoru. Upozornění a akce.
• Ruská hybridní agrese proti svobodnému světu a demokracii pokračuje. Lze proti němu účinně bojovat?
• Spolupráce třístranných zemí. Zůstane Ukrajina stranou?
• Vyhlídky na oživení černomořsko-kaspického partnerství a spolupráce.

Společnost

• Odbory v zemích bývalého komunistického bloku. Mají budoucnost?
• Sociální aspekty agrese a zaměstnání. Pomoc uprchlíkům, obnova škod, obnovení sociálních vazeb.
• Ekologické prostředí a péče o jeho zachování - projekt za hranicemi.
• Sport a politika.
• Místní identita jako příležitost pro rozvoj cestovního ruchu.
• Ztratili jsme objektivní žurnalistiku?
• Ukrajinci v evropských zemích. Věda, práce, politika
• Vzdělávání a spolupráce mládeže jako most k porozumění.
• Politika paměti - zdroj síly, nebo budoucí konflikty?
• O kultuře novým způsobem. Směry vývoje, státní a soukromá záštita

 

Jerzy Hoffman obdržel cenu "Karpatská Evropa společných hodnot". Toto ocenění se uděluje významným osobnostem nebo institucím karpatských zemí, které svými činy přispěly k prosazování společných evropských hodnot ve střední a východní Evropě a ovlivnily rozvoj spolupráce a porozumění v regionu.