S Litvou nás pojí společná historie, silný polsko-litevský stát, vzájemná náklonnost, účinná politická, hospodářská a obranná spolupráce. V Litvě žije více než 200 000 Poláků, kteří jsou největší národnostní menšinou.

Po druhé světové válce byla Litva jednou z republik SSSR, což bránilo vzájemným oficiálním vztahům mezi našimi zeměmi. Dne 26. srpna 1991 získala Litva opět nezávislost a 5. září 1991. Obnovili jsme diplomatické vztahy. V roce 1992 podepsali ministři zahraničí našich zemí společnou deklaraci o přátelských vztazích a dobré sousedské spolupráci a v roce 1994 podepsali podobné deklarace prezidenti obou zemí. Naše vztahy jsou vřelé. Společně jsme vstoupili do Evropské unie a máme podobný postoj k rozšíření NATO o Gruzii a Ukrajinu nebo k výstavbě Severního plynovodu. Během oranžové revoluce na Ukrajině jsme společně usilovali o zprostředkování. Litva podpořila polský postoj k ruskému embargu na polské maso a souvisejícímu vetu polské vlády k nové dohodě mezi EU a Ruskem. Prezidenti obou zemí se shodli na rozpuštění ukrajinského parlamentu a stejně jako v případě Polska i Litva odsoudila ruskou agresi proti Ukrajině. Litva vyzvala země EU, aby přijaly společné rozhodnutí o zákazu dovozu energie z Ostrovce do EU, což by znamenalo ekonomickou ránu pro investice podporované Ruskem. Polsko je spolu se Švédskem a Norskem klíčovým partnerem Litvy v oblasti energetické politiky. V prosinci 2006 se vlády rozhodly postavit jadernou elektrárnu a vytvořit společný energetický trh. V oblasti elektřiny došlo k průlomu v roce 2015, kdy byla z Litvy zahájena dvě spojení do Švédska a Polska. Litva spolupracuje s Polskem také v oblasti plynárenství, a to v rámci projektu plynového propojení GIPL, který je plánován v rámci BEMIP a finančně podporován EU.
Polsko a Litva rovněž vyvíjejí společnou činnost v meziparlamentní práci. Spolupráce mezi polským a litevským Seimasem probíhá ve třech skupinách: Polsko-litevská parlamentní skupina, Parlamentní shromáždění Sejmu a Senátu Polské republiky, Sejmu Litevské republiky a Nejvyšší rady Ukrajiny a Parlamentní shromáždění Sejmu Polské republiky a Sejmu Litevské republiky. Kromě výše uvedených jsou trvale aktivní také následující: Poradní výbor prezidentů Polské republiky a Litevské republiky a Rada pro spolupráci mezi vládami Litvy a Polska.
V roce 2014 vznikla polsko-litevsko-ukrajinská brigáda, která navázala na staletou tradici spolupráce těchto tří národů, žijících po staletí v jednom státě - Rzeczpospolité Polsko-litevské.