Parlamentn\u00ed diplomacie je mezin\u00e1rodn\u00ed \u010dinnost vykon\u00e1van\u00e1 Sejmem a Evropsk\u00fdm parlamentem.
Sen\u00e1tu, kter\u00fd p\u0159esahuje r\u00e1mec standardn\u00ed v\u00fdkonn\u00e9 diplomacie.
V 21. stolet\u00ed se Sejm st\u00e1le v\u00edce pod\u00edl\u00ed na utv\u00e1\u0159en\u00ed polsk\u00e9 zahrani\u010dn\u00ed politiky.
pr\u00e1v\u011b prost\u0159ednictv\u00edm parlamentn\u00ed diplomacie. V diplomatick\u00fdch aktivit\u00e1ch vl\u00e1dy a parlamentu jsou patrn\u00e9 rozd\u00edly. Vl\u00e1dn\u00ed diplomat\u00e9 (velvyslanci,
konzulov\u00e9) neust\u00e1le pracuj\u00ed v zahrani\u010d\u00ed. Uzav\u00edraj\u00ed dohody a p\u0159ij\u00edmaj\u00ed z\u00e1vazky
jm\u00e9nem org\u00e1n\u016f dan\u00e9ho st\u00e1tu a n\u011bkdy se st\u00e1vaj\u00ed ob\u011bt\u00ed zhor\u0161uj\u00edc\u00edch se vztah\u016f mezi st\u00e1ty. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt nap\u011bt\u00ed mezi \u010desk\u00fdm
republiky a Ruska, ke kter\u00e9mu do\u0161lo pot\u00e9, co se prok\u00e1zalo, \u017ee agenti rusk\u00e9 arm\u00e1dy
rozv\u011bdka v roce 2014 provedla diverzi v \u010desk\u00fdch zbrojovk\u00e1ch.
na druh\u00e9 stran\u011b poslanci zastupuj\u00ed tak\u00e9 st\u00e1tn\u00ed instituci - Sejm - a jednaj\u00ed otev\u0159en\u011bji a v\u00edce ne\u017e d\u0159\u00edve.
v tzv. m\u011bkk\u00e9 diplomacii, kter\u00e1 spo\u010d\u00edv\u00e1 v rozhovorech, p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed, lobbov\u00e1n\u00ed a vytv\u00e1\u0159en\u00ed
pozitivn\u00ed atmosf\u00e9ru pro spolupr\u00e1ci. N\u011bkdy se v diskus\u00edch objevuj\u00ed r\u016fzn\u00e9
n\u00e1zory na parlamentn\u00ed spolupr\u00e1ci. P\u0159\u00edkladem jsou rozd\u00edln\u00e9 p\u0159\u00edstupy
r\u016fzn\u00fdch frakc\u00ed v polsk\u00e9m parlamentu k m\u00edstu Polska v EU. Z\u00e1stupci
levi\u010d\u00e1ci a liber\u00e1lov\u00e9 jsou v\u011bt\u0161inou pro pos\u00edlen\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed autority EU t\u00edm, \u017ee se
p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed takzvanou federalizaci Unie, tj. podstatn\u00e9 zmen\u0161en\u00ed po\u010dtu \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f.
\u00faloha \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f. Na druh\u00e9 stran\u011b pravice podporuje zachov\u00e1n\u00ed EU.
jako svaz suver\u00e9nn\u00edch st\u00e1t\u016f organizovan\u00fdch podle vzoru konfederace, v n\u011bm\u017e existuj\u00ed
jsou oblasti ve\u0159ejn\u00e9ho \u017eivota, za kter\u00e9 je odpov\u011bdn\u00fd pouze vnitrost\u00e1tn\u00ed org\u00e1n. Proto,
prosazuje pos\u00edlen\u00ed \u00falohy vnitrost\u00e1tn\u00edch parlament\u016f \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f.
P\u0159\u00edm\u00e1 \u00fa\u010dast parlamentn\u00ed diplomacie na zahrani\u010dn\u00ed politice st\u00e1t\u016f m\u00e1
se v posledn\u00edch letech zv\u00fd\u0161il. Zde je n\u011bkolik d\u016fvod\u016f tohoto procesu. Za prv\u00e9, globalizace,
rychlej\u0161\u00ed tok informac\u00ed mezi lidmi a rostouc\u00ed diverzifikace mezin\u00e1rodn\u00ed komunikace (vedle tradi\u010dn\u00ed diplomacie se rozv\u00edj\u00ed ekonomick\u00e1, kulturn\u00ed a parlamentn\u00ed diplomacie). Za druh\u00e9, v posledn\u00edch 30 letech do\u0161lo k z\u00e1sadn\u00edm politick\u00fdm zm\u011bn\u00e1m.
se vyskytly ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b. Po rozpadu SSSR a Jugosl\u00e1vie bylo v\u00edce ne\u017e
20 zem\u00ed znovu z\u00edskalo nez\u00e1vislost, vytvo\u0159ilo suver\u00e9nn\u00ed struktury a upevnilo svou svobodu. V letech 2004 a 2008 se n\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto zem\u00ed p\u0159ipojily k Evropsk\u00e9 unii.
Unie. Zat\u0159et\u00ed, aby se zem\u011b Trojmo\u0159\u00ed mohly p\u0159ipojit k EU, dobrovoln\u011b souhlasily s t\u00edm, \u017ee budou
ztrat\u00ed p\u0159ibli\u017en\u011b 60 procent sv\u00fdch pravomoc\u00ed, a v d\u016fsledku toho se parlamenty t\u011bchto zem\u00ed
zem\u011b omezily svou suverenitu. Z tohoto d\u016fvodu se n\u00e1rodn\u00ed parlamenty sna\u017e\u00ed
pos\u00edlit svou roli z\u00e1stupce panovn\u00edka, lidu. \u010ctvrt\u00fd faktor
je nezn\u00e1m\u00e1 budoucnost Evropy a debata, kter\u00e1 za\u010dala o budoucnosti EU,
vyvolan\u00e9 snahou nejv\u011bt\u0161\u00edch zem\u00ed (tj. N\u011bmecka a Francie) uvalit na
ostatn\u00ed koncept \"v\u00edcerychlostn\u00ed Evropy\", zahrnuj\u00edc\u00ed zaveden\u00ed tzv.
\"\u010dlenstv\u00ed\", s n\u00edm\u017e nesouhlas\u00ed poslanci mnoha zem\u00ed. Dal\u0161\u00ed
je imperi\u00e1ln\u00ed postoj Putinova Ruska v\u016f\u010di st\u0159edoevropsk\u00fdm zem\u00edm.
a nedostatek rozhodn\u00e9 reakce org\u00e1n\u016f EU na tyto hrozby. Dal\u0161\u00edm argumentem je snaha o rozvoj parlamentn\u00ed spolupr\u00e1ce mezi ob\u010dany.
St\u0159edoevropsk\u00e9 st\u00e1ty po vzoru zem\u00ed Beneluxu nebo seversk\u00fdch zem\u00ed
Rady a vytvo\u0159it s\u00ed\u0165 meziparlamentn\u00ed spolupr\u00e1ce.
Parlamentn\u00ed diplomacie se stala zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00fdznamnou v osm\u00e9m Sejmu v letech 2015-
2019. tradi\u010dn\u00ed formy meziparlamentn\u00ed \u010dinnosti, jako jsou bilater\u00e1ln\u00ed skupiny, t\u00fdmy nebo
parlamentn\u00edch shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v r\u00e1mci mnohostrann\u00e9 spolupr\u00e1ce, byly pos\u00edleny. Nov\u00e9 form\u00e1ty, jako jsou st\u0159edoevropsk\u00e9 a v\u00fdchodoevropsk\u00e9 parlamentn\u00ed summity,
byla tak\u00e9 zah\u00e1jena konference \"Evropa Karpat\".
Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed formy parlamentn\u00ed diplomacie pat\u0159\u00ed:
\u25a0 bilater\u00e1ln\u00ed (dvoustrann\u00e1) spolupr\u00e1ce, kter\u00e1 se d\u011bl\u00ed na dva typy - dobrovoln\u00e9 skupiny
nebo parlamentn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed;
\u25a0 mnohostrann\u00e1 spolupr\u00e1ce, kter\u00e1 m\u00e1 rovn\u011b\u017e r\u016fznou povahu - od st\u00e1l\u00fdch delegac\u00ed
(parlamentn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed) na vzorce, jako je OBSE, NATO, Visegr\u00e1dsk\u00e1 skupina, a dal\u0161\u00ed.
Skupina T\u0159i mo\u0159e a Bukure\u0161\u0165sk\u00e1 dev\u00edtka.
Od roku 2011 je Sejm organiz\u00e1torem konference \"Evropa Karpat\" - cyklick\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed z\u00e1stupc\u016f r\u016fzn\u00fdch instituc\u00ed a organizac\u00ed.
ze st\u0159edoevropsk\u00fdch zem\u00ed v roce 2016.
Mezi nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed formy parlamentn\u00ed diplomacie osm\u00e9ho volebn\u00edho obdob\u00ed (2015-2019) pat\u0159\u00ed bilater\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ce, kter\u00e1 z\u00edskala zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznam.
se t\u0159emi zem\u011bmi:<\/p>\n\n\n\n
Polsko-Ma\u010farsko - tato spolupr\u00e1ce byla pov\u00fd\u0161ena na \u00farove\u0148 strategick\u00e9 spolupr\u00e1ce,
tj. spole\u010dn\u00e9 ur\u010dov\u00e1n\u00ed mezin\u00e1rodn\u00edch aktivit ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b a zejm\u00e9na v oblasti dopravy.
na \u00farovni Evropsk\u00e9 unie;
Polsko-Litevsko - p\u0159\u00edkladem \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 parlamentn\u00ed diplomacie bylo v\u00fdrazn\u00e9 zlep\u0161en\u00ed polsko-litevsk\u00fdch vztah\u016f;
\u25a0 Polsko-Gruzie - v roce 2017 se ve Var\u0161av\u011b uskute\u010dnilo setk\u00e1n\u00ed s gruz\u00ednsk\u00fdm prezidentem a p\u0159edsedou Evropsk\u00e9 komise
s p\u0159edsedou gruz\u00ednsk\u00e9ho parlamentu n\u00e1sledovalo rychl\u00e9 podeps\u00e1n\u00ed dohody o strategick\u00e9 spolupr\u00e1ci, kter\u00e1 vy\u00fastila ve svol\u00e1n\u00ed prvn\u00edho polsko-gruz\u00ednsk\u00e9ho setk\u00e1n\u00ed.
Parlamentn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v roce 2019.
Pokud jde o mnohostrannou spolupr\u00e1ci, je t\u0159eba vyzdvihnout nov\u00e9 form\u00e1ty nebo ty.
ji\u017e na m\u00edst\u011b, jeho\u017e \u00faloha se zv\u00fd\u0161ila: Visegr\u00e1dsk\u00e1 skupina, EUROWAW, T\u0159i mo\u0159e.
a \"Evropa Karpat\".
Visegr\u00e1dsk\u00e1 skupina (V4) - sdru\u017euje Polsko, Ma\u010farsko, \u010ceskou republiku a Slovensko.
a na Slovensku. Usiluje o prohlouben\u00ed spolupr\u00e1ce mezi t\u011bmito zem\u011bmi v evropsk\u00e9m prostoru.
politick\u00fd, hospod\u00e1\u0159sk\u00fd, bezpe\u010dnostn\u00ed a legislativn\u00ed syst\u00e9m. Mezi jej\u00ed c\u00edle pat\u0159\u00ed pos\u00edlen\u00ed suverenity, demokracie a svobody v regionu, budov\u00e1n\u00ed parlamentn\u00ed demokracie a modern\u00ed tr\u017en\u00ed ekonomiky. Zem\u011b V4 rovn\u011b\u017e usiluj\u00ed o zintenzivn\u011bn\u00ed politick\u00e9,
hospod\u00e1\u0159skou a kulturn\u00ed spolupr\u00e1ci v cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b.
EUROWAW, neboli st\u0159edoevropsk\u00e9 a v\u00fdchodoevropsk\u00e9 parlamentn\u00ed summity.
My\u0161lenka tohoto form\u00e1tu se zrodila z p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee v na\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Evropy by se parlamentn\u00ed spolupr\u00e1ce nem\u011bla omezovat pouze na Evropskou unii, tj. na t\u0159i st\u00e1ty.
Mo\u0159e nebo zem\u011b V4. Na v\u00fdchod od na\u0161ich hranic jsou p\u0159ece evropsk\u00e9 zem\u011b.
kter\u00e9 nemaj\u00ed dostate\u010dnou kapacitu pro tak rychl\u00fd rozvoj jako zem\u011b EU. Tyto str\u00e1nky
zem\u011b jsou vystaveny agresi Putinova imp\u00e9ria a m\u011bly by b\u00fdt podpo\u0159eny v.
ve jm\u00e9nu solidarity a p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee v\u0161ichni tvo\u0159\u00edme jednu velkou evropskou rodinu.
T\u0159i mo\u0159e - spolupr\u00e1ce 12 zem\u00ed EU v oblasti rozvoje infrastruktury, spolupr\u00e1ce v energetice a digitalizace. Tyto zem\u011b vytvo\u0159ily projekt T\u0159i mo\u0159e
Fond na podporu spole\u010dn\u00fdch projekt\u016f. Hlavn\u00edmi oblastmi z\u00e1jmu jsou rozvoj komunikac\u00ed, energetika a digitalizace. Forma spolupr\u00e1ce vznikla p\u0159ed n\u011bkolika lety
p\u0159ed rokem z iniciativy prezident\u016f Chorvatska a Polska v d\u016fsledku rostouc\u00edho z\u00e1jmu o Chorvatsko.
z\u00e1jem o spolupr\u00e1ci v na\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Evropy. V posledn\u00ed dob\u011b se tak\u00e9 objevuj\u00ed snahy o
z\u0159\u00eddit parlamentn\u00ed f\u00f3rum t\u0159\u00ed mo\u0159\u00ed.
\"Evropa Karpat\" - je s\u00e9rie mezin\u00e1rodn\u00edch konferenc\u00ed, kter\u00e9 po\u0159\u00e1d\u00e1 Evropsk\u00e1 komise.
polsk\u00fd Sejm ve spolupr\u00e1ci s r\u016fzn\u00fdmi institucemi. Tato setk\u00e1n\u00ed rozv\u00edjej\u00ed my\u0161lenku spolupr\u00e1ce mezi karpatsk\u00fdmi zem\u011bmi a po n\u011bkolik let i mezi cel\u00fdm regionem.
st\u0159edn\u00ed Evropy. Konference se konaj\u00ed na r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech: ka\u017edoro\u010dn\u011b v Przemy\u015blu.
a Krasiczyn, doned\u00e1vna v Krynici-Zdroji a nyn\u00ed v Karpaczi, v Regiet\u00f3w\u011b v oblasti, kde se nach\u00e1z\u00ed
N\u00edzk\u00e9 Beskydy, n\u011bkdy v zahrani\u010d\u00ed v Truskavci na Ukrajin\u011b nebo v S\u00e1rospataku v Ma\u010farsku.
Mezi \u00fa\u010dastn\u00edky jsou z\u00e1stupci vl\u00e1d a parlament\u016f, m\u00edstn\u00edch \u00fa\u0159ad\u016f a v\u011bdeck\u00fdch instituc\u00ed, studenti, nevl\u00e1dn\u00ed organizace, intelektu\u00e1lov\u00e9 a um\u011blci, stejn\u011b jako z\u00e1stupci dal\u0161\u00edch instituc\u00ed.
oby\u010dejn\u00ed lid\u00e9, kte\u0159\u00ed cht\u011bj\u00ed pracovat pro udr\u017eiteln\u00fd rozvoj Karpat a Evropy.
\u00da\u010dastn\u00edci diskutuj\u00ed o spole\u010dn\u00e9m d\u011bdictv\u00ed, politice, spolupr\u00e1ci mezi st\u00e1ty, ekonomice a civiliza\u010dn\u00edch idej\u00edch, soci\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch a jedine\u010dn\u00e9m kulturn\u00edm bohatstv\u00ed.
charakter na\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti Evropy. V pr\u016fb\u011bhu diskus\u00ed se objevuj\u00ed zaj\u00edmav\u00e9 n\u00e1pady: n\u00e1vrh na zalo\u017een\u00ed Karpatsk\u00e9 univerzity, sestaven\u00ed Karpatsk\u00e9 encyklopedie, nebo
spolupr\u00e1ce n\u011bkolika univerzit v r\u00e1mci projektu Collegium Carpathicum.
Setk\u00e1n\u00ed politik\u016f a v\u011bdc\u016f vy\u00fastila tak\u00e9 ve snahu o zalo\u017een\u00ed Karpatsk\u00e9ho spolku.
Strategie, kter\u00e1 po vzoru Dunajsk\u00e9, Alpsk\u00e9 nebo Baltsk\u00e9 strategie,
by napomohla udr\u017eiteln\u00e9mu rozvoji Karpat. Na konferenci 2020 p\u0159edstavila skupina v\u00edce ne\u017e 100 student\u016f z r\u016fzn\u00fdch zem\u00ed (od \u0158ecka po Loty\u0161sko) n\u00e1vrhy na vyu\u017eit\u00ed \u00fazem\u00ed pod\u00e9l rychlostn\u00ed silnice Via Carpathia, kter\u00e1 propojuje
severn\u00ed a ji\u017en\u00ed Evropy, stejn\u011b jako my\u0161lenka Karm\u00ednov\u00e9 cesty, kter\u00e1 vede ze severu na jih.
Solu\u0148 a\u017e Klajpeda, mezi pam\u00e1tky evropsk\u00e9 kultury.
Na ja\u0159e 2021, b\u011bhem online konference, byl nezanedbateln\u00fdm vrcholem.
\"Pozdravy sv\u011btu\", zas\u00edlan\u00e9 z r\u016fzn\u00fdch m\u00edst Karpat v podob\u011b
kr\u00e1tk\u00fdch nahr\u00e1vek \u0161\u00ed\u0159en\u00fdch online. Vystupovali v nich lid\u00e9 z r\u016fzn\u00fdch region\u016f:
um\u011blci, horolezci, sportovci, hor\u0161t\u00ed z\u00e1chran\u00e1\u0159i, region\u00e1ln\u00ed kapely, lidov\u00ed um\u011blci, ekologov\u00e9 a politici. My\u0161lenka zapsat cel\u00e9 Karpaty na map\u011b.
Vznikl tak\u00e9 seznam UNESCO a propagace ekologick\u00e9ho hesla \"Karpaty\".
bez plastu\". \"Karpatsk\u00e1 Evropa\" se stala obl\u00edbenou formou
parlamentn\u00ed \u010dinnost pro v\u0161echny kruhy ochotn\u00e9 spolupracovat.
P\u0159ed\u00e1v\u00e1me publikaci s popisem diskusn\u00edch panel\u016f.
z konference \"Evropa Karpat\", kter\u00e1 se konala v \u00fanoru 2022 v Krasiczyn\u011b,
obohacen\u00e9 o \u00favodn\u00ed texty k t\u00e9mat\u016fm, kter\u00e1 doprov\u00e1zela jedn\u00e1n\u00ed.
po mnoho let a kter\u00fdm se budeme v\u011bnovat v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch ro\u010dn\u00edc\u00edch konference.
Marek Kuchci\u0144ski
<\/p>\n\n\n\n