{"id":26377,"date":"2022-09-15T13:25:33","date_gmt":"2022-09-15T11:25:33","guid":{"rendered":"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/?p=26377"},"modified":"2022-09-15T13:56:16","modified_gmt":"2022-09-15T11:56:16","slug":"kluby-europy-karpat-sila-tkwi-we-wspolnocie-regionu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/cs\/wydarzenia\/kluby-europy-karpat-sila-tkwi-we-wspolnocie-regionu\/","title":{"rendered":"Kluby Karpatsk\u00e9 Evropy: S\u00edla je ve spole\u010denstv\u00ed regionu"},"content":{"rendered":"

Dne 6. z\u00e1\u0159\u00ed 2022 se v Karpaczi konalo zased\u00e1n\u00ed Programov\u00e9 rady Karpatsk\u00fdch evropsk\u00fdch klub\u016f. P\u0159edseda Rady a zahrani\u010dn\u00edho v\u00fdboru Sejmu RP Marek Kuchci\u0144ski<\/strong> p\u0159edstavil my\u0161lenku klub\u016f a informoval o setk\u00e1n\u00ed v Budape\u0161ti, kde prob\u011bhla debata mezi polskou a ma\u010farskou delegac\u00ed o vizi spolupr\u00e1ce v Evrop\u011b.<\/p>\n\n\n\n

P\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed upozornil na zkreslov\u00e1n\u00ed informac\u00ed v medi\u00e1ln\u00edm prostoru, kter\u00e9 \u010dasto vede k vz\u00e1jemn\u00e9mu nepochopen\u00ed mezi evropsk\u00fdmi n\u00e1rody, a proto bychom m\u011bli vytvo\u0159it diskusn\u00ed kluby Karpatsk\u00e9 Evropy, kde by se diskutovalo o v\u0161ech ot\u00e1zk\u00e1ch, v\u010detn\u011b t\u011bch obt\u00ed\u017en\u00fdch.<\/p>\n\n\n\n

Maciej Szymanowski<\/strong>, \u0159editel Felczakova institutu, zd\u016fraznil, \u017ee Karpatsk\u00e9 evropsk\u00e9 kluby slou\u017e\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm k zaji\u0161t\u011bn\u00ed komunikace, intelektu\u00e1ln\u00ed hork\u00e9 linky, v dob\u011b, kdy se nekonaj\u00ed velk\u00e9 konference. To je v t\u00e9to \u010d\u00e1sti Evropy dvojn\u00e1sob d\u016fle\u017eit\u00e9, zejm\u00e9na v dob\u011b prob\u00edhaj\u00edc\u00ed informa\u010dn\u00ed v\u00e1lky. V\u017edy je u\u017eite\u010dn\u00e9 m\u00edt informace z prvn\u00ed ruky a v\u011bd\u011bt, co se d\u011bje v sousedn\u00edch zem\u00edch a jak tato \u010d\u00e1st Evropy skute\u010dn\u011b vypad\u00e1, co\u017e z Visly nen\u00ed v\u017edy snadn\u00e9 poznat. Dir. Szymanowski p\u0159edlo\u017eil n\u00e1vrh na zasl\u00e1n\u00ed v\u00fdzvy lidem z oblasti v\u011bdy, kultury, m\u00e9di\u00ed a dal\u0161\u00edch n\u00e1zorov\u00fdch kruh\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Profesor Csaba Gy\u00f6rgy Kiss<\/strong> z Ma\u010farska diskutovali o p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9m pl\u00e1nu mezin\u00e1rodn\u00ed antologie Karpat, kter\u00e1 by zahrnovala v\u00fdb\u011br z n\u00e1rodn\u00edch literatur karpatsk\u00e9ho regionu a p\u0159ibl\u00ed\u017eila tak toto spole\u010dn\u00e9 m\u00edsto pam\u011bti v mnohostrann\u00e9 perspektiv\u011b. Slou\u017eila by p\u0159edev\u0161\u00edm jako zdroj znalost\u00ed pro mladou generaci a v\u0161echny z\u00e1jemce. Byl by pou\u017eiteln\u00fd na mnoha r\u016fzn\u00fdch \u00farovn\u00edch vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Profesor Jan Draus<\/strong>, historik z univerzity v Rzeszow\u011b, uvedl, \u017ee nejlep\u0161\u00ed by bylo, kdyby diskusi vedli historici, politologov\u00e9 a dal\u0161\u00ed akademici a politici jim naslouchali. V jednotliv\u00fdch kruz\u00edch, na r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata, samoz\u0159ejm\u011b p\u0159edem dohodnut\u00e1. Diskutovat by se mohlo nap\u0159\u00edklad o ned\u00e1vno vydan\u00e9 knize Bal\u00e1zse Orb\u00e1na o ma\u010farsk\u00e9 politice, kter\u00e1 vy\u0161la i v pol\u0161tin\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Mykhaylo Khariy<\/strong> z Centra pro transformaci uvedl, \u017ee spole\u010dn\u011b s ukrajinskou ob\u010danskou spole\u010dnost\u00ed a americk\u00fdmi intelektu\u00e1ly a kongresmany pracuj\u00ed na transformaci Ukrajiny. A velmi d\u016fle\u017eitou sou\u010d\u00e1st\u00ed tohoto pl\u00e1nu jsou zku\u0161enosti z Polska, tak\u017ee spolupracuj\u00ed s polsk\u00fdmi politiky a odborn\u00edky i na vytv\u00e1\u0159en\u00ed center pro transformaci, spolupr\u00e1ci a transformaci. - Sna\u017e\u00edme se rozv\u00edjet nov\u00e9 znalosti o transformaci a tyto znalosti by m\u011bly b\u00fdt p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny ukrajinsk\u00fdm politik\u016fm a dal\u0161\u00edm d\u016fle\u017eit\u00fdm \u010dlen\u016fm na\u0161\u00ed spole\u010dnosti, kte\u0159\u00ed se pod\u00edlej\u00ed na transforma\u010dn\u00edm procesu. Spolupracujeme s Ameri\u010dany a v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b spole\u010dn\u011b s panem Kuchcinskim vytvo\u0159\u00edme komunika\u010dn\u00ed kan\u00e1l s Ameri\u010dany, s Atlantickou radou, Severoatlantickou skupinou. A vytvo\u0159\u00edme komunika\u010dn\u00ed kan\u00e1l mezi poslanci ukrajinsk\u00e9ho parlamentu a polsk\u00e9ho Sejmu, polsk\u00fdmi experty a experty z Ameriky, Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f. A mysl\u00edm, \u017ee by to bylo pro Ukrajinu v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b u\u017eite\u010dn\u00e9. Nen\u00ed to strategie pro cel\u00fd region, je to strategie pouze pro Ukrajinu,\" \u0159ekl Charij.<\/p>\n\n\n\n

Jan Malicki<\/strong>, \u0159editel Centra v\u00fdchodn\u00edch studi\u00ed, pouk\u00e1zal na skute\u010dnost, \u017ee v na\u0161em st\u0159edoevropsk\u00e9m prostoru, respektive v \u0161ir\u0161\u00edm smyslu v prostoru mezi St\u0159edomo\u0159\u00edm a Trojmo\u0159\u00edm, je zapot\u0159eb\u00ed co nej\u0161ir\u0161\u00ed institucionalizace koncepce podnik\u016f, kter\u00fdm, pokud nejsou form\u00e1ln\u011b institucionalizov\u00e1ny, hroz\u00ed z\u00e1nik nebo zanikaj\u00ed. Zm\u00ednil, \u017ee za posledn\u00edch 30 let se jen v Polsku objevilo asi tucet vynikaj\u00edc\u00edch my\u0161lenek t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se V\u00fdchodu a jen n\u011bkolik z nich p\u0159e\u017eilo. Jednodu\u0161e proto, \u017ee kdy\u017e jednoho dne chyb\u00ed s\u00edla, nad\u0161en\u00ed, vytrvalost nebo pen\u00edze, zhrout\u00ed se i ty nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed instituce a koncepty. A pokud existuje instituce, je to obrovsk\u00e1 \u0161ance na p\u0159e\u017eit\u00ed. - Je mi ct\u00ed, \u017ee jsem se mohl pod\u00edlet na tvorb\u011b tohoto konceptu. Na m\u011b na\u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ipadla jen t\u0159etina \u00fakolu, a to vytvo\u0159en\u00ed mezin\u00e1rodn\u00ed \u0161koly pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed pracovn\u00edk\u016f st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy a samospr\u00e1vy. \u0158eknu to tak, \u017ee provozovatelem by byla Studie v\u00fdchodn\u00ed Evropy, ale vznikla by ve spojen\u00ed a pod patronac\u00ed a za \u00fa\u010dasti instituce, kter\u00e1 ji\u017e n\u011bkolik let existuje, a to Collegium Carpathicum,\" \u0159ekl \u0159editel Malicki.<\/p>\n\n\n\n

Krzysztof Szczerski<\/strong>, polsk\u00fd velvyslanec p\u0159i OSN, sd\u011blil, \u017ee m\u00e1me \u0161anci uspo\u0159\u00e1dat karpatskou v\u00fdstavu b\u011bhem p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho zased\u00e1n\u00ed Valn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed. Pro Karpaty je to o to v\u00fdjime\u010dn\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee p\u0159edsedou tohoto zased\u00e1n\u00ed je ma\u010farsk\u00fd diplomat. Ma\u010farsko bude v nadch\u00e1zej\u00edc\u00edm roce p\u0159edsedat Valn\u00e9mu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed OSN, tak\u017ee je o to v\u011bt\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost uskute\u010dnit toto setk\u00e1n\u00ed kolem v\u00fdstavy tak\u00e9 na ja\u0159e v New Yorku.<\/p>\n\n\n\n

Emanuelis Zingeris, poslanec Evropsk\u00e9ho parlamentu<\/strong> Hovo\u0159il o d\u011bdictv\u00ed Rzeczpospolit\u00e9 a osobnostech, kter\u00e9 po stalet\u00ed budovaly st\u0159edn\u00ed Evropu. - Co se t\u00fdk\u00e1 na\u0161eho d\u011bdictv\u00ed, kter\u00e9 budovalo, to nebylo Pohrani\u010d\u00ed, to bylo Vilnius, to byl Krakov, to bylo na\u0161e, to byl kr\u00e1l B\u00e1tory, a to bylo v\u0161echno spojen\u00e9 se v\u0161emi postavami a charaktery Emili\u00ed Platerovou, samoz\u0159ejm\u011b, a Kalinowsk\u00fdm, a p\u0159edt\u00edm samoz\u0159ejm\u011b, a Ko\u015bciuszkem, a stovkami, stovkami rodin, kter\u00e9 budovaly, rodin, kter\u00e9 budovaly, rodin na\u0161ich... to v\u0161echno budovaly. V tomto p\u0159\u00edpad\u011b, pros\u00edm, jestli m\u016f\u017eete napsat ve t\u0159et\u00edm bod\u011b o vztahu mezi st\u0159edn\u00ed Evropou a \u0159ekl bych anglicky: and special relationship to the Baltic states. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed vazby s pobaltsk\u00fdmi st\u00e1ty,\" \u0159ekl Zingeris.<\/p>\n\n\n\n

D\u00e9nes Andr\u00e1s Nagy<\/strong>, europeistka, vedouc\u00ed programu Visegrad College Plus, Institut strategick\u00fdch studi\u00ed, Ludovika uvedla, \u017ee budoucnost karpatsk\u00e9ho regionu z\u00e1vis\u00ed na dal\u0161\u00ed generaci l\u00eddr\u016f, a proto je d\u016fle\u017eit\u00e9 ka\u017edoro\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dat setk\u00e1n\u00ed v\u00fdjime\u010dn\u00fdch mlad\u00fdch osobnost\u00ed, aby na\u0161i budouc\u00ed l\u00edd\u0159i mohli nav\u00e1zat kontakty ji\u017e v ran\u00e9 f\u00e1zi sv\u00e9 kari\u00e9ry. Organizace turkick\u00fdch st\u00e1t\u016f, jej\u00edm\u017e \u010dlenem je Ma\u010farsko jako pozorovatel, po\u0159\u00e1d\u00e1 takov\u00e1 setk\u00e1n\u00ed pravideln\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Ma\u0142gorzata Jarosi\u0144ska-Jedynak<\/strong>St\u00e1tn\u00ed tajemn\u00edk Ministerstva pro fondy a region\u00e1ln\u00ed politiku zd\u016fraznil, \u017ee ministerstvo, kter\u00e9 je rovn\u011b\u017e zodpov\u011bdn\u00e9 za p\u0159\u00edpravu Karpatsk\u00e9 strategie a na t\u00e9to strategii intenzivn\u011b pracuje, pot\u0159ebuje podporu p\u0159i p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed rumunsk\u00e9 a \u010desk\u00e9 strany o v\u00fdznamu t\u00e9to iniciativy. Snahy o p\u0159ibl\u00ed\u017een\u00ed se k vytvo\u0159en\u00ed dal\u0161\u00ed makroregion\u00e1ln\u00ed strategie se pon\u011bkud zpomalily kv\u016fli aktivit\u00e1m, kter\u00e9 dnes prob\u00edhaj\u00ed na Ukrajin\u011b, ale pokra\u010duj\u00ed snahy o velmi siln\u00e9 zapojen\u00ed Rumun\u016f a \u010cech\u016f do t\u011bchto oblast\u00ed. Na region\u00e1ln\u00ed \u00farovni panuje shoda a nikdo tam nevid\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eky, kter\u00e9 by br\u00e1nily fungov\u00e1n\u00ed t\u011bchto strategi\u00ed, ale na politick\u00e9 a vl\u00e1dn\u00ed \u00farovni se objevuj\u00ed v\u011bt\u0161\u00ed obstrukce.<\/p>\n\n\n\n

Mykola Kniazhitsky<\/strong> Uvedl, \u017ee Ukrajina se sna\u017e\u00ed st\u00e1t \u010dlenem Evropsk\u00e9 unie. - Ji\u017e nyn\u00ed jsme kandid\u00e1ty a je to v\u00fdzva pro karpatsk\u00fd region. Podle n\u011bj budou m\u00edt karpatsk\u00e9 zem\u011b v Unii skute\u010dn\u00fd vliv a skute\u010dn\u00fd hlas d\u0159\u00edve ne\u017e ostatn\u00ed zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Zsolt N\u00e9meth,<\/strong> p\u0159edseda zahrani\u010dn\u00edho v\u00fdboru ma\u010farsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, \u0159ekl, \u017ee Marek Kuchcinski byl hnac\u00ed silou, motorem my\u0161lenky Karpatsk\u00e9 Evropy. V posledn\u00edch n\u011bkolika letech bylo Polsko velmi d\u016fle\u017eit\u00fdm hr\u00e1\u010dem, pokud jde o vytv\u00e1\u0159en\u00ed tohoto hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho prostoru prost\u0159ednictv\u00edm iniciativy III C. P\u0159inesla velmi konkr\u00e9tn\u00ed a praktick\u00e9 v\u00fdsledky. \u0158ekl tak\u00e9, \u017ee Ukrajina je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b pod \u00fatokem a st\u0159edn\u00ed Evropa se za ni mus\u00ed postavit. - Je to skute\u010dn\u011b z\u00e1sadn\u00ed ot\u00e1zka a na\u0161e podpora je naprosto nezbytn\u00e1. A na\u0161e suverenita je ohro\u017eena. Nejen rusk\u00fdmi vojsky, ale tak\u00e9 v\u00e1\u017enou hospod\u00e1\u0159skou kriz\u00ed. Vid\u00edme, jak rostou ceny energi\u00ed, co se d\u011bje, jak roste inflace, jak se dramaticky m\u011bn\u00ed \u00farokov\u00e9 sazby. Ve skute\u010dnosti se v\u0161e st\u00e1v\u00e1 nep\u0159edv\u00eddateln\u00fdm, nep\u0159edstavitelnou v\u00fdzvou. Mus\u00edme se proti tomu br\u00e1nit, proto\u017ee to tak\u00e9 r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby ohro\u017euje na\u0161i suverenitu. Jednou z takov\u00fdch hrozeb je nap\u0159\u00edklad nestabilita, soci\u00e1ln\u00ed nap\u011bt\u00ed, kter\u00e9 roste, c\u00edt\u00edme to. Po cel\u00e9 st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b se konaj\u00ed demonstrace, protesty. V Polsku se brzy uskute\u010dn\u00ed volby. Frustrace, kterou vid\u00edme ve spole\u010dnosti, je jist\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed, prvkem t\u00e9to situace. Soci\u00e1ln\u00ed nespokojenost, kter\u00e1 oslabuje na\u0161i suverenitu. Mus\u00edme si tak\u00e9 uv\u011bdomit, \u017ee existuje obrovsk\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed rostouc\u00edho zadlu\u017een\u00ed. V p\u0159edchoz\u00edch letech jsme se sna\u017eili n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vyrovnat s tlakem MMF a finan\u010dn\u00edch instituc\u00ed. Trochu se n\u00e1m to poda\u0159ilo, ale te\u010f se to vrac\u00ed. Na\u0161e suverenita m\u016f\u017ee b\u00fdt r\u016fzn\u00fdmi zp\u016fsoby ohro\u017eena a je velmi d\u016fle\u017eit\u00e1 pro st\u0159edoevropsk\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd prostor a pro karpatskou spolupr\u00e1ci,\" \u0159ekl Nemeth. P\u0159ipomn\u011bl tak\u00e9 diskusi v Budape\u0161ti za \u00fa\u010dasti mar\u0161\u00e1l\u016f Terleck\u00e9ho a Kuchcinsk\u00e9ho, Macieje Szymanowsk\u00e9ho a Bal\u00e1zse Orb\u00e1na. \u0160\u00ed\u0159en\u00ed my\u0161lenek a polsko-ma\u010farsk\u00fdch vztah\u016f je dob\u0159e na\u010dasovan\u00e9, diskusn\u00ed kluby, a to i karpatsk\u00e9, evropsk\u00e9, se mohou v t\u00e9to v\u011bci uk\u00e1zat jako velmi u\u017eite\u010dn\u00e9, v boji proti propagand\u011b a dezinformac\u00edm.<\/p>\n\n\n\n

Maty\u00e1\u0161 Zrno<\/strong>, \u0161\u00e9fredaktor port\u00e1lu Konzervativn\u00ed noviny, p\u0159ipomn\u011bl migra\u010dn\u00ed krizi, kter\u00e1 tak\u0159\u00edkaj\u00edc vr\u00e1tila Visegr\u00e1dskou skupinu zp\u011bt. Uk\u00e1zalo se, \u017ee dnes jsme v podobn\u00e9 situaci, proto\u017ee samoz\u0159ejm\u011b existuj\u00ed rozd\u00edly, v Ma\u010farsku je to te\u010f jinak, na Ukrajin\u011b je v\u00e1lka. To tu d\u0159\u00edve nebylo. Slovensko je n\u011bkde uprost\u0159ed, ale sou\u010dasn\u00e1 situace je takov\u00e1, \u017ee m\u00e1me v\u00e1lku a energetickou krizi. - N\u011bmecko je siln\u00fd soused \u010cesk\u00e9 republiky, nejbli\u017e\u0161\u00ed, ale pro\u010d bychom nemohli diverzifikovat a pos\u00edlit tak na\u0161i ekonomickou infrastrukturu t\u00edm, \u017ee bychom n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159enesli do st\u0159edn\u00ed Evropy, kde se nach\u00e1z\u00ed Svino\u00fast\u00ed,\" pt\u00e1 se Zrno. - Kdy\u017e jsem sem p\u0159ijel z \u010cesk\u00e9 republiky, uv\u011bdomil jsem si, jak obt\u00ed\u017en\u00e9 je dostat se autem nebo vlakem k polsk\u00fdm hranic\u00edm. Posledn\u00edch 30 let se v\u0161echny silnice stav\u011bly na z\u00e1pad, nikoliv na jih, tak\u017ee je to jeden z m\u00e1la p\u0159\u00edpad\u016f v historii, kdy m\u016f\u017eeme t\u011b\u017eit z pos\u00edlen\u00ed vztah\u016f s Polskem. N\u00e1\u0161 premi\u00e9r, kter\u00fd tam naho\u0159e diskutuje se sv\u00fdm polsk\u00fdm prot\u011bj\u0161kem o polsk\u00e9m zp\u016fsobu uva\u017eov\u00e1n\u00ed politick\u00e9 t\u0159\u00eddy v\u016f\u010di \u010cesk\u00e9 republice... Ale je to i na n\u00e1s, je to na n\u00e1s, abychom p\u0159i\u0161li s n\u011bjak\u00fdmi praktick\u00fdmi, konkr\u00e9tn\u00edmi koncepcemi, ne jenom s takov\u00fdmi voln\u00fdmi vizemi, debatami, \u017ee ano, bylo by to hezk\u00e9, ale je t\u0159eba k tomu p\u0159idat n\u011bco praktick\u00e9ho, aby to bylo ekonomick\u00e9, infrastrukturn\u00ed a m\u011blo to takov\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed c\u00edle,\" argumentoval redaktor.<\/p>\n\n\n\n

Prof. Marian Suplata<\/strong> Zd\u016fraznil, \u017ee na\u0161e zem\u011b mus\u00ed dr\u017eet p\u0159i sob\u011b. - Visegr\u00e1d je pro n\u00e1s v\u0161echny strategickou nutnost\u00ed a mrz\u00ed m\u011b, kdy\u017e vid\u00edm v m\u00e9 zemi nebo v jin\u00fdch visegr\u00e1dsk\u00fdch zem\u00edch hlasy, kter\u00e9 tvrd\u00ed opak. Usilovat o partnerstv\u00ed s jin\u00fdmi zem\u011bmi je jednodu\u0161e nezodpov\u011bdn\u00e9. Stejn\u011b jako jsme se vraceli k syst\u00e9mu CEFTA, nem\u011blo by to samoz\u0159ejm\u011b automaticky v\u00e9st k zanedb\u00e1n\u00ed konceptu sjednocen\u00e9 Evropy. Je to skute\u010dn\u011b my\u0161lenka Evropy, Schumanova my\u0161lenka, kter\u00e1 stoj\u00ed na velmi pevn\u00fdch z\u00e1kladech, a my v\u017edycky argumentujeme t\u00edm, \u017ee z\u00e1klady jsou skute\u010dn\u011b pevn\u00e9. Nejen Schuman, ale i Adenauer, De Gasperi. Konrad Adenauer u\u010dinil na bruselsk\u00e9 konferenci v roce 1996 velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed: Evropsk\u00e9 spole\u010denstv\u00ed nesm\u00ed b\u00fdt pro \u010dlensk\u00e9 st\u00e1ty tvrd\u00fdm korzetem, ale m\u011blo by slou\u017eit jejich rozvoji, a to je jin\u00e1 v\u011bc. Toto je velmi d\u016fle\u017eit\u00fd Adenauer\u016fv cit\u00e1t. A kdy\u017e se pod\u00edv\u00e1m na text prohl\u00e1\u0161en\u00ed, zd\u00e1 se, \u017ee je opravdu nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fd. Nem\u011blo by se jednat o pevn\u00fd korzet. M\u011bla by b\u00fdt ku prosp\u011bchu rozvoje jednotliv\u00fdch \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f, a\u0165 u\u017e jsou mal\u00e9 nebo velk\u00e9. Jak ji\u017e navrhl velvyslanec Szczerski, tak\u00e9 z diplomatick\u00e9 komunity,\" \u0159ekl Suplata.<\/p>\n\n\n\n

Prof. Igor Cependa<\/strong> tvrdil, \u017ee v\u00e1lka a pandemie naru\u0161ily mnoho v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 souvisej\u00ed s hodnocen\u00edm realizace tohoto d\u016fle\u017eit\u00e9ho projektu, ale vytvo\u0159ila se dobr\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed univerzity. - V leto\u0161n\u00edm roce se dokon\u010duje p\u0159eshrani\u010dn\u00ed projekt Polsko-Ukrajina-B\u011blorusko 2012-2020, prvn\u00ed etapa: rekonstrukce b\u00fdval\u00e9 observato\u0159e Var\u0161avsk\u00e9 univerzity na ho\u0159e Pop Ivan, mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdzkumn\u00e9 centrum, observato\u0159. Ji\u017e letos za\u010dne fungovat jako v\u00fdzkumn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed, proto\u017ee se n\u00e1m bez ohledu na v\u00e1lku poda\u0159ilo v r\u00e1mci grantu koupit meteorologick\u00e9 vybaven\u00ed od finsk\u00e9 firmy, kter\u00e1 n\u00e1m ho dod\u00e1v\u00e1, za 60 000 eur. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee toto za\u0159\u00edzen\u00ed u\u017e bude na observato\u0159i a bude to p\u0159\u00edsp\u011bvek na\u0161\u00ed univerzity k realizaci konceptu Karpatsk\u00e9 Evropy, proto\u017ee na Slovensku na Lomnick\u00e9m \u0161t\u00edt\u011b, kter\u00fd je vysok\u00fd 2600 metr\u016f, je observato\u0159 a meteorologick\u00e1 stanice, bude tam druh\u00e1 meteorologick\u00e1 stanice nad 2000 metr\u016f, kter\u00e1 bude zprovozn\u011bna a samoz\u0159ejm\u011b to bude v\u00fdkonn\u00e9 v\u00fdzkumn\u00e9 centrum pro ukrajinsk\u00e9, polsk\u00e9 a samoz\u0159ejm\u011b karpatsk\u00e9 univerzity,\" \u0159ekl rektor Cependa.<\/p>\n\n\n\n

.foto: Marta Olejnik<\/p>\n\n\n\n

\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n
\"\"<\/a><\/figure>\n\n\n\n