XXXIII. konference \"Evropa Karpat\", kter\u00e1 se tradi\u010dn\u011b kon\u00e1 pod z\u00e1\u0161titou Sejmu Polsk\u00e9 republiky - ve spolupr\u00e1ci s parlamenty a institucemi nejen karpatsk\u00fdch zem\u00ed, ale i st\u0159edn\u00ed Evropy v nej\u0161ir\u0161\u00edm slova smyslu - byla svol\u00e1na ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed situaci. P\u016fvodn\u011b se m\u011bl konat na Ukrajin\u011b - v Jarem\u010di ve V\u00fdchodn\u00edch Karpatech, pobl\u00ed\u017e \u010cern\u00e9 hory, ale prob\u00edhaj\u00edc\u00ed v\u00e1lka tyto pl\u00e1ny zhatila. Setk\u00e1v\u00e1me se tedy v pohostinn\u00e9m a kr\u00e1sn\u00e9m Krasiczynu. <\/p>\n\n\n\n
Ohl\u00e9dneme-li se zp\u011bt a vr\u00e1t\u00edme-li se na chv\u00edli i do dob, kdy k\u0159es\u0165anstv\u00ed ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b p\u0159ijalo Polsko, Kyjevsk\u00e1 Rus, Uhry nebo \u010cesk\u00e1 republika, vid\u00edme, \u017ee v ka\u017ed\u00e9 n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed generaci a stolet\u00ed existuje \u0159ada p\u0159\u00edklad\u016f spolupr\u00e1ce vynikaj\u00edc\u00edch lid\u00ed z t\u011bchto zem\u00ed navzdory politick\u00fdm spor\u016fm, rozd\u00edln\u00fdm z\u00e1jm\u016fm vl\u00e1dc\u016f a odli\u0161n\u00fdm n\u00e1bo\u017eenstv\u00edm, p\u0159\u00edklad\u016f v\u00fdznamn\u00fdch okolnost\u00ed a ud\u00e1lost\u00ed spojen\u00fdch s na\u0161\u00ed \u010d\u00e1st\u00ed Evropy - d\u00e1vaj\u00edc\u00edch j\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a jedine\u010dn\u00e9 rysy, kter\u00e9 byly mnohokr\u00e1t pops\u00e1ny. Jsou mezi nimi prvky, kter\u00e9 dokonce podporuj\u00ed st\u0159edoevropskou spolupr\u00e1ci a kter\u00e9 stoj\u00ed za to dnes p\u0159ipomenout. <\/p>\n\n\n\n
St\u0159edn\u00ed Evropa z\u016fst\u00e1v\u00e1 rozd\u011blena hranicemi. Nedaleko odtud, asi dvan\u00e1ct kilometr\u016f odtud, se nach\u00e1z\u00ed hranice Evropsk\u00e9 unie. D\u00edky proz\u0159etelnosti a lidem - politik\u016fm z Polska, Ma\u010farska, Slovenska, \u010cesk\u00e9 republiky, Litvy, Loty\u0161ska, Estonska, Rumunska nebo Bulharska - jsou tyto zem\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed Evropsk\u00e9 unie od roku 2004 nebo nejpozd\u011bji od roku 2007. Tak jsme se dostali z vlivu Moskvy. Jin\u00ed jsou v\u0161ak st\u00e1le uvnit\u0159. V m\u00edru jsme obnovili na\u0161e st\u00e1ty a upevnili na\u0161i nez\u00e1vislost ve vnitrost\u00e1tn\u00edch sporech a sporech uvnit\u0159 EU - jak bych to \u0159ekl j\u00e1. Na Ukrajin\u011b se pravideln\u011b bojuje. Proto se dnes na\u0161e konference z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u011bnuje v\u00e1lce na Ukrajin\u011b a v\u0161em jej\u00edm d\u016fsledk\u016fm. <\/p>\n\n\n\n
Dnes, 13. kv\u011btna, se v Krasiczyn\u011b setk\u00e1v\u00e1me tak\u00e9 u p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdznamn\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed. P\u0159esn\u011b p\u0159ed 150 lety byla otev\u0159ena prvn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165 a za\u010dal jezdit osobn\u00ed vlak z Przemy\u015blu do Chyr\u00f3w a d\u00e1le do Budape\u0161ti. V t\u00e9 dob\u011b neexistovaly hranice EU, tak\u017ee bylo mo\u017en\u00e9 voln\u011b cestovat do Chyr\u00f3w a d\u00e1le: do Rumunska, Ma\u010farska atd. Proto se sch\u00e1z\u00edme na mezin\u00e1rodn\u00ed \u00farovni, abychom hovo\u0159ili tak\u00e9 o sousedsk\u00e9 spolupr\u00e1ci, o spolupr\u00e1ci mezi n\u00e1rody, abychom hledali to, co n\u00e1s spojuje a vz\u00e1jemn\u011b posiluje. Chceme se s v\u00e1mi pod\u011blit o na\u0161e \u00favahy a dojmy. Pamatujme, \u017ee kdy\u017e mluv\u00edme o p\u0159\u00edtomnosti, mluv\u00edme a mysl\u00edme tak\u00e9 na budoucnost. <\/p>\n\n\n\n
N\u011bkter\u00e9 ud\u00e1losti nebo t\u00e9mata t\u00e9to konference budou velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, jin\u00e9 d\u016fle\u017eit\u00e9 a dal\u0161\u00ed pon\u011bkud tradi\u010dn\u00ed. V\u017edy diskutujeme o infrastruktu\u0159e a tak\u00e9 o evropsk\u00fdch fondech. O transformaci a rekonstrukci Ukrajiny (panelov\u00e1 diskuse v\u011bnovan\u00e1 t\u00e9to problematice bude zakon\u010den\u00edm na\u0161\u00ed konference) v\u0161ak budeme hovo\u0159it poprv\u00e9. P\u0159edstaveny budou tak\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed pl\u00e1ny budouc\u00ed transformace. <\/p>\n\n\n\n
O projektu Collegium Carpathicum budeme mluvit nov\u011b. Budeme tak\u00e9 hovo\u0159it o rozmanitosti karpatsk\u00e9 Evropy, o civiliza\u010dn\u00edch cest\u00e1ch, kter\u00e9 jsou pro n\u00e1s nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, proto\u017ee spojuj\u00ed nejen V\u00fdchod a Z\u00e1pad, ale tak\u00e9 Sever a Jih. <\/p>\n\n\n\n
A to v\u0161e v karpatsk\u00e9 oblasti, v kraji n\u00e1dhern\u00e9 rozmanitosti, kter\u00e1 s sebou p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed nejen velk\u00e9 p\u0159\u00edrodn\u00ed bohatstv\u00ed, bohatstv\u00ed fauny a fl\u00f3ry, ale tak\u00e9 jedine\u010dn\u00e9 bohatstv\u00ed lid\u00ed a jejich odv\u00e1\u017en\u00fdch my\u0161lenek. Lid\u00e9, kte\u0159\u00ed bohat\u011b \u010derpaj\u00ed z d\u011bdictv\u00ed minulosti a buduj\u00ed budoucnost: novou identitu karpatsk\u00e9 Evropy v dob\u011b velk\u00fdch nov\u00fdch v\u00fdzev.<\/p>\n\n\n\n
Marek Kuchci\u0144ski<\/p>\n\n\n\n