Prvn\u00edho st\u0159ede\u010dn\u00edho panelu se z\u00fa\u010dastnili z\u00e1stupci Polska, Litvy, \u010cesk\u00e9 republiky, Slovenska, Ma\u010farska a Moldavska. \u00da\u010dastn\u00edci panelu diskutovali o spolupr\u00e1ci v regionu v posledn\u00edch t\u0159ech desetilet\u00edch, spole\u010dn\u00fdch c\u00edlech a v\u00fdzv\u00e1ch.<\/p>\n\n\n\n
Diskusi zah\u00e1jil Ryszard Terlecki, m\u00edstop\u0159edseda Sejmu. - M\u00e1me velmi dobr\u00e9 n\u00e1pady, nap\u0159\u00edklad V4, Tri-City. Na\u0161e spolupr\u00e1ce v regionu se rozv\u00edj\u00ed. Pot\u00fdk\u00e1me se v\u0161ak s n\u011bkolika probl\u00e9my. Na jedn\u00e9 stran\u011b jde o p\u0159ijet\u00ed zem\u00ed, kter\u00e9 usiluj\u00ed o vstup do EU, a EU nechce p\u0159ij\u00edmat nov\u00e9 zem\u011b. To je pro aspiruj\u00edc\u00ed zem\u011b velk\u00fd probl\u00e9m, proto\u017ee n\u011bkter\u00e9 z nich ji\u017e o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed EU splnily. V t\u011bchto zem\u00edch roste netrp\u011blivost,\" zhodnotil Ryszard Terlecki, kter\u00fd dodal, \u017ee v EU nab\u00fdv\u00e1 na s\u00edle my\u0161lenka vybudov\u00e1n\u00ed jednotn\u00e9ho st\u00e1tu a dvou- \u010di dokonce t\u0159\u00edrychlostn\u00ed Evropy. - Mus\u00edme spolupracovat. M\u00e1me spole\u010dn\u00fd z\u00e1jem bez ohledu na politickou orientaci. Ve v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti Evropy se tak\u00e9 pot\u00fdk\u00e1me s probl\u00e9mem dekadence, s pokusy zni\u010dit hodnoty, na nich\u017e byla civilizace postavena,\" \u0159ekl m\u00edstop\u0159edseda Sejmu.<\/p>\n\n\n\n
M\u00edstop\u0159edseda moldavsk\u00e9ho parlamentu Mihail Pop\u0219oi zase zhodnotil, \u017ee jeho zem\u011b je na cest\u011b k demokracii a evropsk\u00e9 integraci. - V EU m\u00e1me siln\u00e9 partnery, kter\u00fdm d\u016fv\u011b\u0159ujeme. Vn\u00edmaj\u00ed v\u00fdznam evropsk\u00e9 integrace Moldavska. Chceme vytvo\u0159it podm\u00ednky pro to, abychom se stali sou\u010d\u00e1st\u00ed evropsk\u00e9 rodiny. Pokud se zept\u00e1te Moldavan\u016f, neexistuje \u017e\u00e1dn\u00e1 alternativa, strategie je jasn\u00e1, evropsk\u00e1 integrace je vn\u00edm\u00e1na jako z\u00e1ruka rozvoje, upevn\u011bn\u00ed demokracie, je sou\u010d\u00e1st\u00ed na\u0161\u00ed politick\u00e9 DNA. Kdy\u017e prezident Andrzej Duda p\u0159ed n\u011bkolika dny nav\u0161t\u00edvil Moldavsko a z\u00fa\u010dastnil se oslav Dne nez\u00e1vislosti Moldavska, bylo to pro n\u00e1s nesm\u00edrn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, vid\u011bli jsme podporu v regionu, v EU. Chceme s Polskem navazovat st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed spolupr\u00e1ci - zd\u016fraznil moldavsk\u00fd politik.<\/p>\n\n\n\n
- Pro m\u011b je to symbolick\u00e1 ud\u00e1lost. Karpatsk\u00e1 Evropa ukazuje, jak vypad\u00e1 nov\u00fd smysl spolupr\u00e1ce Visegr\u00e1dsk\u00e9 \u010dty\u0159ky. M\u00edstn\u00ed spolupr\u00e1ce uk\u00e1zala, co je skute\u010dn\u00e1 subsidiarita. V Bruselu \u017eij\u00ed elity odtr\u017een\u00e9 od reality a vznik\u00e1 demokratick\u00fd deficit. V p\u0159\u00edpad\u011b karpatsk\u00e9 Evropy je tomu naopak. Jedn\u00e1 se o iniciativu zdola nahoru, kter\u00e1 p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed v\u00fdsledky. D\u00edky t\u011bmto konferenc\u00edm jsme vrhli siln\u011bj\u0161\u00ed sv\u011btlo na zaostal\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed regiony,\" \u0159ekl dal\u0161\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk tohoto panelu, Rich\u00e1rd H\u00f6rcsik, p\u0159edseda v\u00fdboru pro z\u00e1le\u017eitosti EU ma\u010farsk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n
Na druh\u00e9 stran\u011b Martin Fronc, b\u00fdval\u00fd ministr \u0161kolstv\u00ed a v\u011bdy Slovenska, uvedl, \u017ee projekt EU hodnot\u00ed pozitivn\u011b. - Na\u0161im zem\u00edm to p\u0159ineslo v\u00fdhody. To, \u017ee z n\u00ed m\u00e1me prosp\u011bch, neznamen\u00e1, \u017ee nebudeme otev\u0159en\u011b mluvit o probl\u00e9mech, kter\u00e9 se ve fungov\u00e1n\u00ed EU vyskytuj\u00ed. Probl\u00e9my v Evrop\u011b se \u0159e\u0161\u00ed diskus\u00ed, m\u00e1me spole\u010dnou tradici, historii. Stoj\u00ed za to uva\u017eovat o form\u00e1ln\u00edm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed skupiny V4. Oce\u0148ujeme iniciativy Polska - dodal.<\/p>\n\n\n\n
Bogus\u0142aw Sonik, \u010dlen delegace Sejmu a Sen\u00e1tu v Parlamentn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Rady Evropy, zd\u016fraznil, \u017ee je pro region\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ci. - Nic nestoj\u00ed v cest\u011b zaveden\u00ed takov\u00e9ho stupn\u011b rychlosti, jak\u00fd jsme si stanovili. Nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed je definovat spole\u010dn\u00e9 z\u00e1jmy, vystupovat jednotn\u011b a realizovat konkr\u00e9tn\u00ed projekty,\" \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n
V t\u00e9to \u010d\u00e1sti konference vystoupil tak\u00e9 Emanuelis Zingeris, \u010dlen zahrani\u010dn\u00edho v\u00fdboru litevsk\u00e9ho Seimasu. - Mus\u00edme vyu\u017e\u00edt d\u011bdictv\u00ed Rzeczpospolit\u00e9 k budov\u00e1n\u00ed Evropsk\u00e9 unie a obran\u011b demokratick\u00fdch hodnot - poznamenal.<\/p>\n\n\n\n
Jan Draus, p\u0159edseda kolegia IPN, shrnul diskusi v tomto panelu.<\/p>\n\n\n\n
Diskusi v prvn\u00ed \u010d\u00e1sti dne\u0161n\u00edho zased\u00e1n\u00ed moderoval Maciej Szymanowski, \u0159editel Institutu polsko-ma\u010farsk\u00e9 spolupr\u00e1ce Wac\u0142awa Felczaka.<\/p>\n\n\n\n
Evropsk\u00e1 politika sousedstv\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n Druh\u00fd panel se zab\u00fdval mimo jin\u00e9 v\u00fdchodn\u00edm a ji\u017en\u00edm rozm\u011brem evropsk\u00e9 politiky sousedstv\u00ed, podobnostmi a sporn\u00fdmi ot\u00e1zkami, jako\u017e i humanit\u00e1rn\u00ed a rozvojovou pomoc\u00ed a zapojen\u00edm st\u00e1t\u016f do \u0159e\u0161en\u00ed imigra\u010dn\u00ed krize, v\u010detn\u011b ochrany vn\u011bj\u0161\u00edch hranic EU.<\/p>\n\n\n\n Diskusi v tomto panelu zah\u00e1jila m\u00edstop\u0159edsedkyn\u011b Sejmu Ma\u0142gorzata Gosiewska. - M\u00e1me zm\u011bnu. A to je dobr\u00fd sign\u00e1l v migra\u010dn\u00ed politice EU. Znamen\u00e1 to p\u0159ijet\u00ed polsk\u00e9 pozice. Mluv\u00edme o uprchl\u00edc\u00edch a ekonomick\u00fdch migrantech z Ukrajiny, kte\u0159\u00ed na\u0161i zemi obohacuj\u00ed a jsou pot\u0159ebn\u00ed. Probl\u00e9mem, kter\u00fd nar\u016fst\u00e1, je vlna migrant\u016f nebo t\u011b\u017eko definovateln\u00fdch osob, kter\u00e9 se nach\u00e1zej\u00ed na hranic\u00edch s B\u011bloruskem - uvedla m\u00edstop\u0159edsedkyn\u011b Gosiewsk\u00e1. - To, co se d\u011bje na Ukrajin\u011b, v Donbasu a B\u011blorusku, ukazuje na rozvrat instituc\u00ed, mezin\u00e1rodn\u00edch organizac\u00ed, jako je Mezin\u00e1rodn\u00ed v\u00fdbor \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, OBSE, a m\u011bkkost z\u00e1padn\u00edch politik\u016f. V\u00edme, co se d\u011bje v Rusk\u00e9 federaci a v B\u011blorusku. V t\u00e9to \u010d\u00e1sti Evropy o tom mus\u00edme mluvit o to d\u016frazn\u011bji, o to v\u00edce spolupracovat a vystupovat na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b spole\u010dn\u00fdm hlasem,\" uvedla m\u00edstop\u0159edsedkyn\u011b Gosiewsk\u00e1.<\/p>\n\n\n\n O gruz\u00ednsk\u00e9m pohledu na evropskou politiku sousedstv\u00ed hovo\u0159ila Maka Bochorishvili, p\u0159edsedkyn\u011b V\u00fdboru pro evropskou integraci v gruz\u00ednsk\u00e9m parlamentu. - V\u00fdchodn\u00ed partnerstv\u00ed je v sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b velmi r\u016fznorod\u00fd region, ale je to tak\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitost pro nov\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti. Z\u00e1rove\u0148 pozorujeme rostouc\u00ed p\u0159\u00edtomnost Ruska v regionu, vid\u00edme, jak chov\u00e1n\u00ed Ruska ovliv\u0148uje bezpe\u010dnost. Pozorujeme tak\u00e9 fenom\u00e9n \u00fanavy z t\u00e9matu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed EU. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee budoucnost st\u0159edn\u00ed Evropy nelze posuzovat odd\u011blen\u011b od budoucnosti Evropy jako celku. T\u00e9mata tohoto regionu by m\u011bla b\u00fdt zahrnuta do strategie EU - zd\u016fraznila.<\/p>\n\n\n\n V diskusi vystoupil tak\u00e9 Bj\u00f6rn S\u00f6der, \u010dlen delegace Riksdagu p\u0159i OBSE a MV NATO. - Ze \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho pohledu jsme p\u0159\u00edliv migrant\u016f do Evropy poc\u00edtili velmi v\u00fdrazn\u011b. Migra\u010dn\u00ed krize zm\u011bnila \u0160v\u00e9dsko i na\u0161i spole\u010dnost. Dnes pat\u0159\u00edme k zem\u00edm s nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00edrou kriminality p\u00e1chan\u00e9 st\u0159eln\u00fdmi zbran\u011bmi. Dostali jsme se do kontaktu s \u00fapln\u011b jinou kulturou. Jsem vd\u011b\u010dn\u00fd, \u017ee Polsko a dal\u0161\u00ed zem\u011b projevuj\u00ed velmi jasn\u00fd postoj k ochran\u011b hranic EU,\" \u0159ekl poslanec \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho parlamentu.<\/p>\n\n\n\n - Rumunsko je aktivn\u00edm a d\u016fsledn\u00fdm spojencem my\u0161lenky evropsk\u00e9 integrace. V t\u00e9to podpo\u0159e se odvol\u00e1v\u00e1me na na\u0161e z\u00e1kladn\u00ed \u00fastavn\u00ed ustanoven\u00ed, kter\u00e1 hovo\u0159\u00ed o udr\u017eov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch sousedsk\u00fdch vztah\u016f s na\u0161imi sousedy. V\u0161echny instituce podporuj\u00ed my\u0161lenku udr\u017eov\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch vztah\u016f s na\u0161imi sousedy. Na v\u00fdchod\u011b a jihu se st\u00e1le pot\u00fdk\u00e1me s v\u00e1\u017en\u00fdmi probl\u00e9my v oblasti migrace a klimatu. M\u011bli bychom jednat spole\u010dn\u011b,\" zd\u016fraznil George-Cristian Tu\u021b\u0103, \u010dlen v\u00fdboru pro evropsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti rumunsk\u00e9ho parlamentu.<\/p>\n\n\n\n Na z\u00e1v\u011br diskuse vystoupil Pawe\u0142 Latuszko z Koordina\u010dn\u00ed rady pro p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed moci v B\u011blorusku. - Pokud mluv\u00edme o politice v\u00fdchodn\u00edho sousedstv\u00ed, byla zam\u011b\u0159ena na rozvoj spolupr\u00e1ce se sousedn\u00edmi zem\u011bmi EU. Dnes Luka\u0161enk\u016fv re\u017eim fakticky pozastavil svou \u00fa\u010dast v programu V\u00fdchodn\u00edho partnerstv\u00ed, iluzorn\u00ed syst\u00e9m sd\u00edlen\u00ed moci byl poru\u0161en a pro rozvoj politiky sousedstv\u00ed neexistuje \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00e1klad. EU nem\u00e1 \u017e\u00e1dnou strategii pro \u0159e\u0161en\u00ed krize v B\u011blorusku. Nejedn\u00e1 se ji\u017e pouze o krizi vnit\u0159n\u00ed, ale o krizi evropskou a region\u00e1ln\u00ed. Tento konflikt je vn\u00edm\u00e1n jako hybridn\u00ed v\u00e1lka proti EU. Je to zkou\u0161ka vytrvalosti cel\u00e9 Evropy - \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n Diskusi moderoval Arkadiusz Mularczyk, p\u0159edseda delegace Sejmu a Sen\u00e1tu v Parlamentn\u00edm shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed Rady Evropy.<\/p>\n\n\n\n Dopad Zelen\u00e9 dohody na dopravn\u00ed politiku ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b<\/strong><\/p>\n\n\n\n V tomto bod\u011b diskutovali panelist\u00e9 mimo jin\u00e9 o Evropsk\u00e9 zelen\u00e9 dohod\u011b v kontextu vytv\u00e1\u0159en\u00ed udr\u017eiteln\u00e9ho dopravn\u00edho syst\u00e9mu v karpatsk\u00e9m regionu.<\/p>\n\n\n\n - Bez efektivn\u00ed infrastruktury nen\u00ed mo\u017en\u00fd modern\u00ed a stabiln\u00ed rozvoj zem\u00ed. V Polsku jsme si toho v\u011bdomi, a proto vl\u00e1da p\u0159ij\u00edm\u00e1 opat\u0159en\u00ed ke zv\u00fd\u0161en\u00ed efektivity komunikac\u00ed, zejm\u00e9na silnic, v na\u0161\u00ed zemi. P\u0159ipravili jsme n\u00e1vrh nov\u00e9ho programu v\u00fdstavby st\u00e1tn\u00edch silnic a d\u00e1lnic, na kter\u00fd vy\u010dlen\u00edme 65 miliard eur. Zajistili jsme zdroje financov\u00e1n\u00ed. Tyto prost\u0159edky budou pou\u017eity mimo jin\u00e9 na propojen\u00ed silnic v Evrop\u011b. P\u0159\u00edkladem realizovan\u00fdch projekt\u016f jsou Via Carpatia a rychlostn\u00ed silnice S3 - \u0159ekl ministr infrastruktury Andrzej Adamczyk ve sv\u00e9m projevu p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed panelu.<\/p>\n\n\n\n Slovinsk\u00fd pohled na v\u011bc prezentoval vedouc\u00ed ministerstva infrastruktury Jernej Vrtovec. - Pokud chceme dos\u00e1hnout dekarbonizace, je doprava nezbytn\u00fdm odv\u011btv\u00edm. Toto odv\u011btv\u00ed zas\u00e1hla pandemie a my ho mus\u00edme obnovit. Chceme tak\u00e9 vytvo\u0159it s\u00ed\u0165 vlak\u016f, kter\u00e1 propoj\u00ed evropsk\u00e9 metropole. Mus\u00edme se p\u0159ipravit na mo\u017en\u00e9 budouc\u00ed krize, na\u0161e trhy mus\u00ed b\u00fdt odoln\u00e9,\" \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n Diskuse o evropsk\u00e9 doprav\u011b se z\u00fa\u010dastnil tak\u00e9 Andrej Dole\u017eal, slovensk\u00fd ministr dopravy a v\u00fdstavby. - Via Carpatia je pro v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1st Slovenska mimo\u0159\u00e1dn\u011b d\u016fle\u017eit\u00fdm projektem, proto\u017ee m\u00e1 potenci\u00e1l hospod\u00e1\u0159sk\u00e9ho r\u016fstu. Nav\u00edc jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee vybudujeme nejen vysokorychlostn\u00ed \u017eeleznici mezi zem\u011bmi V4, ale \u017ee se n\u00e1m poda\u0159\u00ed propojit i dal\u0161\u00ed zem\u011b, nap\u0159\u00edklad Litvu a Slovinsko, co\u017e n\u00e1m umo\u017en\u00ed vytvo\u0159it \u0161ir\u0161\u00ed koridor vysokorychlostn\u00ed \u017eeleznice - \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n N\u00e1m\u011bstek ministra dopravy \u010cesk\u00e9 republiky Jan Sechter pouk\u00e1zal na jednomyslnost Visegr\u00e1dsk\u00e9 skupiny v ot\u00e1zce zelen\u00e9 dopravy. - Doprava m\u00e1 v ekonomice rozhoduj\u00edc\u00ed v\u00fdznam, nap\u0159\u00edklad z hlediska mobility a trhu pr\u00e1ce. Vysokorychlostn\u00ed \u017eeleznice m\u00e1 z\u00e1rove\u0148 vliv na konkurenceschopnost cel\u00e9 ekonomiky, n\u00e1kladn\u00ed dopravy. Jedn\u00e1 se o visegr\u00e1dsk\u00fd projekt \u010d. 1 - zhodnotil \u010desk\u00fd politik.<\/p>\n\n\n\n Informace o p\u0159\u00edprav\u00e1ch Ukrajiny na Zelenou dohodu poskytl Mustafa Nayyem, poslanec Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady Ukrajiny. - Sna\u017e\u00edme se podporovat \u010dist\u00e9 a \u00fa\u010dinn\u00e9 dopravn\u00ed prost\u0159edky, p\u0159ipravujeme n\u00e1vrh z\u00e1kona o dekarbonizaci a sni\u017eov\u00e1n\u00ed emis\u00ed \u0161kodliv\u00fdch l\u00e1tek z dopravn\u00edch prost\u0159edk\u016f. Z\u00e1rove\u0148 postupn\u011b zakazujeme pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed n\u011bkter\u00fdch typ\u016f spalovac\u00edch motor\u016f ve ve\u0159ejn\u00e9 doprav\u011b. Spolupracujeme tak\u00e9 s polskou stranou, na\u0161e infrastruktura je p\u0159ipravena zajistit odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed provoz mezi Polskem a Ukrajinou - \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n N\u00e1m\u011bstek litevsk\u00e9ho ministra dopravy a spoj\u016f Julius Ska\u010dkauskas v diskusi uv\u00edtal spole\u010dnou dohodu o tom, \u017ee silnice a \u017eeleznice se budou vz\u00e1jemn\u011b dopl\u0148ovat. - Nem\u016f\u017eeme mluvit ani o jednom, ani o druh\u00e9m. Via Baltica je nejv\u011bt\u0161\u00ed infrastrukturn\u00ed projekt, v jeho\u017e r\u00e1mci budujeme vysokorychlostn\u00ed \u017eelezni\u010dn\u00ed spojen\u00ed mezi Tallinnem, Rigou, Vilniusem a Var\u0161avou. Jsme r\u00e1di, \u017ee i ve Visegr\u00e1du mezi Polskem, Slovenskem, \u010ceskou republikou a Ma\u010farskem se takov\u00fd projekt realizuje - poznamenal.<\/p>\n\n\n\n Diskusi vedl W\u0142odzimierz Zientarski, motoristick\u00fd novin\u00e1\u0159 a p\u0159edseda sdru\u017een\u00ed Kierowca.pl.<\/p>\n\n\n\n Budouc\u00ed Evropa otev\u0159en\u00e1, nebo uzav\u0159en\u00e1?<\/strong><\/p>\n\n\n\n V tomto panelu host\u00e9 30. ro\u010dn\u00edku konference \"Karpatsk\u00e1 Evropa\" z Polska, Rumunska, \u010cern\u00e9 Hory a B\u011bloruska diskutovali mimo jin\u00e9 o budouc\u00edch v\u00fdzv\u00e1ch pro karpatsk\u00fd region, o hled\u00e1n\u00ed kompromisu mezi po\u017eadavky na v\u011bt\u0161\u00ed integraci a koncepc\u00ed Evropy solid\u00e1rn\u00edch a suver\u00e9nn\u00edch st\u00e1t\u016f.<\/p>\n\n\n\n - M\u011bli bychom se sna\u017eit vyv\u00e1\u017eit otev\u0159en\u00ed Evropy t\u0159et\u00edm trh\u016fm, tedy trh\u016fm v\u00fdchodn\u00ed Asie. Evropa, kter\u00e1 vstoupila do EU v roce 2004, se ocitla v situaci, kdy v \u010d\u00ednsk\u00e9m kontextu bylo v podstat\u011b v\u0161e hotovo. Museli jsme je dohnat. St\u0159edn\u00ed a v\u00fdchodn\u00ed Evropa podnikla kroky k otev\u0159en\u00ed se \u010c\u00edn\u011b. Doch\u00e1z\u00ed k \u0161ir\u0161\u00edmu otev\u0159en\u00ed cel\u00e9ho regionu. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt Ma\u010farsko, kde byla v lo\u0148sk\u00e9m roce nejv\u011bt\u0161\u00edm investorem Ji\u017en\u00ed Korea - uvedl Dominik Mierzejewski z univerzity v Lod\u017ei.<\/p>\n\n\n\n Na panelu vystoupil tak\u00e9 z\u00e1stupce Svobodn\u00e9 univerzity B\u011bloruska. - V\u0161ichni sn\u00edme o otev\u0159en\u00e9 Evrop\u011b. Znamen\u00e1 to nejen spolupr\u00e1ci a rozvoj, ale tak\u00e9 nez\u00e1vislost. Pokud by se Evropa uzav\u0159ela, B\u011blorusko by nem\u011blo \u0161anci zachovat si svou suverenitu kv\u016fli sousedn\u00edmu moskevsk\u00e9mu neoimperiu. Krom\u011b toho, \u017ee Evropa by m\u011bla b\u00fdt otev\u0159en\u00e1 zem\u00edm, kter\u00e9 jsou p\u0159ipraveny, je velmi d\u016fle\u017eit\u00e9, abychom byli p\u0159ipraveni a cht\u011bli se p\u0159ipojit k evropsk\u00fdm hodnot\u00e1m a standard\u016fm,\" \u0159ekl Alexander Milinkevi\u010d.<\/p>\n\n\n\n Jak\u00e1 by m\u011bla b\u00fdt budouc\u00ed Evropa - otev\u0159en\u00e1 nebo uzav\u0159en\u00e1? Na tuto ot\u00e1zku odpov\u011bd\u011bl tak\u00e9 Ben-Oni Ardelean, m\u00edstop\u0159edseda zahrani\u010dn\u00edho v\u00fdboru rumunsk\u00e9 Poslaneck\u00e9 sn\u011bmovny. - Mus\u00edme podporovat dal\u0161\u00ed roz\u0161i\u0159ov\u00e1n\u00ed EU, a to nejen proto, \u017ee m\u00e1me vn\u011bj\u0161\u00ed hranici. Je zapot\u0159eb\u00ed dal\u0161\u00ed integrace. Samoz\u0159ejm\u011b je t\u0159eba u\u010dinit vhodn\u00e9 kompromisy. Nem\u016f\u017eeme p\u0159ipustit, aby se aspiruj\u00edc\u00ed zem\u011b ocitly v jak\u00e9si meziz\u00f3n\u011b - \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n Tibor Navracsics, b\u00fdval\u00fd ma\u010farsk\u00fd eurokomisa\u0159 pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, kulturu, ml\u00e1de\u017e a sport, souhlasil s t\u00edm, \u017ee Evropa by m\u011bla z\u016fstat otev\u0159en\u00e1. - To, co se d\u011bje uvnit\u0159 EU, je v\u0161ak sporn\u00e9. V d\u016fsledku otev\u0159enosti a roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed se EU st\u00e1v\u00e1 st\u00e1le v\u00edce nep\u0159ehlednou a komplikovanou, pokud jde o jej\u00ed vnit\u0159n\u00ed strukturu. Krom\u011b toho m\u016f\u017ee doj\u00edt k takov\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm, nap\u0159. na v\u00fdchod, kter\u00e1 mohou naru\u0161it struktur\u00e1ln\u00ed jednotnost - \u0159ekl ma\u010farsk\u00fd politik.<\/p>\n\n\n\n Z pohledu \u010cern\u00e9 Hory vystoupil Ivan Brajovi\u0107, \u010dlen V\u00fdboru pro bezpe\u010dnost a obranu. - Brexit byl prvn\u00edm momentem, kdy Evropan\u00e9 vid\u011bli varovn\u00fd sign\u00e1l, kdy ve\u0159ejnost \u0159ekla ne. Mus\u00edme zav\u00e9st novou kvalitu, aby se v\u0161ichni v Evrop\u011b c\u00edtili dob\u0159e. Jako zem\u011b mimo EU podporujeme integra\u010dn\u00ed procesy. Mezi aspiruj\u00edc\u00edmi zem\u011bmi jsme nejvysp\u011blej\u0161\u00ed,\" \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n V tomto bod\u011b vystoupila tak\u00e9 p\u0159edsedkyn\u011b Sejmu a sen\u00e1tn\u00ed delegace p\u0159i OBSE Barbara Bartu\u015b. - P\u0159ed n\u011bkolika lety jsme za\u017eili invazi imigrant\u016f, Evropa byla velmi otev\u0159en\u00e1. Pouze Polsko a Ma\u010farsko \u0159ekly, \u017ee to tak d\u00e1l nejde. A m\u011bli jsme pravdu. Dnes se pokou\u0161\u00edme tuto situaci zopakovat. Polsk\u00e1 vl\u00e1da z\u00e1rove\u0148 velmi podporuje integraci a v\u017edy jsme podporovali spolupr\u00e1ci, kter\u00e1 je nezbytn\u00e1 zejm\u00e9na v hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 oblasti. Mus\u00edme se zamyslet nad t\u00edm, jak by m\u011bla Unie vypadat, a pou\u010dit se z brexitu. Vra\u0165me se k z\u00e1klad\u016fm. Spolupr\u00e1ce, a ne vnucov\u00e1n\u00ed v\u016fle siln\u011bj\u0161\u00edho,\" uvedla Bartu\u015bov\u00e1.<\/p>\n\n\n\n Chorvatsk\u00fd p\u0159edseda V\u00fdboru pro evropsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti Domagoj Hajdukovi\u0107 poznamenal, \u017ee v d\u016fsledku pandemie a migra\u010dn\u00edch pohyb\u016f se sv\u011bt a Evropa nav\u017edy zm\u011bnily. - Tohle u\u017e nen\u00ed Schumanova Evropa, je to \u00fapln\u011b jin\u00fd kontinent - \u0159ekl. - Pokud by m\u011bla b\u00fdt Evropa uzav\u0159ena, nem\u00e1 budoucnost. Evropsk\u00fd projekt byl od po\u010d\u00e1tku otev\u0159en\u00fdm projektem a jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee tomu tak je i nad\u00e1le. Pat\u0159\u00edme a budeme pat\u0159it k nejv\u011bt\u0161\u00edm podporovatel\u016fm za\u010dlen\u011bn\u00ed \u010cern\u00e9 Hory i dal\u0161\u00edch zem\u00ed - dodal.<\/p>\n\n\n\n David Usupa\u0161vili, \u010dlen V\u00fdboru pro evropskou integraci, vyj\u00e1d\u0159il p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee v\u011bt\u0161ina Gruz\u00ednc\u016f v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee Evropa by m\u011bla z\u016fstat otev\u0159en\u00e1. - To nen\u00ed politick\u00e1, ale existen\u010dn\u00ed ot\u00e1zka. Uzav\u0159en\u00ed Evropy nen\u00ed \u0159e\u0161en\u00edm. Vid\u00edme tak\u00e9 ur\u010ditou pot\u0159ebu zm\u011bn v institucion\u00e1ln\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n\n\n\n Prezident Centra transformace Ukrajiny Mychajlo Charij vyj\u00e1d\u0159il nad\u011bji, \u017ee Evropa z\u016fstane otev\u0159en\u00e1. - Chceme z\u016fstat sou\u010d\u00e1st\u00ed t\u00e9to otev\u0159enosti. Chceme tak\u00e9 vyu\u017e\u00edt americk\u00fdch zku\u0161enost\u00ed, pokud jde o syst\u00e9movou transformaci. Minul\u00fd t\u00fdden se uskute\u010dnilo setk\u00e1n\u00ed prezident\u016f USA a Ukrajiny. Bylo podeps\u00e1no spole\u010dn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed o strategick\u00e9m partnerstv\u00ed. Bylo deklarov\u00e1no, \u017ee ukrajinsk\u00fd \u00fasp\u011bch m\u00e1 z\u00e1sadn\u00ed v\u00fdznam pro celosv\u011btov\u00fd \u00fasp\u011bch demokracie,\" \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n Diskusi moderoval Jan Malicki, \u0159editel Centra v\u00fdchodoevropsk\u00fdch studi\u00ed na Var\u0161avsk\u00e9 univerzit\u011b.<\/p>\n\n\n\n Evropsk\u00e1 konzervativn\u00ed aliance - Spole\u010dn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed<\/strong><\/p>\n\n\n\n \u00da\u010dastn\u00edci diskuse se odvol\u00e1vali na spole\u010dn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed vedouc\u00edch p\u0159edstavitel\u016f evropsk\u00fdch st\u0159edopravicov\u00fdch stran. Sna\u017eili se tak\u00e9 odpov\u011bd\u011bt na ot\u00e1zky: Na jak\u00fdch principech by m\u011bla b\u00fdt zalo\u017eena evropsk\u00e1 spolupr\u00e1ce? Jak\u00fdm sm\u011brem se bude Unie vyv\u00edjet?<\/p>\n\n\n\n Jako prvn\u00ed v rozprav\u011b vystoupil Nicolas Bay, m\u00edstop\u0159edseda francouzsk\u00e9 skupiny pro identitu a demokracii v Evropsk\u00e9m parlamentu. - Na\u0161e n\u00e1rody maj\u00ed odli\u0161nou historii, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed n\u00e1rodn\u00ed specifika, a proto jsme proti evropsk\u00e9mu federalismu, ale tak\u00e9 proti centralizovan\u00e9 autorit\u00e1\u0159sk\u00e9 moci v Bruselu. Na\u0161e spole\u010dn\u00e1 historie zahrnuje i t\u011b\u017ek\u00e9 chv\u00edle, ale m\u00e1me spole\u010dn\u00fd kulturn\u00ed z\u00e1klad. Existuje \u0159eck\u00e1 filozofie, k\u0159es\u0165anstv\u00ed - \u0159ekl. - A\u0165 chceme nebo ne, na evropsk\u00e9m kontinentu doch\u00e1z\u00ed k migra\u010dn\u00edmu tlaku, demografick\u00e9mu poklesu v Evrop\u011b a postupn\u00e9mu odlivu pr\u016fmyslu. Jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee v z\u00e1sadn\u00edch ot\u00e1zk\u00e1ch t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se budoucnosti na\u0161ich n\u00e1rod\u016f m\u016f\u017eeme jednat spole\u010dn\u011b. Jsme si v\u011bdomi obrovsk\u00fdch v\u00fdzev, kter\u00e9 budeme muset p\u0159ijmout a kter\u00e9 vy\u017eaduj\u00ed spole\u010dn\u00fd postup - dodal.<\/p>\n\n\n\n - Je d\u016fle\u017eit\u00e9, abychom si uv\u011bdomili sv\u00e9 ko\u0159eny, svou identitu a tradice. Mus\u00edme prov\u00e9st zm\u011bny, reformy. To je \u00fakol pro ka\u017edou generaci. Mus\u00edme Evropu p\u0159izp\u016fsobit dne\u0161n\u00ed dob\u011b,\" poznamenal J\u00e1n Fige\u013e, \u010dlen spr\u00e1vn\u00ed rady Evropsk\u00e9ho inova\u010dn\u00edho a technologick\u00e9ho institutu.<\/p>\n\n\n\n Podle europoslance Jorgeho Buxad\u00e9 Villalby se nach\u00e1z\u00edme ve chv\u00edli, kdy jsou z EU vyhazov\u00e1ni ti, kte\u0159\u00ed h\u00e1j\u00ed pr\u00e1vo na \u017eivot, na vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed a na ochranu \u017eivotn\u00edho prost\u0159ed\u00ed. - Elity a bruselsk\u00e1 byrokracie jsou v krizi. Mus\u00edme se br\u00e1nit, je d\u016fle\u017eit\u00e9, abychom m\u011bli spole\u010dn\u00e9 v\u011bdom\u00ed a jednali spole\u010dn\u011b, abychom se l\u00e9pe poznali - \u0159ekl \u0161pan\u011blsk\u00fd politik.<\/p>\n\n\n\n - Moje generace doufala ve spole\u010dnou Evropu. Doufali jsme v Evropu svobody, prosperity a rozmanitosti. To dnes v Bruselu nevid\u00edme,\" post\u011b\u017eoval si rumunsk\u00fd europoslanec George Simion.<\/p>\n\n\n\n Italskou perspektivu p\u0159edstavil Francesco Giubilei, zakladatel hnut\u00ed Nazione Futura. - Na Z\u00e1pad\u011b nerozum\u00edme tomu, o \u010dem se mluv\u00ed ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. Ve visegr\u00e1dsk\u00e9m regionu uva\u017euj\u00ed trochu jinak. Kdy\u017e mluv\u00edme o sjednocen\u00ed konzervativn\u00edch my\u0161lenek, mus\u00edme p\u0159edev\u0161\u00edm respektovat v\u0161echny vl\u00e1dy, kter\u00e9 byly demokraticky zvoleny. Pokud parlament zem\u011b p\u0159ijme z\u00e1kon, mus\u00edme ho p\u0159ijmout,\" zd\u016fraznil.<\/p>\n\n\n\n Diskusi v tomto panelu uzav\u0159el David Engels, hlavn\u00ed analytik Western Institute. - V Evrop\u011b pot\u0159ebujeme jednotnou konzervativn\u00ed frontu. Takto m\u016f\u017eeme reagovat na v\u00fdzvy. Deklaraci o budoucnosti Evropy je t\u0159eba pova\u017eovat za prvn\u00ed krok, za v\u00fdchoz\u00ed bod. Mus\u00edme vytvo\u0159it mor\u00e1ln\u00ed z\u00e1klad pro budoucnost Evropy. Mus\u00edme popsat evropskou identitu - \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n Moder\u00e1torem byl Zdzis\u0142aw Krasnod\u0119bski, poslanec Evropsk\u00e9ho parlamentu, m\u00edstop\u0159edseda V\u00fdboru pro pr\u016fmysl, v\u00fdzkum a energetiku (ITRE).<\/p>\n\n\n\n Digit\u00e1ln\u00ed Karpatsk\u00e1 Evropa. Bezpe\u010dnostn\u00ed a ekonomick\u00fd skok aneb pro\u010d pot\u0159ebujeme nov\u00e9 technologie?<\/strong><\/p>\n\n\n\n Posledn\u00ed panel druh\u00e9ho dne konference byl v\u011bnov\u00e1n digit\u00e1ln\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm v bezpe\u010dnostn\u00ed dimenzi, tradi\u010dn\u00edm a inovativn\u00edm odv\u011btv\u00edm ekonomiky.<\/p>\n\n\n\n Diskusi v tomto panelu zah\u00e1jila Aleksandra Przegali\u0144ska. Navrhla, aby se bl\u00ed\u017ee zab\u00fdvala technologick\u00fdm v\u00fdvojem. - P\u0159\u00edli\u0161 m\u00e1lo \u00fasil\u00ed je v\u011bnov\u00e1no tomu, aby Evropa zaujala pozici v technologick\u00e9m z\u00e1vod\u011b. Evropa by mohla t\u011b\u017eit ze sv\u00e9 plurality a hr\u00e1t velmi zaj\u00edmavou roli mezi technologick\u00fdmi giganty, jako jsou USA nebo \u010c\u00edna - \u0159ekl prorektor Kozminsk\u00e9ho univerzity.<\/p>\n\n\n\n Reinis Znoti\u0148\u00f0 zase vyj\u00e1d\u0159il p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee ka\u017ed\u00e1 ze zem\u00ed regionu, Polsko, Litva, Loty\u0161sko a Rumunsko, by mohla vytvo\u0159it n\u011bjakou velkou technologickou inovaci, kter\u00e1 by mohla zm\u011bnit krajinu. T\u00edmto zp\u016fsobem by mohla b\u00fdt vytvo\u0159ena \u0161pi\u010dkov\u00e1 technologie. Pokud se na to pod\u00edv\u00e1te z hlediska regulace, m\u011bli bychom b\u00fdt jednotn\u011bj\u0161\u00ed. Pr\u00e1vn\u00ed p\u0159edpisy t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se um\u011bl\u00e9 inteligence by m\u011bly b\u00fdt spole\u010dn\u00e9 a m\u011bly by vych\u00e1zet z dohody mezi \u010dlensk\u00fdmi st\u00e1ty,\" poznamenal loty\u0161sk\u00fd p\u0159edseda podv\u00fdboru pro IT a inovativn\u00ed podnik\u00e1n\u00ed V\u00fdboru pro udr\u017eiteln\u00fd rozvoj.<\/p>\n\n\n\n - Pokud mluv\u00edme o monocentrick\u00e9 Unii, pak se tomu v podnik\u00e1n\u00ed \u0159\u00edk\u00e1 mikromanagement, co\u017e nikdy nen\u00ed dobr\u00e9. Naproti tomu inovace, kter\u00e9 poch\u00e1zej\u00ed od zam\u011bstnanc\u016f na ni\u017e\u0161\u00edch pozic\u00edch, \u0159e\u0161\u00ed skute\u010dn\u00e9 probl\u00e9my. To je p\u0159\u00edklad, kter\u00fd by si EU m\u011bla vz\u00edt za sv\u016fj,\" poznamenal Vadim Melnyk, v\u00fdkonn\u00fd \u0159editel spole\u010dnosti Dronehub.<\/p>\n\n\n\n Robert Gontarz, \u010dlen parlamentn\u00edho v\u00fdboru pro digitalizaci, inovace a nov\u00e9 technologie, v diskusi uvedl, \u017ee monocentrismus nen\u00ed zrovna dobr\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm. - Tato forma je v\u017edy spojena s byrokraci\u00ed, kter\u00e1 se v\u017edy objevuje s centr\u00e1ln\u00edm \u0159\u00edzen\u00edm. V oblasti digitalizace nen\u00ed monocentrismus dobr\u00fd, mus\u00ed b\u00fdt zdola nahoru, roz\u010dlen\u011bn\u00fd, pak lid\u00e9 uvid\u00ed, co skute\u010dn\u011b pot\u0159ebuj\u00ed - \u0159ekl.<\/p>\n\n\n\n - \u017d\u00e1dn\u00fd n\u00e1rodn\u00ed projekt nem\u00e1 budoucnost bez budoucnosti EU. Je to n\u00e1\u0161 nejlep\u0161\u00ed projekt a je t\u0159eba za n\u011bj bojovat. Pot\u0159ebujeme nov\u00fd p\u0159\u00edstup. V Evrop\u011b jsme selhali, nepoda\u0159ilo se n\u00e1m vytvo\u0159it spole\u010dn\u00e9 Silicon Valley, nepoda\u0159ilo se n\u00e1m zapojit na\u0161e lidsk\u00e9 zdroje a ekonomiky tak, abychom z tohoto polycentrick\u00e9ho p\u0159\u00edstupu vyt\u011b\u017eili co nejv\u00edce - zhodnotil Pavel Popescu, poslanec rumunsk\u00e9ho parlamentu.<\/p>\n\n\n\n Diskusi v posledn\u00edm panelu druh\u00e9ho dne konference moderoval Andrzej Zybertowicz, poradce polsk\u00e9ho prezidenta.<\/p>\n\n\n\n text: Informa\u010dn\u00ed centrum Sejmu<\/p>\n\n\n\n Foto: Marta Olejnik, Aleksander Zieli\u0144ski\/ Kancel\u00e1\u0159 Sejmu<\/p>\n\n\n\n Zp\u011btn\u00fd p\u0159enos konference: YouTube<\/a><\/p>\n\n\n\n Druh\u00fd den konference Evropa v Karpatech, ve st\u0159edu 8. z\u00e1\u0159\u00ed, prob\u011bhla diskuse na t\u00e9ma Evropsk\u00e1 zelen\u00e1 dohoda jako p\u0159\u00edle\u017eitost pro \u017eivotn\u00ed prost\u0159ed\u00ed a ekologick\u00e9 zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Diskutovalo se tak\u00e9 o region\u00e1ln\u00ed spolupr\u00e1ci, technologick\u00e9m rozvoji a viz\u00edch pro Evropu. Akci po\u0159\u00e1dala Kancel\u00e1\u0159 Sejmu a partnerem konference byl Institut polsko-ma\u010farsk\u00e9 spolupr\u00e1ce Wac\u0142awa Felczaka. 30 let svobodn\u00fdch st\u0159edoevropsk\u00fdch st\u00e1t\u016f [...]<\/p>","protected":false},"author":21,"featured_media":23314,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"ngg_post_thumbnail":0,"footnotes":""},"categories":[78,50,3],"tags":[],"class_list":["post-23280","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-europa-karpat","category-wspolpraca-miedzynarodowa","category-wydarzenia"],"yoast_head":"\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/wywiad-fr-1024x682.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/IMG_6393_edited-1024x682.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/IMG_6379_edited-1024x682.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/MMGosiewska-1024x682.jpeg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/2-dz-1024x682.jpeg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/2dza-1024x682.jpeg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/malicki-1024x683.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/dz2-1024x682.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/c4-1024x683.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/c2-1-1024x683.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/c3-1024x682.jpg\")
<\/a><\/figure>\n\n\n\n![\"\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2021\/09\/c1-1024x683.jpg\")
<\/a><\/figure>","protected":false},"excerpt":{"rendered":"