![\"DSCF1685\"](\"https:\/\/marekkuchcinski.pl\/wp-content\/uploads\/2018\/11\/DSCF1685.jpg\")
<\/a><\/p>\nMar\u0161\u00e1lov\u00e9 Sejmu Druh\u00e9 polsk\u00e9 republiky <\/strong><\/p>\n Wojciech Tr\u0105mpczy\u0144ski - p\u0159edseda Sejmu Polsk\u00e9 republiky<\/strong> Narodil se 8. \u00fanora 1860 v D\u0119blow\u011b u Gniezna, zem\u0159el 2. b\u0159ezna 1953 v Poznani. Poch\u00e1zel ze statk\u00e1\u0159sk\u00e9 rodiny. Nav\u0161t\u011bvoval gymn\u00e1zium v Trzemesznu a slavnou \u0161kolu Marie Magdal\u00e9ny v Poznani, kde v roce 1877 maturoval. Vystudoval pr\u00e1va na univerzit\u00e1ch v Berl\u00edn\u011b a Vratislavi. St\u00e1tn\u00ed zkou\u0161ky slo\u017eil v roce 1886 ve Vratislavi a pot\u00e9 se usadil v Poznani, kde v letech 1886 a\u017e 1892 vedl advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159 a od roku 1892 not\u00e1\u0159skou kancel\u00e1\u0159. V letech 1901-1911 byl \u010dlenem m\u011bstsk\u00e9 rady v Poznani, kde byl p\u0159edsedou Polsk\u00e9ho kruhu a vystupoval proti hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 diskriminaci Pol\u00e1k\u016f.<\/p>\n Napsal slavnou bro\u017euru v pol\u0161tin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b. Z\u00e1kon z\u016fstane v\u017edy z\u00e1konem<\/em>. V n\u011bm kritizoval z\u00e1kon o vyvlastn\u011bn\u00ed Pol\u00e1k\u016f jako odporuj\u00edc\u00ed n\u011bmeck\u00fdm \u00fastavn\u00edm z\u00e1kon\u016fm z roku 1907. Byl poslancem prusk\u00e9ho Sejmu (1910-1918) a \u0158\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu (1912-1918). V obou t\u011bchto org\u00e1nech se d\u00edky sv\u00e9 v\u00fdborn\u00e9 znalosti n\u011bmeck\u00e9ho jazyka a pr\u00e1va proslavil v\u011bcnou kritikou protipolsk\u00e9 vl\u00e1dn\u00ed politiky.<\/p>\n Za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl \u010dlenem tajn\u00e9ho Mezistranick\u00e9ho ob\u010dansk\u00e9ho v\u00fdboru (1916), pozd\u011bji \u00dast\u0159edn\u00edho ob\u010dansk\u00e9ho v\u00fdboru a Nejvy\u0161\u0161\u00ed lidov\u00e9 rady (1918-1919), z jej\u00edho\u017e pov\u011b\u0159en\u00ed byl jmenov\u00e1n vrchn\u00edm hejtmanem Pozna\u0148sk\u00e9 gubernie a okresu (4. ledna 1919) a\u017e do spojen\u00ed s vlast\u00ed.<\/p>\n Na z\u00e1klad\u011b dekretu \u0161\u00e9fa st\u00e1tu J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho vstoupil do Sejmu jako poslanec z prusk\u00fdch z\u00e1bor\u016f. Jeho mand\u00e1t byl potvrzen v dopl\u0148ovac\u00edch volb\u00e1ch 1. \u010dervna 1919 v pozna\u0148sk\u00e9m volebn\u00edm obvodu \u010d. 1 ze spole\u010dn\u00e9 kandid\u00e1tn\u00ed listiny sjednocen\u00fdch n\u00e1rodn\u00edch stran. P\u0159edsedou z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho sn\u011bmu byl zvolen 14. \u00fanora 1919 a od t\u00e9 doby ofici\u00e1ln\u011b nepat\u0159il k \u017e\u00e1dn\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n B\u011bhem polsko-sov\u011btsk\u00e9 v\u00e1lky se z titulu sv\u00e9 funkce stal \u010dlenem Rady obrany st\u00e1tu a p\u0159evzal p\u0159edsednictv\u00ed \u00dast\u0159edn\u00edho plebiscitn\u00edho v\u00fdboru, kter\u00fd koordinoval p\u0159\u00edpravy polsk\u00e9 strany na plebiscit v Horn\u00edm Slezsku.<\/p>\n V podzimn\u00edch parlamentn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1922 byl zvolen do Sen\u00e1tu prvn\u00edho volebn\u00edho obdob\u00ed (1922-1927) z kandid\u00e1tn\u00ed listiny K\u0159es\u0165ansk\u00e9ho sdru\u017een\u00ed za n\u00e1rodn\u00ed jednotu a 1. prosince p\u0159evzal funkci p\u0159edsedy Sen\u00e1tu. Po st\u00e1tn\u00edm p\u0159evratu mar\u0161\u00e1la J. Pi\u0142sudsk\u00e9ho p\u0159isp\u011bl jako p\u0159edseda Sen\u00e1tu k uklidn\u011bn\u00ed politick\u00fdch n\u00e1lad ve Velkopolsku v roce 1926.<\/p>\n V roce 1928 byl op\u011btovn\u011b zvolen do Sejmu z kandid\u00e1tn\u00ed listiny N\u00e1rodn\u011b-populistick\u00e9ho svazu za volebn\u00ed obvod Bydho\u0161\u0165. V podzimn\u00edch volb\u00e1ch v roce 1930 kandidoval na deseti kandid\u00e1tn\u00edch listin\u00e1ch (okresn\u00edch i zemsk\u00fdch) za N\u00e1rodn\u00ed stranu, jej\u00edm\u017e \u010dlenem politick\u00e9ho v\u00fdboru z\u016fstal. Nakonec p\u0159ijal mand\u00e1t z volebn\u00edho obvodu Szamotu\u0142y.<\/p>\n V Sejmu byl op\u011bt \u010dlenem p\u0159edsednictva N\u00e1rodn\u00edho klubu a V\u00fdboru pro kontrolu st\u00e1tn\u00edho dluhu. Byl tvrd\u00fdm kritikem sana\u010dn\u00ed politiky a proslavil se sv\u00fdm odv\u00e1\u017en\u00fdm sv\u011bdectv\u00edm v tzv. brestlitevsk\u00e9m procesu. V parlamentu zaujal negativn\u00ed postoj k navrhovan\u00fdm zm\u011bn\u00e1m \u00fastavy a volebn\u00edho z\u00e1kona.<\/p>\n Jako aktivista N\u00e1rodn\u00ed strany byl \u010dlenem jej\u00edho pr\u00e1vn\u00edho odd\u011blen\u00ed a od roku 1929 byl Romanem Dmowsk\u00fdm jmenov\u00e1n do Velk\u00e9 rady Velkopolsk\u00e9ho t\u00e1bora, i kdy\u017e v n\u00ed nehr\u00e1l v\u00fdznamnou roli. Po roce 1935 se postupn\u011b st\u00e1hl z politick\u00e9ho \u017eivota a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se opozi\u010dn\u00ed skupin\u011b Front Morges.<\/p>\n Druhou sv\u011btovou v\u00e1lku pro\u017eil ve Var\u0161av\u011b, odkud byl v roce 1939 deportov\u00e1n N\u011bmci. Udr\u017eoval kontakty s vl\u00e1dn\u00edm zmocn\u011bncem pro Polsko Cyrilem Ratajsk\u00fdm a spolupracoval s \u00dast\u0159edn\u00ed radou soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de (Rada G\u0142\u00f3wna Opieku\u0144cza). Po p\u00e1du Var\u0161avsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed se usadil v Milanowku a na ja\u0159e 1945 se vr\u00e1til do Poznan\u011b.<\/p>\n ANTONI CYGAN - autor portr\u00e9tu, studoval v Katovic\u00edch na Fakult\u011b grafiky Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed Jana Matejky v Krakov\u011b. Od roku 1992 p\u016fsob\u00ed na sv\u00e9 alma mater, od roku 2012 jako jej\u00ed rektor. Profesor je autorem n\u011bkolika samostatn\u00fdch v\u00fdstav a \u00fa\u010dastnil se mnoha skupinov\u00fdch v\u00fdstav v Polsku i v zahrani\u010d\u00ed. Je autorem n\u011bkolika cykl\u016f k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty v kostel\u00edch v Zabrze, Gliwic\u00edch, Lichenu a Suzuce (Japonsko). Navrhuje tak\u00e9 interi\u00e9ry kostel\u016f.<\/p>\n Maciej Rataj - p\u0159edseda Sejmu 1. volebn\u00edho obdob\u00ed<\/strong> Narodil se 19. \u00fanora 1884 ve vesnici Ch\u0142opy u Lvova jako syn chud\u00e9ho sedl\u00e1ka. Nav\u0161t\u011bvoval \u0161koly v rodn\u00e9 obci, pot\u00e9 v Kom\u00e1rn\u011b a ve Lvov\u011b. Zde v letech 1904-1908 studoval klasickou filologii na filozofick\u00e9 fakult\u011b Lvovsk\u00e9 univerzity. Politickou \u010dinnost mezi lvovskou akademickou ml\u00e1de\u017e\u00ed zah\u00e1jil ve Spolku bratrsk\u00e9 pomoci a v krou\u017eku Spole\u010dnosti lidov\u00e9 \u0161koly Tadeusze Ko\u015bciuszka (m\u00edstop\u0159edseda).<\/p>\n \u010clen PSL \"Piast\" z roku 1913. Od roku 1908 p\u016fsobil jako st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd u\u010ditel, nejprve ve Lvov\u011b, od roku 1918 v Zamo\u015b\u0107i, kde se zapojil do politick\u00e9 \u010dinnosti PSL \"Wyzwolenie\". Jako redaktor listu \"Gazeta Zamojska\" odv\u00e1\u017en\u011b propagoval my\u0161lenku nez\u00e1vislosti Polska.<\/p>\n V roce 1919 byl zvolen do Sejmu z kandid\u00e1tn\u00ed listiny PSL \"Wyzwolenie\" ve volebn\u00edm obvodu Zamo\u015b\u0107. P\u0159est\u011bhoval se do Var\u0161avy, vzdal se u\u010ditelstv\u00ed a v\u011bnoval se parlamentn\u00ed pr\u00e1ci - byl \u010dlenem \u00fastavn\u00edho v\u00fdboru Sejmu (m\u00edstop\u0159edseda), v\u00fdboru pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed (\u010dlen) a zahrani\u010dn\u00edho v\u00fdboru (\u010dlen). Inicioval p\u0159em\u011bnu dosavadn\u00edho Svazu lidov\u00fdch poslanc\u016f v Sejmu, voln\u00e9ho sdru\u017een\u00ed poslaneck\u00fdch klub\u016f, v jednotn\u00fd klub PSL a byl zvolen jeho m\u00edstop\u0159edsedou. Po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed klubu v lednu 1920 vstoupil do PSL \"Piast\", kde byl a\u017e do roku 1931 \u010dlenem Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady a m\u00edstop\u0159edsedou.<\/p>\n V kritick\u00fdch dnech polsko-sov\u011btsk\u00e9 v\u00e1lky se stal \u010dlenem Rady obrany st\u00e1tu (1.-24. \u010dervence 1920), pozd\u011bji ministrem pro n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed a ve\u0159ejnou osv\u011btu (24. \u010dervence 1920 - 13. z\u00e1\u0159\u00ed 1921) a \u0161\u00e9fem ministerstva um\u011bn\u00ed a kultury ve vl\u00e1d\u011b Wincentyho Witose (od \u010dervence do z\u00e1\u0159\u00ed 1921).<\/p>\n Druh\u00fd mand\u00e1t z\u00edskal ve sv\u00e9m domovsk\u00e9m volebn\u00edm obvodu Lvov v roce 1922 a 1. prosince t\u00e9ho\u017e roku byl zvolen p\u0159edsedou Sejmu. V t\u00e9to funkci byl dvakr\u00e1t hlavou st\u00e1tu: po atent\u00e1tu na prvn\u00edho polsk\u00e9ho prezidenta Gabriela Narutowicze (16.-22. prosince 1922) a po odstoupen\u00ed prezidenta Stanis\u0142awa Wojciechowsk\u00e9ho po kv\u011btnov\u00e9m pu\u010di mar\u0161\u00e1la J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho (15. kv\u011btna a\u017e 4. \u010dervna 1926). V polistopadov\u00e9m obdob\u00ed se sna\u017eil obnovit legalismus, zajistit rovnov\u00e1hu mezi v\u00fdkonnou a z\u00e1konod\u00e1rnou moc\u00ed a br\u00e1nit suverenitu Sejmu.<\/p>\n Zvolen do Sejmu druh\u00e9ho volebn\u00edho obdob\u00ed (1928-1930) ze st\u00e1tn\u00ed kandid\u00e1tn\u00ed listiny. Jako \u010dlen rozpo\u010dtov\u00e9ho v\u00fdboru po\u017eadoval, aby vl\u00e1da striktn\u011b dodr\u017eovala \u010derp\u00e1n\u00ed p\u016fj\u010dek od Sejmu. Hodn\u011b \u010dasu v\u011bnoval redak\u010dn\u00ed pr\u00e1ci v t\u00fdden\u00edku Wola Ludu a organiza\u010dn\u00ed \u010dinnosti ve stran\u011b. Jako zast\u00e1nce sjednocen\u00ed rolnick\u00e9ho hnut\u00ed byl \u010dlenem Komise dohody rolnick\u00fdch stran a p\u0159isp\u011bl ke slou\u010den\u00ed PSL \"Piast\", PSL \"Wyzwolenie\" a Rolnick\u00e9 strany do Rolnick\u00e9 strany 15. b\u0159ezna 1931. V roce 1934 v\u0161ak vstoupil do Sejmu m\u00edsto Wincentyho Witose.<\/p>\n Byl \u0161\u00e9fredaktorem Zelen\u00e9ho praporu, \u010dlenem Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady a Nejvy\u0161\u0161\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru SL v letech 1931-1939. Od odchodu Wincentyho Witose do exilu v z\u00e1\u0159\u00ed 1933 \u0159\u00eddil pr\u00e1ci strany. Po kapitulaci Var\u0161avy v roce 1939 se spolu s Mieczys\u0142awem Niedzia\u0142kowsk\u00fdm (PPS) pod\u00edlel na zalo\u017een\u00ed Hlavn\u00ed politick\u00e9 rady - podzemn\u00ed reprezentace politick\u00fdch stran p\u0159i Slu\u017eb\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed Polska (S\u0142u\u017cba Zwyci\u0119stwu Polski), prvn\u00ed podzemn\u00ed vojensko-politick\u00e9 organizace.<\/p>\n Od listopadu 1939 do \u00fanora 1940 byl v\u011bzn\u011bn N\u011bmci. V b\u0159eznu 1940 zalo\u017eil podzemn\u00ed \u00dast\u0159edn\u00ed \u0159editelstv\u00ed lidov\u00e9ho hnut\u00ed.<\/p>\n 24. b\u0159ezna 1940 byl znovu zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn ve v\u011bznici Pawiak, pot\u00e9 zast\u0159elen v Palm\u00fd\u0159e u Var\u0161avy.<\/p>\n RYSZARD KALAMARZ - autor portr\u00e9t\u016f, studoval na Fakult\u011b grafiky Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed Jana Matejky v Katovic\u00edch. Fascinov\u00e1n baletem a divadlem vytvo\u0159il s\u00e9rii obraz\u016f, na nich\u017e zobrazil postavy z t\u011bchto sv\u011bt\u016f. Autor kombinuje realitu, fantazii a \u010dist\u011b abstraktn\u00ed prvky. Je uzn\u00e1van\u00fdm polsk\u00fdm portr\u00e9tistou. Vytvo\u0159il n\u011bkolik des\u00edtek portr\u00e9t\u016f, v\u010detn\u011b portr\u00e9t\u016f mnoha zn\u00e1m\u00fdch osobnost\u00ed ze sv\u011bta um\u011bn\u00ed a obchodu. Z\u00edskal n\u011bkolik n\u00e1rodn\u00edch cen. Jeho d\u00edla byla prezentov\u00e1na na samostatn\u00fdch i skupinov\u00fdch v\u00fdstav\u00e1ch v galeri\u00edch v Polsku i v zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n Ignacy Daszy\u0144ski - p\u0159edseda Sejmu 2. volebn\u00edho obdob\u00ed<\/strong> Narodil se 26. \u0159\u00edjna 1866 ve Zba\u0159i, zem\u0159el 31. \u0159\u00edjna 1936 v Bystr\u00e9. Poch\u00e1zel z \u00fa\u0159ednick\u00e9 rodiny. \u0160koly nav\u0161t\u011bvoval v rodn\u00e9m m\u011bst\u011b, pot\u00e9 ve Stanis\u0142awow\u011b; maturitu slo\u017eil v Krakov\u011b v roce 1888. Zde za\u010dal studovat na filozofick\u00e9 fakult\u011b Jagellonsk\u00e9 univerzity (1888-1889); v roce 1890 pokra\u010doval ve studiu v Curychu.<\/p>\n Od 80. let 19. stolet\u00ed p\u016fsobil v socialistick\u00fdch kruz\u00edch. Mnohokr\u00e1t pob\u00fdval v zahrani\u010d\u00ed (Pa\u0159\u00ed\u017e, Berl\u00edn, V\u00edde\u0148), kde p\u016fsobil jako propagandista a novin\u00e1\u0159. V roce 1892 sehr\u00e1l v\u00fdznamnou roli p\u0159i zalo\u017een\u00ed Hali\u010dsk\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany ve Lvov\u011b, od roku 1893 byl \u010dlenem jej\u00edch nejvy\u0161\u0161\u00edch org\u00e1n\u016f a redaktorem jej\u00edho org\u00e1nu \"Naprz\u00f3d\". Jako \u010dlen strany se z\u00fa\u010dastnil v\u0161ech sjezd\u016f rakousk\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f i mezin\u00e1rodn\u00edch sjezd\u016f II. internacion\u00e1ly v letech 1891-1896. V roce 1897 vedl p\u0159em\u011bnu Polsk\u00e9 soci\u00e1ln\u011b demokratick\u00e9 strany Hali\u010de a T\u011b\u0161\u00ednsk\u00e9ho Slezska v Polskou soci\u00e1ln\u011b demokratickou stranu a byl jedn\u00edm z jej\u00edch v\u016fdc\u016f. Za svou \u010dinnost byl opakovan\u011b zat\u010den a uv\u011bzn\u011bn a do roku 1896 pro\u0161el des\u00edtkami politick\u00fdch proces\u016f. Byl \u010dlenem rakousk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed rady (1897-1918). Stal se zn\u00e1m\u00fdm jako jeden z nejlep\u0161\u00edch parlamentn\u00edch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f. Vedl Socialistick\u00fd klub a tvrd\u011b bojoval proti konzervativn\u00edmu Polsk\u00e9mu kruhu.<\/p>\n S Polskou socialistickou stranou rusk\u00e9ho rozd\u011blen\u00ed spolupracoval od jej\u00edho zalo\u017een\u00ed a ve sporu, kter\u00fd vznikl b\u011bhem revoluce v roce 1905, podporoval skupinu spojenou s J\u00f3zefem Pi\u0142sudsk\u00fdm (pozd\u011bji PPS-Revolu\u010dn\u00ed frakce), kter\u00e1 se stav\u011bla proti spolupr\u00e1ci s rusk\u00fdmi socialisty. Podporoval rozvoj Svazu aktivn\u00edho boje a St\u0159eleck\u00e9ho svazu v Hali\u010di. Byl \u010dlenem Prozat\u00edmn\u00ed komise Konfederovan\u00fdch stran nez\u00e1vislosti.<\/p>\n Za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky byl jedn\u00edm z inici\u00e1tor\u016f a m\u00edstop\u0159edsed\u016f Nejvy\u0161\u0161\u00edho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru, stoupencem Pi\u0142sudsk\u00e9ho povstaleck\u00e9 koncepce a trialistick\u00e9ho programu (roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed rakousko-uhersk\u00e9 monarchie o t\u0159et\u00edho \u010dlena - Polsko). Od 28. \u0159\u00edjna 1918 se jako m\u00edstop\u0159edseda polsk\u00e9 likvida\u010dn\u00ed komise pod\u00edlel na osvobozen\u00ed Krakova od okupant\u016f. Od 7. do 11. listopadu 1918 zast\u00e1val funkci p\u0159edsedy vl\u00e1dy a ministra zahrani\u010d\u00ed Prozat\u00edmn\u00ed lidov\u00e9 vl\u00e1dy v Lublinu.<\/p>\n V roce 1919 byl v Krakov\u011b zvolen poslancem \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed z kandid\u00e1tn\u00ed listiny PPS a ujal se veden\u00ed klubu Svazu polsk\u00fdch socialistick\u00fdch poslanc\u016f. St\u00e1l v \u010dele socialistick\u00e9ho hnut\u00ed t\u0159\u00ed rozd\u011blen\u00fdch st\u00e1t\u016f, kter\u00e9 se sjednotilo do jednotn\u00e9 PPS (sjezd v Krakov\u011b 23.-27. dubna 1919). Ve stranick\u00fdch org\u00e1nech p\u016fsobil jako \u010dlen Nejvy\u0161\u0161\u00ed rady (od roku 1919), jej\u00ed p\u0159edseda (1921-1928 a 1931-1934), \u010dlen \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru (1919-1923 a 1925-1928) a jeho p\u0159edseda (1922-1923). Od \u010dervence 1920 do ledna 1921 byl m\u00edstop\u0159edsedou vl\u00e1dy v koali\u010dn\u00ed vl\u00e1d\u011b n\u00e1rodn\u00ed obrany Wincentyho Witose.<\/p>\n Druh\u00fd mand\u00e1t z\u00edskal v krakovsk\u00e9m volebn\u00edm obvodu v roce 1922. Byl kandid\u00e1tem socialist\u016f na polsk\u00e9ho prezidenta.<\/p>\n M\u00edstop\u0159edseda Sejmu od 26. listopadu 1925. V kv\u011btnu 1926 siln\u011b podpo\u0159il pu\u010d J. Pi\u0142sudsk\u00e9ho, ale pak se rychle p\u0159ipojil k opozici a stal se jednou z jej\u00edch v\u016fd\u010d\u00edch osobnost\u00ed. V t\u00e9m\u017ee roce za\u010dal vyd\u00e1vat socialistick\u00fd t\u00fdden\u00edk \"Pobudka\".<\/p>\n V roce 1928 se stal poslancem za krakovsk\u00fd volebn\u00ed obvod a od 27. b\u0159ezna t\u00e9ho\u017e roku zast\u00e1val funkci p\u0159edsedy parlamentu. D\u016frazn\u011b h\u00e1jil d\u016fstojnost Sejmu a sna\u017eil se zabr\u00e1nit poru\u0161ov\u00e1n\u00ed z\u00e1sad pr\u00e1vn\u00edho st\u00e1tu. Dne 31. \u0159\u00edjna 1929 odm\u00edtl zah\u00e1jit zased\u00e1n\u00ed za p\u0159\u00edtomnosti \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Podporoval koalici opozi\u010dn\u00edch uskupen\u00ed Centrolew a po rozpu\u0161t\u011bn\u00ed Sejmu v roce 1930 protestoval proti volebn\u00edm podvod\u016fm v otev\u0159en\u00e9m dopise polsk\u00e9mu prezidentovi.<\/p>\n Do Sejmu t\u0159et\u00edho volebn\u00edho obdob\u00ed (1930-1935) se dostal ze st\u00e1tn\u00ed kandid\u00e1tn\u00ed listiny, ale kv\u016fli t\u011b\u017ek\u00e9 nemoci se prakticky st\u00e1hl z politick\u00e9ho \u017eivota. Byl autorem mnoha publicistick\u00fdch text\u016f, pam\u011bt\u00ed a zakladatelem a p\u0159edsedou (1922-1936) D\u011blnick\u00e9 univerzity.<\/p>\n JANUSZ SZPYT - autor portr\u00e9t\u016f, studoval na Fakult\u011b grafiky Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed Jana Matejky v Katovic\u00edch v ateli\u00e9ru profesora Jerzyho Dudy-Gracze a pot\u00e9 na Fakult\u011b malby Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed v Krakov\u011b. Autorka je autorkou rodinn\u00fdch portr\u00e9t\u016f, akt\u016f a krajin. Navrhuje a vytv\u00e1\u0159\u00ed aran\u017em\u00e1 pro sakr\u00e1ln\u00ed interi\u00e9ry. Jeho obrazy se nach\u00e1zej\u00ed v mnoha soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch a muze\u00edch v Polsku i v zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n Kazimierz \u015awitalski - p\u0159edseda Sejmu 3. funk\u010dn\u00edho obdob\u00ed<\/strong> Narodil se 4. b\u0159ezna 1886 v Sanoku, zem\u0159el 28. prosince 1962 ve Var\u0161av\u011b. Poch\u00e1zel z \u00fa\u0159ednick\u00e9 rodiny. Vystudoval polskou filologii na univerzit\u011b ve Lvov\u011b, kde v roce 1908 z\u00edskal doktor\u00e1t z filozofie a kde v letech 1904-1914 p\u016fsobil jako st\u0159edo\u0161kolsk\u00fd u\u010ditel. Od \u0161koln\u00edch let byl \u010dlenem ml\u00e1de\u017enick\u00fdch organizac\u00ed reprezentuj\u00edc\u00edch nez\u00e1vislostn\u011b orientovan\u00fd proud socialistick\u00e9ho hnut\u00ed (\"Promie\u0144\", \"\u017bycie\"). Byl \u010dlenem Active Combat Association a pozd\u011bji, v roce 1912, vstoupil do St\u0159eleck\u00e9 asociace.<\/p>\n Za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky slou\u017eil v 1. p\u011b\u0161\u00edm pluku polsk\u00fdch legi\u00ed a\u017e do tzv. p\u0159\u00edse\u017en\u00e9 krize v roce 1917. Vr\u00e1til se do Lvova a pokra\u010doval v pr\u00e1ci st\u0159edo\u0161kolsk\u00e9ho u\u010ditele. Vstoupil do Polsk\u00e9 vojensk\u00e9 organizace, z jej\u00edho\u017e pov\u011b\u0159en\u00ed se v listopadu 1918 stal \u010dlenem Polsk\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho v\u00fdboru, reprezentace polsk\u00e9 komunity b\u011bhem boj\u016f proti Ukrajinc\u016fm ve Lvov\u011b.<\/p>\n Od prosince 1918 byl politick\u00fdm referentem v Kancel\u00e1\u0159i gener\u00e1ln\u00edho adjutanta n\u00e1\u010deln\u00edka gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho, v roce 1919 byl prov\u011b\u0159en v hodnosti majora a v aktivn\u00ed slu\u017eb\u011b z\u016fstal a\u017e do roku 1925. Byl jedn\u00edm ze zakladatel\u016f a \u010dlen\u016f Institutu J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho, kter\u00fd se v\u011bnoval studiu modern\u00edch d\u011bjin Polska; s mar\u0161\u00e1lem Pi\u0142sudsk\u00fdm udr\u017eoval \u00fazk\u00e9 kontakty i po jeho odchodu do Sulej\u00f3wku.<\/p>\n Dne 16. \u010dervna 1926 byl jmenov\u00e1n z\u00e1stupcem vedouc\u00edho civiln\u00ed kancel\u00e1\u0159e prezidenta Ignacyho Mo\u015bcick\u00e9ho a pozd\u011bji \u0159editelem politick\u00e9ho odboru ministerstva vnitra. Byl ministrem pro n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 vyzn\u00e1n\u00ed a ve\u0159ejnou osv\u011btu ve vl\u00e1d\u011b Kazimierze Bartla. Po jeho rezignaci se stal premi\u00e9rem a tuto funkci zast\u00e1val od 14. dubna do 7. prosince 1929.<\/p>\n Pat\u0159il k bl\u00edzk\u00fdm spolupracovn\u00edk\u016fm J. Pi\u0142sudsk\u00e9ho, kter\u00fd v n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch kabinetech v\u017edy zast\u00e1val post ministra vojenstv\u00ed. V roce 1930 vedl volebn\u00ed kampa\u0148 Nestranick\u00e9ho bloku pro spolupr\u00e1ci s vl\u00e1dou. Do Sejmu se dostal z n\u00e1rodn\u00ed kandid\u00e1tn\u00ed listiny.<\/p>\n P\u0159edsedou Sejmu byl zvolen 9. prosince 1930 a tuto funkci zast\u00e1val a\u017e do konce volebn\u00edho obdob\u00ed. Byl p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fdm zast\u00e1ncem dubnov\u00e9 \u00fastavy z roku 1935 a nov\u00e9ho volebn\u00edho z\u00e1kona.<\/p>\n Sen\u00e1tor jmenovan\u00fd polsk\u00fdm prezidentem a od 5. \u0159\u00edjna 1935 z\u00e1stupce mar\u0161\u00e1lka Sen\u00e1tu. V prosinci 1935 se vzdal sen\u00e1torsk\u00e9ho mand\u00e1tu a byl jmenov\u00e1n krakovsk\u00fdm vojvodou. Od t\u00e9 chv\u00edle ztratil vliv na st\u00e1tn\u00ed politiku. Zapojil se do pr\u00e1ce Institutu J\u00f3zefa Pi\u0142sudsk\u00e9ho ve Var\u0161av\u011b a v prosinci 1936 se stal m\u00edstop\u0159edsedou t\u00e9to instituce.<\/p>\n V z\u00e1\u0159\u00ed 1939 se dobrovoln\u011b p\u0159ihl\u00e1sil do arm\u00e1dy, byl zajat N\u011bmci a a\u017e do ledna 1945 dr\u017een v oflagu v Dobiegniewu (Woldenberg). Po n\u00e1vratu do Polska se politick\u00e9 \u010dinnosti nev\u011bnoval. V roce 1948 byl zat\u010den a a\u017e do roku 1956 byl politick\u00fdm v\u011bzn\u011bm.<\/p>\n WIE\u0143CZYS\u0141AW PYRZANOWSKI - portr\u00e9tista, absolvent Fakulty mal\u00ed\u0159stv\u00ed na var\u0161avsk\u00e9 Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed. Zab\u00fdv\u00e1 se p\u0159edev\u0161\u00edm olejomalbou, hlavn\u00edm t\u00e9matem jeho obraz\u016f je mazovsk\u00e1 krajina. Maluje tak\u00e9 portr\u00e9ty a akty. Realizuje zak\u00e1zky spojen\u00e9 s n\u00e1bo\u017eenskou tematikou. \u00da\u010dastn\u00ed se mal\u00ed\u0159sk\u00fdch plen\u00e9r\u016f a organizuje je. Vystavuje v Polsku i v zahrani\u010d\u00ed. Jeho obrazy se nach\u00e1zej\u00ed v mnoha polsk\u00fdch muze\u00edch a v soukrom\u00fdch sb\u00edrk\u00e1ch v Polsku, D\u00e1nsku, N\u011bmecku, Rakousku, Rwand\u011b, Braz\u00edlii a USA.<\/p>\n Stanis\u0142aw Czar - p\u0159edseda Sejmu 4. z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho sboru<\/strong> Narodil se 26. dubna 1882 ve Var\u0161av\u011b. Do roku 1905 studoval pr\u00e1va na Var\u0161avsk\u00e9 univerzit\u011b, v roce 1907 absolvoval Od\u011bskou univerzitu. V letech 1908-1911 byl soudn\u00edm koncipientem, pot\u00e9 byl zaps\u00e1n do seznamu p\u0159\u00edse\u017en\u00fdch advok\u00e1t\u016f a v roce 1911 si otev\u0159el vlastn\u00ed advok\u00e1tn\u00ed kancel\u00e1\u0159.<\/p>\n Od roku 1915 byl sm\u00edr\u010d\u00edm soudcem 11. obvodu m\u011bsta Var\u0161avy, doporu\u010den\u00fdm Ob\u010dansk\u00fdm v\u00fdborem m\u011bsta Var\u0161avy, a byl tajemn\u00edkem delegace Var\u0161avsk\u00e9 advok\u00e1tn\u00ed komory, kter\u00e1 p\u0159ipravovala statut polsk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed advokacie. V roce 1916 se sezn\u00e1mil s J\u00f3zefem Pi\u0142sudsk\u00fdm a a\u017e do mar\u0161\u00e1lovy smrti v roce 1935 pat\u0159il k jeho nejbli\u017e\u0161\u00edm spolupracovn\u00edk\u016fm.<\/p>\n Jako zam\u011bstnanec ministerstva spravedlnosti v Prozat\u00edmn\u00ed st\u00e1tn\u00ed rad\u011b (1917-1918) byl tak\u00e9 redaktorem \"\u00da\u0159edn\u00edho v\u011bstn\u00edku ministerstva spravedlnosti\" a \"Polsk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho pr\u00e1vn\u00edho v\u011bstn\u00edku\". Od 5. prosince 1918 byl vedouc\u00edm civiln\u00ed kancel\u00e1\u0159e \u0161\u00e9fa st\u00e1tu. Polsko-sov\u011btsk\u00e9 v\u00e1lky se z\u00fa\u010dastnil jako uko\u0159ist\u011bn\u00fd voj\u00e1k 7. uko\u0159ist\u011bn\u00e9ho pluku v 10. p\u011b\u0161\u00ed divizi gener\u00e1la Lucjana \u017beligowsk\u00e9ho. Za svou v\u00e1le\u010dnou slu\u017ebu byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti podporu\u010d\u00edka a vyznamen\u00e1n K\u0159\u00ed\u017eem za state\u010dnost.<\/p>\n Po skon\u010den\u00ed v\u00e1lky p\u016fsobil \u0159adu let jako p\u0159edseda var\u0161avsk\u00e9ho okresu Svazu polsk\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f v z\u00e1loze. B\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho prezidentstv\u00ed Gabriela Narutowicze zast\u00e1val tak\u00e9 funkci vedouc\u00edho civiln\u00ed kancel\u00e1\u0159e.<\/p>\n V letech 1923-1924 provozoval advok\u00e1tn\u00ed praxi. Byl zakladatelem a \u0161\u00e9fredaktorem m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku \"Palestra\", kter\u00fd vyd\u00e1v\u00e1 var\u0161avsk\u00e1 advok\u00e1tn\u00ed komora. V letech 1925-1926 byl prokur\u00e1torem Nejvy\u0161\u0161\u00edho soudu a 16. \u010dervna 1926 op\u011bt nastoupil do funkce vedouc\u00edho civiln\u00ed kancel\u00e1\u0159e prezidenta Ignacyho Mo\u015bcick\u00e9ho. Ve vl\u00e1d\u011b J. Pi\u0142sudsk\u00e9ho v letech 1926-1928 zast\u00e1val funkci st\u00e1tn\u00edho podsekret\u00e1\u0159e na ministerstvu spravedlnosti.<\/p>\n Byl ministrem spravedlnosti ve vl\u00e1d\u00e1ch: Kazimierza Bartela a Kazimierza \u015awitalsk\u00e9ho (od prosince 1928 do prosince 1929), ve vl\u00e1d\u011b Waleryho Slawka (od b\u0159ezna do srpna 1930) a v druh\u00e9 Pi\u0142sudsk\u00e9ho vl\u00e1d\u011b (od srpna do prosince 1930).<\/p>\n Poslanec Sejmu 3. volebn\u00edho obdob\u00ed (1930-1935), zvolen z kandid\u00e1tn\u00ed listiny BBWR ve volebn\u00edm obvodu \u010d. 5 v Bia\u0142ystoku. P\u016fsobil jako m\u00edstop\u0159edseda Sejmu. Sou\u010dasn\u011b byl p\u0159edsedou pr\u00e1vn\u00edho v\u00fdboru a vedouc\u00edm skupiny ve dvou v\u00fdborech: \u00dastavn\u00ed a jednac\u00ed \u0159\u00e1d. Byl \u010dlenem klubu BBWR, kde byl \u010dlenem p\u0159edstavenstva, a od konce srpna 1931 - m\u00edstop\u0159edseda.<\/p>\n Intenzivn\u011b pracoval na revizi \u00fastavy v letech 1931-1935. Byl spoluautorem \u00fastavn\u00edch tez\u00ed a gener\u00e1ln\u00edm referentem n\u00e1vrhu z\u00e1kladn\u00edho z\u00e1kona v Sejmu, kter\u00fd byl p\u0159ijat a podeps\u00e1n polsk\u00fdm prezidentem v roce 1935. Op\u011bt byl zvolen z kandid\u00e1tn\u00ed listiny BBWR, tentokr\u00e1t ve volebn\u00edm obvodu \u010d\u00edslo 24 v Kielc\u00edch, do Sejmu 4. volebn\u00edho obdob\u00ed 1935-1938. 4. \u0159\u00edjna 1935 ho Poslaneck\u00e1 sn\u011bmovna zvolila p\u0159edsedou Sejmu. V posledn\u00edch letech sv\u00e9 politick\u00e9 \u010dinnosti usiloval o zv\u00fd\u0161en\u00ed autority a zaji\u0161t\u011bn\u00ed zna\u010dn\u00e9 svobody jedn\u00e1n\u00ed Sejmu, co\u017e bylo v\u00fdrazem ur\u010dit\u00e9ho odporu k politice Ignacyho Mo\u015bcick\u00e9ho a mar\u0161\u00e1la Edwarda Rydz-\u015amig\u0142y.<\/p>\n Zem\u0159el 18. \u010dervna 1938 v dob\u011b, kdy zast\u00e1val funkci p\u0159edsedy Sejmu.<\/p>\n Byl autorem \u0159ady prac\u00ed o konstitucionalismu, st\u00e1tnosti a pr\u00e1vu.<\/p>\n \u0141UKASZ ZEDLEWSKI - autor portr\u00e9t\u016f, absolvent Fakulty mal\u00ed\u0159stv\u00ed na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b. Diplom s vyznamen\u00e1n\u00edm z\u00edskal v ateli\u00e9ru malby profesora Stanis\u0142awa Baje. V\u00edt\u011bz fin\u00e1lov\u00e9 des\u00edtky sout\u011b\u017ee \"Nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed mlad\u00fd mal\u00ed\u0159 prvn\u00edho desetilet\u00ed 21. stolet\u00ed\". (2011). V\u00edt\u011bz v\u00fdstavy Coming Out Nejlep\u0161\u00ed diplomy na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b (2013). Od roku 2013 pracuje jako asistent na celoplastick\u00e9m odd\u011blen\u00ed Fakulty konzervov\u00e1n\u00ed a restaurov\u00e1n\u00ed um\u011bleck\u00fdch d\u011bl Akademie v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b. V roce 2018 zah\u00e1jil doktorandsk\u00e9 studium na Akademii v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed ve Var\u0161av\u011b. V\u011bnuje se malb\u011b, kresb\u011b a grafice.<\/p>\n<\/a><\/p>\n
(14 II 1919 - 27 XI 1922)<\/strong><\/p>\n<\/a><\/p>\n
(1. XII 1922 - 26. III 1928)<\/strong><\/p>\n<\/a><\/p>\n
(27. III 1928 - 8. XII 1930)<\/strong><\/p>\n<\/a><\/p>\n
(9. Z\u00c1\u0158\u00cd 1930 - 3. Z\u00c1\u0158\u00cd 1935)<\/strong><\/p>\n<\/a><\/p>\n
(4 X 1935 - 18 VI 1938)<\/strong><\/p>\n