V sobotu 25. června v sídle Euroregionu Tatry v Novém Targu zahájil místopředseda Sejmu Marek Kuchciński konferenci s názvem "Evropa bohatá v Karpatech". V sobotu 25. června v sídle Euroregionu Tatry v Novém Targu zahájil místopředseda polského Sejmu Marek Kuchciński konferenci "Evropa bohatá na Karpaty". Byla to další letošní konference věnovaná Karpatům.
Konferenci uspořádala Karpatská parlamentní skupina, Nowotarski starosta, starosta města Nowy Targ a Euroregion Tatry. V úvodním projevu maršál Kuchciński připomněl, že "od 1. července přebírá vedení Rady Evropské unie po Maďarsku Polská republika, a proto je třeba urychlit a obohatit diskusi a úvahy o současném stavu a budoucím vývoji Karpat, v geografické oblasti tohoto pohoří od Rakouska po Srbsko".
Je pravda, že spolupráce mezi řadou velmi různorodých karpatských zemí se dobře rozvíjí, ale k urychlení rozvoje Karpat je zapotřebí další intenzivní společné činnosti. - Stanovili jsme si ambiciózní plán, jak během polského předsednictví Evropské unie pozvednout problematiku Karpat na celoevropskou úroveň, a to nejen z hlediska zlepšení spolupráce, ale také v oblasti financí. Rádi bychom v druhé polovině roku otevřeli otázku projektu rozpočtu EU na období 2014-2020, který by zohlednil otázku finanční podpory rozvoje Karpat, nebo alespoň zlepšil koordinaci spolupráce v rámci karpatského regionu - oznámil maršál Kuchciński. Poznamenal, že "kromě Rady Evropské unie, Evropského parlamentu a Evropské komise nabývají v Evropě na významu tzv. makroregiony a jim odpovídající strategie, tedy spolupráce několika zemí v dané zeměpisné oblasti.
Máme například strategii pro Baltské moře, v jejímž rámci spolupracují země severní Evropy, které leží v povodí, či spíše v povodí Baltského moře, protože zahrnuje mimo jiné i Ukrajinu. Máme dunajský makroregion a dunajskou strategii, stejně jako alpský makroregion a alpskou strategii. Přestože diskuse o Karpatské strategii začaly v roce 2001, tedy v podobné době jako v případě Dunajské strategie, první z nich zatím nevedla k finanční podpoře EU.
Maršálek navrhl, že by bylo dobré, aby takový balíček obsahoval návrh týkající se organizační budoucnosti fungování Karpatské úmluvy a jejího sekretariátu. V úvahu by mohly být vzaty i důležité postuláty z karpatské konference v Przemyślu (únor letošního roku), z nichž jeden navrhoval, aby myšlenka a problémy rozvoje Karpat byly podrobněji představeny na celoevropské konferenci 8. září v Krynici. Dalším návrhem bylo požádat vlády karpatských zemí, aby zahájily jednání a zahrnuly karpatský projekt do svých plánů pro jednání o finanční perspektivě Evropské unie.
Další navrhl požádat vládu, aby karpatskou otázku zařadila mezi priority polského předsednictví. Bylo také navrženo, aby Východní partnerství bylo součástí celého Karpatského programu. Jedním z postulátů byl návrh na pořádání cyklických setkání o Karpatech za účasti poslanců, vládních a místních orgánů, nevládních organizací, euroregionů a dalších institucí.
Zazněl také návrh na zapojení vysokých škol do procesu integrace Karpat a aktivit souvisejících s přípravou Karpatského programu a návrh na vytvoření karpatských týmů na úrovni zákonodárných orgánů ve všech karpatských zemích, tj. v parlamentech Polska, Ukrajiny, Slovenska, Maďarska, Rumunska a dalších zemí. Tyto parlamentní týmy by přispěly ke snadnějšímu zavádění podobných právních předpisů a jako kontrolní orgány vůči výkonným orgánům by podpořily urychlení spolupráce mezi vládami a samosprávami. A právě to se nyní děje - uzavřel maršál Kuchciński a vyzval další řečníky, aby přednesli své projevy v rámci prvního panelu.
Janusz Zaleski, státní podsekretář ministerstva životního prostředí, tak mimo jiné hovořil o nejdůležitějších problémech Karpat, na které se odvolávají iniciativy přijaté v rámci Karpatské úmluvy. Generální konzul Slovenské republiky v Krakově Marek Lisanský se zaměřil na problematiku Tater na obou stranách hranice, včetně zaostalosti infrastruktury, a velmi důrazně zdůraznil potřebu přistupovat k těmto horám jako k jednomu celku, bez jejich rozdělování na slovenské a polské Tatry. Antoni Nowak, ředitel kanceláře Euroregionu "Tatry" vNovém Targu, uvedl řadu příkladů přeshraniční spolupráce v rámci euroregionu.
Ve druhém panelu, kterému předsedal senátor Władysław Ortyl, hovořil Marian Radosowsky, bývalý ministr zemědělství Slovenské republiky, o zemědělství ve slovenských Karpatech. Rektor Podhalské státní vyšší odborné školy profesor Stanisław Hodorowicz představil psychologický a sociologický portrét podhalských horalů. Andrzej Walawski, zástupce ředitele lázní Rabka S.A., hovořil o možnostech a problémech karpatských lázní. Wojciech Wartak, ředitel těžebního závodu "Geotermia Podhalańska", představil ekologické přínosy využívání geotermální energie k vytápění budov a Waldemar Rataj, prezident nadace "Pro Publico Bono", hovořil o přínosech kulturní turistiky a roli občanské společnosti.
Ve třetím panelu, kterému předsedal europoslanec Edward Sularka, představil Pavol Macala Slovenský historický ústav "Slovenská matice", který řídí. Janczy, předseda místního Svazu chovatelů ovcí a koz, představil historii pastevectví v Karpatech a perspektivy rozvoje horského ovčáctví. Jadwiga Pilch, kurátorka muzea Oravského národopisného parku v Zubrzyci Górné, hovořila o dřevěné architektuře, životním stylu a zvycích horalů a o regionálních produktech Karpat. Starosta města Żywiec Antoni Szlagor hovořil o značkách Mountain Brands jako o příležitosti pro rozvoj horských regionů. Stanisław Trebunia-Staszel představil úlohu Mezinárodního festivalu horských regionů, který vede v Zakopaném, při propagaci kultury tohoto regionu. Na závěr Maciej Motor Grelok představil roli v propagaci karpatského regionu na příkladu polského horalského spolku, který vede.
