Dne 7. prosince 2019 se v Ustrzykách Dolných jednalo o vytvoření druhé přeshraniční funkční oblasti Kremenaros (TOF Kremenaros) po "Nízkých Beskydech", která bude fungovat v rámci Karpatského euroregionu. Bude zahrnovat sousední příhraniční okresy a obce z Polska, Slovenska a Ukrajiny, které se nacházejí v blízkosti styku tří hranic. Jedná se o oblasti mimořádné přírodní a kulturní hodnoty, které jsou důležité i pro vodní zdroje Karpat. Zároveň vyžadují podporu státu a EU. Životní podmínky jsou zde obtížné a navzdory atraktivitě oblasti počet obyvatel klesá - stěhují se do větších center.
Hlavní cíle - témata aktivit TOF - se týkají společného rozvoje, včetně: vzdělávání, komunikační dostupnosti, turistické infrastruktury, inovací a ekologie. Během diskuse byl zdůrazněn rostoucí význam společné "karpatské značky", včetně regionálních produktů, kterých je na Podkarpatsku nejvíce v Polsku. Pozornost byla věnována také jazykovým bariérám. Řešením by mohla být trojjazyčnost, tj. znalost jazyků sousedů, jako je tomu v Alpách nebo v Beneluxu. V Ustrzykách Dolných byly oznámeny struktury přeshraniční funkční oblasti na příští rok.
Konference se zúčastnili zástupci příhraničních samospráv, které budou tvořit přeshraniční funkční oblast. Na polské straně jsou to okresy Sanocki, Bieszczadzki a Lesko, na Slovensku okresy Medzilaborce, Humenné a Snina a pět okresů z Ukrajiny: Starosambirský a Turkivský a na Zakarpatí: Velkoberežňanský, Perečínský a Užhorodský.
Na schůzce bylo rovněž oznámeno vytvoření třetího TOF s názvem "Brama Przemyska", který by zahrnoval okresy Przemysl, Jaroslaw, Przeworski a Lubaczow.
Podle autora projektu, Ředitel Euroregionu Karpaty Dawid Lasek "rozvoj menších oblastí bude snazší podpořit konkrétními projekty financovanými například Evropskou unií".
To potvrdil i Bogdan Rzonca, poslanec Evropského parlamentu: "Nebudou chybět peníze na přeshraniční spolupráci, na euroregiony, na projekty například v Karpatech. Pokud se v Evropské unii diskutuje o rozpočtových škrtech, nikdo nepochybuje o smyslu financování přeshraničních oblastí."
Marek Kuchciński, poslanec strany Právo a spravedlnost a maršálek Sejmu 8. volebního obdobíVe svém projevu na konferenci, v němž polská vláda výrazně podpořila rozvoj Bieszczad se speciálním programem, zdůraznil otázku dostupnosti, komunikace jako zásadní výzvy a nutnost rozvoje turistické infrastruktury. Hovořil o mezistátních jednáních s Ukrajinou o podpoře rozvoje železnic, silnic a polsko-ukrajinských hraničních přechodů.
Marek Andruch, starosta okresu Bieszczady a organizátor konference zdůraznil, že cestovní ruch by měl být "motorem rozvoje, který bude v perspektivě utvářet náš život, a nepředstavuji si, že by se tento cestovní ruch uzavřel pouze v tomto úzkém regionu Vysokých Bieszczad".
Pozornost byla věnována také potřebě změny platné legislativy, která by např. umožnila rozvoj zpracování dřeva v Bieszczadech, nebo represivnímu zákonu o ochraně přírody, který ztěžuje samosprávám a obyvatelům provádět odpovídající územní management těchto území. Podobná situace nastává i v případě škod způsobených volně žijícími zvířaty.
Výhledově byly k projednání těchto otázek vyžádány schůze parlamentního a senátního výboru.
Význam přeshraniční spolupráce pro polské hospodářství dokládají statistické údaje: Podkarpatskou Rus 50 kilometrů od východních a jižních hranic navštíví ročně několik milionů Ukrajinců a Slováků. Podle Ústředního statistického úřadu tam Ukrajinci utratí asi 5,7 miliardy zlotých, Slováci 2,5 miliardy zlotých, což znamená desetitisíce pracovních míst!
Oblast široce vymezených Bieszczad, včetně příhraničních okresů a obcí, má šanci posílit svou atraktivitu také díky plánovaným velkým investicím, jako je lanovka přes přehradu v Solině, Centrální sportovní centrum v Ustrzykách Dolných, hraniční přechody, včetně turistického ve Wołosatech, nebo nové plánované lyžařské trasy ve Wańkowě a Cisně.
Nejbližší budoucnost přináší nové výzvy na regionální úrovni. Je třeba hledat nové směry a formy spolupráce, aby se optimalizovalo využití potenciálu a odstranily se přeshraniční překážky v regionech naší země. Řešením jsou přeshraniční funkční oblasti, které stojí za to podporovat.
Foto: M. Mazurkiewicz, A. Paniw
